Stres a psychický stres

Co je to stres

Slovo stres má několik významů. Běžně jím označujeme duševní zátěž ve fázi vyčerpání. V teoretické medicíně má však slovo stress přesnou definici: je to zátěž, vychylující organizmus z fyziologické rovnováhy (homeostáze), kratší výraz je alostatická zátěž. Vztah stresu, alostatické zátěže a homeostáze by bylo možné i matematicky vyjádřit, praktický význam pro účely tohoto textu by ale tato rovnice neměla. Místo rovnic se poohlédněme do historie adaptogenů. První sjednocenou teorii medicíny předložil Jánoš Selye, který několik let předtím objevil savčí stresovou reakci – nespecifickou odpověď organismu na nejrůznější druhy zátěže, včetně zátěže čistě psychické. Na stresové reakci se podílí hypotalamus, hypofýza a nadobličky (zdroj stresového hormonu kortizolu), kratší výraz je stresová osa. Jednoznačnější výraz pro savčí stresovou reakci je generalizovaný adaptační syndrom, z něhož právě pochází předpona adapto- ve výrazu adaptogen.

Psychický stres a další typy stresu

V běžné mluvě "stres" označuje nejčastěji stres psychický, neboli duševní, který všichni dobře známe. Pociťujeme jej jako nepříjemný tlak okolností či okolitých jedinců v rodině či zaměstnání, zatímco vítaný stres (vzrůšo) v přirozeném prostředí bez pocitu povinnosti oslavujeme coby tzv. adrenalinové sporty. Vítaný a nevítaný stres rozlišujeme pojmy eustres a distres. Eustres, neboli kompenzovaný stres je stres, který je "v našich silách". Takovým je dnes třeba stres z himalájských expedicí, když nám přežít pomáhá outdoorové vybavení. Nad naše síly je naopak stres z neustálé mezilidské soutěže, jíž jsme vystaveni ve společnosti, v lásce a v zaměstnání, kde se musíme přizpůsobovat milionu různých pravidel, nesrozumitelných technických vymožeností a falešných šéfů, kolegů a podřízených, které nemáme možnost zakousnout a sežrat, jak by to šavlozubý lev v nás někdy nejraději udělal. Už relativně méně nám dnes hrozí ty druhy stresu, které byly dominantní u pralidí: fyzická námaha, teplová zátěž, chladová zátěž, chemická zátěž, radiační zátěž, biologická (infekční) zátěž a všechny další obsažené v anglickém výrazu stress, označujícím všechny možné druhy vlivů odchylujících organismus od zdraví.

Škodlivost stresu

Občasný stres v přijatelných mezích neškodí a dokonce indukuje adaptaci a pomáhá udržet zdraví. Příkladem je fyzické cvičení. Ale nepřetržitý psychický stres, typický pro členy špatně fungujících rodin a zaměstnance špatně vedených firem, je – jak všichni víme – zdraví škodlivý. Osobní, rodinné, pracovní problémy, nátlak spolupracovníků, hluk, rušivé vlivy, nevhodné prostředí a vrozená predispozice nám trvale zvedají adrenalin, noradrenalin a kortizol. Tyto stresové hormony zvyšují krevní tlak a cukr (glykemii), vedou ke katabolickým procesům (odbourávání svalů a aktivní tkáně) a říkají našemu tělu, že ne, teď nelze relaxovat, teď je kritická situace kdy musíme napnout všechny síly k dosažení "nutného cíle". "Na později" tak odkládáme nejen spánek a dovolenou, ale i opravné a relaxačné procesy na buněčné úrovni. Stresové hormony nám umožňují nepociťovat, jak moc se tělo unavuje a huntuje. Jsou výrazem důvěry, kterou naše tělo vkládá v naši inteligenci. Když například zvědové v pravěké vesnici ohlásili, že dva dny pochodu od vesnice táboří lítý nepřítel, bylo život zachraňující věnovat všechny síly přípravám na střet. Ale dnes si lidé často ničí tělo stresovými hormony, i když jim nehrozí vojenská mise, tělesný trest ani útěk z nápravného zařízení, ale pouze firemní prezentace, diskuse se šéfem, podání výpovědi, hledání nové práce, schůzka s partnerem, svatba, hádka s rodiči a partnerem, hledání nového partnera, rodičovské sdružení, výchova lidí ze zlobivých ratolestí a podobně nenásilné činnosti. Stres svádí k přejídání, destabilizuje imunitu a zvyšuje riziko hypertenzní choroby. Pro zájemce / postižené viz též nadváha a redukční dieta, hypertenze a choroby srdce.

Protistresové adaptogeny

Mezi adaptogeny a stresem je hluboká souvislost, protože v teoretické medicíně se pojmem stress míní všechny druhy zátěže, kterou adaptogeny pomáhají snášet. Pokud se však soustředíme jen na psychický stres, tak zde máme:

ženšen pravý (Panax ginseng)

• Ženšen, modelový adaptogen, jehož protistresový účinek konstatují studie u zvířat (Bhattcharyya1999epg, Kim2003egs) i u lidí (Reay2010pgg, Reay2006epg, Angelo1986dpc). Steroidní glykosidy ženšenu (panaxosidy) jsou příbuzné lidským stresovým hormonům (glukokortikoidům, z nichž hlavní je kortizol) – proto ženšen působí na stres. Na rozdíl třeba od glycyrrhizinu lékořice má ženšen na stres dvojí, protichůdný účinek (Kim2003egs, Gaffney2001pge), jímž zvyšuje adaptační rozmezí. Ženšen kortizol obvykle snižuje (Kim2010aeg, Howard2006gee), u zesláblých jedinců však naopak zvyšuje (Kim2003egs). Ženšen (ginsenosidy Rb₃ a Rb₁) je též anxiolytický (Cui2012gre , Churchill2002npg), Huong1998aem. Anxiolytický účinek majonosidu-R₂ na receptory opioidů, GABA_A a CRH uvádí studie Kim2003iii, Kim1998isp a Gaffney2001pge, které dále potvrzují stabilizační účinek ne kortizol u ginsenosidu Rc, ginsenosidu 20(S)-Rg₃ a ženšenové sloučeniny K.

Ženšen je nejvíce zkoumaný, ale zdaleka ne jediný protistresový adaptogen. Z dalších vybírám:

• Hojník syrský s tradiční indikací i proti stresu a úzkosti.
• Pupečníkovec asijský s jeho prokázaným anxiolytickým účinkem (viz věda).
• Rooibos a jemu příbuznou cyklopii s tradovaným protistresovým účinkem.
• Rozchodnici růžovou se stabilizačním účinkem na stres a kortizol (Panossian2010rrr).
• Schizandru, další adaptogen, který lze ke zvládání vypjatých situací doporučit (Chan2012pgr).
• Sporýš lékařský je dle naší tradice vhodná protistresová bylina, věda viz třeba Khan2016aas, text zde.
• Trichilii katuabu, tradiční brazilský adaptogen k odbourání stresu (Martins2018aaa).
• Deset dalších bylin proti stresu a úzkosti vybírám z dvoudílného australského přehledu Sarris2013pma a Sarris2013pm1 (plný text na 3 kliky): gynostema pětilistá (tzv. pětilistý ženšen), vitánie snodárná (tzv. indický ženšen), řeřicha peruánská (tzv. peruánský ženšen), cicimek datlový, albízie růžová, mučenka, meduňka, kozlík, koriandr, šafrán, lípový květ.
• Z protistresových neadaptogenů doporučuji vysoce chmelené pivo (ne víc než 2 litry denně) a podobně působící pepřovník opojný (Sarris2013pma).
• Velmi zajímavá antidepresivní a protistresová bylina je jihoafrický sukulent Sceletium tortuosum (viz věda), jejíž příslušnost mezi adaptogeny nejsem s to posoudit. Tuto bylinu lze koupit i u nás, avšak dosti draze.

S destiláty, čištěnými GABA agonisty (tzv. prášky na spaní) a léky proti depresi musíte velmi opatrně, protože stresovaní lidé na nich zvlášť snadno získají závislost. Se stresem pomůže (pokud na to máte) i lékař TČM, který zvolí osvědčenou kombinaci bylin už přímo namíchanou. Jakou? Neřeknu. Navštivte TČM centrum a uvidíte. Nemůžu svým kolegům vyzrazovat všechny jejich triky. Ale když opravdu rychle potřebujete něco účinného, tak uvedu zdarma aspoň jedno dobré doporučení, jímž je

• menší prorostlíkový lektvar, nejen protistresový, ale i hepatoprotektivní a mírně antidepresivní

Zvládání stresu

Stres, či přesněji duševní stres má v lidském životě důležitý význam. Stres je totiž přirozeným atributem snahy. Vy, váš kolega, váš šéf, prezident ČR, bývalý prezident ČR, Warren Buffet, Donald Trump, každý se o něco snaží. A právě lidé vysoce postavení a bohatí si těch úkolů často kladou víc než ostatní. Dá se tedy říct, že ačkoliv osobní situace různých lidí je velmi různá, duševní stres mezi ně Bůh dělí relativně spravedlivě – jen někteří o něm méně mluví a další zase příliš klábosí. Když tak tedy občas někoho slyšíme říkat, že "trpí stresem", tak můžeme vzít jed na to, že ve skutečnosti trpí konkrétními problémy v rodině, lásce, škole, zaměstnání... Z těch plynou konkrétní úkoly, které nelze řešit užíváním jedů či jiných prášků na uklidnění. Je tedy zbytečné stresovaným radit, aby si pořídily harém sexuálních otroků. Na druhé straně ale číše vína, půllitr piva či jiné dobré anxiolytikum zklidní přespříliš rozjitřenou mysl, usnadní usínání a zčásti i zamezí toxicitě stresu. Své protistresové triky mají i psychoterapeuti, lidové léčitelky, jejich kočky (protistresová šanta kočičí) a někdy dokonce i psi. Pořád ale platí, že své konkrétní problémy musí každý stresovaný jedinec vyřešit sám. A k tomu nelze dát žádné obecné doporučení. Nebo možná přeci jen jedno: Při akutní stresové reakci se nám do krve uvolňují hormony útoku nebo útěku – adrenalin a noradrenalin. Zkuste se z toho poučit. Vaše stresující situace možná také vyžaduje útok (tj. energické řešení), nebo útěk (podání výpovědi, žádosti o rozvod...)

Uvědomme si, že psychický stres je daný naším vnímáním. Vyjma vězení a jiné extrémní situace (ztráta blízkých...) vlastně jaksi sami podvědomě rozhodujeme, jak moc budeme sami sebe stresovat. Leckterý pacient s rakovinou, který byl rázem nucen zcela přehodnotit své cíle, by možná rád měl vaše starosti. Proto se zpívají pitomé písničky jako "Don't worry, be happy" a "Vždy keď každý pení, ty buď uvoľnený". Když se společenská situace zhoršuje, musíme si cíle stanovovat čím dál tím skromněji. Když se zlepšuje, můžeme se naopak o něco víc rozšoupnout, ale jen trošičku.

A co takhle zkusit návrat k přírodě a přirozenosti – tedy selsky řečeno k tomu, čemu jsme evolučně uvyklí? Ne každý máme možnost utéct do divočiny, ale přirozenost si můžeme opatřit i v Praze: přírodní strava, přírodní biorytmus a osvětlení... Přírodní zábavu nám a naší rodině poskytne kočka či jiné nekastrované domácí zvíře, které musí chodit ven a tím i nás přivádí blíž divočině. Nekastrované proto, aby vaše dcera mohla pozorovat, jak se kočka vzorně stará o pětikusovou sérii mimin a pak se v 25 stydět, že mimino neměla už když jí bylo 19. Až se dostydí, jistě si pak pořídí přírodní povolání manažerky v domácnosti a z ušetřeného platu si ve 30 pořídí první vysokoškolský diplom. Mám zkušenosti, že kočku taková pětikusová série mimin zbaví stresu tak zhruba na 10 let. Projevuje se to například tím, že obtloustlé mladé kočky po okotění často získají štíhlejší linii, ač si už nemusejí ve stresu střádat tukové zásoby pro případ, že budou i s koťaty vyvezeny daleko za město.

Samsung Galaxy odevzdáme ve výkupu použité elektroniky a výtěžek věnujeme prodavačům Nového Prostoru, kteří vám na oplátku sdělí své příběhy. To vám pomůže lépe odhadnout, jak moc a čím se vlastně máte stresovat. A když se přesto rádi stresujete, nevadí. Já zase rád nadávám. Zkuste si i vy v té divočině někde z vysoké skály takhle dobře hlasitě zahulákat. Ovšem některým hulákání osamotě není dost dobré a musejí dělat cirkus doma před manželkou a tchýní, nebo dokonce před prezidentským palácem či na jiném dobře viditelném veřejném místě. Takhle moje máma třeba ráda dělala hysterické výstupy na svatbách a jiných shromážděních svých nepřátel, kvůli čemuž se ráda účastnila rodinných slavností. Nehulákala. Svůj herecký výstup si vždy dobře připravila. Po každé úspěšně sabotované rodinné slavnosti se na její tváři zračil dobře skrývaný pocit uspokojení, že až bylo přímo vidět, jak se pod kamennou maskou zášti blaženě usmívá. To ji zbavilo stresu vždy tak nejméně na půl roku, pak zase musela vymýšlet něco nového. Skupina atentátníků, kteří později zastřelili izraelského premiéra Izáka Rabina, na sebe zase ráda upozorňovala mimojiné tím, že se vrhali do jedoucího proudu aut na prostředním úseku dálnice z Haify do Tel Avivu. Zkuste se třeba také zúčastnit anarchistické demonstrace a nezapomeňte na zelenej bombr, těžký boty a dlažební kostky. Nebo jen odjeďte autostopem do liduprázdné černobylské zóny, vždyť ruští a japonští vědci vyzkoumali, že slabá radiace o podprahové úrovni má také adaptogenní vliv (Karpan1999lie, Yonezawa2006irb). Zájezd do Černobylu, který není drahý, nepodceňujte, mohla by to být pro vás ta nejlepší dovolená k zamyšlení nad vašimi skutečnými problémy.

Pokud dáváte přednost méně extrémním adrenalinovým sportům, například lyžování, zahrádkaření, dodržování redukční diety, či skokům z Nuseláku nanečisto (kdo nevěří, že zahradničení je adrenalinový sport, ten v zahrádce nikdy neměl slimáky), můžete adaptogeny i pěstovat. Třeba takový ženšen se u nás nepěstuje zrovna snadno, ale antidepresivní šišák bajkalský vám poroste. A kdybyste měli třeba pěstitelskou smůlu, jako já s kozlíkem lékařským, tak si adaptogeny ještě pořád můžete zakoupit a tak prakticky vyzkoušet. Pro nejdůležitější adaptogen – ženšen – jsem sepsal malý praktický návod k užívání. Nezapomeňte však ani na šalvěj, již zmiňovanou rozchodnici, již zmiňovanou meduňku a mučenku, dále pak třezalku tečkovanou a možná i levanduli. Nebo konečně řekněte manželovi, že vás vzrušuje představa svazování a úchylností při sexu a následně detaily svých představ sdělte též na párové lekci s psycholožkou lady Aradií či praktickou sexuoložkou Julií Gaiou Poupětovou, co má diplom od nás z Fakulty fyziologie a vývojové biologie UK. Zázraky ovšem zatím nečekejte, ve Vatikánu sice posledních 200 let sekali dobrotu, ale celkově mají asi tak 500 let zpoždění, které se snaží současný papež František jakožto vědec co nejrychleji dohnat. Jak už jsem řekl, protistresové adaptogeny zázraky nečiní a váš stres neodstraní – jen vám pomůžou, abyste nepodlehli a vydrželi se stresovat ještě dlouho dlouho do vysokého a požehnaného věku. Perte se, žerte se a zlomte si vaz.