Praktické shrnutí: V tomto textu se detailněji věnuji neuroprotektivním účinkům čtyř důležitých neuroprotektivních adaptogenů (ženšen, pupečníkovec, bakopa a vitánie) a méně detailně několika dalším známým neuroprotektivním bylinám.
Neuroprotekce znamená prostě ochranný účinek na nervovou soustavu. Obvykle se tím míní ochrana neuronů před odumíráním při ischemii, předráždění a otravách. Neurony patří mezi tělními buňkami k těm nejháklivějším. Při zastavení přísunu kyslíku rychle odumírají a na jedy (např. těžké kovy) reagují více než běžné somatické buňky. Při mnoha otravách proto stojí nervové příznaky na prvním místě. Mozek lze poškodit i pouhým nedostatkem spánku či trvalým stresem, při kterém neurony nesnesou neustálou aktivaci. Neuron, který je neustále aktivní se unaví a odumře. To způsobí poplach obslužných buněk mozku, zvaných glie. Mozek je v lidském těle pod ochranou krevně-mozkové bariéry, kterou si nedovolí překročit ani běžné bílé krvinky. Jejich roli zastávají v mozku sídlící specializované makrofágy, jimž se říká mikroglie. Mikroglie je velmi citlivá na podráždění neuronů a svou aktivací může v běžných situacích nadělat víc škody, než užitku. S aktivací mikroglie souvisí i lehká či středně těžká bolest hlavy zvaná kocovina. Při ní a pri jiných zátěžových situacích pomáhají mozku adaptogeny.
Ženšen
Ženšen obsahuje látky, které mají uklidňující účinek na mikroglii. Tento účinek se prokázal pro ginsenosid Rb2, Rd, Rg1 a Re (Wu2007deg), které silně inhibují produkci TNF-α a NO aktivovanou mikroglií. Při pokusech na neuronálních kulturách se prokázal ochranný účinek omezením zánětové reakce mikroglie (Lin2007gra), ginsenosidy Rb1 a Rg1 měly ochranný účinek na míšní neurony in vitro (Liao2002neg). Hezká studie Bae2006grr objasňuje ochranný účinek ženšenu při ischemické mozkové mrtvici tlumivým účinkem ginsenosidů Rg3 a Rh2. U aktivované mikroglie blokoval Rh2 expresi iNOS a produkci NO s IC50 = 17µM zamezením vazby transkripčního faktoru AP-1 na DNA. Ginsenosid Rh2 dále zvyšoval expresi zánět brzdícího IL-10 a usnadňoval vazbu transkripčního faktoru CREB na DNA. Na vazbu transkripčního faktoru NF-κB neměl Rh2 vliv. Účinek ginsenosidu Rg3 byl podobný Rh2, avšak mnohem slabší.
Ginsenosid Rg2 zabraňuje odumírání neuronů, chrání paměť a další mozkové funkce na modelu ischemie / reperfuze (Zhang2008pgg) a in vitro chrání neurony proti poškození glutamátem (Li2007peg). Ginsenosid Rd zabraňouje poškození dopaminergních neuronů aktivací mikroglie (Lin2007gra). Ginsenosid Rg3, který vzniká hlavně při zpracování ženšenu na červený ženšen, snižuje expresi cytokinů u mikroglie a inhibuje transkripční faktor NF-κB, čínž chrání neurony (Joo2008pin). Neuroprotektivní jsou dle některých studií (Hwang2011app, Nie2006pep) i další obsahové látky ženšenu, například jeho lektiny a polyinové alkoholy (panaxynol, panaxydol). Neuroprotektivní účinky ženšenu dnes dokumentuje několik stovek publikací.
Pupečníkovec, bakopa a vitánie
Pupečníkovec asijský, bakopa drobnolistá a vitánie snodárná jsou tradiční neuroprotektiva a nootropika Ajurvédy (věda zde). Účinné látky pupečníkovce (asiatikosidy a madekasosidy) inhibují mozkovou acetylcholinesterázu (Hafiz2020ier), serinovou racemázu (Rani2020ais) a chrání mozek při ischemickém (Luo2014nem a jiné) i toxickém poškození (Viswanathan2019pmb). Neuroprotektivním účinkům pupečníkovce se věnuje mnoho desítek publikací. Pokud jde o bakopu, tak četné studie prokazují, že její účinné látky (hlavně bakosidy) chrání mozek před oxidačním poškozením (viz odkazy) a experimentální demencí (Saini2012neb a jiné). U vitánie snodárné máme více než 60 publikací o jejím neuroprotektivním účinku. Pupečníkovec, bakopa i vitánie mají inhibiční účinek na zánětové dráhy v mozku a uklidňující účinek na mikroglii (odkazy viz zde, zde a zde).
Další důležitá přírodní neuroprotektiva
Detailní popis neuroprotektivních účinků jednotlivých bylin by byl opakováním stejných vět a studií téhož typu, jaké byly už provedeny na výšeuvedených modelových neuroprotektivních adaptogenech. I seznam bylin s uklidňujícím účinkem na mikroglii by byl dlouhý, protože by zahrnoval značnou část protizánětlivých bylin jako takových. Abych se vyhnul neustálému opakování téhož, uvedu jen stručný seznam důležitých neuroprotektivních bylin:
- Albízie je sedativní bylina TČM s neuroprotektivními účinky (Ebrahimzadeh2019abm).
- Kustovnice je známý antioxidant účinný hlavně svými specifickými polysacharidy. Publikací o neuroprotektivním účinku její polysacharidů je v současnosti k dispozici několik desítek. Je též možné, že kustovnice mírně chrání před postupem Alzheimerovy choroby (viz věda).
- Přehledy adaptogenů a léčivých rostlin s potenciálním účinkem u zranění míchy (Zhang2016tet) a Parkinsonismu (Fu2015pna) zdůrazňují resveratrol, kurkumin, čajovníkové polyfenoly, ligustrazin z koprníčku čínského, flavonoid kvercetin přítomný v zelenině a ovoci, puerarii laločnatou a ženšen.
- Přehled rostlin potenciálně účinných proti Alzheimerově chorobě (Hugel2015bfa) zmiňuje kurkumu, šalvěj červenokořennou, ženšen, skořici, koriandr, rozmarýn, šalvěj a další hluchavkovité běžně používané jako koření.
- Lesklokorka lesklá chrání paměť a s ní související neurony hipokampu (Zhou2012nep, Aguirremoreno2011glr). Chrání též dopaminergní neurony (Ding2010gle), jejichž odumírání je podstatou parkinsonismu. Její neuroprotektivní účinek popisuje též Zhang2011tna, Aguirremoreno2011glr, Ding2010gle, Zhang2011tna a další.
- Rozchodnice růžová a její salidrosid se považují za látky s podstatným neuroprotektivním účinkem (viz zde a zde). Dle Li2018nes salidrosid zpomaluje postup Alzheimerovy nemoci.
- Šišák bajkalský má výrazné neuroprotektivní účinky demonstrované na modelech mozkové ischemie a mrtvice (Gaire2014sbs). Jeho účinná látka bajkalin chrání před kognitivním poškozením u diabetu (Ma2015bad) a chrání neurony hipokampu (Lim2016asb).
- Koptis čínský je nedokonalý adaptogen (obsahuje malé množství toxických alkaloidů), navzdory tomu se však uvádí v seznamech neuroprotektiv TČM. Vědecké studie viz Zhang2009btb a další.
