Drobečková navigace

Protizánětlivé účinky přírodních látek

Praktické shrnutí: Vitánie, ženšen, chrpovník a další adaptogeny tlumí zánět i bolest, takže přinášejí úlevu u mnoha různých nemocí. Jsou však i protizánětlivé byliny jednostranně působící (konopí, lékořice) a jedovaté (stefanie, sinomenium). Proti zánětu navíc působí i běžné fytochemikálie typu anetol, aukubin, emodin, genistein, luteolin, kyselina betulinová...

Co je zánět

Zánět vzniká při poškození tkáně a dle klasické medicíny má 4 příznaky: calor (zvýšená teplota), dolor (bolestivost), rubor (zrudnutí) a tumor (zduření). Jejich molekulární podstatou jsou zánětové signalizační molekuly, hlavně prostaglandiny a histamin. Rozšíření kapilár způsobí zrudnutí, zvýšení propustnosti stěny kapilár zase způsobí otok a navíc vpustí do zanícené tkáně bílé krvinky, které můžou díky zvýšené bolestivosti pracovat v klidu bez mechanických otřesů.

Léky proti zánětu (antiflogistika) se částěčně kryjí s léky proti bolesti (analgetiky).

Bílé krvinky se ve tkáni pohybují amébovitě a jejich výběžky, pomocí kterých uklízejí a požírají bakterie, jsou velmi křehké. Zanícená tkáň je proto chráněna před otřesy zvýšenou bolestivostí (hyperalgesií), kterou provází změna vnímání, kdy otřesy a chlad vnímáme jako bolest (alodynie). Vyšší teplota zvyšuje aktivitu bílých krvinek, ale mikrobům příliš nesvědčí. Zánět a bolest mají tedy svůj význam a za normálních okolností je není vhodné tlumit. Jsou však i záněty neužitečné – nejen autoimunita, ale třeba i zánět, který vzniká v důsledku ischemie při mozkové a srdeční mrtvici a ještě více ničí postiženou tkáň. Jiným příkladem je zánět mozku a jater v důsledku alkoholové intoxikace. Ve všech těchto případech imunitní buňky zbytečně panikaří a bojovými látkami (NO, kyslíkové radikály) poškozují vlastní tkáň. Tyto záněty se vyplatí tlumit a k tomuto účelu lze s výhodou využít přírodní antiflogistika.

V souvislosti se zánětem nás můžou zajímat i byliny proti infekci, autoimunitě a ty, které jsou imunomodulační.

Z hlediska fytoterapie je zásadně důležité odlišit zánět infekční a neinfekční. Z hlediska trvání rozlišujeme zánět akutní a chronický. Byliny proti infekci (přírodní antiseptika, antibiotika, antivirotika, antimykotika...) se totiž naprosto liší od těch, které pouze tlumí zánět. U infekcí je nutné léčbu cílit proti konkrétní bakterii, viru, či jinému patogenu, což vyžaduje laboratoř. Léky které pouze tlumí zánět mikroby neničí. Antiflogistika se však výborně hodí při neužitečných zánětech.

Dvě důležité činnosti bílých krvinek při zánětu

Bílé krvinky se při zánětu věnují dvěma důležitým činnostem: (1) boji s infekcí a (2) vzájemné komunikaci pomocí signálních molekul. Signální molekuly ovlivňují i jiné orgány: mozek, mízní uzliny, slezinu, nadledviny... Zjednodušeně, z hlediska genové exprese se činnost 1 (boj s infekcí) spojuje s aktivací genu NOS2, který vyrábí zánětovou NO syntázu 2, která zase vytváří oxid dusnatý (NO) a jiné dezinfekční radikály. Činnost 2 (zánětová komunikace) se zase spojuje s aktivací genu COX, který vyrábí enzym cykloxygenázu, která zase vytváří signální molekuly prostaglandiny a leukotrieny. Geny obou enzymů jsou pod kontrolou společného genového spínače NF-κB. Jinými slovy, transkripční faktor NF-κB uvádí bílé krvinky do zánětové pohotovosti. Ve skutečnosti je vše složitější, ale pro základní orientaci tato znalost stačí.

Dva typy léků proti zánětu

Opět zjednodušeně, antiflogistika jsou dvou typů: alosterická a genově-modulační. Alosterická antiflogistika se vážou na zánětové enzymy a působí rychle (minuty až hodiny). Sem patří inhibitory COX – aspirin, ibuprofen, indomethacin... Genově-modulační antiflogistika přímo či nepřímo působí na DNA, snižují transkripci zánětových enzymů a jejich účinek se dostavuje pomaleji. Sem patří adaptogeny, které účinkem na NF-κB snižují hladinu NOS2 i COX. Patří sem i kortikosteroidy, glycyrrhizin lékořice a pod. Opět je vše složitější, ale pro základní orientaci rozdělení na alosterická a genově-modulační antiflogistika postačí. Dělení antiflogistik na steroidní a nesteroidní je podstatné z hlediska struktury, steroidní antiflogistika jsou obvykle genově-modulační.

Nejdůležitější protizánětlivé adaptogeny

Rostlin s účinkem proti zánětu je tolik, že každý si z nich může vybrat ty své. Kdybych já měl vybrat nejdůležitější protizánětlivé adaptogeny, byl by to ženšen, vitánie snodárná, chrpovník a několik dalších. U ženšenu a vitánie jsou účinnými látkami panaxosidy a vitanolidy, tedy protizánětlivé glykosidy steroidní povahy. U dalších účinných adaptogenů pak nacházíme steroidní i nesteroidní přírodní protizánětlivé látky.

  • Ženšen pravý obsahuje glykosidy panaxosidy – fytosteroidy snadno pronikající do buněčného jádra a ovlivňující genovou expresi. Majoritní ginsenosid Rb1 i jeho metabolit sloučenina K působí na NF-κΒ (Oh2004sog, Park2005ieg) a snižují produkci NO a prostaglandinu E2 v aktivovaných makrofázích. Protizánětlivý je i ginsenosid Rc (Yu2016grf) a další panaxosidy (Kim2009grg). Ginsenosidy Rh1 a Rh2 dle Park1996gri a Park2003aag působí proti alergii lépe než běžné léky. Studie Kim2010pfc, Yu2016grf, Shin2005egr a další potvrzují jeho účinek u zánětů konkrétních orgánů: žaludku, jater, kloubů a kůže. Vědecké články o protizánětlivém účinku ženšenu nelze pro jejich počet (>200) všechny uvádět.
  • Vitánie snodárná (ašvaganda, neboli indický ženšen) má snad ještě intenzivnější protizánětlivé účinky než ženšen. Rostlina se široce využívá v ajurvédských směsích k léčbě zánětů a autoimunity. K účinným látkám patří steroid vitaferin A a další vitanolidy. Přehledem už nikoliv nejnovějším je Mishra2000sbt (text zde), experimentální studie jsou namátkou Rasool2006irw, Gupta2014eae, Minhas2012tew, účinek vitánie na NF-κB prokazuje Singh2007wsi.
  • Chrpovník lopuchový (přesněji jeho dehydrokostuslakton) inhibuje inducibilní NO syntázu a NF-κB dle Jin2000iln. Další účinnou látkou chrpovníku je lakton kyanopikrin (Cho2000vae) a protizánětlivá je celá seskviterpenová frakce chrpovníku (Damre2003esl). Ovšem nejexhaustivnější publikací popisující tradiční i současné medicínské aplikace této zázračné himalájské rostliny (zahrnující astma, artritidu, migrénu a další záněty) zůstává Chopra1924pnp ze zlatých 20. let (plný text na 3 kliky).
  • Aloe pravá obsahuje víc druhů účinných látek, hlavně polysacharidů a antrachinonů. Jelikož se však její gel využívá syrový, uplatní se i její enzymy a látky, které se v jiných rostlinách teplem nebo sušením ničí. Aloe a její účinné látky (aloe emodin, aloin...) jsou antioxidační, mírně adstringentní a protizánětlivé. Zánět potlačují ihibicí produkce prostaglandinu E2 z arachidonátu (tedy podobně jako aspirin), viz přehled Rahmani2015avp, text zde. Gel z listů aloe lze jíst (tehdy se projeví účinek jak na trávicí soustavu, tak i na celé tělo) nebo aplikovat zevně jako obklad na rány a kožní vyrážky. Aloe kromě gelu též dává pryskyřici, která je také medicinálním materiálem. Rod aloe má desítky využitelných druhů, např. aloe stromovitá (Bastian2013caa).
  • Hojník syrský je pravděpodobný adaptogen s tradiční indikací proti zánětům, viz Zyzelewicz2020pob, text zde.
  • Rehmánie lepkavá je známá jako častá součást protizánětlivých směsí TČM. Korejský systematický přehled Kim2017rre tvrdí, že protizánětlivou účinnost rehmánie prokazuje též 30 významných vědeckých publikací a sumarizuje jejich výsledky, text zde.
  • Suma latnatá je u nás poměrně málo známý protizánětlivý brazilský adaptogen, věda zde.
  • Šalvěj červenokořenná omezuje zánětlivost v cévách, mozku, zažívací soustavě a jinde, věda zde.
  • Lesklokorka lesklá je modelová léčivá houba a houbový adaptogen. Její protizánětlivé účinky jsou slabší než u ženšenu a sumarizuje je Bhardwaj2014sia. Protizánětlivé účinky konkrétních triterpenoidů lesklokorky (butyl lucidenát E2, butyl lucidenát D2, butyl lucidenát P, butyl lucidenát Q, ganoderiol F, metyl ganodenát J and butyl lucidenát N) popisuje Choi2014aho. Lesklokorku se však vyplácí pěstovat, protože přispívá k boji proti ateroskleróze (oxidace + cholesterol), jak dokumentuje Wu2016glb. Její pravidelné užívání lze zvláště u starších lidí doporučit, pokud tomu dovolí její zatím vysoká cena. Pro užitek i okrasu ji lze pěstovat i v malém, ale není to úplně snadné.

Protizánětlivý účinek u dalších bylin

Je velké množství dalších bylin s protizánětlivým účinkem. Podle literatury spadá do této kategorie přes 1000 rostlin. A není divu – vždyť mezi protizánětlivými látkami najdeme i mnohé běžně se vyskytující fytochemikálie, například vitamín C. Poskytnout za této situace vyčerpávající přehled využití jednotlivých rostlin proti zánětu je nad mé síly. Z vědeckých publikací často není jasné, které byliny působí specificky a které nespecificky, které silně a které slabě. Když vyjdeme ze čtyř přehledů – Ghasemian2016rah (text), Liu2016hma (text), Triantafyllidi2015hpt (text) a Santana2016ehm (text), získáme několik desítek kandidátů, což je rozumný kompromis mezi skutečným obrovským počtem protizánětlivých léčivek a tím, co lze zvládnout. K těm přidávám byliny s účinkem na genový spínač NF-κB dle Gilmore2006ins (text) a výsledkem je tento abecedně řazený seznam:

Přírodní febrifuga

V bylinářství se též setkáme s termínem febrifuga, "byliny proti horečce", což je kombinovaná kategorie léků účinných zároveň proti zánětu i proti infekci. Typickým zástupcem je třeba kůra

která má dvojí, paralelní účinek proti infekci i zánětu. Do kategorie febrifug se též řadí též například

Tento výčet febrifug není vyčerpávající, protože jak protizánětlivé, tak i antibakteriální bylin jsou velmi hojné. V konkrétních případech léčby se nemusíme pídit po bylinách s dvojím účinkem, ale prostě můžeme zkombinovat lék proti infekci s lékem proti horečce (pokud je snížení horečky žádoucí).

Snížení zánětlivosti funkčními doplňky stravy

Protizánětlivé účinky patří v publikacích o přírodních produktech k těm nejčastěji zmiňovaným. A to nejen u léčivých rostlin, ale i u běžné i exotické zeleniny, ovoce, jogurtů, fermentovaných potravin a též u potravin živočišného původu. Protizánětlivý účinek byl zjištěn u mnoha tisíc látek a sloučenin. Na transkripční faktor NF-κB (který řídí gen COX i NOS2) mají určitý inhibiční účinek stovky a stovky přírodních produktů. Přehled Gilmore2006ins (text zde) zmiňuje více než 300 přírodních látek více či méně inhibujících NF-κB, a to včetně běžných složek stravy. Já je zde na základě zmíněného přehledu uvádím spolu s některými potravními zdroji. Tím dávám náplň abstraktnímu pojmu "pestrá strava", a to konkrétně vzhledem k zánětlivosti organismu.

K ubikvitním fytochemikáliím inhibujícím NF-κB a jejich zdrojům patří

K pozornost zasluhujícím inhibitorům exprese NF-κB patří též

Protizánětlivý účinek u standardních směsí TČM

V TČM je zánět chápán jako problém rovnováhy tepla a chladu. Bylo by však příliš velkým zjednodušením říct, že zánět vzniká chladovým poškozením a je při něm přebytek suchého nebo vlhkého tepla, které je nutné bylinama odvést. TČM je trochu složitější a já jakožto pouhý fyziolog chápu jenom zlomek z jejího bohatství. Z několika stovek tradičních bylinných kombinací jsem sestavil seznam asi 80 a z nich vybírám 3 s univerzálně protizánětlivým účinkem:

Z nich generální posilující lektvar obsahuje ženšen, děhel, rehmánii a 7 dalších účinných bylin. Obohacený lektvar šesti vznešených má zase jako význačnou složku chrpovník, který pomáhá při zánětech dýchacích cest. A menší prorostlíkový lektvar se v Asii tradičně používá i v léčbě alergií a astmatu. Tyto tři lektvary mají tu výhodu, že je lze získat navážené z online obchodu Ariadne (tady, tady a tady). Pokud chceme připravovat protizánětlivý lektvar samostatně a bez cizí pomoci, můžeme zvolit třeba poměrně jednoduchý

Ze starobylého receptu vynecháme nebezpečný kopytník a získáme tak adaptogenní kombinaci 6 přísad, z nichž 5 seženeme snadno (kořen děhele, kořen pivoňky, větévku skořice, v medu smažený kořen lékořice a plod cicimku) a šestou obtížně (stonek akébie). Akébii můžeme nahradit třeba zázvorem, výše zmíněným lotosovým klíčkem, nebo třeba vlastnoručně nasbíraným devětsilem lékařským, čímž získáme svůj vlastní devětsilový lektvar. Musíme si však uvědomit, že TČM není hra a vyžaduje odbornost. K profesionálnímu využití bylinných lektvarů budeme též potřebovat asijský spotřebič zvaný bylinkovar. Odkazy na prodejce bylinkovarů najdete na stránce o lektvarech úplně dole.

| 2016 - 27.9.2020