Vitánie snodárná (Withania somnifera (L.) Dunal) neboli ašvagandha je snad nejznámější léčivou rostlinou Ajurvédy (tradiční indické medicíny). Často se jí říká "indický ženšen", je však méně zavádějící jí říkat prostě legendární indický adaptogen. Vitánie patří do zázračné čeledi lilkovitých (Solanaceae) a vzhledem dost připomíná mochyni židovskou třešeň (Physalis alkekengi) – vždyť Linné vitánii původně popsal v rodu mochyně jako Physalis somnifera. Stejně jako mochyně, i vitánie nese žluté jedlé bobule chráněné v měchýřcích, ty ale u vitánie snodárné nejsou hlavní využívanou částí. Z vitánie snodárné se používá zdužnatělý kořen, který připomíná ženšen ne ani tak tvarem, jako spíše svými protizánětlivými a adaptogenními účinky. Příbuzným druhem je vitánie syřidlová (rišyagandha), jejíž plody jsou zase důležitým přírodním lékem na diabetes.
Za adaptogenní účinek vitánie jsou odpovědné vitaferiny, vitanolidy a další saponiny, z nichž nejdůležitější se zdá být vitaferin A (mechanismus účinku viz v Ku2014wii). Kromě saponinů obsahuje vitánie alkaloidy izopeletierin a anaferin. Vědeckými přehledy o této rostlině jsou starší Mishra2000sbt (text zde) a novější článek od American Botanical Council, který se také vyplatí číst (text zde). Z těchto textů se dovíme, že tradičně se vitánie v Indii využívá doslova na všechno. Což, dle mého názoru, poukazuje k její protizánětlivým (a tudíž bolest potlačujícím) účinkům a taktéž k jejímu anxiolytickému účinku, který způsobí, že se pacient po ní začne cítit lépe. Vědecké reference k jejímu protizánětlivému účinku jsou zde. Přehledem klinických studií anxiolytických účinků vitánie je Pratte2014ata (text zde), dle něhož v r. 2014 existovaly 2 až 3 klinické studie prokazující na tento účinek. Současný výzkum na toto téma čítá přes 25 publikací.
- lilkovité (Solanaceae)
-
- Alzheimer
- antibakteriální účinky
- artritida
- autoimunitní nemoci
- bolest
- cukrovka
- deprese
- fyzická zátěž
- cholinergní účinky
- ischemická choroba srdce
- imunomodulační účinky
- kocovina
- křečové žíly
- nespavost
- nootropika
- parkinsonismus
- protizánětlivé účinky
- rakovina
- rakovina prsu
- stres
- vysoký tlak
- zlepšení spánku
Její účinek proti zánětům (Rasool2006irw) se projevuje inhibicí transkripčního faktoru NF-κB (Grover2010ina, Ichikawa2006wpa), přesný mechanismus však jasný není. Vitánie účinkovala proti artritidě u zvířat (Rasool2006sew, Rasool2007pew, Gupta2014eae, Khan2015ews) i lidí (Sumantran2007cpr, Singh2007wsi). Vitánie též působí proti stresu a depresi (Bhattacharya2003aaw, Bhattacharya2000aaw) a její protistresový účinek je srovnatelný se ženšenem (Mishra2000sbt). S protizánětlivým působením souvisí její neuroprotektivní účinek (věda zde), účinnost proti rakovině (Lee2016wna, text zde) a autoimunitním nemocem (Minhas2012tew). Experimentální studie Kaur2017wsp (text zde) tvrdí, že u potkanů krmených tučnou dietou měla anxiolytický účinek a zlepšovala neurologické zdraví, takže by mohla být vhodným doplňkem i při obezitě. Vitánie je netoxická a řadí se mezi klasické adaptogeny. Při veškerém studiu vědeckých textů je nejdůležitější získat s touto úžasnou rostlinou a jejím kořenem praktické zkušenosti. Není mrazuvzdorná a na zimu je nutné ji přenášet do interiéru.
