Drobečková navigace

Brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus)

Brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus L.) je rostlina ze zázračné čeledi vřesovcovitých (Ericaceae), kterou všichni známe z praktické konzumace. Všichni též víme, že borůvky patří k těm nejhodnotnějším druhům ovoce, jistě si zasluhujícím předponu super-, ne všichni je však konzumujeme v dostatečných množstvích. Borůvky jsou (pokud lidé nejsou přemnoženi) ekologická plodina a můžou sloužit jako příklad, že ty nejhodnotnější adaptogeny nemusí být exotické. Kromě pravé borůvky u nás nacházíme z vřesovcovitých též brusnici brusinku, vlochyni bahenní, klikvu bahenní a medvědici lékařskou. Avšak pozor! Čeleď vřesovcovitých má své zástupce i v USA a v Kanadě, kde jsou tyto rostliny snad ještě chutnější, zdravější a rozmanitější než u nás. V této souvislosti není nezajímavé vědět, jak se borůvky řeknou anglicky. Bilberries, blueberries nebo huckleberries? Naše, evropské borůvky se řeknou bilberries, brusinky cranberries. Blueberries jsou americké borůvky patřící k druhu brusnice chocholičnatá. K témuž druhu patří i obří kultivar (tzv. kanadské borůvky) známý ze supermarketů. K americkým vřesovcovitým patří i klikva velkoplodá (známá jako americké brusinky), libavka polehlá a libavka salal, která stejně jako borůvky a brusinky pomáhá při redukční dietě a navíc má léčivé listy. Výraz huckleberries se pak vztahuje k vícero dalším americkým, u nás neznámým chutným druhům borůvek. V TČM se zase používá čínská borůvka patřící k druhu brusnice čínská.

Ale zpátky k našim borůvkám. Borůvky obsahují velké množství účinných látek, počínaje antokyanovými flavonoidy, vitamíny, cukry a pektíny v plodech a pokračuje katechiny, taninem, kvercetinem, iridoidy a kyselinami (kávová, ferulová...), které nacházíme v listech. Množství antokyanů v čerstvých plodech je 0.3-0.7%, koncentrace se zvyšuje při dozrávání, zatímco listy jsou naopak lepší na jaře když borůvky ještě kvetou. Jak každý ví, borůvkové antokyany jsou silné antioxidanty, které též zachytávají železo (viz monografii Chu2011bvm, z které zde čerpám, text zde). Svým obsahem antokyanů borůvka snadno trumfne jiné druhy bobulovin (jahody, brusinky, bezinky, višně i ostružiny). Obvyklý denní příjem antokyanů bývá kolem 200mg, avšak v borůvkách nacházíme 300-700mg antokyanů na 100g čerstvého ovoce, plus malé množství vitamínu C (3mg), kvercetinu (3mg) a katechinů (20mg).

Antioxidační účinek borůvek je velmi silný. Na rozdíl od jiných flavonoidů se antokyany vstřebávají v nezměněné formě, to jest i s cukerným zbytkem. Vstřebání je rychlé, avšak ze snězených antokyanů se vstřebá jen malé procento – tolik, kolik tělo potřebuje. V krvi se objevují už za několik minut po jídle a působí po dobu asi 6 hodin. K maximálnímu prospěchu je proto potřebný pravidelný příjem této potraviny. Borůvky navíc obsahují specifické oligosacharidy, polysacharidy, proteoglykany a iridoidní glykosidy (Heffels2017pig), ale tady už mluvíme i o jejich listech. Z borůvek byl popsán skandosid, kyselina deacetylasperulosidová, jejich kumarinové deriváty, monotropein a další iridoidy. V pokusech podávání borůvek chránilo laboratorní zvířata před účinkem jedů (Chu2011bvm).

Borůvky jsou dále známé svým prokázaným kardioprotektivním účinkem, protizánětlivými účinky a především hypoglykemickým účinkem. Proto jsou vhodným ovocem pro diabetiky, a to navzdory svému určitému obsahu cukru. Proti diabetu se silně uplatní též jejich listy (Chu2011bvm). Borůvky mají příznivý vliv na hormonální rovnováhu u obezity a i ze všech výše uvedených důvodů jsou společně s brusinkami ideální dietní ovoce. Dle Takikawa2009dab dokonce zlepšují citlivost organismu k insulinu, hlavnímu hormonu sacharidového hladu. Z mých vlastních zkušeností je nejlepší borůvky kombinovat se smetanou nebo tvarohem, ač některé studie tvrdí, že se tím snižuje jejich antioxidační mohutnost. Při dietě nám totiž jde v první řadě o potlačení hladu, k němuž malé množství smetany či tvarohu přispívá, až v druhé řadě o beztak extrémně vysoké antioxidační skóre borůvek.

Borůvky se odedávna používají jako prostředek ke zlepšení vidění. Není jasné, jakým přesně mechanismem přispívají ke zlepšení zraku (Chu2011bvm), ale ze zkušenosti vím, že když je budete sbírat v Nízkých Tatrách celý den, tak je pak budete vidět i v noci ve spaní. Totéž lze říct o jejich neuroprotektivním účinku – je silný, ale neví se přesně, jakým mechanismem k němu dochází.

V neposlední řadě zde pak máme antibakteriální a probiotické účinky borůvek, jejichž konzumace též zlepšuje trávení a (mluvím ze zkušenosti) velice účinně chrání od žaludečních a střevních potíží. Antibakteriální vlastnosti jsou zvlášť silné u brusinek, ale i borůvky mají přímý antimikrobiální účinek proti bakteriím rodu Salmonella, Staphylococcus, Escherichia, Bacillus, Clostridium atd., viz přehled Chu2011bvm. K dalším přehledům o této naší domácí superplodině patří Smeriglio2014hev a Thorne2001mvm, plný text zde.

 

 

| 2008 - 12.11.2019