Šišák bajkalský (Scutellaria baicalensis Georgi) je vytrvalá bylina 30-120cm vysoká, modře kvetoucí. Patří do zázračné čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae) a má rozsáhlé využití v TČM a dnes už i v našem bylinářství. K jeho hlavním obsahovým látkám patří flavonoidy bajkalein, bajkalin, vogonin, vogonosid, oroxylin A, chrysin, apigetrin a další (viz Li2011pep). Hlavní flavonoidy rodu šišák jsou specifické a u jiných hluchavkovitých se nevyskytují (Zhao2016sfb). Šišáku bajkalskému se co do obsahových látek podobá šišák vousatý (Scutellaria barbata) a další druhy (např. americký šišák stranokvětý, S. lateriflora).
Účinky šišáku bajkalského
Šišák bajkalský je typický adaptogen a má široké využití v TČM. Systematický přehled jeho účinků najdete například ve vědeckém přehledu Li2011pep. Šišák pomáhá u mnoha nemocí, z nichž nejdůležitější je:
- prevence a léčba diabetu (Yang2015dai, Xiao2014pte, Zhang2015wso...)
- prevence a léčba nádorových onemocnění (Lai2012ppc, Yeh2014hdc...)
- prevence a léčba srdečně-cévních onemocnění, jmenovitě:
Jde o vědecky doložená tvrzení. Dokladující vědecké články si můžete (jako všude jinde) zobrazit kliknutím na reference v závorkách. Celkově šišák nesporně patří mezi nejdůležitější antidiabetické a protirakovinné byliny TČM.
- hluchavkovité (Lamiaceae)
-
- alergie a astma
- antiseptické účinky
- ateroskleróza
- diabetes
- deprese
- fyzická zátěž
- GABA
- hemoroidy
- hepatitida
- hubnutí
- kocovina
- mrtvice
- nachlazení
- nespavost
- neuroprotektiva
- nootropika
- potence
- ochrana jater
- ochrana srdce
- rakovina
- rakovina jater
- rakovina prsu
- schizofrenie
- stárnutí
- stres
- TAM
- virová onemocnění
- vysoký krevní tlak
- zažívací potíže
- zánět
Protirakovinné účinky šišáku
Výzkum protirakovinných účinků nejrůznějších bylin a hub je dnes nesmírně populární, takže máme mnoho nových nadějných léčiv. Šišák má však kromě zájmu vědců navíc i důvěru TČM, která jej řadí mezi 5 nejúčinnějších protirakovinných látek. Taiwanská TČM u nádorů předepisuje jako jedno z nejdůležitějších léčiv dva druhy šišáku: šišák bajkalský a šišák vousatý. Důkazem tohoto tvrzení jsou recentní statistické studie Lai2012ppc, Yeh2014hdc a Chao2014ppc, které dokumentují využití šišáku na Taiwanu při rakovině prsu a kolorektálním karcinomu. Šišák se v TČM velmi často používá i u jiných rakovin, ale příslušné statistické studie zatím nejsou hotové. Účinnost šišáku při rakovině jater (hepatomu) dokladuje experimentální studie Kan2017sbd. Za pozornost stojí též první odstavec taiwanského přehledu Ting2015ptr.
Antidiabetické, cévní a jiné účinky šišáku
Lékaři TČM doporučují šišák bajkalský jako účinný lék při diabetu. Důkazem tohoto tvrzení jsou již výše zmíněné studie Yang2015dai, Xiao2014pte, Zhang2015wso. Existují i další publikace, které lze pohodlně najít online. Jako antidiabetický lék se šišák často kombinuje s další účinnou rostlinou, koptisem čínským. Zájemcům o toto tvrzení vřele doporučuji si přečíst studie Liu2013aet a Zhen2011aec.
Ke vhodnosti šišáku jako léku při diabetu přispívá též jeho působení proti ateroskleróze, která u diabetiků postupuje rychleji než u zdravých. Zájemcům o toto tvrzení vřele doporučuji studii Liu2014oab, která shledala kombinaci bajkalinu (šišák) a geniposidu (gardénie jasmínová) účinnou proti ateroskléróze u myší. Účinky šišáku proti srdečně-cévním nemocem jsem už náznakově referencoval výše, zájemcům doporučuji vlastní rešerš nebo zdejší stránky o nemocech srdce, mrtvici, ateroskleróze a hypertenzi. Jako zajímavost lze dále uvést, že dle Li2016bes šišák na potkaním modelu zlepšoval erekci narušenou experimentálním diabetem.
Dalším známým účinkem šišáku je jeho specifický účinek proti zánětům (Yoon2009aes, Dong2015bil) a alergiím (Jung2012aes, Shin2014pes a další). Zájemcům o tato dvě zdravotní tvrzení vřele doporučuji, aby si čtyři publikace referencované v předešlé větě přečetli. I když se proti bylinám dnes už ani v EU vážně nebojuje, pověry o jejich neúčinnosti mezi univerzitně vzdělanými lékaři nadále přetrvávají. Za zmínku stojí též antiseptické vlastnosti šišáku, které lze rozdělit na antibakteriální (Bozov2015aan, Qian2015sbb) a protivirové (Li2015aeb, Kwon2016aao). Šišák je tak vítaným doplňkem léčby infekcí dýchacích cest (Chen2017sba, Shi2016bsb a další), střevních potíží (Ribeiro2016ebg, Liu2015bro) a hepatitidy (Guo2007ava). Je dále dobře známé, že šišák je silný antioxidant.
Na závěr si dovolím zmínit, že šišák se v bylinářství předepisuje též na potíže nervového charakteru, zejména proti depresi. Za méně jisté považuji jeho nootropické účinky, účinek proti Alzheimerově chorobě a možný účinek směrem ke zlepšení spánku. Pro větší legraci tato tvrzení nereferencuji a místo toho dávám k dobru staré angloamerické řčení "you can google, too". A když to budete dělat, tak místo obyč Googlu používejte Google Scholar. Vaší pozornosti tak jistě neunikne článek Zdeňky Navrátilové o antidepresivních vlastnostech šišáku na konkurenčním bylinářském webu předního českého toxikologa a radiologa Dr. Patočky. Dále ještě napovím, že šišák kromě jiného ovlivňuje mozkové GABA receptory.
Šišák je typický rostlinný adaptogen
Stejně jako ženšen, i šišák bajkalský disponuje seznamem zdravotních účinků, za jehož délku by měly slabší povahy tendenci se až omlouvat, a to hlavně konkurenci z řad těch farmaceutických firem, jejichž léky jsou pravým opakem adaptogenů. Ve světě farmaceutických firem se o povolené indikace schválených léků totiž svádí tvrdé právní boje, které jsou založeny na paracelsovském dogmatu současné zdravotní legislativy (kterou farmaceutické firmy tím či oním způsobem pomáhaly vytvořit). Dle paracelsovského dogmatu má každá léčivá látka vždy jen jeden hlavní účinek (ten, který právě léčíme) a všechny ostatní účinky (které nepůsobí na ovlivňovaný fyziologický parametr) jsou účinky vedlejší, ať už pacientovi prospívají, nebo škodí. A je přirozené, že pokud se k léčbě používá jedů podávaných v malých dávkách, jak to dělával (a se tím proslavil) starý Paracelsus, budou vedlejší účinky spíše negativní. Jenže u adaptogenů jako šišák je situace úplně jiná.
Šišák bajkalský a další druhy rodu Scutellaria definici adaptogenu bezpochyby naplňují stejně dobře, jako modelový adaptogen ženšen. Adaptogeny dle definice nesmějí být jedovaté a hle, div se světe, ženšen i šišák bajkalský skutečně jsou nejedovaté. Zůstává záhadou, jak můžou nejedovaté byliny existovat, když dle Paracelsa sola dosis facit venenum ("jen dávka dělá jed"). Faktem ale zůstává, že sebevrah, který by pojal úmysl se otrávit šišákem bajkalským, by při provádění svého záměru narazil na velké problémy. (Tento fakt experimentálně prokázala studie Yimam2016wro.) Na ženšen i šišák lze hledět jako na paracelsovské léky, pokud tyto rostliny právě používáme k léčbě konkrétního chorobného příznaku. V tom případě ale seznáme, že jsou to léky, které v disciplíně ovlivňování snadno patrných fyziologických parametrů budou daleko zaostávat za jedy, čímž si okamžitě vyslouží posměch a obvinění z neúčinnosti. Navíc seznáme, že tyto rostliny mají spoustu vedlejších účinků, které však budou všechny pozitivní, čímž si naše rostliny okamžitě vyslouží závist a pochybnosti od paracelsovské konkurence, jejíž vedlejší účinky jsou vesměs negativní. Hledět na adaptogeny jako na paracelsovské léky proto nemá smysl. Účinky adaptogenů jsou chemicky měřitelné, ale adaptogeny nemají dramatické účinky léčebně používaných jedů. Šišák léčí kombinací takových účinků, které svou sílu nedemonstrují tachykardií, bradykardií, ani schopností uvést pacienta do kómatu. A ti, kteří by celou vědeckou teorii adaptogenů považovali a priori za pouhý reklamní žvást (o žvástech a ovlivňování vědy známé firmy vědí své), mají ještě možnost dát svou důvěru nevědecké praxi TČM. Nevědeckou praxi TČM ve světě provozují miliony univerzitně vzdělaných lékařů (ač mnozí jsou pouze Číňané) a pro ty patří šišák bajkalský a vousatý ke stěžejním bylinám. A na závěr obvyklé klišé: ten, kdo by pochyboval o platnosti tvrzení v předešlé větě je vřele zván k četbě publikace Zhao2016sbg, jejíž plné znění je veřejně k dispozici.
