Drobečková navigace

Tradiční čínská medicína očima jinověrce

Mnohé z adaptogenů, včetně modelového adaptogenu – ženšenu pravého (Panax ginseng) – vděčí za svůj objev Tradiční čínské medicíně (TČM). Farmakologický koncept adaptogenu však do TČM nepatří.

Lékařství TČM není vědecká disciplína

Upozornění: Toto konstatování není zamýšleno jako nadávka. K lékařství TČM mám hluboký respekt, třebaže jako vědec jsem z hlediska TČM jinověrcem. Lékařství TČM je zvláštní obor, něco jako doktorát z alchymie. Náročností studia se lékařství TČM plně vyrovná titulu MUDr., avšak TČM není založena na vědecké metodě, ale na učení jin a jang, tedy jakési čínské kabale. TČM se proto z pohledu vědy řadí do jednoho pytle společně s astrologií, karpatskými vědmami a současným hermetismem.

TČM a vědecká medicína spolu nemluví, pouze si nahlížejí přes rameno a okoukávají metody konkurence. Tyto dva obory se nemísí ani tehdy, pokud se pojí v jednom jedinci formou dvojitého doktorátu MUDr. + TČM. Takoví lékaři bývají v Asii k nalezení v nejlepších nemocnicích, kde mívají na starosti zvláštní oddělení ordinující byliny a tradiční metody ze zdravotního pojištění. Z formálního hlediska je to ale obdobné, jako když katolický kněz s titulem MUDr. při lékařské praxi navíc uděluje svátost pomazání nemocných.

Fytoterapie TČM je však medicínsky inspirativní

Z pohledu naší (=vědecké) medicíny se rostliny TČM posuzují stejně jako kterékoliv jiné léčivé rostliny. Tyto rostliny se zkoumají stejně, jako ostatní předpokládaná léčiva. K TČM věda přihlíží pouze jako k inspiraci. Ke chvále TČM lze říct, že je inspirací spolehlivou: U drtivé většiny používaných rostlin se prokáže účinnost zhruba v oblasti indikací uváděných TČM. Není tomu tak vždy. Třeba biochemie neznalá TČM si nevšimla zákeřně působící karcinogenní kyseliny aristolochové z podražce mandžuského (關木通), různolistáho (汉中防己) a dalších druhů rodu Aristolochia, které v TČM najdeme a které tu a tam vedou k otravám v důsledku záměn a omylů (IARC2002sth, plný text zde). Obecně si však TČM v užívání jedů (paracelsovských léků) počíná velmi zkušeně a obezřetně. Zdá se dokonce, že používání podražce se rozšířilo až v pokleslé komerční praxi po roku 1950 (Zhu2002tch). Nedostatky TČM současná věda napravuje, takže japonská vědecká farmacie už v 60. letech 20. století bylinné předpisy TČM převzala pod názvem kampo. Nejde přitom o žádnou "tradiční japonskou medicínu", ale o standardizovanou vědeckou fytoterapii, kterou využívá 72% japonských diplomovaných lékařů a pojišťovna ji v Japonsku proplácí už od r. 1967. Vzácné a kontroverzní přírodniny kampo nepoužívá. Čínské byliny jsou oprávněnou, cennou, ač samozřejmě nikoliv nenahraditelnou ani vědecky nepřekonatelnou součástí současné medicíny.

Byliny TČM kontra naše vědecká medicína

V naší (středoevropské) vědecké medicíně působí prostředky a metody TČM namnoze zastarale. Ve fázi komplikovaných lektvarů a dryáků se naše farmacie naposled nacházela v polovině 18. století. Zatímco Čína stagnovala ve světě pěti prvků (oheň, voda, země, dřevo a kov, na vzduch a éter jaksi zapomněli), u nás jsme už v r. 1800 znali 28 prvků včetně uranu a berylia, které objevil v r. 1798 Vauquelin. Od 17. století jsme v poznání razili heslo "bez matematiky ani ránu", zatímco čínská matematika vrcholila ve starověku a raném středověku. Alchymistické dryáky, které veksláci (viz též Tuzex) pro lepší kšeft řezali opiem evropští farmaceuti už v r. 1770 nahradili vědeckým lékopisem (Drábek2011nlp, fulltext zde), který zjednodušil a zlevnil recepty mj. též zrušením magických a zbytečných přísad používaných pouze z iracionální úcty k tradici. Na konci dlouhého 19. století, v r. 1900, jsme pak už znali přes 80 prvků včetně neodymu, radonu a polonia, které manželé Skłodowští popsali v r. 1898. Zatímco farmakognosie TČM trčela ve světě 5 chutí a 12 meridánů, my jsme už znali DNA a aminokyseliny. (První – asparagin – objevili v r. 1806 Vaquelin a Robiquet náhodou, když jim vykrystalizovala z chřestové šťávy zapomenuté v laboratoři.) A tak jsme navzdory vyššímu IQ Asiatů my získali schopnost vykrystalizovat účinné a syntetizovat nové chemikálie. Lektvary a věštecké koule jsme vykázali do minulosti. Jenže při všeobecné fascinaci technikou jsme pozapomněli na mnohé "zastaralé" byliny a plodiny: boryt, černucha, koprník, koprníček, sevlák, zblochan, zedoár, jen co mi slina na jazyk přinesla. Číňané na tradici nezapomněli a při enormní výhodě, kterou nám dala technika mají oni svou malou výhodu ve formě dobře tržně rozvinutých čínských bylin, které jsou často pouhými ekvivalenty našich bývalých léčivek – koprníček čínský místo našeho, andělika čínská místo naší, chřest kočinčínský místo našeho, chvojník čínský, kokořík jihočínský, buřina japonská, čínský karbinec, čínský ptačí zob, kokotice čínská a obrovská, jen co mi slina na jazyk přinesla. Tak je nahraďme těmi našimi a vystrnaďme rákosníky z evropského trhu, řekli byste si. Jenže to ne vždy jde. Spousta asijských bylin je unikátních. U těch, které české ekvivalenty mají, tyto nejsou vždy ekvivalentní. Recepty TČM a Ajurvédy jsou uzpůsobeny asijským bylinám. Nejjednodušší pro nás je prostě uznat to, že některé léčivé přírodniny, které Asiaté znají, jsme si my prostě nevšimli – například modelovou léčivou houbu lesklokorku lesklou, která se v českých houbařských příručkách vede jako pouze "nejedlá" a veksláci ji k nám dovážejí z Číny a Taiwanu (koupit zde).

Shrnutí

Trochu jsem se zakecal. Promiňte. Výše řečené lze shrnout tím, že z hlediska vědy patří TČM k oborům alternativním, tj. nevědeckým. Vzhledem k jejím rozsáhlým klinickým zkušenostem by bylo možné ji prohlašovat za jakýsi jiný, empirický druh vědy, ale já místo raději TČM chválím jako důstojnou a impozantní nevědeckou medicínu. Různé ordinace TČM jsem navštívil mnohokrát. S výsledky fytoterapie jsem byl osobně velmi spokojen. Zkusil jsem i akupunkturu, jejímž účinkem si jist nejsem, ale přinejmenším mi neuškodila. Jako u každého nevědeckého, magického oboru si svůj názor na TČM si musíte vytvořit sami, nejlépe třeba na Taiwanu. Věda nemůže TČM schvalovat a ani vyvracet. Ale z lidského hlediska se dá říct, že má asi malý smysl si vybírat za lékaře kouzelníka, když nemáte v úmyslu se jeho pokyny také řídit. Pokud se rozhodnete zajít k praktiku TČM, pečlivě se řiďte jeho pokyny a neberte žádný ohled na to, co o alternativní léčitelské praxi říkají vědci a jiní jinověrci.

| 2012 - 13.2.2019