Drobečková navigace

Hojení ran a rekonvalescence

Praktické shrnutí: Léčba zranění je jedním z nejdůležitějších účinků adaptogenů. Najdete zde reference účinnosti ženšenu pravého, aloe pravé, kořene pivoňky, děhele, kozince, notoginsengu a dalších adaptogenů.

Hojení ran má dvě fáze: fázi proliferační, kdy dochází k zcelení rány růstem nové tkáně, a fázi remodelace, kdy se vstřebá přebytečná tkáň a jizva v ideálním případě úplně zmizí, ať už šlo o úraz, nebo chirurgický zákrok. Bezprostředně po zranění hraje roli koagulace (srážení krve) a imunitní systém. Do místa poškození vniknou makrofágy, které konzumují prách a infekční částice. Částice větších rozměrů odplaví hnis, jehož velkou část tvoří protilátky a DNA odumřelých leukocytů. Jizva při hojení vzniká vždy. Ne vždy však musí být viditelná. I vnitřní zranění (svalů, šlach, střev, ba dokonce i jater) se hojí fibroticky – tj. jizvou. U zlomenin vzniká kostní svalek, což je vlastně také jizva. Fibrotická tkáň zpevní zraněné místo, které bude vždy o něco pevnější než okolí. Úplně nakonec dochází při hojení k regeneraci nervů.

Krevní zásobení při hojení ran

O tom, jak se rána bude hojit, často rozhoduje krevní zásobení. Po zranění totiž vznikají části tkáně trpící nedostatkem kyslíku (ischemická ložiska). Difuzí se kyslík do dostane do tkáně asi jen na vzdálenost 1-2mm. Proto je při hojení zranění důležitá rychlá regenerace cév a kapilár. Při hojení ran mají proto důležitost byliny ovlivňující růst cév.

Regenerace z hlediska valeologie

Z hlediska valeologie je zdravotní stav každé tkáně výslednicí dvou vlivů: ranivých a hojivých. Ranivé vlivy jsou důsledkem zátěže (mechanické, chemické, oxidační, radiační...). Hojivé vlivy zase reprezentují přirozenou regenerační schopnost. U nezatížené tkáně hojivé vlivy vysoce převažují nad poškozujícími a tkáň zůstává zdravá. Při nemoci (např. při cukrovce) však můžou ranivé vlivy převládnout a pak vznikají ložiska nehojící se poškozené tkáně. Adaptogeny jsou důležité tím, že posilují přirozenou regenerační schopnost a můžou vést i ke zhojení komplikací civilizačních chorob.

V 20. a hlavně v 21. století byl u mnoha rostlinných adaptogenů experimentálně potvrzen regenerační účinek na tkáně savců. Mezi nimi patří přední místo modelovému adaptogenu ženšeni pravému, a to nejen pro jeho účinnost, ale i proto, že je dobře vědecky prozkoumaný.

Hojivé a rekonvalescenční účinky ženšenu

Vědecké důkazy o účinnosti ženšenu pravého ke zlepšení hojení zranění nepocházejí jen z učebnic TČM, ale i ze standardní vědy:

Mechanismus účinku ženšenu na hojení zranění není zcela objasněn, ale ví se, že tato bylina není neúčinná, neboť má rozsáhlé imunomodulační účinky.

Aloe vera v léčbě kožních zranění

Vícero studií potvrzuje blahodárné účinky aloe pravé na hojení kožních zranění (viz věda). Hlavní využívanou látkou je gel aloe vera obsažený uvnitř její sukulentních listů. Aloe kromě toho produkuje klejopryskyřici, jíž se také říká aloe. K ošetřování ran se aloe jako hydratační gel s mírně adstringentními a antibakteriálními účinky používá odedávna. Subjektivně lze účinek jejího gelu pozorovat snížením bolestivosti. Účinnou látkou je zde hlavně glukomanan, polysacharid bohatý na manosu. Ten interaguje s růstovým faktorem FGF (fibroblast growth factor), stimuluje fibroblasty a urychluje hojení rány. Uplatní se však i její antioxidační vlastnosti. Zvláště vhodná se historicky ukázala být při léčbě popálenin, kde se zdá, že v rámci možnosti omezuje zjizvení (viz věda). Relevantním přehledem, z něhož jsem čerpal tyto informace je Hashemi2015rpa, text zde. Je vhodná i jako pleťová maska při kožních infekcích. (Výrobu aloe nápojů však přenechme raději profesionálům, kteří používají její nehořké kultivary.) Návod k praktickému použití je zde. Koupit zde.

Další adaptogeny s hojivými účinky

K dalším důležitým tradičním bylinám využívaným k tlumení bolesti a zrychlení léčby zranění (Wang2013wpf a další) patří

Z pivoňky se užívá kořen, a to vnitřně. Z hlediska dostupnosti lze kořen pivoňky čínské sehnat na Yaomedica (zde) nebo na polském webu Ziolachinskie (zde, zde). Vědecké reference o účinnosti pivoňky při hojení ran najdete zde. Tradiční bylinou evropského ranhojičství byla dlouhou dobu

jejíž adstringentní listy se aplikovaly zevně na rány. Kupodivu je snadno dostupná i dnes (zde). Systematický přehled zevně aplikovaných bylinných směsí není cílem tohoto textu (který se soustřeďuje na adaptogeny), nelze však nezmínit též zevně aplikovaný

Žindavu i jitrocel v indikaci hojení ran možná trumfne nový etnobotanický adaptogen, jímž je

Barotu lze užít k hojení ran zevně i vnitřně (je jedlá). K vnitřnímu užití ke zlepšení hojení ran je určený též

Kvalitní ženšen, notoginseng a děhel seženete na Ariadne (zde, zde a zde). Pokud jde o květ a nať zimolezu, není to adaptogen (je mírně jedovatý) a v ČR je dostupný vlastním sběrem. Hojení ran zlepšuje také

jehož astragalosid IV dle Chen2013ain dokonce i omezoval zjizvení. Kozinec blanitý je dostupný zde a přes 10 dalších vědeckých publikací o jeho pozitivním vlivu na hojení ran najdete zde. K dalším účinným patří

K méně specifickým patří polyfenoly olivového oleje, který lze použít k přípravě hojivých mastí a polyfenoly listů čajovníku, maliníku nebo ostružiníku. Hojivé účinky má i tradiční kostival, který je však neadaptogen a nemá se užívat vnitřně (lze jej koupit kdekoliv ve formě kostivalové masti). Pokud jde o modelovou léčivou houbu lesklokorku lesklou, jejímu účinku při léčbě zranění se věnuje Tie2012glp a jiné publikace. Související texty: aplikace adaptogenů na problémy kůže, proti zánětům a ke zpomalení procesů stárnutí.

 

| 2010 - 6.12.2019