Drobečková navigace

Přírodní laxativa

Praktické shrnutí: Rostlinná laxativa nezahrnují jen kůru řešetláku a list senny. Do pozornosti lze doporučit i aloe a další u nás nevyužívaná laxativní tonika – kratévii, posed, trichilii, srdcovnici, punarnavu, kalabasovník, stužkovec vystoupavý a klanoch Buettnerův.

K zažívacím potížím v širším smyslu slova se řadí i zácpa, jejíž léčba často představuje problém. Dlouhodobá zácpa může mít vícero příčin: příliš tvrdá stolice, ochablé svaly tlustého střeva a v neposlední řadě též obstrukce nebo neprůchodnost střev. Problematická defekace může též provázet hemoroidy. Příčina zácpy může být proti očekávání závažná, včetně nádorů a otrav. Diagnózu příčin zácpy tedy musí provést lékař. Biolog však může provést to, že vyjmenuje byliny s laxativním účinkem, které jsem více-méně pominul v článku o zažívacích potížích obecně.

Běžně využívaná přírodní laxativa

Malý počet přírodních projímadel je ve Střední Evropě běžně známý a dostupný. Sem patří list senny, řešetlák počistivý a jeho příbuzní (krušina olšová a krušina Purshova čili cascara sagrada), kteří společně s různými druhy aloe patří k tzv. antranoidním laxativům (odvozeným od hydroxyantracenu). Pokud jde o aloe, tak laxativní složkou je aloe-emodin z latexu této rostliny, nikoliv gel aloe vera, který je běžnou složkou nápojů, jogurtů a jiných jídel. O těchto bylinách by se dalo dlouze povídat, spokojme se však s tím, že antranoidní laxativa nejsou vhodná k dlouhodobému užívání. Již v průběhu 1 měsíce vyvolávají desenzitizaci (tj. závislost) a později až degenerativní změny v konečníku. Při krátkodobém užití jsou nicméně bezpečná a velmi účinná: dospělému člověku stačí požít jen 7-15 zralých plodů řešetláku, aby se vyprázdnil. Plody řešetláku se obvykle zpracovávají do formy syrupu aby se zakryla jejich dráždivost. Ještě účinnější (a dráždivější) je krušina olšová, jejíž kůra se musí tepelně zpracovávat, aby ji vůbec bylo možné použít. U nás běžně k dostání je též z Ameriky dovážená kůra krušiny Purshovy (cascara sagrada).

K dalším známým přírodním přípravkům patří projímavé minerálky Zaječická hořká a Šaratica. Zaječická hořká voda je vysoce mineralizovaná minerálka, jejíž hlavní účinnou látkou je síran hořečnatý (hořká sůl, epsomit, MgSO4), kterého je v této minerálce přes 20g/l (celková mineralizace je 39g/l), viz analýzu zde. Léčebná dávka je 0.1-0.4l ráno na lačný žaludek nebo večer před spaním. Projímavý účinek má v dávce od 0.2l. (Viz též wiki a web výrobce.) V Šaratici převládá síran sodný (Glauberova sůl, mirabilit, Na2SO4) nad síranem hořečnatým (viz wiki), celková mineralizace je 15.3g/l, takže ekvivalentní dávka Šaratice je o něco vyšší než u Zaječické. Obě minerálky jsou osmotická projímadla, nevyvolávají závislost a vyplatí se je nastudovat.

Rebarborový kořen

K důležitým přirodnim laxativům patří též rebarborový kořen, který obsahuje senosid A stejně jako list seny, takže se také řadí mezi antranoidy. Rebarborový kořen má v naší medicíně dlouhou tradici a možná neprávem byl v 20. století pozapomenut. Za nejkvalitnější se u nás považoval řepovitě ztluštělý kořen revně pravé čili lékařské pocházející ze západní Číny a podhůří Tibetu. Jako cizokrajní droga se v Evropě využívala již od starověku, z jejího názvu (rha barbarum) též pochází slovo rebarbora, které si dnes spojujeme hlavně s jedlými řapíky těchto rostlin. Kořen revně je samozřejmě i součástí lékopisu TČM jako droga radix et rhizoma rhei (tà-chuáŋ), jejímž zdrojem může být kromě revně pravé též reveň dlanitá a reveň tangutská. Naproti tomu kořen revně kadeřavé se dle Wendys tradičně považoval za méně kvalitní a využíval se jen veterinárně. V současnosti čínskou drogu tà-chuáŋ zakoupíte zde a hůř specifikovaný "kořen rebarbory" ve vícero českých obchodech. Dalším využívaným druhem je středoasijská reveň šerpivá, která u nás dostupná není.

Mírná a objemová laxativa

Objemová laxativa účinkují tím, že vytvářejí objem a dodávají vlákninu, nejlépe kluzkou a gelovitou. Patří sem psyllium, čia, bazalková semínka, lněné semínko, gel aloe vera, vláknina mořských řas, otruby a sušené ovoce, z něhož bych zvláště zmínil embliku, ale i švestky, fíky, rozinky... Mírně laxativní je i kiwi, moruše, mandarinka, bezinky, černý lilek, marula obecná (z které lze využít jak sliznatý plod, tak zejména odvar z kůry) a garcinie černozelená. Mírné a bezpečné laxativum je kořen šťovíku kadeřavého, ibišek kyselý, květ violky, květ slézu, myrha, kurkumovník žlutokořenný, chebule srdčitá a troskut prstnatý.

K laxativům v této kategorii lze přiřadit i mléčné produkty (mléko, kefír, syrovátka), laktulózu a cukerné alkoholy typu xylitol. Další typ mírných laxativ obsahuje nestravitelný nebo špatně stravitelný olej, který prochází zažívacím traktem, změkčuje stolici a usnadňuje defekaci. Sem patří například pamakrela temná a olejnatá, která obsahuje místo normálního tuku velké množství olejnatých, nestravitelných voskových esterů. A konečně, střevní peristaltiku zesiluje také kofein, jehož nejvhodnějším zdrojem k danému účelu je zde list cesmíny (maté, yaupon, wayusa).

Laxativní tonika

Kombinace běžných laxativních bylin s objem vytvářejícími látkami může být často postačující k dosažení kýženého léčebného účinku. Vyplatí se však vědět, že existují u nás nevyužívaná nebo vůbec neznámá tonika s laxativním účinkem, které nejenže změkčí stolici a pohnou peristaltiku, ale taktéž celkově posílí organismus.

Kratévie

Kratévie posvátná a kratévie varuna jsou dvě blízce příbuzné ajurvédské léčivky s rozsáhlým léčebným využitím. Šťáva hořké kůry větví a kořenů tohoto stromu se využívá jako laxativum, zároveň však působí proti bolestem břicha a žlučníku, zlepšuje trávení, povzbuzuje chuť do jídla a působí jako tonikum. Je též protizánětlivá a využívá se i k léčbě ženských potíží. S kratévií však nemám osobní zkušenost, obecně u nás není k dostání, lze ji objednat ze zahraničí třeba zde.

Posed

Posed bílý a dvoudomý jsou důležité byliny, které se považují za jedovaté, avšak v minulosti se široce využívaly a nejnovější výzkumy je označují za adaptogeny (Panossian1997pab). Hlavní využívanou částí je řepovitý, často rozvětvený kořen připomínající s trochou fantazie lidskou postavu. K účinným látkám patří kukurbitacinové glykosidy a trihydroxyoktadekadienové kyseliny. Kukurbitaciny se považují za jedovaté, přesněji projímavé, avšak Panossian1997pab říká: "Užití extraktu posedu bílého u zdravých sportovců zvyšuje jejich výdrž, pracovní schopnost a úpravu tepové frekvence po fyzické námaze. Při těchto pokusech se nezjistily žádné vedlejší účinky požívání extraktu posedu." Botany.cz říká, že "kořen posedu (radix bryoniae) obsahuje zejména pryskyřičné glykosidy bryonin, bryogenin a bryonidin, které působí jako silné projímadlo, emetikum, močopudný prostředek a prostředek proti revmatismu". Ielciu2019faa naproti tomu říká, že nadzemní části posedu kukurbitaciny neobsahují, jsou nejedovaté a prospěšné svými flavonoidy. Ze sumy výše řečeného není jasné, nakolik lze posed jako laxativum využít. Posed v této indikaci může být vynikající nebo i zcela nevhodný. Jasné je jen to, že tato rostlina si zasluhuje větší pozornost, než jaké se jí v dnešním bylinářství dostává.

Trichilie

Jihoamerická trichilie katuaba dává kůru, která je známá jako hořké tonikum a afrodiziakum, ve vyšších dávkách je však laxativní. Tato kůra je u nás dokonce i k dostání, takže s ní lze experimentovat. Africká trichilie olejná (která u nás k dostání není) se jí podobá v tom, že také dává laxativní (a emetickou!) kůru, která je zároveň léčivá. Za tonikum se u ní považují též olejnaté míšky, v kterých jsou obalená semena. Trichiliový olej (tzv. mafura máslo) je k dostání jen ze zahraničí.

Další laxativní tonika

Jsou to rostliny, s kterými vesměs také nemáme v naší fytoterapii přílišné zkušenosti: srdcovnice, punarnava, kalabasovník, stužkovec vystoupavý a klanoch Buettnerův. Nať i kořen srdcovnice lysé označuje UTP za laxativum a emetikum, ale také za stomachikum a antirevmatikum s možností rozsáhlejšího vnitřního i vnějšího užití. Nať a kořen punarnavy rozkladité lze také řadit mezi laxativní tonika a u nás neznámá stomachika (viz UTP). Další zajímavou laxativní rostlinou je kujeta hruboplodá čili kalabasovník, nízký strom nesoucí plody velikosti a tvaru dýně. Jejich dřeň má laxativní účinky a i další léčebné užití (viz UTP), avšak svým účinkem na hladké svaly působí též jako abortivum a prostředek k urychlení porodu. Laxativní (a ve větších dávkách též emetické) jsou i listy kujety, které se též využívají k léčbě nachlazení a respiračních nemocí. Stužkovec vystoupavý je mirně laxativní tonikum, které se hodí i k nápravě zkaženého žaludku, tlumení zánětu, kašle a astmatu. Stužkovec vystoupavý se zároveň používá k léčbě infekčních průjmů a kolik (viz UTP), takže o něm lze říct, že má pravděpodobně normalizující vliv na trávicí soustavu podobně jako smuteň. Nať stužkovce lze připravit jako vodní nálev nebo alkoholovou tinkturu. Klanoch Buettnerův je africké tradiční tonikum, jehož kořen se užívá jako laxativum, avšak také proti průjmu, takže i u této rostliny je pravděpodobné, že normalizuje funkci trávicího traktu (viz UTP). Kromě toho má klanoch vícero dalších indikací, jeho listy se využívají k léčbě bolestí hlavy a též k léčbě hemoroidů.

Jiné byliny

Seznam laxativ by nebyl úplný, kdybych v něm nezmínil povijnici počistivou (tzv. jalap) a jiné druhy povijnice (například p. vodní), silně laxativní kolokvintu obecnou s jejími kukurbitaciny, syrové oříšky hrnečníku (Lecythis tuyrana), kůru jilmu červeného (a možná dalších druhů jilmů?) a kůru mahagonu senegalského (Khaya senegalensis). Laxativními a emetickými účinky se vyznačuje též jedovatý kořen líčidla jedlého.

Je zajímavostí, že na seznamu přírodních laxativ figurují i dvě známé rostliny, jejichž semena jsou smrtelně jedovatá (zvláště když se dostanou do krevního oběhu), ale při správném užívání se jedná o neškodná projímadla. Mluvím o skočci a soterku obecném. Ze semen skočce se lisuje ricinový olej, který je zvláště po uvaření zcela neškodný a dlouhou dobu se využíval jako účinné laxativum. Ricinový olej působí svým obsahem kyseliny ricinoleové, která stimuluje peristaltiku a taktéž změkčuje stolici. Listy soterku jsou také (navzdory extrémně jedovatým semenům) zcela nejedovaté a využívají se jako neškodné laxativum, které bych se však já osobně asi trochu bál požít.

Laxativní směsi TČM s mirabilitem

K přírodním laxativům patří projímavé minerálky (nebo mírnější bílinská kyselka a další podobné). Jde o osmotická projímadla. Na podobném principu funguje mirabilit, který je minerální drogou TČM a součástí vícero "proplachových" lektvarů (viz některé v širším seznamu směsí k léčbě schizofrenie).

Omlouváme se, ale tento článek není dokončen. Současná, rozpracovaná verze nevyjádřuje jeho konečnou podobu.