Drobečková navigace

Co to jsou ty neurosteroidy?

Krátké shrnutí: Slovním spojením neurosteroidní účinek se označuje účinek steroidů nikoliv na obvyklé jaderné receptory, ale na receptory membránové. Steroidy můžou totiž modulačně působit na membránové receptory nejrůznějších buněk. Tato jejich modulační schopnost však byla objevena právě na buňkách nervových – odtud předpona neuro-. Steroidy bylin a hub se často nazývají alternativním názvem triterpenoidy, případně triterpenoidní saponiny. Neurosteroidní účinek u těchto triterpenoidních saponinů může být velmi významný.

Jako odborníci jste se jistě už setkali s pojmem neurosteroidní působení. Ale tento pojem byl (aspoň pro mě) vždy trochu mlhavý. Je to vlastně modulační účinek steroidů na "pro steroidy neobvyklé" receptory v membráně. Pokud budu předpokládat, že víte aspoň tolik co já o steroidech a membránových receptorech, tak vám už zůstává jen si ten neurosteroidní účinek bylinných triterpenoidů prakticky odzkoušet.

Jaderní receptory

Steroidy jsou dosti velké molekuly, které se hojně vyskytují u živočichů (cholesterol, testosteron, aldosteron, estrogen, kortizol...), rostlin (fytosteroidy, steroidní saponiny...), hub (ergosterol...) i mikroorganismů. U živočichů steroidy často působí jako hormony s cílovými receptory v buněčném jádře. Genová exprese buněk pohlavních orgánů, svalů i mozku se mění v závislosti na tom, kolik testosteronu, estradiolu, aldosteronu a kortizolu máme v krvi. Na genové expresi závisí, komu budou růst ňadra a komu z testosteronu naroste pleš. Díky genové expresi fungují steroidní anabolika u kulturistek. A původ všech těchto účinků je v jádře buňky, přesněji v jaderných steroidních receptorech. Za hlavní místo účinku steroidů se proto považuje buněčné jádro.

Membránové receptory

Steroidy můžou pronikat do jádra, protože mají amfifilní molekulu – jsou rozpustné ve vodě i v tucích. Drtivá většina molekul však buněčnou membránou neproniká a k působení proto vyžaduje membránové receptory. Ty jsou velmi důležité. Díky nim funguje mozek, imunitní systém, srdce, obličky a vůbec většina procesů orgánové fyziologie. Zatímco steroidní stresový hormon kortizol působí v jádře buněk, poplachové stresové hormony adrenalin a noradrenalin membránou nepronikají a místo toho působí na specifické membránové receptory umístěné na povrchu buněk. Zvláště v mozku je signálních molekul působících na membránové receptory velké množství: glutamát, glycin, GABA, acetylcholin, serotonin, dopamin...

Modulační účinek steroidů na membránové receptory

Ukázalo se, že kromě jaderných receptorů působí steroidy i na "pro steroidy neobvyklé" membránové receptory. Tyto účinky jsou hlavně modulační, tj. steroidy je přímo neaktivují ani neinhibují, ale mění jejich citlivost. Zatímco u lidských steroidních hormonů jsou nejdůležitější jejich účinky v jádře, u rostlinných triterpenoidů můžou být důležité jejich neurosteroidní účinky. Díky amfifilní molekule se rostlinné triterpenoidy šíří po celém těle a pronikají i do mozku a mateřského mléka. Kvůli amfifilní povaze triterpenoidy pění ve vodě, takže se řadí též mezi saponiny a pokud na sobě mají cukerné zbytky, tak se navíc řadí mezi glykosidy.

Jejich účinek může být velmi značný a lze jej přímo ochutnat u liquiritinu z lékořice. Ačkoliv liquiritin nese jen 2 monosacharidové jednotky jako sacharóza, díky připojenému steroidu působí na receptory sladké chuti 50x silněji než sacharóza. Protože steroidu liquiritinu trvá déle, než do receptorů sladké chuti pronikne, nastupuje sladká chuť lékořice pomaleji než u sacharózy. U triterpenoidu ženšenu (panaxosidů) a jiných adaptogenů účinek nelze chutí posoudit, což však neznamená, že jejich neurosteroidní působení je méně silné.

| 2017 - 6.10.2019