Praktické shrnutí: Léčivé rostliny se od nepaměti uplatňují v léčbě povrchových i hlubokých zranění. Najdete zde reference účinnosti ženšenu, aloe, pupečníkovce, hojníku, pivoňky, děhele, kozince, notoginsengu a dalších hojivých bylin.
Hojení ran má dvě fáze: fázi proliferační, kdy dochází k zcelení rány růstem nové tkáně, a fázi remodelace, kdy se vstřebá přebytečná tkáň a jizva v ideálním případě úplně zmizí, ať už šlo o úraz, nebo chirurgický zákrok. Bezprostředně po zranění hraje roli koagulace (srážení krve) a imunitní systém. Do místa poškození vniknou makrofágy, které konzumují prách a infekční částice. Částice větších rozměrů odplaví hnis, jehož velkou část tvoří protilátky a DNA odumřelých leukocytů. Jizva při hojení vzniká vždy. Ne vždy však musí být viditelná. I vnitřní zranění (svalů, šlach, střev, ba dokonce i jater) se hojí fibroticky – tj. jizvou. U zlomenin vzniká kostní svalek, což je vlastně také jizva. Fibrotická tkáň zpevní zraněné místo, které bude vždy o něco pevnější než okolí. Úplně nakonec dochází při hojení k regeneraci nervů.
Krevní zásobení při hojení ran
O tom, jak se rána bude hojit, často rozhoduje krevní zásobení. Po zranění totiž vznikají části tkáně trpící nedostatkem kyslíku (ischemická ložiska). Difuzí se kyslík do dostane do tkáně asi jen na vzdálenost 1-2mm. Proto je při hojení zranění důležitá rychlá regenerace cév a kapilár. Při hojení ran mají proto důležitost byliny ovlivňující růst cév.
Regenerace z hlediska valeologie
Z hlediska valeologie je zdravotní stav každé tkáně výslednicí dvou vlivů: ranivých a hojivých. Ranivé vlivy jsou důsledkem zátěže (mechanické, chemické, oxidační, radiační...). Hojivé vlivy zase reprezentují přirozenou regenerační schopnost. U nezatížené tkáně hojivé vlivy vysoce převažují nad poškozujícími a tkáň zůstává zdravá. Při nemoci (např. při cukrovce) však můžou ranivé vlivy převládnout a pak vznikají ložiska nehojící se poškozené tkáně. Adaptogeny jsou důležité tím, že posilují přirozenou regenerační schopnost a tím posunují rovnováhu ranivých a hojivých vlivů směrem ke zdraví.
V 20. a hlavně v 21. století byl u mnoha léčivých rostlin experimentálně potvrzen regenerační účinek na tkáně savců (viz přehled Shedoeva2019whu, jehož plný text je zde). Mezi nimi patří přední místo modelovému adaptogenu ženšeni pravému, a to nejen pro jeho účinnost, ale i proto, že je dobře vědecky prozkoumaný.
Ženšen v léčbě zranění
ženšen pravý je modelový adaptogen a nejlépe prozkoumaná léčivá rostlina vůbec. Vědecké důkazy o jeho pozitivním účinku na hojení zranění nepocházejí jen z učebnic TČM, ale i ze standardní vědy:
- Ženšen (Kimura2006egs) a konkrétně ginsenosid Rb1 (Kawahira2008egr) zlepšuje hojení popálenin u laboratorních zvířat.
- Ginsenosid Rb2 zlepšuje hojení poškozené pokožky (Choi2002epe).
- Při pokusné 40% resekci jater u psů ženšen zvyšoval rychlost regenerace o 20% (Kwon2003ekr).
- Dle studie Kimura2012egr je ginsenosid Rb1 při hojení popálenin nejúčinnějším ze zkoumaných majoritních ginsenosidů ženšenu pravého (Rb1, Rb2, Rc, Rd a Rg1), a to především díky zlepšení regenerace cévního řečiště. Dle stejné studie ginsenosid Rb1 již ve velmi nízkých dávkách chrání pokožku před poškozením UV zářením.
Vícero dalších publikací říká, že ženšen též omezuje tvorbu hypertrofické jizvové tkáně (keloidu). Tématu hojivého účinku ženšenu se věnuje přes 50 publikací.
Aloe vera v léčbě zranění
Vícero studií potvrzuje blahodárné účinky aloe pravé na hojení kožních zranění (viz věda). Hlavní využívanou látkou je gel aloe vera obsažený uvnitř její sukulentních listů. Aloe kromě toho produkuje klejopryskyřici, jíž se také říká aloe. K ošetřování ran se aloe jako hydratační gel s mírně adstringentními a antibakteriálními účinky používá odedávna. Subjektivně lze účinek jejího gelu pozorovat snížením bolestivosti. Účinnou látkou je zde hlavně glukomanan, polysacharid bohatý na manosu. Ten interaguje s růstovým faktorem FGF (fibroblast growth factor), stimuluje fibroblasty a urychluje hojení rány. Uplatní se však i její antioxidační vlastnosti. Zvláště vhodná se historicky ukázala být při léčbě popálenin, kde se zdá, že v rámci možnosti omezuje zjizvení (viz věda). Relevantním přehledem, z něhož jsem čerpal tyto informace je Hashemi2015rpa, text zde. Aloe je vhodná i jako pleťová maska při kožních infekcích. Návod k praktickému použití je zde.
Pupečníkovec v léčbě zranění
Pupečníkovec asijský (gotu kola) je dle dostupné literatury účinný v léčbě kožních zranění, popálenin a prevenci zjizvení. Hlavními účinnými látkami pupečníkovce jsou centelloidy (glykosidy asiatikosidy a madekasosidy), triterpenoidy které chrání buňky, urychlují hojení a zamezují tvorbě jizvové (keloidní) tkáně (viz věda). Pupečníkovec lze užívat jak vnitřně, tak zevně ve formě mastí a hojivých gelů. Zlepšuje též hojení popálenin. Jeho účinkům na hojení zranění se věnuje přes 100 publikací.
Tableta k hojení kostí a svalů
Z TČM u léčby zranění nelze nezmínit tzv. tabletu k hojení kostí a svalů, která vychází z prášku sedmi stotin unce (Qi Li San), z něhož byly ubrány problematické přísady (pižmo, rumělka) a byla do něj přidána hojivá štětka čínská. Tableta omezuje otok a bolest. Je určená především k léčbě fyzického tramuatu provázeného místním otokem, například k hojení pohmožděnin nebo zlomenin v sádře. V současnosti se k nám dováží z Číny pod názvem "houževnatost bambusového výhonku". Je otázkou, nakolik lze čínskou štětku v této tabletě nahradit nebo doplnit kořenem naší štětky soukenické či lesní.
Další adaptogeny s hojivými účinky
K dalším důležitým tradičním bylinám využívaným k tlumení bolesti a zrychlení léčby zranění (Wang2013wpf a další) patří
- pivoňka křovitá (droga cortex moutan)
- pivoňka čínská (droga paeoniae radix alba)
- a také použitelná pivoňka lékařská
Z pivoňky se užívá kořen, a to vnitřně. Z hlediska dostupnosti lze kořen pivoňky čínské sehnat na Yaomedica (zde) nebo na polském webu Ziolachinskie (zde, zde). Vědecké reference o účinnosti pivoňky při hojení ran najdete zde. Tradiční bylinou evropského ranhojičství byla dlouhou dobu
jejíž adstringentní listy se aplikovaly zevně na rány. Kupodivu je snadno dostupná i dnes (zde). Systematický přehled zevně aplikovaných bylinných směsí není cílem tohoto textu (který se soustřeďuje na adaptogeny), nelze však nezmínit též zevně aplikovaný
Žindavu i jitrocel v indikaci hojení ran možná trumfne nový etnobotanický adaptogen, jímž je
Barotu lze užít k hojení ran zevně i vnitřně (je jedlá). Stejně tak lze zevně i vnitřně použít staroslavný hojivý adaptogen
K vnitřnímu užití ke zlepšení hojení ran je určený též
- ženšen notoginseng (droga radix notoginseng), věda zde
- děhel čínský (droga radix angelicae sinensis), věda zde
- zimolez japonský (drogy lonicerae caulis a lonicerae flos), věda zde
Kvalitní ženšen, notoginseng a děhel seženete na Ariadne (zde, zde a zde). Pokud jde o květ a nať zimolezu, není to adaptogen (je mírně jedovatý) a v ČR je dostupný vlastním sběrem. Hojení ran zlepšuje také
- kozinec blanitý (droga radix astragali)
jehož astragalosid IV dle Chen2013ain dokonce i omezoval zjizvení. Kozinec blanitý je dostupný zde a přes 10 dalších vědeckých publikací o jeho pozitivním vlivu na hojení ran najdete zde. K dalším účinným patří
- kurkumovník dlouhý a jeho kurkumin, jak sumarizuje přehled Tejada2016whe,
- brukev zelná (Rebolla2013ebo) a další košťáloviny, které aktivují endogenní adaptogen Nrf2,
- rehmánie lepkavá, která se obvykle kombinuje s kozincem (Shedoeva2019whu),
- vrcholák tříslovinný (Bag2013dtc),
- kamejka červenokořenná a možná i naše kamejka lékařská (viz věda)
K méně specifickým patří polyfenoly olivového oleje, který lze použít k přípravě hojivých mastí a polyfenoly listů čajovníku, maliníku nebo ostružiníku. Hojivé účinky má i tradiční kostival, který je však neadaptogen a nemá se užívat vnitřně (lze jej koupit kdekoliv ve formě kostivalové masti). Pokud jde o modelovou léčivou houbu lesklokorku lesklou, jejímu účinku při léčbě zranění se věnuje Tie2012glp a jiné publikace. Související texty: aplikace adaptogenů na problémy kůže, proti zánětům a ke zpomalení procesů stárnutí. A nakonec mi nezbývá než ještě jednou vážným zájemcům doporučit čtení plného textu přehledu Shedoeva2019whu, který navíc k již výše zmíněným hojivým bylinám přidává lopuch větší, měkýn latnatý, blumeu balšámovou, reveň lékařskou, šalvěj červenokořennou, krvavec toten, jerlín žlutavý, stemonu hlíznatou, astrovitou léčivku Sphagneticola trilobata a vícero dalších.
