Drobečková navigace

Protizánětlivý účinky bylin a adaptogenů

Praktické shrnutí: Adaptogeny získaly historicky pověst všeléků snad právě kvůli svému účinku proti zánětům. Byliny, které tlumí zánět, tlumí i bolest a proto se zdá, jakoby léčily mnoho různých nesouvisejících nemocí. Související článek: bolest.

Co je zánět

Zánět vzniká při poškození tkáně a dle klasické medicíny má čtyři příznaky: calor (zvýšená teplota), dolor (bolestivost), rubor (zrudnutí) a tumor (zduření). Jejich molekulární podstatou jsou zánětové signalizační molekuly, hlavně prostaglandiny a histamin. Rozšíření kapilár způsobí zrudnutí, zvýšení propustnosti stěny kapilár zase způsobí otok a vpustí do zanícené tkáně bílé krvinky, které můžou díky zvýšené bolestivosti pracovat v klidu bez mechanických otřesů. Ale běda, když dojde k zánětu maladaptivnímu, bezúčelnému. Při neužitečném zánětu, například při autoimunitě, je pacient týrán bolestí bezdůvodně. Právě tehdy se nejlépe uplatní léky proti zánětu – včetně těch bylinných. Čtěte podrobněji...

Léky proti zánětu (antiflogistika) se částěčně kryjí s léky proti bolesti (analgetiky).

Bílé krvinky se ve tkáni pohybují amébovitě a jejich výběžky, pomocí kterých uklízejí a požírají bakterie, jsou velmi křehké. Zanícenou tkáň je proto nutné chránit před mechanickým namáháním. Jak? Zvýšenou bolestivostí, jíž se říká hyperalgesie. Při zánětu ji provází změna vnímání, kdy normálně nebolestivé podněty (otřesy a dokonce i chlad) vnímáme jako bolest. Této změně vnímání se říká alodynie. Bílým krvinkám pomáhá i vyšší teplota, která zvyšuje jejich aktivitu, ale mikrobům příliš nesvědčí. Zánět a bolest jsou tedy jevy a priori užitečné, které normálně není třeba tlumit. Jsou však i záněty neužitečné – nejen alergie a autoimunita, ale třeba i zánět, který vzniká v důsledku ischemie při mozkové a srdeční mrtvici a ještě více ničí postiženou tkáň. Jiným příkladem je zánět mozku a jater v důsledku alkoholové intoxikace. Ve všech těchto případech imunitní buňky zbytečně panikaří a bojovými látkami (NO, kyslíkové radikály) poškozují vlastní tkáň. Tyto záněty se vyplatí tlumit a léky, jež se k tomu používají, se zvou antiflogistika. Mnohá (ale ne všechna) analgetika jsou zároveň i antiflogistika.

Typy zánětů

V souvislosti se zánětem nás můžou zajímat i byliny proti infekci, autoimunitě a ty, které jsou imunomodulační.

Z hlediska fytoterapie je zásadně důležité odlišit zánět infekční a neinfekční. Byliny proti infekci (přírodní antiseptika, antibiotika, antivirotika, antimykotika...) se totiž naprosto liší od těch, které pouze tlumí zánět. U infekcí je nutné léčbu cílit proti konkrétní bakterii, viru, či jinému patogenu, což vyžaduje laboratoř. Léky které pouze tlumí zánět mikroby neničí. Antiflogistika se však výborně hodí při neužitečných zánětech. Účinnost adaptogenů při fyzické zátěži a sportu lze také zčásti připsat jejich blahodárnému vlivu na zánět svalů (svalovou horečku), která je ve vrcholovém sportu běžná. Z hlediska trvání rozlišujeme zánět akutní a chronický. Fytoterapie je vhodná zvláště u těch chronických.

Imunitní komunikace při zánětu

Klíčovými aktéry zánětu jsou bílé krvinky, které při zánětu vzájemně komunikují pomocí signálních molekul. Ty působí i na ostatní orgány: mozek, mízní uzliny, slezinu, nadledviny... Když je zánět závažný, horečka a malátnost zajistí pacientovi klid na lůžku. Ve stresu však kortizol nadledvin nebo vasopresin hypofýzy horečce zabrání.

Dvě nejdůležitější činnosti bílých krvinek při zánětu

Zjednodušeně, z hlediska genové exprese se činnost 1 (boj s infekcí) spojuje s aktivací genu NOS2, který vyrábí zánětovou NO syntázu 2, která zase vytváří oxid dusnatý (NO) a jiné dezinfekční radikály. Činnost 2 (zánětová komunikace) se zase spojuje s aktivací genu COX, který vyrábí enzym cykloxygenázu, která zase vytváří signální molekuly prostaglandiny a leukotrieny. Geny obou enzymů jsou pod kontrolou společného genového spínače NF-κB. Jinými slovy, transkripční faktor NF-κB uvádí bílé krvinky do zánětové pohotovosti. Ve skutečnosti je vše složitější, ale pro základní orientaci tato znalost stačí. Zájemci si navíc mohou přečíst můj šarlatánský kurz imunologie.

Typy léků proti zánětu

Opět zjednodušeně, antiflogistika jsou dvou typů: alosterická a genově-modulační. Ty první se vážou na zánětové enzymy a působí rychle (minuty až hodiny). Sem patří inhibitory COX – aspirin, paracetamol, ibuprofen... Ty genově-modulační se vážou na DNA, snižují transkripci zánětových enzymů a působí pomalu (hodiny až dny). Sem patří adaptogeny, které účinkem na NF-κB snižují hladinu NOS2 i COX. Patří sem i kortikosteroidy, glycyrrhizin lékořice a pod. Dělení antiflogistik na steroidní a nesteroidní je podstatné z hlediska struktury, steroidní antiflogistika bývají nejčastěji genově-modulační.

Ovládání zánětu a léky proti zánětu

Protizánětlivý účinek u hlavních adaptogenů

Protizánětlivý účinek patří u léčivých rostlin k nejčastěji zmiňovaným. Vyznačují se jím i dva modelové adaptogeny ženšen pravý a lesklokorka lesklá:

Mezi hlavními adaptogeny je vícero protizánětlivých bylin, z kterých k potlačování chronických a neinfekčních zánětů určitě můžeme užívat následující:

Praktické dlouhodobé užívání adaptogenů k tlumení zánětlivosti se zvláště u starších lidí vyplácí i proto, že adaptogeny zároveň zpomalují rozvoj aterosklerózy, snižují nebezpečí rakoviny a dalších civilizačních nemocí. Zánětlivost zvyšuje i nitrobřišní tuk, takže součástí léčby musí být i boj s tloušťkou, pokud je přítomna. Protizánětlivé adaptogeny jsou též většinou i neuroprotektivní a hepatoprotektivní.

Protizánětlivý účinek u dalších bylin

Je velké množství dalších bylin s protizánětlivým účinkem. Podle literatury spadá do této kategorie přes 1000 rostlin. Je jasné, že při léčbě konkrétních případů nemůžeme předepsat všech 1000 najednou, ale musíme si vybírat ty, které jsou nejlepší a především pak ty, které známe. Proto se vyplatí znát (tj. mít praktické klinické zkušenosti) z těchto bylin aspoň ty základní. Když vyjdeme ze čtyř poměrně recentních přehledů – Ghasemian2016rah (text), Liu2016hma (text), Triantafyllidi2015hpt (text) a Santana2016ehm (text), získáme několik desítek kandidátů, což je rozumný kompromis mezi skutečným obrovským počtem protizánětlivých léčivek a tím, co jsem schopen já jako autor prakticky zvládnout:

V bylinářství se též setkáme s termínem febrifuga, "byliny proti horečce", což je kombinovaná kategorie léků účinným zároveň proti zánětu i proti infekci. Typickým zástupcem je třeba kůra chininovníku (cinchonae cortex), která má dvojí, paralelní účinek proti infekci i zánětu. Do kategorie febrifug se též řadí třeba lír cejlonský, již výše zmíněná řimbaba (které se anglicky říká feverfew), nebo také vitánie snodárná, která má kromě účinku proti zánětu též antibakteriální účinky.

Protizánětlivý účinek u lektvarů TČM

V TČM je zánět chápán jako problém rovnováhy tepla a chladu. Bylo by však příliš velkým zjednodušením říct, že zánět vzniká chladovým poškozením a je při něm přebytek suchého nebo vlhkého tepla, které je nutné bylinama odvést. TČM je trochu složitější a já jakožto pouhý fyziolog chápu jenom zlomek z jejího bohatství. Z několika stovek tradičních bylinných kombinací jsem sestavil seznam asi 80 a z nich vybírám 3 s univerzálně protizánětlivým účinkem:

Z nich generální posilující lektvar obsahuje ženšen, děhel, rehmánii a 7 dalších účinných bylin. Obohacený lektvar šesti vznešených má zase jako význačnou složku chrpovník, který pomáhá při zánětech dýchacích cest. A menší prorostlíkový lektvar se v Asii tradičně používá i v léčbě alergií a astmatu. Tyto tři lektvary mají tu výhodu, že je lze získat navážené z online obchodu Ariadne (tady, tady a tady). Pokud chceme připravovat protizánětlivý lektvar samostatně a bez cizí pomoci, můžeme zvolit třeba poměrně jednoduchý

Ze starobylého receptu vynecháme nebezpečný kopytník a získáme tak adaptogenní kombinaci 6 přísad, z nichž 5 seženeme snadno (kořen děhele, kořen pivoňky, větévku skořice, v medu smažený kořen lékořice a plod cicimku) a šestou obtížně (stonek akébie). Akébii můžeme nahradit třeba zázvorem, výše zmíněným lotosovým klíčkem, nebo třeba vlastnoručně nasbíraným devětsilem lékařským, čímž získáme svůj vlastní devětsilový lektvar. Musíme si však uvědomit, že TČM není hra a vyžaduje odbornost. K profesionálnímu využití bylinných lektvarů budeme též potřebovat asijský spotřebič zvaný bylinkovar. Odkazy na prodejce bylinkovarů najdete na stránce o lektvarech úplně dole.

| 2016 - 28.11.2019