Praktické shrnutí: Chemická zátěž je jeden z mnoha komponentů celkové zátěže organismu. K jejímu lepšímu snášení můžeme využít adaptogeny. Tento článek zatím není příliš informativní – zkuste můj vysoce informativní článek o bylinných hepatoprotektivech a zatím nedokončený článek o neuroprotektivech.
Pojem adaptogenu souvisí s pojmem stresu, který v širším smyslu označuje jakoukoliv zátěž, včetně chemické. Chemoprotektivní účinky adaptogenů splývají s účinky antioxidačními (u oxidantů), neuroprotektivními (u neurotoxinů), protinádorovými (u karcinogenů), hepatoprotektivními (u jedů poškozujících játra) a hojivě-regeneračními. Adaptogeny obecně nejsou specifické protijedy, ale látky zvyšující odolnost buněk (cytoprotektiva). U radiační zátěže adaptogeny specificky snižují tendenci buněk k apoptóze.
- U modelového adaptogenu červeného ženšenu jeho podání v dávce 250 a 500mg/kg zvýšilo rychlost regenerace jater o 20% (Kwon2003ekr). Dle Shen2007peg a Ahn2011ieg měl ženšen chemoprotektivní účinek na plíce, dle Elsaieed2002thc chránil organismus chromáty, dle Shim2010pai před CCl4, dle Wang2008icp zvyšoval odolnost proti jedům působením na cytochrom P450. Rozsáhlé téma je podávání ženšenu u chemoterapie (viz věda).
- Salidrosid z dalšího klasického adaptogenu, rozchodnice růžové, chránil játra potkanů před poškozením při pokusné otravě cholesterolem (Yang2016sao).
