Drobečková navigace

Zažívací potíže

Praktické shrnutí: Aloe vera, brikelie, měkýn, konopí a další antiseptické a hojivé byliny patří k těm nejdůležitějším při léčbě zažívacích potíží. Též zde doporučuji čínské směsi tableta chrpovníku k nápravě čchi, lektvar k posílení středu a čchi a zejména menší prorostlíkový lektvar doplněný skořicí čínskou a kozincem blanitým.

Ochranným účinkem bylin a adaptogenů na trávicí soustavu se míní zejména

  1. antioxidační a cytoprotektivní účinek na buňky střevního epitelu
  2. antiseptický, antibakteriální a protivirový účinek bylin v trávicí soustavě

Tyto byliny se předepisují především při průjmech, bolestech břicha a infekčních chorobách zažívacího traktu. Některé byliny též pomáhají nespecificky svým obsahem taninů, antokyanů a gelovité vlákniny usnadňující funkci střev. Na druhé straně je fakt, že "zažívací potíže" je velice široká kategorie a ne každá "žaludeční" a "hepatoprotektivní" bylina se na každou potíž trávicí soustavy hodí. Text používejte s rozumem, konkrétní specifické stavy (pálení žáhy, gastroezofageální reflux, žaludeční a dvanáctnikové vředy, rakovina žaludku a střeva atd.) vyžadují též specifický přístup.

Účinek ženšenu a lesklokorky

Ženšen pravý má obecně cytoprotektivní účinek, který se projeví i v zažívací soustavě. Na sliznici střev působí jeho saponiny o to více, že se s nimi střevní buňky setkávají jako první. Saponiny ženšenu mají schopnost pronikat buněčnou membránou a působit přímo v jádře. Ženšen se proto považuje za jeden z nejlepších prostředků proti apoptóze buněk střevní sliznice při akutním ozáření. Dle Hashimoto2003cpg ženšen snižoval přílišnou aktivitu tenkého střeva vyvolanou karbacholem. Na druhé straně, dle Onomura1999egr ženšen zvyšoval aktivitu střevní svaloviny (dvanáctníku) a snižoval absorbci glukózy. Dále dle Suzuki1991etc, výtažek z kultury ženšenových buněk zvyšoval motilitu myšího střeva. Studie Kim2007egt zjistila působení směsi ženšenových saponinů na buňky, které řídí aktivitu střevní svaloviny. Nezávisle na účinku ženšenu na střevní svalovinu se u polysacharidů ženšenových listů a kořenů na myším modelu zjistil účinek proti žaludečním vředům (Sun1992paa). Dobře známý protizánětlivý účinek ženšenu se vztahuje i záněty v zažívací soustavě, jak pro P. quinquefolius prokazuje Jin2010ags. I modelová léčivá houba lesklokorka lesklá (konkrétně její polysacharidy) má dle Chen2011glp hojivý účinek na střevní sliznici poškozenou cytostatiky.

Další vhodné byliny a kombinace

Při léčbě zažívacích potíží je pravidlem nejíst, tedy aspoň nikoliv běžnou stravu. Jsou vhodná pouze lehká jídla, která nezatěžují trávicí soustavu, například řídká kaše. Ve fázi rekonvalescence jsou též vhodné jogurty a probiotické kysané nápoje. Při léčbě bylinami používáme extrakty, tinktury, kapky, lektvary, nebo bylinný prášek. Léčivé druhy ovoce (oskeruše, dřín, guava, karambola, garcinie, marakuja, emblika, oslizák, tamarind, banán...) je lepší připravit ve formě pyré, které méně zatěžuje trávicí soustavu. Konzistenci podobné banánu jsou plody muďoulu, láhevníku a durianu. Z bobulového ovoce je vůbec nejlepší borůvka nebo směs borůvek a brusinek. Vhodné jsou též bylinné tablety, které se v žaludku rozpustí na prášek. Tradičním lékem je též extrakt z plodů brucey jávské (Huang2019teb). Když nemáme bruceu, pomůže adstringentní bišofka jávská nebo bobkovišeň lékařská. Když uvážíme přehledy Triantafyllidi2015hpt (text zde), Algieri2015bde (text zde) plus běžné bylinářské znalosti, tak z tradičně využívaných bylin nelze nezmínit:

Na tomto místě se dostáváme ke svařenému vínu, což je lidová verze medicinálního vína. Místo kuchyňské skořice (kůra skořicovníku pravého) můžeme použít též tlustší čínskou skořici populární v TČM, která je na zažívací potíže velmi vhodná. Alkohol v medicinálním víně napomáhá extrakci nepolárních účinných látek z hřebíčku, skořice, badyánu a strouhané pomerančové kůry, která je mimochodem také velice dobrým prostředkem ke zlepšení trávení. Vařit nemusíme tehdy, když dlouze (týden nebo déle) louhujeme. Do vzniklé medicinální tinktury můžeme přidat i další byliny dle vlastního výběru. Kde že jsme to skončili? Aha, u eugenií a hřebíčkovců. Takže pokračujme ve výčtu:

Již připravenou zažívací medicinální tinkturu si můžeme objednat od Yaomedica pod názvem volná cesta. Tato tinktura má mnoho výhod, je však ale ještě výhodnější uvážit, že zmíněná tinktura vychází z čínské tradiční receptury zvané

kterou je lepší připravit a užívat ve formě tablety. Obsahuje totiž práškové přísady typu pražený slad a medicinální těsto, které jsou určené ke snězení. Vlastní tableta je slisovaný bylinný prášek, který se v žaludku rozpustí. U tinktury je též problémem si uvědomit, jaké dávkování je dostatečné – pouhých několik kapek nestačí. Je zajímavostí, že tato tableta obsahuje až 3 druhy práškované citrusové kůry (kůru mandarinky, kůru citroníku hořkého a kůru zelené mandarinky). V zažívacích kompozicích si můžeme dovolit použít i jiné druhy citrusů: jemně krájenou kůru citronu, cedrátu nebo oválný kumquat. Z asijských přísad lze dále vřele doporučit prášek ze zeleného čaje (má-čchá). Překvapivě účinné je též práškové kadidlo a myrha (Algieri2015bde), látky to antibakteriální a hojivé. U zažívacích potíží bych též z osobní zkušenosti doporučil rajčatový džus a kokosovou vodu (též zvanou kokosové mléko). Z dalších účinných čínských kombinací zde máme

Výhodou těchto lektvarů je, že je ve formě již navážené vsázky seženeme i v ČR (zde a zde, skořici a kozinec k doplnění do menšího prorostlíkového lektvaru zakoupíte zde a zde). Skořici a kozinec v žaludeční indikaci nesmíme podceňovat, kozinec je též součástí lektvaru k posílení středu a čchi. Lektvar k posílení středu a čchi v ČR seženeme též ve formě tinktury pod názvem probuzení energie. Opět platí, že tinktura se nesmí užívat po kapkách. Tu nejlepší kontrolu nad složením léčiva nám ovšem dá nominální lektvarová forma.

Vedle výše zmíněného kadidla a myrhy je na místě zmínit i další vonné substance vhodné k léčbě zažívacích potíží: mastix, malabatrum, kafr, borneol a mentol. Ty lze užívat ve formě prášku (bylinných tablet) nebo ve formě slazené či neslazené alkoholické tinktury. Kafr a borneol se v Indii též běžně využívá k výrobě cukroví, mentolové dražé seženete i u nás. List máty peprné lze taktéž práškovat podobně jako zelený čaj. Když mluvíme o vonných látkách, zmiňme také indický hubokorový (koupit zde) a zederachový (koupit zde) olej, které jsou antibakteriální a lze je v rozumném množství užít i k vnitřní očistě.

K dalším za zmínku stojícím rostlinám patří jerlín žlutavý (květ), chebule srdčitá a další dosud nezmíněná semena miříkovitých (zeler, šabrej, adžvan, adžamóda, koriandr, morač větší a zákrovnatý, moráček přeslenitý), která užíváme drcená. Antibakteriální a hojivá je agastache, šalvěj a levandule, a to i v zažívacím traktu. List senny je antibakteriální projímadlo, pražený plod je známá čínská kávovina. Do bylinných tablet ke zlepšení trávení lze mimochodem použít i mletou zelenou kávu, která je bohatá na kávovníkové polyfenoly a kyselinu chlorogenovou. Pokud jde o kofein, ten mírně zvedá žaludeční kyselost i střevní peristaltiku. Trávicí trubici léčí i kurkuma, o něco opatrněji musíme s ostřejší zázvorovou a galangovou šťávou. K vhodným vonným ingrediencím se řadí též Pycnogenol (extrakt borovice přímořské). 

K dalším, které se v souvislosti se záněty zažívacího traktu zmiňují, patří aralka, boryt, celík zlatobýl, česnekovník, dřevo gvajaku, kůra jilmu, kořen kaledy, hepatoprotektivní kapara, kůra korkovníku, plod medvědice, myrta, oregano, pelyněk roční a ušlechtilejší druhy pelyňku, list plotovníku, řebříček, řimbaba (viz přehled Pareek2011ftp, text zde), světlík, touleň, třemdava, vodilka, maří list, vrcholák, yzop a rooibos. Tradiční při zažívacích potížích jsou i různé druhy pepře (černý, dlouhý, guinejský, kubebový, lékařský) a pepři podobná čtyřpraška. Je otázkou, nakolik je účinný i u nás dostupný list pepřovníku lolotu (viz zde) a kořen pepřovníku kadsury používaný v TČM.

Abych toto povídání zakončil ještě nějakým konkrétním receptem, hojivý účinek na trávicí soustavu má zeleninové pyré z bílé ředkvě. Ředkev bílá není ani zdaleka tak pálivá jako červená ředkvička a v nastrouhané formě tvoří lahodné pyré, jehož konzumaci je vhodné se naučit. Říznější přísadou než ředkev bílá je lžičník a lichořeřišnice. Doplnit lze též česnekovým pyré, jehož jemnější variantou je česnek medvědí a pažitka čínská.

| 2009 - 28.11.2019