Dopaminergní systém
Dopaminergní neurony sídlí v mozku ve ventrální tegmentální oblasti (VTA), v substantia nigra a v hypotalamu v nucleus arcuatus. Ze substantia nigra vychází nigrostriatální dráha, o jejíž existenci se většina lidí dovídá v souvislosti s Parkinsonovou nemocí. Z hypotalamického jádra nucleus arcuatus do našeho třetího oka, šišinky mozkové (corpus pineale), vede pár dopaminergních vláken tuberoinfundibulární dráhy, jejichž funkce mi uniká, protože biorytmus se do šišinky vede jinudy a literaturu se mi kvůli těm pár axonům nechce číst. Dráhy, které udělaly dopamin opravdu slavným, jsou ty, které vycházejí z ventrální tegmentální oblasti (VTA): mezokortikální a mezolimbická dráha.
V hitparádě popularity mozkových drah se mezolimbická dráha vždy umísťuje na popředním místě, protože se má za to, že souvisí s motivací lidského chování. Zdá se, že právě ona určuje, co nás bude bavit a co nudit. Mezokortikální dráha končí v kůře čelního laloku, kde by podle mých fantazií mohlo sídlit naše ego a kdo má, i superego. Mezolimbická dráha vede do struktur limbického systému, kde podle mých naivních představ sídlí náš dětinský šéf, kterého feťák kokainu Sigmund Freud pokřtil jménem id. Jistě je to mnohem složitější, jak ale říká počítač z pohádky Stanislava Lema, lidé si něco představovat musí. Descartes svého času tvrdil, že sídlem duše je šišinka mozková. Tím posmělen bych já dnes za sídlo duše prohlásil message loop, který běží z centra paměti hipokampu GABAergně do centra zájmů VTA, odtud dopaminergně do kůry čelního laloku a odtud zpět do hipokampu.
Inaktivace dopaminových drah prostřednictvím antagonistů dopaminu se v medicínské praxi dlouhodobě využívá k "úspěšné" léčbě souboru chorob zvaného schizofrenie.
Receptory dopaminu
- D1-D5
- z KEGG – přímý odkaz – záznamy receptorů
- agonisté – antagonisté dopaminu
Stejně jako paměť a poškození paměti se často zjednodušeně vysvětlují nesrovnalostmi cholinergního systému, schizofrenie se často zjednodušeně vysvětluje nesrovnalostí v dopaminovém systému, který souvisí s motivací, ovlivňuje čelní lalok mozku a limbický systém. Dopaminové receptory souvisí s drogovými závislostmi. Kokain a metamfetamin působí na dopaminergní systém přímo: Zesilují dopaminovou signalizaci v mozkovém centru drogových závislostí – nucleus accumbens. Jiné návykové látky působí na dopamin nepřímo. Například nikotin působením na nikotinové acetylcholinové receptory nakonec zvýší dopamin v corpus striatum (starším kuřákům se přestanou třást ruce) a nucleus accumbens (může vzniknout návyk). I alkoholismus (GABA receptory), morfinizmus (opioidní receptory) a jiné závislosti v konečném důsledku vedou k výlevu dopaminu do nucleus accumbens.
U bylin máme spoustu interakcí (třeba neurosteroidních) s mozkovými receptory souvisejícími s dopaminovým systémem, ale zde se soustředím na dva důležité pragmatické účinky: ochranu dopaminergních neuronů před odumíráním a pozitivní účinek některých bylin při odvykání od návykových látek.
Ženšen chrání dopaminergní neurony před odumíráním
Léčba drogových závislostí je tradiční indikací ženšenu pravého. Tato indikace byla v TČM objevena empiricky a neměnně předávána z generace na generaci. Až poté přišla biologie s desítkami pokusů soustřeďujících se na dopaminový systém. Protože drogové závislosti poškozují mozek, byl též zájem o ochranné účinky obsahových látek ženšenu na neurony drogově závislých. Další oblastí zájmu je Parkinsonova choroba, při které odumírají právě dopaminergní neurony a bylo by vhodné najít způsob, jak je ochránit.
- Kim1995bbg, Tokuyama1996ege, Lee2008ieg – celkový extrakt ženšenových saponinů blokuje výlev dopaminu do nucleus accumbens, působí proti dopaminové senzitizaci a normalizuje hyperaktivní chování závislých potkanů po podání kokainu.
- Kim1999ibg – ginsenosid Rb1 a ginsenosid Rg1 u myší působí proti dopaminergnímu účinku kokainu a proti sensitizaci dopaminové signalizace.
- Halladay1999ace popisuje interakci mezi celkovým extraktem ženšenových saponinů a amfetaminem, se závěrem že ženšenové saponiny zřejmě působí na dopaminový systém.
- Kim1995ibg – Hrubý ženšenový extrakt a panaxosidová frakce potlačovaly dopaminergní citlivost při morfinismu.
- Shim2000meg, Kim2006egs – účinek celkových ženšenových saponinů proti výlevu dopaminu v n. accumbens a proti změnám genové exprese dopaminergních neuronů po podání nikotinu.
- Na experimentálním modelu Parkinsonovy nemoci ginsenosid Rg1 chrání nervové buňky (PC12) před apoptózou v důsledku dráždění dopaminem. (Chen2003gra)
- Ginsenosid Rd chrání dopaminergní buňky pri pokusné aktivaci mikroglie in vitro. (Lin2007gra)
Další byliny s účinkem na systém dopaminu
- Zdá se, že housenice čínská (Cordyceps sinensis) působí antidepresivně přes dopaminový systém. (Nishizawa2007aec)
- Chen2007chh sumarizuje byliny proti parkinsonismu, což je nemoc výsostně dopaminergní. Jako potenciálně účinné uvádí čajové polyfenoly / katechiny, ženšen, jinan, rdesno a další.
- Rozchodnice růžová má dopaminergní účinek s potenciálem v léčbě alkoholismu a dalších drogových závislostí. (Blum2007mcc)
- Ajurvédské nootropické rostliny pupečníkovec asijský a bakopa drobnolistá (obě zvané brahmí v různých částech Indie) také účinkují na dopaminergní systém.
- Šalvěj muškátová je antidepresivní působením na dopaminergní systém (Seol2010aes). Lze se dohadovat, že šalvěj lékařská může působit podobně.
Uvědomuji si, že uvedený výčet bylin s účinkem na dopaminergní systém je hrubě neúplný. A protože tento web píši sám, tak ani nikdy úplný nebude. Chci jím vyjádřit to, že u mnoha zcela neškodných adaptogenů byl mechanisticky prokázán účinek na monoaminergní systém (včetně dopaminového systému) a na další receptorové systémy mozku, takže nelze tvrdit že tyto rostliny jsou z principu neúčinnými "všeléky". K dalšímu čtení nabízím článek o adaptogenech působících proti stresu.
