Dobrý den, chtěl bych se zeptat na informace ohledně extrakce ženšenu.
Nejprve uvedu fotografie na svůj extraxtor:
- Místo lihového kahanu mám již topné hnízdo.
- Fritu plním prakticky až po dirky. Jako alkohol jsem původně používal 60% lékárenský a nyní používám 40% starorežnou(má v sobě anýzovou silici).
- Extraktor nechávám z pravidla běžet 4-5h. Používám 30g sibiřského ženšenu a 250ml 40% alkoholu.
Otázky, na které bych se chtěl zeptat:
- Jak moc mám vlastně koncentrovanou tinkturu? Nenapadá mne s čím to porovnat a jak je to srovnatelné s tím co se kupuje na trhu. Tin ktura má po extrakci poměrně hutné žluté zabarvení.
- Štěpí se některé látky vlivem dlouhodobého zahřívání, případně v jakém časovém horizontu? Zkoušel jsem již hotovou tinkturu použít znovu na extrakci dalších 30g(věděl jsem že rozpouštědlo se recykluje) ženšenu. Výsledný produkt měl již barvu do hněda a přilepovali se mi na stěny baňky poměrně dost těžkosundatelné usazeniny. Známý subjektivně popisoval z takovéto tinktury pocit meněího účinku.
- Je reálné vytvořit větší koncentraci tinktury, respektive má to smysl? Viděl jsem na truhu sirupovité koncentráty
Na závěr bych chtěl napsat, že plnohodnotnými vysoškolskými znalostmi chemie neoplývám, jen je to můj koníček od dětství. Není však problém se něčemu přiučit. Při 26letech mi to leze do hlavy stále snadno. Nikoho s potřebnými znalostmi kolem ženšenu vlastnícího extraktor bohužel neznám.
S pozdravem Martin R.
Dobrý den, Martine,
Mám slabost pro laboratorní sklo a Váš extraktor vypadá přímo učebnicově... Když jsem před časem psal o extrakci ženšenové drogy na Soxhletově extraktoru, nepředstavoval jsem, že se najde tolik opravdových zájemců o profesionální metody.
Extrakce eleuterokoku na Soxhletu
Použitý rostinný materiál
Váš materiál se jinak podezřele podobá tomu, na který se právě ptal jeden stálý čtenář, jenž ho zakoupil od Salvia paradise. Prosím neříkejte mu ženšen, ale eleuterokok, jinak se to bude plést se skutečným ženšenem. Když v dalším textu použiji výraz ženšen, myslím tím vždycky Panax, tzv. "sibiřský ženšen" označuji zásadně jako eleuterokok (Eleutherococcus senticosus).
Vlastní extrakce
Děláte správně, že ho plníte do extrakční nádoby až po okraj, protože spíše než o nať, herba, se jedná o dřevo, lignum (snad) eleutherococci senticosi, které bobtná jen o zlomek svého objemu.
- Za žluté zbarvení mohou zřejmě karotenoidy. Tinkturu s ničím nesrovnávejte, prostě si zaznačte z kolika gramů drogy pochází 100ml tinktury a máte to. Pokud je Vaše droga v pořádku, pak své vlastní tinktuře můžete důvěřovat více než přípravkům na trhu.
- Chemicky relativně jednodušší eleuterokok jsem studoval méně podrobně něž ženšen. Mám ale pocit, že 4-5hodinovou extrakci jeho účinné látky bez vážnější újmy snesou. Podle citu bych si dovolil eleuterokok zahřívat na 100°C až 2 hodiny a na Vašich 90°C klidně i 4. Teplota se dá dále snižovat třeba zvýšením obsahu alkoholu nebo extrakcí za sníženého tlaku. Vím, že u ženšenu (pravého) se při zahřívání třeba z panaxosidů odštěpují malonyly, ale jinak ty éterové vazby drží jak židovská víra. I když nějaké hydrolyzují, není to žádná katastrofa, ony ty hydrolyzované formy bývají také účinné. K hydrolytickému odštěpování cukerních zbytků ze saponinů ostatně dochází i po požití v trávícím traktu, kde je mlsné bakterie často ožerou až na aglykon. U ženšenu (pravého) jsou dva hlavní aglykony panaxosid PPT a sloučenina K a ty jsou také silně účinné, třeba proti kocovině. (Eleuterokok bohužel takhle spatra nastudovaný nemám.) To, co se Vám lepilo na stěny by fytochemické názvosloví zřejmě bez delšího otálení zařadilo mezi "látky živičné povahy" :-), co přesně to ale může být, nevím. Nemyslím, že je to důsledkem delšího zahřívání, spíše překonání hranice rozpustnosti něčeho v dané směsi lihu a vody, co se pak zpětně usazuje na skle. Živičná usazenina není vítaná, protože tato s sebou může strhávat část účinných látek. Zkuste, jestli se to nerozpustí ve vyšší koncentraci lihu. 100% šance to není, třeba na kanadský balzám při trvalé preparaci prvoků se musí xylenem, ale může se to povést. Možná kvůli tomu budete muset tu koncentraci lihu opět zvýšit. Pokud jde o subjektivní hodnocení účinku eleuterokoku, to lze podle mého názoru jen stěží, nechci ale říkat že je to nemožné.
- Řekl bych že sirupovité přípravky, na něž jste narazil, jsou sirupovité spíše díky přidání látek zvyšujících viskozitu (algináty, želatina nebo jiné triky), nežli kvůli vysoké koncentrovanosti. Hydrofilní viskózní nosič ovšem může mít i pozitivní vliv zachycením molekul obsahových látek v roztoku (než aby se lepily na sklo). To jen tak, abych nemluvil příliš negativně o něčem co neznám.
Shrnuto, z Vaší zkušenosti by se zdálo, že koncentrace alkoholu a rozumná síla tinktury je u dřevnatého eleuterokoku omezena přítomností živic, které u ženšenu problémem nejsou.
K vysokoškolským znalostem chemie...
Pokud jde o studium chemie, vůbec se tím netrapte. Spíše se zamyslete nad tím, aby Vaše experimentování nebylo pouze nákladnou zábavou, ale Vám také něco pozitivního materiálně přineslo, což je arci problém těžší než chemicko-inženýrské výpočty. Pokud Vám zájem o praktickou chemii vydrží, teorii si můžete dostudovat později. Pak budete i chápat, že nestudujete kvůli kusu úředního papíru, ale kvůli tomu, abyste lépe porozuměl tomu, co už znáte z praxe.
-boris-
