Rakovina prsu

Rakovina prsu je nebezpečný zhoubný nádor, který postihuje nejen lidi, ale často i jiné druhy savců (psi, kočky, hlodavci...) K malignímu bujení je nejvíce náchylný epitel prsní žlázy. Protože zhoubným nádorům epitelu se říká karcinom (rakovina v užším smyslu slova), míní se rakovinou prsu většinou karcinom mléčné žlázy. (Tento text nesupluje učebnici, takže různé jiné možné nádory prsu systematicky jmenovat nebudu.) Sekreční epitel mléčné žlázy je náchylný k bujení proto, že i v dospělosti je ze samozřejmých důvodů schopen růstu (proliferace za účelem kojení). Zatímco v minulosti ženy v plodném věku kojily často skoro pořád, dnes je životní styl naprosto jiný, než jakému je ženský organismus evolučně uzpůsoben.

Žena od 12-13 let fyziologicky očekává možnost opakovaného těhotenství. Nic se nestane, když partnerský svazek pár let odkládá, ale pokud k těhotenství dlouho nedochází, tkáň dělohy i mléčné žlázy neví, co si myslet. Může začít trpět komplexem méněcennosti a proliferací se snažit dohnat své potenciální nedostatky. Bezcitné evoluci je přitom situace bezdětných 30letých žen ze samozřejmých důvodů zcela lhostejná. K rakovině prsu však dochází i u matek 30+, kdy už tyto ženy začínají být bezcitné evoluci lhostejnější než jejich mladší kolegyně. Proliferace epitelu mléčné žlázy je řízena pohlavními hormony – estrogen, progesteron, prolaktin, oxytocin a testosteron. Estrogen způsobuje, že dospívajícím dívkám rostou prsa. Testosteron kluků naopak proliferaci mléčné žlázy blokuje. Dle citlivosti na estrogen rozlišujeme u rakoviny prsu typ ER⁺ a ER^- (buňky ER⁺ rakoviny estrogenové receptory mají,  ER^- je postrádají). Oba hormony (estrogen i testosteron) pak indukují pohlavní žádostivost, avšak každý jiným způsobem. Mozkové centrum sexuální žádostivosti se vytváří ještě před narozením, poté co pohlavní žlázy rostoucího dětátka dají mozku hormonální signál, jde li o holku nebo kluka. U určité části populace je tento prenatální hormonální signál dvojznačný a dítě se rodí jako přirozeně homosexuální nebo bisexuální. Progesteron je další sexuální hormon, jehož funkcí je u žen řídit menstruační cyklus a signalizovat ženskému organismu těhotenství. Progesteron způsobuje další růst mléčné žlázy v těhotenství, jakož i změny v objemu prsů, které ženy pozorují v průběhu menstruačního cyklu. V procesu přípravy na kojení se uplatňuje též prolaktin.

Možná nejzajímavějším ze sexuálních hormonů je oxytocin. Tento peptid má v mozku i v těle vícero funkcí, ale zajímavé je na něm to, že se do krve vylučuje při kojení sáním bradavky. Kojení tak udržuje mléčnou žlázu po porodu funkční i několik let, prostě tak dlouho, dokud dítě mléko potřebuje. Kdysi nebývalo výjimkou, že máma dítě kojila i do 3-4 let, pohádky o dětech kojených do 7 let také nejsou vymyšlené. Je zajímavé, že oxytocin se též do krve vyplavuje při pohlavním vzrušení a orgasmu. Říká se mu proto hormon orgasmu. Ve skutečnosti se ale oxytocin ve vztahu uplatňuje už mnohem dříve, takže by se mu spíše mělo říkat hormon lásky, pardon, sexuálních párových vztahů. Nejen muži, ale i ženy totiž myslí na sex už od počátku zamilovávání se. Dá se říct, že bez sexuálních fyziologických reakcí (červenání, erekce bradavek atd.) nedojde k vyplavení oxytocinu a žena se do muže nezamiluje. Proto je sex také nejlepším prubířským kamenem vztahu v případech, kdy nejsme si jisti, jestli je nás protistrana také miluje. Pokud jej/ji naopak vzrušujeme, i (nepříliš) neohrabaný pokus o sex bude vítán a korunován úspěchem. Pokud skončí pokus o sexuální sblížení negativně, je patrné, že partnera/ku nevzrušujeme a vztah není možný. Oxytocin byl primárně hormonem porodu a vztahu mezi matkou a dítětem. Až později se z něj evolučně vyvinul hormon lásky. A proto je sexuálním spouštěčem i ženská prsní bradavka, jejíž sání a laskání i při sexu napomáhá výlevu oxytocinu.

Není možné, abych v tomto krátkém proslovu plně oslavil molekulární inteligenci prsní žlázy, která se umí ke konci těhotenství v pravý čas zapnout a po porodu vylučuje nejdříve mlezivo. V složení mleziva je absolutní důraz kladen na obranné imunoglobuliny. Děťátko má k dispozici unikátní mechanismus, kterým si umí maminčiny imunoglobuliny z mleziva a mléka vzít celé, v nestráveném stavu. I na molekulární úrovni tak maminčina ruka (pardon, prs) chrání děťátko před infekcí, zatímco jeho imunitní systém dělá první nesmělé krůčky a učí se znát okolní bakterie a viry. I z tohoto důvodu malé děti strkají do pusy různé předměty a dokonce i hlínu – poznávají tak mikrobiologický svět kolem sebe. U nižších savců, například koček, dokonce máma polyká výměšky mláďat a díky tomu má její imunitní systém přímou informaci o každé počínající střevní infekci koťat. V ten samý moment, kdy v trávicím traktu koťat začne stoupat množství těch či oněch patogenů, tasí imunitní systém mámy ze své knihovny okamžitě správnou protilátku a ve velkém množství ji dodá v mléce. Imunitní reakce, která jinak koťátku trvá 7-10 dnů, je díky mateřskému mléku zkrácena na 2-3 dny, takže k průjmovému onemocnění sajících koťat díky mateřské ochraně ve většině případů vůbec nedojde. Až když imunitní systém dítěte přestane být úplně naivní, přepne se prs z mleziva na produkci výživnějšího mléka. Mateřské mléko je ideální stravou dítěte s vysokým obsahem všech živin, vitamínů, minerálů i esenciálních tuků. Mléko matka vytváří i na úkor svého těla – u kojících koček je například běžná osteoporóza. I molekulární krása prsu tedy odpovídá kráse jeho makroskopického tvaru.

Výzva, aby si ženy pravidelně (každý měsíc) prováděly samovyšetření prsů, je dnes všudypřítomná. Spíše než vyboulením vede se rakovina projevuje zatažením tkáně s typickým příznakem malé oblasti "pomerančové kůže". Detailní informace o preventivním samovyšetření prsu získáte v článku na mamo.cz.

Léčba a prevence rakoviny prsu bylinami

Ukazuje se, že obecné moudro vědecké medicíny 20. století, že na rakovinu žádné byliny nezabírají, neplatí. Standardní léčbu rakoviny (chirurgickou, cytostatickou) mají lékaři dobře zvládnutu a tento text se jí netýká. Fytoterapeutické možnosti však už tak dobře neznají. I tehdy, když jde pouze o prevenci, poskytnou byliny dobrou službu. Všichni též známe preventivní doporučení samovyšetření prsu každý měsíc a doporučení podstoupit plánovaná těhotenství ještě před získáním plánovaných vysokoškolských diplomů. A s kým? Všechny kategorie partnerů – vysportovaní frajírci, brýlatí programátoři i zazobanci – mají své nevýhody, že až je těžké říct, kteří jsou nejhorší. Musíte naslouchat hlasu svého srdce, žádná volba není dost nesprávná. Nevýhodou 19letých vytáhlých bloňdatých kytaristů je například to, že je chtějí všechny... Ale zpátky k adaptogenům. Z bylinných možností léčby a prevence rakoviny prsu mají praktický význam v zásadě jen předpisy TČM.

TČM byliny a směsi je nutné konzumovat v dostatečném množství

Pro většinu našich lékařů a pacientů se může zdát gramáž bylin v TČM směsích nezvykle velká. Tak například jedna vsázka k výrobě lektvaru zlatice a stromovice obsahuje dohromady více než 100g bylin, takže týdenní dávka pro jednoho pacienta váží kolem 1kg. Lépe na tom není ani obohacený uvolňující prášek – jedna vsázka (tj. denní dávka) váží asi 115g. Ve srovnání s "prášky" naší medicíny jde o obrovské množství, jehož konzumace už představuje pro pacienta i určité nepohodlí.

Tak je to ale správně. Vysoké dávky bylin jsou nutné nikoliv proto, že jsou byliny neúčinné, ale proto, že jejich účinek je mírné povahy. Většina přísad je netoxická / adaptogenní. Velkou část jejich váhy zabírá celulóza, škrob, polysacharidy, bílkoviny a jednoduché molekuly. I většina účinných látek je mírné povahy (flavonoidy, lignany, mírně působící saponiny, alkaloidy, terpenoidy a pryskyřice). Jen malé množství TČM přísad tvoří dramaticky působící alkaloidy a další látky. Dle předpisu TČM lékaře se ve vážných případech rakoviny i jiných nemocí standardní denní dávky bylin ještě zvyšují k dosažení silného účinku.

Proč je ale nevyčistíme a nezredukujeme na pár stovek miligramů? Děláme to schválně, protože v TČM jde i o mírně působící přísady. Farmaceutické metody čištění a krystalizace TČM zná. Ale k omezení toxicity volí raději moření, smažení, maceraci (v octu, louhu, alkoholu...), prostě metody, které zachovávají přírodní texturu a kvantitu drog. Drogy v přírodní formě jsou i krásné. Estetický je i proces jejich krájení a přípravy lektvarů. I vůně bylin a koření, kterou návštěvník vdechuje v TČM centru na rozdíl od vůně karbolu a Ajatinu v nemocnicích vědeckého typu. O jin, jang, čchi, ohništích a TČM meridiánech nemluvě. Tento proces není nahraditelný pásovou farmaceutickou výrobou ani instantními informacemi získanými z webu. A v tržním prostředí asijského bylinářství též dodržování přírodní formy bylin podstatně stěžuje jejich falšování a šizení na kvalitě.

Co z toho pro léčbu a prevenci rakovinu prsu tedy plyne prakticky? Že se nemáme bát mírně působící přísady přítomné v slabé formě nebo v malém množství fortifikovat jejich silnější formou a větším množstvím separátně zakoupených bylin. Tak třeba jedna z nejpopulárnějších bylin proti rakovině prsu, smetánka mongolská, je v TČM k dispozici ve formě sušené natě (taraxaci herba). Silněji než sušená nať ovšem působí u nás dostupná čerstvá nať smetánky lékařské (pampelišky) či též srdíčka pampelišky podávaná jako salát. Jedlé jsou i květy pampelišky a její kořen (taraxaci radix). Pro účely boje s rakovinou je smetánku výhodné zahradně pěstovat v písčitém záhonu jako černý kořen.

Zcela prakticky, obohacený uvolňující prášek je k dispozici na českém trhu. Můžete si jej zakoupit třeba tady: příklad 1 (pod názvem "zklidnění zčeřené hladiny" ), nebo tady: příklad 2 , nebo tady: příklad 3 . Avšak s ohledem na potřeby terapie karcinomu prsní žlázy trpí tyto preparáty kvantitativně naprosto nepostačující lékovou formou. Viz tabulku:

Opakuji informace z tabulky: U příkladů 1, 2, 3 celá lékovka obsahuje po řadě 26%, 15.5% a 31% denní dávky. Jinými slovy, k denní dávce by bylo nutné sníst po řadě 3.8, 6.4 a 3.2 lékovek těchto přípravků. Což se nám přirozeně musí zdát nehorázné, protože jíst víc než jednu lékovku pilulek jsme u nás zvyklí jen tehdy, když chceme spáchat sebevraždu. Ale u obohaceného uvolňujícího prášku je 300mg pilulka skutečně zcela neúčinná. Ani 10 takových pilulek z hlediska množství nic nezaváží. Proto aspoň zpočátku potřebujete vedení praktika TČM, abyste uvěřili, že tolik prášku se u rakoviny prsu skutečně polyká. Mnozí lidé z neinformovanosti berou jen 1-2 malé pilulky denně, takže přípravek nezabírá vůbec nijak, nepočítáme-li placebo efekt. Tyto lékovky jsou navíc předražené – denní dávka vás vyjde po řadě na 1330, 1856 a 672 Kč. Proto je výhodnější si tyto byliny opatřit v přírodní formě, ať už si je práškujeme sami (kuchyňský práškovač TČM bylin je běžně dostupný elektrospotřebič připomínající mixér s kovovou pracovní nádobou), nebo si je necháme napráškovat u lékárníka.

Byliny proti rakovině prsu z pohledu dnešní vědy

U fytoterapie rakoviny prsu k roku 2019 platí totéž co u jiných rakovin: Že věda ve srovnání se šarlatánskou TČM hraje druhé housle. Že (mám-li to opakovat), dnešní věda má už desítky let teoretickou znalost desítek protirakovinných bylin, ale neumí ani srovnat jejich účinnost, ani vydat nějaké konkrétní klinické doporučení k jejich užívání. Pragmatická TČM je na tom opačně. Ač povznesena nad skutečnou fyziologii i biochemii, přesně ví, co kdy předepsat. A její recepty, jak na potvoru, zabírají. Mohl bych dělat sáhodlouhé rešerše (viz kolorektální karcinom nebo rakovina obecně), ale už teď vím, jaký bude výsledek: Z vědy navzdory stovkám publikací pro fytoterapii rakoviny prsu neplyne zhola nic. Ve srovnání s tradičními systémy (TČM, Ajurvéda) prostě věda kulhá (je podkulhaná). A kdo chce reference tohoto nabubřelého, či minimálně vyboldovaného tvrzení, toho s poznámkou "you can google too" odkazuji na Pubmed či přímo Google Scholar. Sami se přesvědčte, jak na tom publikace o bylinách proti rakovině prsu jsou. A že 90% z nich se stejně zakládá na TČM a Ajurvédě.

PS: Tak abych nebyl úplně nekonkrétní: pískavice, vitánie, alstonie, třezalka bobulovitá, dlouhý pepř čili ganthoda, kůra i plod kustovnice. Ajurvédský divoplod ledviníkový, čili východoafrická sloní veš, tamoxifen, a ještě jednou děhel a ženšen.