Drobečková navigace

Nemoci jater

Praktické shrnutí: Máte jaterní problémy? Užívejte ostropestřec a jezte snobskou zeleninu – artyčok, čekanka, pampeliška, lopuch, hadí mord, listy ostropestřece a hlavně mladé úbory pupavy. Denně užívejte měkýn, ženšen, koptis. Kořeňte množstvím kurkumy (nebo kari) a pepřem, který vstřebání kurkuminu umožňuje. S masitými jídly jezte strouhaný čerstvý zázvor (2g denně), na to vám jej do zelovoců kapitalisté naskladňují. Nezapomeňte na benedikt, pýr, smil, pískavici a bazalku. TČM navíc doporučuje ženšen, rozchodnici, gardénii a standardní směsi bylin šiao-ča-hu-tang a ši-kuan-ta-bu-tang (nutné navštívit praktika TČM). Další inspiraci získáte přečtením celého článku.

Poznámky: Ostropestřecový olej k ochraně jater mícháme s panenským olivovým 1:1 pro lepší chuť i léčivost. Používáme do salátů, majonéz a pod. bez tepelné úpravy, asi 50ml denně. Ostropestřecové listy po ostříhání pichlavých okrajů předčí salát.

O jaterních nemocech

Játra jsou klíčovým orgánem metabolismu, detoxikace jedů a homeostáze – udržování správné hladiny cukru, tuků a všeho možného v krvi. Játra jsou centrálním skladem živin – glykogenu, esenciálních tuků, vitaminů... (Další zásoba živin je ve svalech a tukové tkáni). Játra jsou výjimečná i tím, že jsou zařazena v tzv. portálním (vrátnicovém) oběhu. Tento výraz znamená, že krev, která už jednou prošla kapilární sítí ve stěně trávicí trubice, kde se do ní vstřebaly živiny, se hned nevede zpátky do srdce, ale se vrátnicovou žílou "vrací" do další kapilární sítě v játrech, která zde fungují jako krevní filtr. Vrátnicová žíla má vyšší tlak (je vlastně něčím mezi tepnou a žílou) a krev v ní bývá po vydatném jídle až mléčně zbarvená vstřebanými tukovými kapénkami. Játra tyto živiny z krve odebírají a zároveň ji čistí od poškozených krvinek a dalšího odpadu, který by jinak zanášel hlavně srdce a plíce. Játra jsou z tohoto důvodu obvyklou první těch zastávkou patogenů, které do těla pronikají orální cestou. Jaterní lalůčky, ne nepodobné olejovému filtru v autě, podléhají značnému opotřebení a musí se často vyměňovat. Z tohoto důvodu mají játra vysokou regenerační schopnost: Opotřebované lalůčky atrofují a jejich místo zaujímají lalůčky nově narostlé.

Z hlediska teorie adaptogenů spadají jedy a patogeny pronikající do těla orální cestou pod chemickou a biologickou zátěž. Hepatoprotektivní adaptogeny schopnost organismu čelit této zátěži zlepšují. Hepatoprotektivní účinek se často dává do souvislosti s protizánětlivým a antioxidačním účinkem adaptogenů. Společným znakem většiny jaterních onemocnění je totiž zánět jater – hepatitida, kterou může, ale nemusí provázet žloutenka.

Svou regenerační schopností játra vynikají nad jiné vnitřní orgány. Člověk je schopen přežít chirurgické odstranění až 70% jater, která opět dorostou do původní velikosti (viz Prométeus), což o žádném jiném vnitřním orgánu neplatí. Ale ani játra nesnesou všechno. Nutit je k příliš časté regeneraci opilstvím či fetováním znamená říkat si o jejich rakovinu – hepatom. Z téhož důvodu zvyšují riziko rakoviny i viry infekční hepatitidy (žloutenky). Regenerační schopnost jater navíc není nekonečná. Jako každé hojení, i regenerace jater vede k tvorbě jizvové (fibrotické) tkáně. Když se po mnohonásobné regeneraci fibrotická tkáň v játrech nahromadí, další regenerace je nemožná. Tomuto stavu se říká ztvrdnutí jater – jaterní cirhóze. Dnes však občané obtloustlých zemí trpívají i ztučněním (steatózou) jater. Ztučnělá játra nejsou ztvrdlá, ale svou konzistencí naopak připomínají oblíbená foie gras. Steatóza je běžným průvodným jevem obezity.

Hepatoprotektivní byliny naší tradice

Před érou průmyslových léků jsme játra léčili hlavně bylinkami. Většina našich tradičních receptů však upadla v zapomnění. Zčásti i proto, že na rozdíl od TČM naši léčitelé někdy nevěděli, co to játra jsou. (Vysvětlivka pro lidi bez smyslu pro humor: Žertuji.) V našem lékopisu však máme nádhernou kategorii tzv. žlučopudných rostlin (cholagog) a stejně nicneříkající kategorii tzv. stomachik (rostlin "na žaludek"). Tyto kategorie dle názvu jistě nějak mlhavě souvisí s hepatoprotektivy, ale jak? Vždyť i celý termín hepatoprotektivum je jaksi postavený na vodě... Lze vypozorovat markantní tendenci našich bylinářů považovat za dobrou na játra každou dostatečně hořkou rostlinu, čemuž odpovídá další přenádherná kategorie zvaná amara (dosl. "hořké byliny") – hořec, čekanka, zeměžluč, pampeliška, vachta...

Je až s podivem, že naše nejslavnější hepatoprotektivní bylina – ostropestřec mariánský – hořká není. Jeho účinnou látkou je silymarin. Silymarin není jedna látka, ale nepolární (v tucích rozpustný) směsný extrakt ze semen této rostliny. Jeho účinky dokumentují štosy publikací, jejichž reference najdete například v přehledu Bahmani2015smb. Kromě toho se dají velké listy ostropestřece po ostříhání pichlavých okrajů čepele jíst jako salát, který můžeme dochutit zálivkou nebo majonézou ze směsi stejného dílu ostropestřecového a panenského olivového oleje.

Jak jsem už říkal, bylin s jakýmsi nejasným vztahem k léčbě jaterních neduhů je v evropském bylinářství mnoho: bazalka pravá, benedikt lékařský, borovice přímořská, čajovník čínský, čekanka obecná, černucha setá, černý rybíz (plod, list a na játra i kořen), česnek kuchyňský, hadí mord španělský, hořec žlutý, jalovec obecný, lopuch větší, pýr plazivý, rozrazil lékařský, řebříček obecný, řepík lékařský, schisandra čínská, smetánka lékařská, smil písečný, šalvěj lékařská, zemědým lékařský... Seznam našich bylin "na játra" dále zahrnuje pochybné položky jako jaterník podléška a vachta trojlistá, které mají tvarem listů připomínat játra. Názory o relativní síle těchto rostlin se u našich bylinářů různí, shodu lze sumarizovat řčením "jezte ostropestřec a spoustu zeleniny". Ostropestřec je bodlák a když jsme už u té zeleniny, tak z říše bodláků lze na játra doporučit též artyčoky, pupavu Biebersteinovu a pupavu bezlodyžnou (kořen i mladý úbor, jenž chutí předčí artyčok). K bodlákům patří i již zmíněný benedikt lékařský, který se s pýrem a smilem řadí k těm účinnějším hepatoprotektivům naší tradice. Jiní zase nedají dopustit na puškvorec a vybrané hluchavkovité: jablečník, zběhovec, máta, meduňka a již zmíněná šalvěj. Babo raď.

Hepatoprotektivní byliny Indie a tropů

Když tedy evropské vědmy nevědí, co je na játra nejlepší, saháme po moudrosti zaběhlých cizozemských systémů, k nimž patří indická Ajurvéda. Kdepak jsme to v předešlém odstavci skončili? Aha, u hluchavkovitých. Tak v Ajurvédě za tuto čeleď hned máme bazalku posvátnou (tulsí), která sice není jen na játra, ale zato upomíná italskou bazalku pravou, taktéž zázračnou. Obě pomáhají. Ovšem nejdůležitější jaterní bylinou Ajurvédy (vedle měkýnu známějšímu z TČM) je jitrocelovitý hořkobýl kutki (nesprávně "himalájský hořec"). Ten však nesehnal ani bylinář Stanislav Sehnálek (viz pdf), jelikož ve volné jej sběrači prakticky vyhubili.

A jsme opět tam, kde jsme byli. I v Indii mají rostlin "na játra" tolik, že raz nevědí, kterou si vybrat. K dosud zmíněným přehled Kumar2012rhh přidává: fenykl obecný, fíkovník smokvoň, heřmánek pravý, řasa hroznovice puchýřnatá, kasie obecná, kasie Roxburghova, kropenáč himalájský, kumbovník obecný, kurkumovník dlouhý, láhevník šupinatý, lilek černý, mangostana lahodná, měkýn latnatý, neshodice bílá, oslizák líbezný, pískavice řecké seno, polardie michoakánska, rojok barvířský, řeřicha setá, slivouch madagaskarský, smuteň lékařská, šarlatka velkolepá, trubkovec tyčinkový, vedélie měsíčkovitá, zederach indický, zemědým indický a dokonce i jedovatý dávivec černý. Přehled Ilyas2016rhi přidává: bavlník bylinný, boldovník vonný, borovice přímořská, cist vavřínolistý, dymnivka skalní, gardénie jazmínovitá, ibišek súdánský, jinan dvoulaločný, komule lékařská, larea trojzubá, mangovník indický, mořena srdčitá, paheřmánek lepkavý, schizandra čínská, smuteň hořká, šácholan lékařský a vlákeň srdčitá. Je jasné, že nelze jen tak nazdařbůh vybírat tropické býlí z nějakých možná seznamů. Proto na přednáškách lékařské botaniky pěstíme cit pro byliny, rody i celé čeledi. Člověku s citem hned padne do oka trubkovec tyčinkový, jenž mu zase připomene další tropický zázrak ze stejné čeledi, pačuli, jejíž protizánětlivé účinky svědčí i játrům. Obě zázračné hluchavkovité si nastuduje a už jede. Naopak, i bylinář blb snadno pochopí, že jedovatý dávivec černý z pryšcovitých asi nebude adaptogen ani čajovina, leda tak levná farmaceutická surovina (normálně se z něj dělá biodiesel). Po počátečné ostražitosti kolem pryšcům příbuzné smutně však tentýž bylinář zajásá a smuteň hořkou, kyselou i lékařskou pacientům vesele doporučí. Ze smutně kyselé a lékařské je výborné léčivé ovoce, zatímco ze smutně hořké se užívá spíše nať a list formou nálevu, 2-4g denně klidně i u virové hepatitidy. Ale smuteň je jen jedna z mnoha superbylin a já zase nejsem ničí ošetřující lékař. Každý si musí své seznamy bylin ošahat sám. Proto vždy kladu důraz na praktickou dostupnost, která právě u smutní není bůhvíjaká – k r. 2018 bylo u nás sehnat jen sušenou smuteň niruri, přezdívanou chanca piedra.

Hepatoprotektivní byliny TČM

A konečně jste se dostali sekce s jasnými, nespekulativními instrukcemi. Trpělivým čtenářům blahopřeji. Největší pořádek v hepatoprotektivních bylinách má totiž právě TČM. Tím nechci říct, že Ajurvéda zaostává, ale to víte, Indie. TČM je u jaterních problémů přitažlivá tím, že drží jednotnou terapeutickou linii. Jinými slovy, u čínských bylinářů panuje shoda v tom, co vám "na játra" předepíšou. Dle přehledu Lam2016hec Číňané nedají dopustit na:

Pokud jste bylinář, či lépe, bylin znalý diplomovaný lékař, můžete tyto rostliny bez ceremonií a velkých obav z interakcí nasadit, hmouře obě oči nad zákazovými a příkazovými značkami. To víte, kapitalismus. Plus ještě něco: kurkumovník se má užívat s pepřem (obé jako součást jídelníčku), ač piperin usnadňuje vstřebávání kurkuminu z kurkumy (Berginc2012pbo). Jen dohlédněte, aby pacient neužíval lékořici trvale (není adaptogen) a nesnědl víc než půl kila koptisu na posezení. (Pro čtenáře bez smyslu pro humor: jde o žertovnou narážku na hořkost koptisu.) Kurkumu, ženšen a kustovnici lze klidně použít v megadávkách, které doplníme cicimkem datlovým (další drobné ovoce, na které TČM nedá dopustit). Když k tomu přidáte štědrou denní dávku ostropestřecového oleje a jídelníček doplníte již zmíněnou hepatoprotektivní zeleninou (artyčok, čekanka, pampeliška, lopuch, hadí mord, listy ostropestřece a mladé úbory pupavy), tak máte jistotu, že co do fytoterapie jste dostáli svému. A u té Asie ještě jednou zmíním čajovník, jehož polyfenoly, teobromin a teofylin (Hussein2015tod) pomáhají i na játra. Pokud se chcete TČM inspirovat ještě více, zkuste (dle Liu1994ech) rozchodnici, jejíž salidrosid chrání zanícená játra (Yang2016sao) a zvažte zeměžluč okolíkatou a jerlín žlutavý. (Dávkování ani další detaily neumím, nejsem nadpřirozená bytost.) A úplně nejstandardnější inspirací jsou dvě standardní směsi bylin, které (opět dle Lam2016hec) TČM na játra obvykle předepisuje:

  1. šiao-čai-hu-tang (小柴胡汤, menší prorostlíkový lektvar)
  2. ši-kuan-ta-bu-tang (十全大補湯, generální posilující lektvar)

Bližší informace získáte kliknutím. Tyto směsi jsou běžně ke koupi, ale jejich přípravu zvládne i šikovný lékárník.

Hepatoprotektivní účinky měkýnu latnatého a ženšenu

Měkýn latnatý a ženšen jsou dobře prozkoumané hepatoprotektivní rostliny, které stojí za bližší pozornost. Nať měkýnu latnatého, čili právenky latnaté, andrographis herba, se široce využívá při jaterních a dýchacích potížích v TČM (Lam2016hec) i v Indii (Akbar2011apr). Se svým vysokým obsahem účinných glykosidů, flavonoidů (>20) a diterpenoidních laktonů (>20) je měkýn přinejmenším tak účinný, jako ostropestřec (Kapil1993aem).

Pokud jde o ženšen, TČM na játra doporučuje všechny tři své druhy: ženšen pravý, notoginseng i ženšen japonský (Lam2016hec), jak dokumentuje Ng2006pas, Yoshikawa2003snd, Liu1994ech a další. Neméně účinný je ženšen americký (Xu2017sgl) a ženšen vietnamský, jehož majoritní panaxosid majonosid R2 je prokazatelně hepatoprotektivní (Tran2002hem). Ochranu jater před oxidačním poškozením při fyzické zátěži dokumentuje Voces1999eas u patentního extraktu ženšenu G115. Schopnost ženšenu chránit játra před jedy dokumentuje Martinez1984pea a Bak2012ahe u CCl4, Zhu2015gac u cyklofosfamidu, Kim2011pek u aflatoxinu, Igami2015hef u paracetamolu a Fu2013peg při pokusné obstrukční žloutence. Z konkrétních panaxosidů vyniká Rb1, sloučenina K (Lee2005heg), Rg3 a Rh2 (Lee2005he2). Tepelnou úpravou na červený ženšen se hepatoprotektivní účinek nesnižuje (Yokozawa2007tph). Účinnost ženšenu proti cirhóze (Lo2011gri) se vysvětluje též působením ginsenosidu Rb1 na remodelaci fibrotických jater (Tark2015egr).

Hepatoprotektivní houby

Na tomto místě musím čestně přiznat, že jestli mají evropští bylináři zmatek  v hepatoprotektivních rostlinách, o hepatoprotektivních houbách nevědí zhola nic. Leda žeby vám doporučili pstřeň dubový, který dle středověké nauky o signatuře připomíná játra. O mnoho lépe si nevedu ani já. Říše hub musí nutně obsahovat stejně bohatou pokladnici léčivých látek jako říše rostlin, avšak já je neznám. Proto jako jeden příklad za všechny dávám jen ten osvědčený houbový adaptogen – lesklokorku lesklou. Její ochranný účinek byl potvrzen při otravě CCl4 (Sudheesh2012glp), benzpyrenem (Lakshmi2006aam), etanolem (Jang2014heg), u těžkých kovů (Jin2013peg) a při poškození jater radiací a cytostatiky (Wang2006aae). Účinek proti cirhóze dokumentuje studie Kwon2011aaf. Širší přehled o jiných hepatoprotektivních houbách, jak jsem už říkal, chybí. Pornatku kokosovou zmiňovat nemusím, protože je součástí již výše doporučeného generálního posilujícího lektvaru (TČM) a outkovku kafrovou z ekologických důvodů (ohrožení živné rostliny vyhubením) zmiňovat nechci.

Jak jíst hepatoprotektivní plodiny

Naivnímu pozorovateli by se zdálo, že jezení je činnost nevyžadující poučování. Když se řekne "užívejte česnek", tak každý ví, že česnek kuchyňský lze jíst vařený, pečený, smažený, nebo raději syrový, třeba ve formě pasty jako na langoše, či jako protlak zjemněný sladkou smetanou. Že se ho nelze přejíst. A že teprve když někdo nechce, aby voněl topinkama, užije tento prvotřídní adaptogen ve formě kapslí "česnek". Tyto vědomosti ale u snobských bylin nemáme. Vždyť skoro ještě neumíme jíst ani zázvor. Starší ročníky si jej spojují jen se zázvorovým pečivem a nevědí, že tento prvotřídní adaptogen je nezbytností k masu, třeba k uzenému tofu, polévce z ryb a mušlí, vařenému mozečku, či lahůdkovým vepřovým játrům krájeným na tenké plátky s hustou sojovou omáčkou. (Léto, vrať se zpátky!) Lahůdkový zázvor se strouhá na nitky, které v jídle lépe chutnají. Nikdo se nemusí ptát, jak je to u česneku s natí. Každý našinec ví, že u česneku kuchyňského je nať nedůležitá, zatímco u česneku medvědího a česneku pažitky veledůležitá. A že Allium cepa není (jak by rodové jméno naznačovalo) druh česneku, nýbrž kulinářsky naprosto odlišná prachobyčejná cibule kuchyňská, která u jaterních problémů poslouží jemně nasekaná ve směsi s kyselou smotanou, dovolí-li to ošetřující lékař. Ale u bylin snobských a tropických tyto informace nemáme, takže je důležité je uvést.

Snobská hepatoprotektivní zelenina

Hepatoprotektivní zeleninu (artyčok, čekanka, pampeliška, lopuch, hadí mord, ostropestřec, pupava, všechno druhy naprosto zázračné) připravujeme tak, abychom zachovali maximum čerstvosti. Jak? Zde zabíháme do kulinárního umění. Čtěte žena.cz, vaření.cz, hledej Šmudlo. Zapamatujme si 3 výroky:

  1. zeleninu vkládáme do vroucí vody
  2. nejšetrnější je vaření v páře
  3. ještě šetrnější je nevařit vůbec

Dále snobská slova blanšírování a tlakový hrnec. Sůl při blanšírování i tlakový hrnec slouží stejnému účelu: zvýšit bod varu. Na zelenině se tak rychleji vytvoří koagulovaná povrchová vrstva, která zpomaluje vylouhování. Proto též vaříme krátce. Artyčoky se musejí umět loupat. Pupava se musí umět pěstovat, skvělá je i syrová. Smetánka k přímé konzumaci se musí také pěstovat, venkovní je všechna znečištěná a pro pacienty nevhodná. Srdíčka smetánky jsou ještě o něco zdravější, než pěstovaná čekanka ze supermarketů. Naproti tomu žádoucí čerstvý kořen čekanky, smetánky a lopuchu u nás nebývá k dostání. Lze kopat nebo shánět v sušeném stavu v bylinářství. Raději než na čaj je použijte jako sušenou polévkovou zeleninu navíc k těm obvyklým (petržel, celer, nezmiňuji je pro legraci, jsou silně hepatoprotektivní). Z lopuchu chutnají prý i mladá srdíčka, hořkost zkušeným bylinožroutům nevadí. Hadí mord lze pěstovat a už opět i koupit, umytý kořen jen lehce povaříme v okyselené a osolené vodě, klidně i ve slupce. Že čerstvé listy ostropestřece jsou zeleninou jsem už říkal. A pokud si snobství neumíte představit bez chřestu, tak nemocnému kromě blanšírovaného chřestu dopřejte i brokolici, růžičkovou kapustu, romanesco, rukolu, polníček, alfalfa (vojtěškové klíčky) a když jsme už u těch klíčků, velmi snobských, tak víte, že klíčky z brokolice a červeného zelí jsou mnohem, mnohem, mnohem zdravější než vzrostlé zelí bílé? Mimořádně zdravé jsou navzdory ostré chuti i řeřichové klíčky. Zelným a řeřichovým klíčkům se pro ostrou chuť nesmíme vyhýbat, v říši klíčků patří k těm nejprospěšnějším. Lze z nich připravit chutný mixovaný nápoj s přidáním špetky hepatoprotektivního ovoce či jiných zjemňujících přísad (např. pistácií, v nejhorším i smetany). Chutné a zdravé jsou též klíčky čočky, cizrny, sóji a mungo fazolí, mým osobním favoritem jsou ovšem klíčky slunečnicové. Dobrou chuť a zlomte játro.

Snobský hepatoprotektivní olej

Ostropestřecový olej není tak drahý, takže si nemusíte koupit ten nejlevnější na trhu. Smíchejte kvalitní, panenský olej z ostropestřece mariánského se stejným, nebo o něco větším množstvím panenského olivového oleje, jelikož kyselina oleanolová, polyfenoly a další látky olivového oleje také chrání játra (Liu1994ech, Valenzuela2017cmh, Hernandez2017sda). Směs používejte hlavně ve studené kuchyni do zálivek, majonéz a podobně, aby byla průměrná denní dávka směsi tak asi 50ml. A pokud si snobismus neumíte představit bez kaviáru, potraviny s rekordním obsahem ω-3 nenasycené kyseliny dokosahexaenové (DHA), tak k uvedené směsi olejů přimíchejte ještě jeden díl snobského sezamového oleje, který je až z 85% polynenasycený (viz PUFA). Svou dávku rybího tuku ovšem snadno získáte i z tučnější mořské ryby, či sousta tresčích jater ve vlastním oleji s čerstvou cibulkou, v nejhorším pak z kapslí "rybí tuk".

Snobské hepatoprotektivní ovoce

Výše uvedené seznamy hepatoprotektiv obsahují nemálo ovoce. Účinek těchto položek je specifický i nespecifický, velmi vhodný tehdy, chcete-li pacientu dopřát zvláštní lásky. Komentuji po řadě. Fíky známe asi všichni, účinné jsou listy, takže jíme čerstvé plody. Zralý láhevník (čerimoja) není dostat, kupovat jej v prášku nemá smysl. Z mangostany je účinné oplodí, takže budeme jíst lahodný plod a trpké oplodí hodíme slepicím. (Za láhevníkem i mangostanou se létá do Hongkongu.) Dobrá je i hepatoprotektivní moruše černá a zralé plody lilku černého. Skvělý oslizák jsem nechutnal, ale rojok jsem trhal vlastnoručně a hned vám vyložím, zač je toho loket. Toto za syrova prakticky nejedlé ovoce z polynéských ostrovů si za čerstva nepřejte jíst. Toto hladové, nouzové, i v zralém stavu jako kámen tvrdé, nesladké, pálivě chutnající ovoce plné zašpičatělých semen však lze s určitými peripetiemi (citlivé čtenáře ušetřím nechutných detailů) zpracovat na mimořádně chutnou šťávu, která je v prodeji i u nás. O smutni jsem už mluvil, plody smutně kyselé a smutně lékařské by byly vítané, ale stejně jako slivouch (chutí prý vzdáleně připomínající švestky), opět nemáme. Šarlatka velkolepá (šarlatánská okurka) je účinná, takže opět nemáme. U nás zatím seženete (u Vietnamců v SAPĚ) jen čerstvou hořkou okurku, momordiku čínskou, jejíž zázračný účinek (na játra i obecně) dokumentuje přehled Jia2017ram. Sušená momordika je běžně k dostání, extrakt ze šarlatky jen ze zahraničí pod názvem ivy gourd (pozor, břečťan se anglicky řekne také ivy). Zvláštní je ibišek súdánský, jehož kyselé, masité květy se jedí jako ovoce a sušené jsou k mání. Z jinanu se léčebně užívají hlavně listy, avšak samice nese i mírně jedlé plody, vůní sice připomínající přezrálé noni, avšak s chutnými jadérky uvnitř (lze objednat ze zahraničí). Jí se jen 5-6 kusů denně, vařené či mírně opečené, zásadně ne syrové. A konečně, mango známe všichni. Jen podotknu, že drobnější divoké mango je dle plevelového pravidla účinnější.

Konzumace lesklokorky

Lesklokorka lesklá je snobská hepatoprotektivní houba par excellence, a to nejen cenou, ale i výsadním postavením v čínské medicíně. Tuto houbu naše knížky vedou jako nejedlou, protože je příliš tuhá. Málo se ale ví, že ji není nutné konzumovat jen formou kapslí, ale že jí lze ve formě houbového prášku doplnit masové bujony, v nichž přítomný tuk zmírní hořkou chuť její léčivých triterpenoidů. Lesklokorka je stejně neškodná jako ženšen, ale její triterpenoidy nevyjdou levněji než ty ženšenové. Takže pokud si snobský lesklokorkový prášek můžete dovolit, zkuste jej vašemu pacientovi servírovat jako součást slepičí či hovězí polévky. Konzumace v této formě je naprosto jiným zážitkem, než užívání lesklokorkových kapslí.

Skeptický závěr

Právě popularizační článek o hepatoprotektivech považuji za správné místo, kde říct, že kategorie hepatoprotektiv je vlastně velmi zastaralá. Patřící do středověku, do éry cholagog, choleretik a amar. Lektvar na játra, to je věru nadmíru slabá farmakologická specifikace. Vždyť co je to játro? Vlastně skoro nic. Pouhý makroskopický orgán, když ty skutečně důležité procesy se odehrávají ve světě molekul. Jistě, játra jsou důležitá pro chirurgy, když máte třeba průstřel jater, cirhózu jater, rupturu jater, resekci jater... Též pro ekology, když máte třeba jaterní motolici nebo jaterní boubel. Ale molekulární biolog, který jediný umí vidět léčivost bylin, nevidí už játra, ale membránové proteiny, přenašeče, iontové kanály, signální kaskády a genové sítě. Tedy organely a biochemické dráhy, které jsou všude, nejen v hepatocytech. Vidí, jak jaterní trámce úpí, zanášejí se a odumírají. Vidí, jak makrofágy odklízejí opotřebovanou tkáň. Jak se kmenové buňky množí a učí za mladé hepatocyty. Jak fibroblasty staví nové trámce. Jak do nich vrůstají kapiláry, mízní cévy a žlučovody. A tu přijde nějaký bylinář a začne mlít něco o stomachikách, aniž by věděl co je to peroxizom a cytochrom. Nebo jste už snad slyšeli nějakého šarlatána mluvit o peroxizomachikách a glukuretikách ("kapky na glukuronidaci")? Prostě bylinářská terminologie vězí beznadějně v dobách krutého feudalismu a proto může být článek o hepatoprotektivech z biomedicínského hlediska jen špatný. Ani se už vůbec neopovažuji pokračovat ve výčtu dalších přírodních hepatoprotektiv, mezi něž by patřily též punarnava rozkladitá, mračňák indický, paznehtník cesmínolistý, pupečník asijský, kumkvat japonský, luštěnice rosnatkolistá (AbdelKader2009hcc), stromovice arame, mangostana hořká, rohatec oválný, hroznovice vřetenatá, dužistopka sladká, lotos indický, karapinča Königova, leknín hvězdový, pivoňka čínská (součást již zmiňovaného generálního posilujícího lektvaru), besednice indická, můrovec vznešený, olověnec cejlonský, puerarie laločnatá, škumpa koželužská, vilnokvět síťkovaný, ještěrořep čínský, šalvěj červenokořenná, všelék šišák bajkalský, koželusk purpurový, chebule srdčitá, řemdihák trpký, superovoce borůvky, všelék réva vinná (bez alkoholu!) a mořské plody.

| 17.7.2018