Skořicovník čínský (Cinnamomum cassia (L.) J.Presl, čili C. aromaticum Nees) je blízký příbuzný skořicovníku pravého (Cinnamomum verum), který poskytuje oblíbené koření – skořici. Skořice je lidový název pro kůru skořicovníku pravého i čínského (cortex cinnamomi). Rod skořicovník však obsahuje další druhy (C. loureirii, C. burmannii, C. tamala), včetně kafrovníku lékařského. Hlavním atributem skořice není chuť, ale léčivost. Skořice je dosti silně antibakteriální a má též uplatnění při cukrovce. Zatímco běžně se u nás používá pouze kůra skořicovníku pravého (tj. cejlonského), kůra skořicovníku čínského (cortex cinnamomi cassiae) používaná v TČM také výborně chutná. Kůra skořicovníku čínského je tlustší a její tloušťka závisí na věku kmenu či větve, z které pochází. Obsah aromatických látek v čínské skořici je stejně vysoký jako v u nás běžné skořici cejlonské. Vyšší jakostní třídy kůry skořícovníku čínského jsou však dražší než kuchyňská skořice.
Hlavní účinnou složkou skořice je prchavý olej (silice), který se skládá hlavně z pálivého cinamaldehydu a dále obsahuje diterpeny, fenylpropanoidy, lignany, seskviterpenové glykosidy, flavonoidy a polysacharidy. Skořicovník pravý a skořícovník čínský mají vonný olej podobného složení. Obecně se dá říct, že zatímco ty levnější druhy skořice lze bez problémů ochutnávat, ty nejdražší druhy skořice pálí jak čert a k jejich ochutnávání bychom si měli k zapití připravit sklenici vody či vodky, v níž se cinnamaldehyd snáze rozpouští. Kromě cinnamaldehydu je druhou hlavní vonnou složkou skořice eugenol, který se běžně vyskytuje v mnoha dalších vonných olejích rostlinného původu. (Typicky po eugenolu voní hřebíček.) Skořice navíc obsahuje běžné rostlinné obranné látky, například kumariny.
Cinamaldehyd je vysoce aromatická sloučenina, která působí na teplové (tzv. vaniloidní) receptory a tím vyvolává pálivý pocit. Jeho účinek však je daleko větší než jen pouze chuťový. Právě cinamaldehyd je odpovědný za většinu tradičního využití skořicovníku čínského, který se v TČM používá k léčbě zánětů, hlavně zažívacího traktu, průjmů, diabetu a rakoviny (Zaidi2015rdp). Cinamaldehyd zabíjí mikroby, hmyz i střevní parazity – proto je skořice tak populární při žaludečních potížích. Pro nás, ze stromů slezlá zvířata, jejichž potrava byla vždy triterpenoidů a flavonoidů plná, je cinamaldehyd jako zázrakem nejedovatý. Jakožto malá, relativně nepolární molekula si cinnamaldehyd snadno najde cestu do všech zákoutí našeho těla, včetně CNS, a interaguje s desítkami nervových i somatických receptorů. Prakticky nejdůležitější je však schopnost skořice potlačovat diabetes.
Skořice patří k těm léčivým rostlinám, které mají schopnost snížit krevní cukr. Je těžké říct, jestli její účinnost při diabetu a nadváze je více důsledkem snížení krevního cukru, nebo jejího účinku na teplové receptory. Kdysi v bylinářství vládla nauka o signatuře, podle které byliny z vůle boží poukazují na své léčivé účinky tvarem a vlastnostmi. Skořice na svůj účinek proti cukrovce poukazuje sladkou chutí – schopností cinamaldehydu stimulovat receptory sladkého a možná vnitřní receptory, které udržují hladinu cukru v našich cévách. Skořice navíc bojuje proti ateroskleróze (což je častá komplikace cukrovky) a minimálně svými antiseptickými účinky potlačuje infekční komplikace cukrovky. Dle Lee2017sua je skořice v kombinaci s kopřetinou indickou též účinná v léčbě dny. Desítky dalších referencí o léčivosti skořice lze najít na Medline.
