Ženšen je český název botanického rodu Panax z čeledi aralkovitých. Pochází z čínského výrazu řén-šen ( , viz etymologie). Jako řén-šen se však v čínštině označuje jen ženšen pravý (Panax ginseng), zatímco v češtině slovo ženšen označuje všechny druhy rodu Panax.
Druhy rodu ženšen (Panax)
Nejznámějšími druhy rodu Panax jsou:
- ženšen pravý (Panax ginseng C. A. Mey.)
- ženšen americký (severoamerický) (Panax quinquefolius L.), doslovně "ženšen pětilistý"
- ženšen japonský (Panax japonicus C. A. Mey.)
- ženšen vietnamský (Panax vietnamensis Ha et Grushv.)
- ženšen trojlistý (Panax trifolius L.)
- ženšen nepravý (Panax pseudoginseng Wall.)
- ženšen notoginseng (Panax notoginseng (Burkill) F. H. Chen)
Všechny druhy rodu Panax jsou si fytochemicky příbuzné a obsahují typické, v rostlinné říši unikátní steroidní saponiny panaxosidy. Ani v samotné čeledi aralkovitých se nenajdou rostliny po fytochemické stránce srovnatelné s rodem ženšen (Davydov2000es).
Přívlastky ženšenu pravého (Panax ginseng)
Další přívlastky, s nimiž se u slova ženšen setkáme, rozlišují ženšen pravý podle oblasti původu:
- korejský ženšen — Panax ginseng z Koreje, nebo pěstovaný v Číně pod korejským dohledem. Považuje se za symbol kvality a Číňané mají proto silnou tendenci názvem "Korean ginseng" označovat úplně každé zboží pocházející z druhu P. ginseng. Dnes Korejci pro svůj ženšen razí značku "Korea insam" (insam je korejské slovo pro ženšen).
- mandžuský ženšen — Panax ginseng z Mandžuska (rozsáhlá oblast na pomezí Číny, Koreje a ruského Dálného Východu).
- čínský ženšen — Ženšen pravý (Panax ginseng) původem z Číny. Toto označení ovšem není bez nástrah. České druhové jméno ženšen čínský by totiž v budoucnu mohlo připadnout botanickému druhu Panax sinensis J. Wen, který roste v provincii Če-ťiang (mezi Šanghajem a Pekingem) a jehož taxonomická platnost je více-méně potvrzená.
Nebo podle způsobu zpracování:
- červený ženšen (ginseng radix rubra) — Pařený a následně vysušený kořen ženšenu pravého (Panax ginseng). U ženšenu amerického (Panax quinquefolius) by název ekvivalentní drogy byl panacis quinquefolii radix rubra.
- bílý ženšen (ginseng radix alba) — Sluncem vysušený kořen ženšenu pravého (Panax ginseng). U ženšenu amerického (Panax quinquefolius) by byl název ekvivalentní drogy byl panacis quinquefolii radix alba.
Ženšen může mít přívlastky i podle dalších detailů. Setkáme se například se ženšenem tříletým, šestiletým, n-letým, rovným, zakřiveným, rozvětveným, rostoucím na té či oné hoře, atd. Z taxonomického hlediska se však u těchto ženšenů vždy jedná o ženšen pravý (P. ginseng).
Užívání slova "ženšen" k označování nepříbuzných rostlin
Je zavedenou praxí označovat různé taxonomicky nepříbuzné rostliny za takový či onaký ženšen:
- sibiřský ženšen — eleuterokok ostnitý, aralkovité.
- aljašský ženšen — oplopanax hrozivý, aralkovité.
- indický ženšen — vitánie snodárná, lilkovité
- brazilský ženšen — suma (fafie) latnatá, laskavcovité
- peruánský ženšen — řeřicha peruánská čili maka, brukvovité
- malajský ženšen — eurykoma dlouholistá čili tongkat ali, simarubovité
- jižní ženšen či pětilistý ženšen — gynostema pětilistá (na českém webu), tykvovité
- pouštní ženšen — zárazce pouštní, zárazovité
- ženský ženšen — alternativní označení pro děhel čínský
- dětský aneb plicní ženšen — alternativní označení pro ptačineček různolistý
- ženšen pro chudé — alternativní označení pro pazvonek dangšen
- domácí ženšen — alternativní označení pro kotvičník zemní či kalísii vonnou (ukázka )
Většinou se jedná o adaptogeny nebo vynikající povzbuzující léčivky. Musime si však uvědomit (jak poznamenává Davidovová, Davydov2000es), že ani v případě eleuterokoku (sibiřský ženšen), který je rodu Panax nejpříbuznější, tento neobsahuje panaxosidy typické pro rod ženšen. Mimo rod Panax obsahuje panaxosidy, pokud je mi známo, pouze jediná rostlina, a to gynostema pětilistá.
Taxonomie ženšenu
Složitá taxonomie je pro botaniku typická a nejinak je tomu i u ženšenu. Botanici učinili desítky pokusů přidat do rodu ženšen nové druhy, z nichž většina byla vyřazena do rodů jiných (Eleutherococcus, Neopanax, Polyscias a j.). GRIN taxonomie, z níž tyto informace čerpám, dnes uvádí zhruba tucet platných druhů v rodu Panax a o něco více druhů v rodu Eleutherococcus. Určitý pořádek do věci vnesla až molekulární taxonomie. Analýzou ribozomální DNA (Wen1996pbp) bylo do rodu Panax umístěno 13 samostatných druhů (P. bipinnatifidus Seem., P. omeiensis J. Wen, P. wangianus Sun, P. zingiberensis C. Y. Wu et K. M. Feng, P. major Ting, P. ginseng C. A. Mey, P. japonicus C. A. Mey, P. quinquefolius L., P. sinensis J. Wen, P. notoginseng (Burkill) F. H. Chen, P. stipuleanatus H. T. Tsai et K. M. Feng, P. pseudoginseng Wall. a P. trifolius L.). Takže dnes nám už v rodu Panax kromě nálezu nových druhů hrozí snad jen rozdělení P. bipinnatifidus na dva samostatné druhy.
Klasifikace ženšenu v TČM
Pro tradiční čínskou medicínu ženšen (Panax) jako botanický rod znamená velmi málo. Čínské označení "řén-šen" se používá jen a pouze pro P. ginseng, jiné druhy rodu Panax se v TČM jmenují jinak. Přezíravý vztah k taxonomii je pro TČM ostatně typický, dokonce i různé částí ženšenové rostliny se řadí do protikladných kategorií – například kořen ženšenu je "teplý" (jang), zatímco květy a listy jsou "studené" (jin). Právě u ženšenu však toto podivné rozdělení nemusí byt tak hloupé, protože ženšen ve skutečnosti obsahuje protichůdně působící látky, na jejichž poměru závisí výsledný efekt. Studie v tomto smyslu (Sengupta2004may) byla nedávno publikována ne odjinud než z Massachusetts Institute of Technology.
Výjimečnost obsahových látek ženšenu
Ženšenové glykosidy (panaxosidy), jsou v rodu Panax velmi hojné a obsahuje je i fylogeneticky nejméně příbuzný ženšen trojlistý (P. trifolius), který američtí Indiáni používali proti nachlazení (Angelova2008rmp). Jiné rody čeledi aralkovitých se však od ženšenu po chemické stránce liší. Pokud jsou to adaptogeny, fungují jinak než ženšen. Tak například eleuterokok – ač neobsahuje panaxosidy – prý zvyšuje fyzickou výkonnost a imunitu. Ke kandidátům na adaptogeny patří z čeledi aralkovitých kromě eleuterokoku například též aralka vysoká, aralka srdčitá a oplopanax hrozivý (tzv. aljašský ženšen), ty však panaxosidy pokud vím neobsahují. Jak už jsem poznamenal výše, lze panaxosidy mimo rod Panax najít jen v jediné rostlině – gynostemě pětilisté. Sušina listů gynostemy obsahuje asi 2,4% saponinů (Zhang1993amn), z čehož asi 25% tvoří deset (z asi 200 známých) různých panaxosidů (Razmovskinaumovski2005cpg).