Drobečková navigace

Fyzická zátěž

Praktické shrnutí: Ženšen a eleuterokok jsou adaptogeny široce nabízené kromě jiného i ke zlepšení fyzické výkonnosti, nefungují však tak dobře, jak bychom si přáli. Z dalších to jsou eurykoma, diosgenin a samozřejmě kofein. Za zmínku stojí též aloe, devětsil, chrpovník, klanopraška, maka, suma, touleň, zázvor, žabník a jiné.

Při fyzickém tréninku dochází v těle ke krátkodobé i dlouhodobé adaptaci. Působí zde endogenní adaptogeny typu oxid uhličitý (CO2), uhelnatý (CO) a hlavně oxid dusnatý (NO), který indukuje roztažení cév a zlepšuje okysličování krve v plicích. Léčivé rostliny s účinkem na dráhy těchto endogenních adaptogenů můžou přispět k okamžité kardiovaskulární výkonnosti, ale i k dlouhodobé adaptaci, kterou tyto endogenní adaptogeny také indukují. K adaptogenním vlivům působícím zvýšení svalové výkonnosti patří i mikrotrhlinky, které ve svalech a jiných namáhaných tkáních vznikají. Ty mají za následek svalovou horečku a bolest, která nás vede k nutnému odpočinku a regeneraci. Tuto bolest sportovci často potlačují analgetiky, je však lepší ji tlumit protizánětlivými bylinami.

Působení ženšenu na fyzickou adaptaci

Z teoretických úvah je jasné, že adaptogeny tréninkovou adaptaci zlepšovat můžou, a také se za tímto účelem nabízejí. Metodické obtíže však způsobují, že je velmi těžké vědecky prokázat kauzální spojitost bylin s růstem fyzické výkonnosti. I u nejvíce doporučovaného ženšenu proto platí, že jeho účinek na fyzickou výkonnost je "neprokázaný". Je však nesporné, že ženšen na dráhu endogenního adaptogenu oxidu dusnatého působí a expresi endoteliální NO syntázy (eNOS) dlouhodobě zvyšuje (Xia2011grp) svými ginsenosidy Rb1 (Yu2007spn) a Rg1 (Lu2004gra), ale i Rg3 (Hien2010gri, Furukawa2006grm), patrně působením na jaderní androgenní receptor (Yu2007spn). Dle Liang2005pns výdrž probandů při aerobním cvičení do vyčerpání po 30denním užívání notoginsengu v dávce 1,35g denně stoupla o 7 minut, jejich krevní tlak klesl o 5mmHg a spotřeba kyslíku při cvičení klesla o 5l/min. Bucci2000shh předkládá závěr, že ženšen je účinný tehdy, když se užívá ve standardizované formě (tj. kvalitní), dostatečných dávkách (>1g denně) a po dostatečnou dobu (>8 týdnů). Ženšen je navíc protizánětlivý - dle klinické studie Hou2015iib ginsenosid Rg1 při dlouhodobém podávání tlumil zánět a zlepšoval regeneraci svalů po námaze. Již v malých dávkách ženšen zlepšuje hojení zranění (Morisaki1995mae) a zrychluje fyzickou regeneraci (Kwon2003ekr). Pro zájemce jsem sepsal malý návod k jeho užívání a ke stanovení osobní dávky.

Eleuterokok ostnitý ve sportu

Eleuterokok ostnitý byl jako adaptogen poprvé popsán I. Brechmanem (Brekhman1969eea). Co se vědy týče, dotazem na Medlinu najdeme vícero optimistických, ale většinou skeptických studií tvrdících, že eleuterokok krátkodobou ani dlouhodobou fyzickou adaptaci nijak nezlepšuje. Přesto je eleuterokok (sibiřský ženšen) velmi populární mezi ruskými sportovci a využívá se i v armádě. Zdá se, že základní teze o adaptogenním vlivu ženšenu a eleuterokoku na stres (že při nízké hladině stresových hormonů tyto zvyšuje, zatímco vysoký stres snižuje) je přesto platná (viz Gaffney2001pge).

Kofein a kofeinové rostliny

Kofeinové nápoje a energetické tyčinky patří k nejběžnějším doplňkům pro sportovce. Existuje 6 rostlinných rodů, které lze využít jako zdroj kofeinu: kávovník, čajovník, yerba maté, kola, guarana a janiba. K účinnosti kofeinu si řekněme, že sice doopravdy funguje (viz věda), ale jako potenciální adaptogen není dokonalý. Působí totiž jednostranně (je diuretický, zvyšuje kyselost žaludku atd.) a navíc je návykový: pokud jsme na něj zvyklí, jeho vysazení má za následek malátnost a snížení výkonnosti. (Podrobněji viz samostatný článek kofein.)

Další potenciálně účinné adaptogeny

Je obecné pravidlo, že kolik bylin sportovcům etnobotanik doporučí, tolik jich skeptičtí výzkumníci zuřivě odmítnou jako neúčinné. Ve vědě tedy v podstatě nemáme byliny, o kterých by se lékařsky obecně uznávalo, že sportovní výkonnost jednoznačně zvyšují. Přesto však existují ty, u nichž bylo prokázáno, že

  1. potlačují zánět namáhaných svalů a dalších tkání
  2. zvyšují mužnost přinejmenším sexuální
  3. zesilují dráhu endogenního adaptogenu oxidu dusnatého

Z těch lze sestavit účinnou kombinaci. Které to jsou? Ze skupiny 1 je to například aloe, borovice přímořská, devětsil, chrpovník, klanopraška, kurkuma, pivoňka, rehmánie, touleň, vlasokvět, vitánie, zázvor (Wilson2015gzo, Hoseinzadeh2015aeg) a další. Ze skupiny 2 je to mimojiné kotvičník (Wu2017far), pastala, přestup, zárazce (tzv. pouštní ženšen), zobatec vstavačový, žabník východní... Eurykoma dlouholistá (známá jako tongkat ali čili malajský ženšen), suma latnatá (tzv. brazilský ženšen) a řeřicha peruánská (tzv. maka neboli peruánský ženšen) se patrně řadí do skupiny 1 i 2. Ve skupině 3 pak najdeme ženšen pravý (a další příslušníky rodu Panax), rozchodnici, gynostemu pětilistou, šalvěj červenokořennou, puerárii a samozřejmě též sildenafil (Viagru), kteréžto adaptogeny vesměs patří i do skupin 1 a 2. Cytoprotektivním účinkem při sportu se vyznačuje šišák (Cui2015cba), smldinec a jeho diosgenin (Jesus2016drh, plný text zde), řasa bobulatka (Abdalla2014scc) a další léčivé řasy, například gracilarie (Korivi2019sse). Z tolika přísad se už dá vařit i účinný lektvar pro sportovce, k jehož přípravě však přesné instrukce bohužel neznám. Na tomto poli je prostě nutné provést pokusy, ke kterým já jako jednotlivec nemám příležitost. Z kombinací TČM bych prozatím jen podle citu pro sportovce doporučil třeba

Je zajímavostí, že náš protizánětlivý devětsil lékařský má orientálního příbuzného zvaného devětsil japonský, který se na jaře konzumuje jako zelenina a lze jej pěstovat i u nás.

| 2010 - 6.9.2020