Drobečková navigace

Imunomodulační účinky přírodních léčiv

Imunitní systém je druhou nejsložitější orgánovou soustavou těla. Komplexitu imunitního systému lze srovnávat s komplexitou mozku. Podat jednoduché vysvětlení základných pojmů imunologie je obtížné, ale já jsem se o to přeci jenom pokusil. Na tomto webu se ovšem nevěnuji imunitě, ale adaptogenům, mezi kterými mají v současnosti přední místo klasické adaptogeny typu ženšen. Tyto klasické adaptogeny ovlivňují stresovou osu a s ní i hladinu stresového hormonu kortizolu. A imunomodulační vliv kortizolu je všem známý (Sapolsky2000hdg). Adaptogeny však imunitu zdaleka neovlivňují jen přes na stresovou osu. Triterpenoidy, polysacharidy, proteoglykany a další sekundární metabolity léčivých rostlin, hub a řas mají nesčetné další interakce s imunitním systémem, k jejichž popisu by nestačila ani tlustá kniha, natož pak tento krátký text. Proto zde kladu důraz na modelový adaptogen ženšen a jmenuji několik dalších známých i méně známých imunomodulačních prostředků a bylin.

Podstata imunomodulačních účinků

Imunitní odpověď lze zhruba rozdělit na dva typy, které si vzájemně konkurují:

  1. cytotoxická (proti virům, nádorům): –> dozrávání TH1 –> aktivace TC lymfocytů
  2. protilátková (proti většině bakterií): –> dozrávání TH2 –> aktivace B lymfocytů

Když dojde k nemoci, imunitní systém musí správně zhodnotit typ hrozícího nebezpečí a zvážit, na jaký typ patogenů se soustředí. Antigeny z postižené tkáně jsou dopraveny do mízní uzliny, kde dojde k produkci interleukinu IL-2 a spuštění imunitní odpovědi. Typ odpovědi je výsledkem diskuse, kterou  o antigenu vedou TH lymfocyty a dendritické buňky (DB). Svůj názor buňky vyjádřují pomocí komunikačních cytokinů:

  1. DB typu 1, TH1 – produkce IFN-γ (gama interferon), TNF (tumor necrosis factor alpha), IL-12
  2. DB typu 2, TH2 – produkce interleukinů IL-4, IL-10

Konečné rozhodnutí je v rukou DB – podle svého uvážení řídí dospívání TH lymfocytů buď k typu TH1 (cytotoxická odpověď), nebo k typu TH2 (protilátková odpověď).

Imunomodulační účinky ženšenu

Ženšen jakožto modelový adaptogen si zasluhuje zvýšenou pozornost, která se u této byliny soustřeďuje na dva jeho účinky.

  1. Rozhodnutí mezi imunitní reakcí typu 1 a typu 2: Dendritické buňky (DB) hrají klíčovou roli při rozhodnutí mezi imunitní reakcí typu 1 (cytotoxickou) a imunitní reakcí typu 2 (antibakteriální). Ženšen obsahuje mnoho desítek panaxosidů (Christensen2009gcb, plný text bohužel jen za peníze), ale jen dva hlavní aglykony: protopanaxadiol (PPD) a protopanaxatriol (PPT). Dle studie Takei2008dcp oba majoritní ženšenové aglykony působily na T lymfocyty ve směru imunitní reakce typu 1, vyznačující se vysokou produkcí IFN-γ. Ženšen tedy působí ve směru imunitní reakce typu 1, kterou posiluje i přesto, že má určité protizánětlivé a antialergické účinky. Dle studie Takeda2015ink vodní extrakt ženšenu pravého (asijského) u myší výrazně zvyšoval imunitní reakci typu 1, a to konkrétně hladinu interferonu IFN-γ a v návaznosti na interferon též aktivitu NK buněk. Mezi ženšenovými panaxosidy se najdou i takové, které podporují imunitní odpověď typu 2, ale stimulační účinek ženšenu ve směru imunitní odpovědi typu 1 převažuje, a to též podle názoru již zmíněného přehledu Christensen2009gcb.
  2. Protizánětlivý účinek ženšenu: Majoritní ginsenosid Rb1 i jeho metabolit sloučenina K působí na NF-κΒ (Oh2004sog, Park2005ieg, text zde) a jsou silně protizánětlivé: snižují produkci NO a prostaglandinu E2 v aktivovaných makrofázích. Protizánětlivý je i ginsenosid Rc (Yu2016grf, Yu2017grp, text zde) a další panaxosidy (Kim2009grg). Ginsenosidy Rh1 a Rh2 zase dle Park1996gri a Park2003aag působí proti alergii lépe než běžné léky.

Závěr: Ze zkušenosti je známé, že ženšen je mírně až středně silně protizánětlivý, aniž by byl imunosupresivní. Jeho tradiční indikaci proti zánětům a bolesti výšeuvedený vědecký výzkum podepírá. Z publikovaného výzkumu však nelze vyvozovat terapeutické závěry pokud jde o jeho účinek proti virům a nádorům. Není pravda, že ženšen je proti virózám a rakovině neúčinný, ale není též spolehlivým lékem proti těmto chorobám. Jinak výzkum ženšenu je velice rozsáhlý a není snadné jej integrovat do zkratkovitých závěrů. Pokud chcete vědět více o vlivu panaxosidů na dendritické buňky, klikněte tady. Vícero publikací též prokazuje pozitivní vliv ženšenových polysacharidů na imunitu (Ahn2006igi a další), není však jasné, nakolik je jejich účinek specifický. Tento text byl zkrácen, viz další údaje a reference o imunomodulačním účinku ženšene.

Další druhy ženšenu: Ženšen americký, ženšen notoginseng, ženšen japonský, ženšen vietnamský atd. mají do velké míry podobné chemické složení jako ženšen pravý a jejich fyziologický účinek je proto z hlediska vědy podobný, ač z hlediska TČM se tyto drogy liší a můžou stát i na opačných pólech jin/jang spektra.

Imunomodulační účinky lesklokorky lesklé

Modelová léčivá a adaptogenní houba lesklokorka lesklá si určitě zasluhuje propagaci a medicínské využití i u nás, je však pravdou, že na rozdíl od ženšenu, jehož mnohé mechanismy účinku jsou jasné, u imunomodulačních účinků lesklokorky věda kulhá. Lesklokorka lesklá obsahuje dva hlavní účinné principy: triterpenoidy (ganoderiol, ganoderové kyseliny) a polysacharidy (hlavě fukogalaktany z třídy β-glukanů). U těch byl dobře prokázán jejich účinek na imunitní buňky v kultuře (viz přehled Sohretoglu2018glp, plný text zde), což však znamená velmi málo pro její klinické využití. Místo toho aby vědci provedli několik klinických studií s tisíckami probandů jak tato houba zasluhuje, máme veřejně k dispozici jen dvě klinické studie: Sun2014pal, dle které polysacharidy lesklokorky u pacientů s rakovinou plic opětně zvýšily nádorem potlačenou imunitu a Chen2006mir, dle které lesklokorka při standardní dávce kolem 5g denně zvýšila u pacientů s kolorektálním karcinomem aktivitu imunitního systému, ne však na statisticky signifikantní úrovni (v dané studii bylo pouze 41 pacientů). Dá se říct, že ačkoliv je určitě i při perorálním podání nějak imunomodulační, vědecké důkazy o jejím účinku proti rakovině, který nás především zajímá, neexistují. Jedinou indicí k jejímu využití zůstává i dnes, v r. 2020, tradice čínské medicíny, jejíž teorie o imunitním systému nemá potuchy. Podobně a ještě hůř jsou na tom z hlediska veřejně dostupného výzkumu další potenciální adaptogenní houby.

Další imunomodulační přírodniny

Možná už tušíte, že slůvko "imunomodulační" je velice slabá kvalifikace. Každá léčivá rostlina totiž nějak působí na imunitu. Seznam imunomodulačních bylin by byl nekonečný. Pro zpestření zmiňme pamětihodné imunomodulační jedovatky – na dotek alergenní a zpuchýřující jedovatec balšámový, pýřitý a kořenující, které se kdysi řadily do rodu škumpa. Nebo cytostatický ocún jesenní, jehož kolchicin také inhibuje pohyb bílých krvinek. Nebo prudce jedovatý trojkřídlec Wilfordův, který TČM využívá kvůli jeho imunosupresivnímu triptolidu. Imunomodulačních bylin je tak velké množství, že pokusy uvést jejich delší seznam vyznívají neurčitě, jako například přehled Ilyas2016rhi. Proto uvedu jenom seznam kratší, do něhož jsem námatkou vybral pár těch účinnějších.

Přírodní prostředky ke zlepšení imunity

  • Jogurty a kysané nápoje: O účinnosti mléčných kysaných nápojů (jogurt, kefír, kumys, bryndza, žinčica, fermentované sýry) lze říct totéž, co o mnoha léčivých přírodninách: Vřele je doporučuji, ale bohužel věda nemá finanční incentivy je rigorózně zkoumat. Dle přehledu Nova2007iep (jehož plný text je zde) mají mléčné bakterie obsažené ve zmíněných produktech klinicky prokázané využití pouze při atopickém ekzemu u dětí s rodinnou náchylností k této chorobě. Též se akceptuje jejich využití ke zlepšení trávení a prevenci průjmů, hlavně u dětí se střevní chřipkou a podvyživených pacientů. Pokud však jde o tradovanou schopnost kysaných mléčných nápojů specificky zlepšit imunitu, ta není vědou řádne zkoumána a tudíž není ani prozkoumána. Mléčných výrobků je mnoho druhů, obsahují mnoho různých bakterií a na každou je nutné nahlížet jako na separátní přírodninu se svými vlastními účinky. Mléčné výrobky jsou z hlediska vědy podobně neprozkoumané jako léčivé houby.
  • Léčivé houby: O modelové léčivé houbě lesklokorce lesklé jsem už výše napsal, že její klinický výzkum se omezuje na malé množství statisticky nesignifikantních studií. Ještě hůře jsou na tom ostatní léčivé houby. Je o nich známé, že nespecificky podporují imunitu svým ergosterolem a β-glukany, takže při jednotlivých druzích není jasné, kdy jsou jejich účinky specifické. Stejně jako u jogurtů, je zcela jisté, že houby v jídelníčku posilují imunitu, ale vzhledem k tristnímu stavu vědy o nich se musíme i v r. 2020 tak jako vždy předtím řídit svým chuťovým smyslem a vlastním rozhodnutím. Další informace získáte například z přehledu Valverde2015emi, jehož plný text je zde.
  • Aodžiru: Zelený japonský nápoj aodžiru je plný vitamínů a díky přítomnosti jemné košťálové zeleniny aktivuje lidský endogenní adaptogen Nrf2. Základem aodžiru je šťáva z kapusty čínské (jiè-lán, 芥藍). Kapusta v Japonsku začala být populární v 50. letech, kdy se zkoumalo, jaké zeleninové šťávy nejlépe zlepší zdraví tamější válkou postižené populace. Z pokusů vyšla nejlépe levná a účinná kapustová šťáva. Kapusta čínská (viz wiki) je chutný kultivar, který si nepleťme s čínským zelím, tj. s brukví pekingskou a brukví čínskou. Zatímco čínské zelí u nás seženete běžně, čínská kapusta není k dispozici a musí se pěstovat. Prozatím lze experimentovat s našimi méně šťavnatými odrůdami kapusty (kapusta hlávková, růžičková a kadeřávek), nebo s jejich klíčky. Do aodžiru se přidává i mladý ječmen a brukev komacuna a mizuna. Použitelné jsou i klíčky z brukve zelné, brokolice, romaneska, květáku nebo kedlubny. Nápoj se připraví rozmixováním přísad ve vodě. Ostrou chuť můžeme zmírnit klíčky nepálivými (slunečnicové, sójové, čočkové, vignové, vojtěškové, lněné) a malým množstvím oříšků (pinie, sača inči, pistácie, lískovce atd.)
  • Třapatka nachová: Extrakty třapatky jsou bohaté na glykoproteiny, polysacharidy a deriváty kyseliny kávové. Již dávno je prokázané, že její extrakt aktivuje makrofágy a NK buňky (Bauer1989eee), zvyšuje produkci protilátek a má další adaptivní účinky na imunitní mechanismy. Ačkoliv se používá proti infekcím spojeným se zánětem, třapatka není vyloženě protizánětlivá, nýbrž adaptogenní (toto do jisté míry optimistické tvrzení plyne z formulace v přehledu Karsch2014ept, jehož plný text je k dispozici zde). Další významné druhy jsou třapatka bledá a kopinatá.
  • Klanopraška čínská: Schisandrin a další lignany klanoprašky jsou antibakteriální a potlačují zánět – snižují bolestivost i zánětové markery in vivo. Vynikajícím přehledem účinnosti klanoprašky je česky psaný text Rybnikar2019scp, jehož plný text je zde. Schizandra je navíc antioxidační a hepatoprotektivní.

Protizánětlivé adaptogeny

Ačkoliv protizánětlivým účinkům věnuji zvláštní článek, nezaškodí u tématu imunomodulace jen vyjmenovat malé množství protizánětlivých bylin, z nichž většina se řadí mezi relativně dobré adaptogeny. Vitánie snodárná zvaná indický ženšen dává kořen withaniae radix, který je silně protizánětlivý (Rasool2006irw, Minhas2012tew, Ku2014wii, Ichikawa2006wpa). Dále už bez referencí: Zázvor a kurkuma je dvojice důležitých protizánětlivých bylin patřících do stejné čeledi. Hořkobýl kutki je tradiční indické hepatoprotektivum s protizánětlivým účinkem. Aralka srdčitá a smldinec čínský jsou dva druhy důležité orientální protizánětlivé zeleniny. Jako zelenina se používají i mladé výhonky chebule srdčité a česnekovníku čínského, obé s protizánětlivým účinkem. I u nás dostupná, avšak málo používaná protizánětlivá zelenina je chřest lékařský a pupava bezlodyžná, příbuzná klasického adaptogenu pupavy Biebersteinovy. Základem protizánětlivého nápoje zvaného sarsaparila, jakož i protizánětlivého tradičního amerického bylinného piva je přestup zdobný a další druhy přestupů. Protizánětlivou drogu caulis piperis kadsurae dává pepřovník kadsura a i další druhy pepřovníků (například pepřovník dlouhý) jsou protizánětlivé. A úplně nakonec jsem si nechal dva spolehlivé protizánětlivé imunomodulátory z řad adaptogenů, jimiž jsou parcha saflorová, vysoce účinný kozinec blanitý dávající drogu radix astragali a vysoce účinná pivoňka čínská, dávající hned 2 účinné drogy TČM: paeoniae radix alba a paeoniae radix rubra. Dostupnost těchto protizánětlivých adaptogenů v ČR se různí. Hořkobýl kutki a pupavu Biebersteinovu prakticky neseženete (rád bych se mýlil). Pupava bezlodyžná je vzácná divoce rostoucí zelenina. Poslední dvě zmíněné účinné drogy jsou k dispozici zde a zde. Komentáře k dostupnosti ostatních získáte (tam, kde jsou k dispozici) jejich rozkliknutím.

| 2009 - 4.12.2019