Drobečková navigace

Kurkumovník dlouhý (Curcuma longa)

Kurkumovník dlouhý (Curcuma longa)
Kurkumovník dlouhý (Curcuma longa)

Kurkumovník (Curcuma longa L.) neboli kurkuma patří do čeledi zázvorovitých (Zingiberacae) a zázvor připomíná jak vzhledem, tak i léčivostí. Stejně jako zázvor je to statná bylina výšky až 1m, která má pod zemí oddenek podobný zázvorovému, ale odlišný barvou i chutí. Barva kurkumového oddenku je mnohem sytější než zázvor, až oranžová. Chuť je méně pálivá a více hořká. Jako jiné zázvorovité je navíc kurkuma nádherná dekorativní tropická rostlina, kterou lze s trochou trpělivosti pěstovat i jako pokojovou rostlinu (návod k pěstování).

Kurkuma patří mezi tradiční prostředky Ajurvédy a TČM používané hlavně jako prostředek proti zánětům a diabetu. V dnešní době se větší pozornost věnuje též protirakovinným vlastnostem kurkumy.

Obsahové látky kurkumy

Kurkuma obsahuje asi 6% silice a asi 5% kurkuminoidů. Nejdůležitějším kurkuminoidem je kurkumin. Nemusí nás ani tak zajímat, že chemici kurkumin řadí mezi polyfenoly a terpenoidy. Stačí když se na molekulu podíváme: díky dvojným vazbám je od pohledu vodivá a elektrický náboj v ní snadno osciluje od jednoho fenolového kruhu k druhému. Fenolové kruhy se tak chovají jako plotny kondezátoru a celá molekula kurkuminu jako rezonátor na frekvenci viditelného světla. Tím je daná intenzivně žlutá barva kurkumy.

kurkumin
alfa-turmeron
zingiberen

Díky své vodivosti je kurkumin velmi silný antioxidant. Atomy kyslíku vyčnívající z vodivého skeletu totiž snadno redukují oxidované sloučeniny a inaktivují volné radikály. Při měření antioxidační síly kurkuminu se zjistilo, že kurkumin v koncentraci 15μg/ml z 97% inhiboval lipidickou peroxidaci emulze kyseliny linolové (Ak2008ars), což je velmi silný antioxidační účinek. Kromě kurkuminoidů obsahuje kurkuma prchavé terpenoidy, z nichž nejdůležitější je , β-turmeron a .

 

Účinnost kurkumy

kořen kurkumy

Lze s naprostou jistotou říct, že kurkuma do našeho jídelníčku patří a její používání je zdravé. Když totiž vaříme polévku, dáváme do ní polévkovou zeleninu nejen proto, abychom získali látky v zelenině obsažené, ale též proto, abychom antioxidanty (hlavně vitaminem C) v zelenině obsaženými chránili ostatní přísady před oxidačním znehodnocením. Zatímco vitamin C účinkuje hlavně ve vodní fázi, kurkumin z kurkumy chrání hlavně tuky. Nejde tedy o chuť a dokonce ani o barvu kurkumy, ale právě o její antioxidační účinek. Mnohem většími nejasnostmi byl však obklopen systémový účinek kurkuminu.

Kurkumin – jednoduchá látka se složitou farmakodynamikou

Kurkuma je vynikajícím příkladem rostliny, u které si běžný člověk ušetří spoustu námahy a pochybností, když uvěří tradičním systémům medicíny (TČM a Ajurvéda) a nebude pátrat po vědeckém důkazu její účinnosti. Dle praktické zkušenosti TČM a Ajurvédy je totiž kurkuma jednoznačně léčivá, zatímco pochopit a potvrdit totéž vědecky je mimořádně obtížné i pro odborníky. Upřímně řečeno, z tohoto faktu nemám jako vědec radost. Nelíbí se mi, že výhodu zde mají slepě věřící, pociťuji jakousi vnitřní nespokojenost nad tím, že my vědci jsme u kurkumy jen od toho, abychom nakonec po dlouhém zkoumání řekli "Ano, TČM a Ajurvéda měly pravdu." Když už to ale musíme uznat, tak zase lze případ kurkumy využít jako příklad toho, jak těžké je vědecky potvrdit a vysvětlit i jinak očividné biologické jevy. Fytokomplex kurkumy je totiž vlastně docela jednoduchý. Kurkuma má jednu hlavní léčivou látku – kurkumin. Další obsahové látky kurkumy (turmeron, zingiberen) nejsou neúčinné (Chen2017ata...), ale ve srovnání s kurkuminem jsou druhořadé. Podívejme se tedy, jak kurkumin dlouho mátl vědce, zatímco čínskoindičtí šarlatáni měli klidné spaní a navíc ještě i pravdu.

Tradiční systémy medicíny – TČM a Ajurvéda – připisují kurkumě účinek proti zánětu a bolesti, zvláště proti bolesti kloubů a revmatické artritidě, dále pak při menstruačních potížích, zažívacích problémech a zevně při kožních chorobách. Jedním z dobrých vědeckých článků popisujících tyto vlastnosti nejen u kurkumy, ale i u zázvoru je Lakhan2015zep. Tyto vlastnosti věda připsala kurkuminu. Je prokázané, že kurkumin má v lidském těle rozsáhlé protizánětlivé a protirakovinné působení (Sharma2007ppc). Z dnešních publikací lze uvést Tejada2016whe, dle které kurkumin zlepšuje hojení zranění, klinickou studii Panahi2017aec, dle které kurkumin zlepšuje metabolické zdraví diabetiků a přehled Basnet2011cam věnovaný preventivnímu působení kurkuminu proti rakovině. Ale i mnohem starší publikace z poloviny 20. století zázračný účinek kurkuminu potvrzovaly.

kořen kurkumy

Zdánlivě tedy všechno sedělo. To ale jen do té doby, než se přišlo na to, že proti očekávání se kurkumin z trávicí soustavy do krevního oběhu nevstřebává, přesněji vstřebává se velmi málo. Vědci už v 80. letech 20. století pochopili, že kurkuminu prochází do krve příliš málo k tomu, aby to vysvětlilo léčivost kurkumy. Stohy publikací o kurkumě se rázem jevily jako přehnaně optimistické. Vyvstala otázka, jak to, že kurkuma vůbec působí? Na ni se vědcům v 80. a 90. letech 20. století nabízelo několik možných vysvětlení:

  1. Studie, tvrdící že kurkumin neproniká do krve, se mýlí.
  2. Kurkumin v krvi účinkuje v mnohem menších koncentracích, než se myslelo.
  3. K účinnosti kurkumy stačí působení kurkuminu uvnitř trávicí trubice.
  4. Za účinek kurkumy je odpovědný nikoliv kurkumin, ale snáze vstřebatelný turmeron, zingiberen atp.
  5. TČM, Ajurvéda a klinické studie se ohledně účinnosti kurkumy mýlí.

Každá možnost měla své zastánce. Tak například možnost 3 podporovaly publikace dokumentující léčivost kurkuminu v trávicí trubici (viz studii Thamlikitkul1989rdb a další). WHO ve svém názoru na kurkumin ustrnula na možnosti 5 – že kurkumin je systémově neúčinný a léčí jen v zažívacím traktu.

Ovšem už jen to, že se kurkumin nevstřebává, je samo o sobě chemicky divné. Protáhlá molekula kurkuminu je sice trochu polární, ale pořád dost malá k tomu, aby se jako had může proplížila lipidickou membránou do střevních buněk a odtud až do krve. Proč se tedy nevstřebává? Po dlouhém zkoumání se přišlo na to, že kurkumin se vlastně vstřebává, ale čelí dvojímu druhu aktivní obrany před jedy. První obranou je specifický přenašeč BCRP (Breast Cancer Resistance Protein), který pumpuje kurkumin zpátky do střeva. BCRP nás chrání před různými jedy a lidé, kteří ho nemají v pořádku často (jak název napovídá) chytnou rakovinu prsu. Objev BCRP byl jedním z triumfů bioinformatiky přelomu 21. století. Druhou obranou proti kurkuminu je činnost jaterních buněk, které kurkumin vyhodnotí jako podezřelý, ocejchují jej zbytkem kyseliny glukuronové (což je modifikovaná glukóza) a ve formě glukuronátu pumpují žlučí zpátky do střeva. Připevněný polární zbytek zamezí opětovnému průniku kurkuminu do krve a navíc informuje střevní buňky, že ocejchovaná molekula má zůstat nevstřebaná. Naše jaterní buňky neváhají obětovat za každou molekulu kurkuminu jednu celou molekulu glukózy, jen aby byla jistota, že ta hrůza zůstane venku. Nejsou prostě dost sečtělé k tomu, aby odlišily léčivý kurkumin od chemicky podobných jedů.

pepř

Znamená to tedy, že TČM a Ajurvéda se mýlí? Že kurkumin vždy zůstává mimo krevní oběh a je proto neúčinný? Nikoliv. Po ještě delším zkoumání se totiž přišlo na to, že existují dvě situace, kdy se kurkumin přeci jenom vstřebává. Ta první je, když je naše trávicí sliznice a (přesněji její slizová vrstva) poškozená. Když se totiž ochranný sliz našeho střeva naruší (např. kvůli střevní infekci), kurkumin proniká do oběhu v tak velkém množství, že BCRP ani játra jej nestačí pumpovat ven a tak nás může léčit. Druhým případem, kdy kurkumin dosahuje léčivé koncentrace je tehdy, když si do jídla kromě kurkumy přidáme i pepř. Pepř totiž obsahuje piperin, který nejenže má peprnou chuť, ale především inhibuje zpětný transport kurkuminu do střeva ve formě glukuronátu.

Když tedy jíme kurkumu každý den, jak to běžně dělají Indové, kurkumin se nám z času na čas přeci jenom do krevního oběhu dostane. Takže TČM a Ajurvéda nakonec vyhrává. A teď už mi zbývá jen doznat, že jsem tento příběh trošku zjednodušil a když chcete vědět, jak je to přesně, přečtěte si sami publikaci "Physiological barriers to the oral delivery of curcumin" (Berginc2012pbo). A když chcete jen šťastně využít léčivé účinky kurkuminu (jejichž seznam najdete třeba v recentním přehledu Kunnumakkara2017cgn) ve své dietě, užívejte kurkumu či kari koření vždy s trochou pepře.

| 14.9.2018