Drobečková navigace

Deprese

Praktické shrnutí: Deprese je stav, při kterém je bylinná léčba přímo žádoucí. Pomůžou i adaptogeny, a to nejen ženšen, ale i anenka, bakopa, rozchodnice, šišák, vitánie a další byliny. Navíc se zde dovíte účinné antidepresivní recepty TČM.

Deprese je součástí života každého člověka. Jejím hlavním příznakem je to, čemu já říkám duševní bolest. (Zde se přizpůsobuji lidovému chápání slova deprese. Etymologicky správný význam slova deprese je samozřejmě potlačení duševní činnosti příbuzné apatii. Avšak v lidovém významu je deprese příbuzná pocitům smutku a duševní bolesti.) Duševní bolest má mnoho rozměrů, které lze slovy vyjádřit jen částečně. Deprese souvisí s duševním stresem, ale není s ním totožná. Odhaduje se že jí v každé chvílí trpí asi 10% populace (Cipriani2011dad). Tak nebuďte překvapeni, že tady jste, nejste žádná výjimka.

muž s nastupující depresí
Umělecké ztvárnění deprese

Přiměřená deprese je normální součástí motivačního systému. Cílem není ji tlumit, ale dát průchod vyřešení problémů, které ji způsobily. V životě však existují nenahraditelné ztráty a neřešitelné situace. Oprávněnou depresí trpívají nevyléčitelně nemocní. U jiných pacientů je zase příčina v jejich mozku, který prezentuje normální životní situace jako deprimující a beznadějné. S depresí souvisí monoaminergní neurotransmitery, hlavně serotonin, dopamin a mozkový noradrenalin. Na tyto receptorové systémy působí běžná antidepresiva, která vám lékař při depresi mnohdy předepíše. Déletrvající deprese souvisí i s imunitními hormony interleukiny a neprospívá odolnosti proti chorobám.

Účelná a neúčelná (endogenní) deprese

Většina běžných depresí bohužel není patologická, takže je ani nelze jako choroby léčit. Pokud deprese, kterou trpíte, má příčinu v realitě, pak nestačí vzít si antidepresiva ale je nutné pohnout realitou ve správněm směru. Depresi bych tedy rozdělil na:
  • depresi účelnou – racionální, adaptivní
  • depresí neúčelnou – neodůvodněnou

Účelná deprese vychází z racionálního zvážení objektivní situace. U jinak zdravých jedinců ji proto není potřeba tlumit, ale dát jí průchod a tělo posílit dobrou životosprávou s příjmem adaptogenů. Neúčelná deprese může vycházet buďto z nesprávného zhodnocení situace (která třeba nemusí být tak špatná jak se pacientovi zdá), anebo z nesprávného fungování mozkových center smutku. Tomuto poslednímu typu deprese říkáme endogenní deprese.

Účelná deprese

Většina lidí ve svém životě sleduje dobře předpověditelné cíle dle předem vytvořených, mnohem častěji však odpozorovaných postupů. Ty se stávají údy jejich duchovního světa. Při neúspěchu nebo duševním traumatu dochází k analogickému procesu, jakým je zánět při traumatu fyzickém. Deprese je s největší pravděpodobností racionální, spadá-li do následujících okruhů:

  • zdravotní postižení
  • rodinná ztráta
  • partnerské vztahy
  • práce a společenské uplatnění
  • politika a věda

Stejně jako zánět se dostaví při infekci nebo poškození tkáně, deprese se dostaví tehdy, když si postupně nebo náhle uvědomíme, že naše touhy a plány v té či oné oblasti nemají šanci na úspěch. Na počátku deprese dochází v mozku k vypnutí mechanismu naděje, který nám až doposud umožňoval ignorovat překážky. Pocit beznaděje problémy zvýrazní a přinutí nás vytvořit strategii novou, při kteréžto činnosti nám může pomoct dobrý psychoterapeut. Náhle se objevivší neřešitelné problémy (např. ztráta potomka) mohou vést až k dekompenzaci – duševnímu zhroucení. Deprese sama o sobě inteligenci nesnižuje, spíše naopak, ale při dekompenzaci může být kognitivní fungování narušeno. Zvláště bohatým zdrojem podnětů pro opodstatněnou depresi je politika a věda. Je však nevhodné naše špatné pocity ze současné situace svádět na politiky, presidenty, císaře pány a kapitalisty. Pravdou je, že Střední Evropě se dnes máme lépe než většina ostatních obyvatelů naší planety a že naše situace by mohla být ještě mnohem horší.

Neúčelná deprese

Po smutném tématu oprávněné deprese se dostávám k veselejšímu tématu, jímž je deprese neúčelná. Neúčelnou a neoprávněnou depresi totiž můžeme tlumit a léčit bylinami i medikamenty. K toxickým faktorům, kterými na nás současný svět působí, patří:

  • špatný cirkadiánní rytmus (narušený umělým osvětlením)
  • přehnané užívání návykových látek (alkohol, sedativa, antidepresiva...)
  • nedostatek pohybu (při kterém se uvolňují endorfiny)
  • nesprávné používání elektroniky (která způsobuje tzv. digitální demenci)

Tyto toxické faktory jsou známé. Už méně samozřejmé je to, jak se jim vyhnout. Z farmaceutických možností léčby deprese připadají do úvahy tricyklická antidepresiva, blokátory vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitory monoamin oxidázy (MAO inhibitory) a další látky působící na serotonin, dopamin a noradrenalin. Účinné byliny často působí podobnými mechanismy, jako tyto léky.

Zvládání deprese pomocí bylin

Modelový adaptogen ženšen má rozsáhlé neuromodulační (neurosteroidní) účinky. Ovlivňuje GABA receptory i systém dopaminu. Není euforizující (Ong2015peg), avšak bojuje proti depresi (Chen2014aeg, Jiang2012aeg, Zhu2016grr). Anxiolytický účinek byl zjištěn u ginsenosidu Rb1 (Churchill2002npg, Yamada2011iai), Rb3 (Cui2012gre), protopanaxadiolu (Xu2010sag) a ženšenových polysacharidů (Wang2010aea). Klinickou studií dokumentující antidepresivní účinek červeného ženšenu je Jeong2015ekr. Podobně působí ženšen americký (Wei2007aes) a notoginseng (Xiang2011aem). Existují též publikace, které říkají, že ženšen antidepresivní účinek nemá (Kuribara2004aes). Z dalších účinných adaptogenů a bylin jmenuji abecedně:

Pozitivní reference existují i na lékořici čínskou, dobromysl obecnou (Mechan2011mri), kurkumin z kurkumy (Alkarawi2016rca), dehydrozingeron ze zázvoru (Martinez2014aad), eleuterokok (Jin2013aea) a čínský kdoulovec lahvicovitý (Zhao2008dti). Ve standardních bylinných směsích TČM (viz. níže) často najdeme také: cicimek, cedrát, perilu, pinelii, ale i lehkou pšenici, šácholan lékařský či vítod tenkolistý. (Lehká pšenice není pšenice, ale obskurní droga TČM, viz níže.)

Antidepresivní jsou i součásti betelového sousta, tj. pepřovník betelový (list) a betelový oříšek (plod areky obecné). Antidepresivní a další účinky areky obecné systematicky popisuje monografický přehled Peng2015aca. Pokud jde o konopí seté, tak kanabidiol je také více-méně antidepresivní (Mello2014aae) a při perorálním podání relativně neškodný. Některým lidem konopí prospívá i na depresi a nikoliv jen na zánět a bolest. Naproti tomu třeba katá jedlá je omamná a k léčbě deprese se nehodí.

V říši hub je dokumentovaných antidepresivních účinků poskrovnu. U housenice čínské byl antidepresivní účinek přes dopaminový systém zjištěn na myším modelu (Nishizawa2007aec), pornatka kokosová je zase součástí antidepresivních směsí, ale je čestné říct, že skutečně účinné antidepresivní houby žádné neznám. V říši řas antidepresivní účinky buď chybí, nebo jejich výzkum zcela zaostává, za všechny zmíním na sekundární metabolity bohatou řasu chřestoušek bromonosný.

Standardní TČM kombinace proti depresi

TČM má účinné směsi proti depresi, k nimž dle taiwanské studie Chen2015ppc patří:

Nevýhodou těchto směsí je to, že je v ČR neseženete. Přichází v úvahu pouze samostatná příprava, je však problémem též sehnat ingredience. Seženete však jinou antidepresivní směs, kterou je

Tento lektvar je navážený k dispozici zde. Z dalších adaptogenních směsí dle rešerší vybírám tyto účinné směsi:

Z jednotlivých drog se dle výše zmíněné studie Chen2015ppc v TČM na Taiwanu často využívá semeno trnitého cicimku, stonek rdesna mnohokvětého a kořen vítodu tenkolistého.

| 2010 - 30.11.2019