Drobečková navigace

Antioxidační působení

Praktické shrnutí: Tento článek, který nechci dělat příliš dlouhý, jsem už několikrát přepsal, ale pořád s ním jaksi ještě nejsem spokojen. Nicméně téma antioxidantů a antioxidačního působení nelze v souvislosti s adaptogeny neokomentovat.

Oxidační poškození je jedním z hlavních mechanismů stárnutí. Oxidace a obecněji spontánní rozpad chemických vazeb je proces, který v těle všech živých organismů probíhá neustále. Poškozené molekuly se musí neustále opravovat nebo vyměňovat. Látky schopné neutralizovat oxidanty, volné radikály a zčásti též redukovat oxidované molekuly nazýváme antioxidanty. Teorie oxidace a antioxidantů je známá už od 19. století, ale velká módní vlna jídelních antioxidantů přišla až v 80. letech 20. století. Dnes si však čím dále tím více uvědomujem, že antioxidanty jsou v přírodě velmi hojné. Nacházejí se nejen v bylinách, ale dnes víme, že velmi silnými antioxidanty je lidská buňka již přirozeně vybavena.

Móda jídelních antioxidantů ustupuje

Čtenář nejrůznějších článků o zdravých plodinách by mohl snadno nabýt dojem, že na stupni vítězů o největší antioxidant na světě je těch rostlin (a hub!) nějak příliš. Za posledních několik měsíců jsem viděl tímto způsobem vychvalovat kustovnici ("Lycium Plus je nejsilnějším antioxidantem, který se v současné době nachází na trhu." pdf), rezavec šikmý ("Čaga má nejvyšší ORAC index jaký kdy byl zaznamenán u přírodních potravin!" pdf), čajovník (polyfenoly!), plody granátovníku ("Granátová jablko je nejsilnějším antioxidantem z veškerého ovoce." pdf), resveratrol z červeného vína ("Podle nejnovějších výzkumů je právě ActiVin tím nejsilnějším antioxidantem." pdf), co kdo chce. Když jsem si sám četl nějaké tabulky indexů síly antioxidačního působení, překvapilo mě, že v oné konkrétní tabulce bylo na prvním místě "koření" – kurkuma – a blízko u ní asi 5 dalších druhů koření někde z oblasti kolem majoránu.

olivy
červené víno
granátové jablko

Přitom, jak poznamenává Davidovová (Davydov2000es, str. 378), "budoucnost antioxidantů momentálně nevypadá příliš růžově". Ukázalo se, že přejídání se antioxidačními vitamíny nebo beta-karotenem neskýtá žádný prospěch (třeba Rautalahti1997bdn, Teixeira2009adn), snad s výjimkou vitamínu C, v jehož obsahu drží světový rekord myrciárie pochybná (ovoce kamu kamu). Dávno se ví, že antioxidační vitamín A je při předávkovaní jedovatý, později se zjistilo že je i karcinogenní. Teď je v podezření dokonce i beta-karoten (Rautalahti1997bdn), zatímco příbuzné karotenoidy lykopen a lutein pořád platí za pouze prospěšné. To, že je nějaká chemická látka antioxidantem, nemusí tedy automaticky znamenat, že je pro nás užitečné se jí přejídat. A protože tento článek je článkem neobjektivním, tak bych ještě dodal že navzdory výše uvedenému mám já sám dobrou subjektivní zkušenost s vysokými dávkami vitamínů C a E.

Antioxidanty však velmi pomáhají při vaření

Vzpomeňme si, jak nás různé zdroje nabádají vařit krátce, protože při delším vaření se prý úplně rozkládá vitamin C. Tyto zdroje už neříkají, že právě proto vitamin C do polévky dáváme! Prachobyčejná zelenina typu zelí a mrkev chrání polévku před oxidací nejen vitamínem C, ale i mnoha dalšími antioxidanty, které se při přípravě pokrmu zčásti spotřebovávají. Ještě víc antioxidantů obsahuje koření. Léčivost koření a ochrana jídla při vaření je hlavním důvodem, proč jej používáme. Až na třetím místě je chuť.

jídlo s momordikou
Goya champuru je tradiční japonské jídlo

Vůbec platí, že člověk si zvykne na nejrůznější chutě koření, jen je-li zdravé a prospěšné. Na mnoha místech zeměkoule se třeba při přípravě pokrmů využívá silně antioxidační momordika hořká, která obsahuje vitamín C ve formě provitamínu, ale je hořká jak čert. Dlouho mi trvalo, než jsem uvěřil, že ta hořká chuť polévky není kuchařský omyl. Poté, co jsem se ujistil, že tak hořká polévková zelenina existuje a dokonce je vysoce léčivá, začal jsem jí uvykat. Vždyť co, když pivo a Fernet, proč ne hořkou polévku. Zanedlouho jsem si neuměl masový vývar bez momordiky ani představit. Podobnou historii v Evropě zaznamenala čokoláda, přesněji kakao – silný antioxidant, jehož hořké chuti jsme uvykli.

Základními potravinářskými antioxidanty jsou vedle vitamínu C tukový vitamín E, A a již výše zmíněné karotenoidy, čili provitamíny A. Do polévek a zavařenin ale můžeme přidávat i koupený vitamín C v krystalické formě – není o nic horší, než ten přírodní. S přídavkem vitamínů C a E se setkáme i u kosmetiky. Rozhodně též nezapomeňte na středomořské bylinky a bobulové ovoce – borůvky, ostružiny, černý rybíz, rajčata, kustovnici a nesčetné další. Za zmínku stojí též karotenoidy mořských řas (fukoxantin, fukoidan a astaxantin), které jsou u nás čím dál tím víc k dostání a jsou vítaným blahodárným doplňkem nejrůznějších jídel.

rajčata
morské řasy
mletá paprika
čokoláda
červené víno
kořeni bylinky

Adaptogeny jsou víc než pouhé antioxidanty

Ve vědecké literatuře věnované adaptogenům se někdy setkáte se zjednodušujícím ztotožňováním adaptogenních a antioxidačních účinků. I když však antioxidanty patří k adaptogenům v širším smyslu, k tomu, aby byla nějaká bylina dobrým adaptogenem, musí mít víc než vysoké ORAC skóre, které se snadno měří, ale cytoprotektivní mohutnost bylin tak úplně nevyjádřuje. Adaptogeny obecně chrání buňky komplexněji, než jen přímým vychytáváním reaktivního kyslíku a radikálů.

Příkladem budiž modelový adaptogen ženšen, jehož ORAC skóre je podprůměrné. (Například ženšenový saponin ginsenosid Rb1 dle Lu2012grd přímo vychytává hydroxylové radikály.) Navzdory tomu však existují stovky publikací mluvících o "antioxidačních vlastnostech ženšenu" – Huong1998vaa, Xie2006aeg, Xiang2008cau, Liao2002neg a ostatní. Co se tím myslí? Nepřímé cytoprotektivní účinky imitující antioxidační působení. Dle Ramesh2012pgr ženšen chrání před oxidací lipidů a stárnutím organismu nepřímo zvýšením aktivity přirozených antioxidačných systémů (superoxid dismutáza, kataláza, glutathion a jeho obslužné enzymy, vitamín C a E. Účinky ženšenu proti radiaci, stárnutí, zánětům atd. se také často mylně prezentují jako pouze "antioxidační". 

Kustovnice čínská – typické antioxidační ovoce

Kustovnice čínská nebyla popsaná mezi klasickými adaptogeny prezentovanými v polovině 20. století, kdybychom ji však za adaptogen uznali, patřila by k jejich typickým antioxidačním zástupcům. Karotenoidy, flavonoidy, betain (Ren1995pal) i specifické lycium barbarum polysacharidy (LBP) zneškodňují volné radikály, redukují oxidované biomolekuly a chelatují ionty těžkých kovů (Li2007elb, Le2007iqa). Jejich ochranná mohutnost se prokázala v pokusech na zvířatech (Luo2006lbp, Ming2009elb, Wu2006elb, Li2007pel, Zhao2005elb), přičemž se rovněž zjistilo, že chrání proti ateroskleróze (Ma2005elb).

Antioxidační účinky jsou u adaptogenů běžné

Kompilovat kompletní výčet adaptogenů s antioxidačními účinky by nebylo snadné ani žádoucí, protože tyto jsou v rostlinné (houbové, živočišné...) říši běžné. Již jsem zmiňoval polyfenolový antioxidant kurkumin (Ak2008ars) z kurkumovníku dlouhého, k němuž lze přidat salidrosid z rozchodnice růžové (Yang2016sao), antioxidační polyfenoly šišáku bajkalského (Shang2010gse, Waisundara2008sbe), modelovou léčivou houbu lesklokorku lesklou (Mohsin2011daa) atd.

| 2008 - 22.2.2019