Drobečková navigace

Cytoprotektivní účinek adaptogenů

Praktické shrnutí: V mých textech o adaptogenech se většinou obecnému výrazu "cytoprotektivní" vyhýbám, ale tu a tam jej přeci jenom kvůli jeho stručnosti využívám. Patří se vysvětlit, oč jde. Račte dál...

Co znamená slovo cytoprotektivní?

Cytoprotektivní znamená doslova "buňky chránící". Je to však termín, které nespecifikuje jak. Je tedy nespecifický a jaksi reklamně globalizující (na všechny buňky všech orgánů). Vlastně neříká nic, než že léčivo je "dobré pro buňky". Jak dobré? Proč dobré? Pro koho dobré? Je přitom zajímavé, že opositum, jímž je slovo cytotoxický, žádné pocity reklamní nepatřičnosti nevzbuzuje. Každý chápe, že existují látky, které buňky zabíjejí, a ne vždy je ve větě místo detailně vypisovat jak. Slovo cytotoxický navíc známe z imunologie i onkologie (cytostatika = léky cytotoxické pro dělící se buňky). Příklady i kontroverze spojené s tímto nesnesitelně obecným slovem zde uvádím.

Existují vůbec cytoprotektiva?

Ano, existují. Kategorie cytoprotektiv, kterou každý uznává, jsou antioxidanty. Ty působí vychytáváním volných radikálů, což lze měřit testem zvaným ORAC (oxygen radical absorbance capacity). Výsledek ORAC testu sice neimplikuje léčebnou účinnost, ale všichni přesto věříme, považujeme za odůvodnitelné a pravděpodobné, že ovoce, zelenina a byliny plné antioxidantů chrání naše buňky. Vtip je však v tom, že mnohé adaptogeny nejsou pouhé antioxidanty – mají schopnost buňky chránit i jinými způsoby. Některé posilují endogenní antioxidační systémy buněk, jiné inhibují apoptózu, další třeba uklidňují makrofágy při infarktu, aby postiženou tkáň ještě více nepoškodily. (Ten poslední příklad byl cytoprotektivní účinek na tkáňové úrovni, kdy adaptogen chrání jedny buňky působením na jiné buňky.)

Co je to apoptóza?

Biochemickou dráhu apoptózy lze inhibovat a její inhibice je dalším cytoprotektivním mechanismem připadajícím v úvahu. Když se mě však můj kolega fyzik zeptal, co to ta apoptóza je, pochopil jsem, že i tento termín je potřeba vysvětlit. Apoptóza je buněčná autodemontáž (nesprávně sebevražda). Buněčná smrt může obecně nastat buďto způsobem násilným (mechanickým zhmožděním, nedostatkem kyslíku, teplem, chladem, viry, toxiny...), nebo způsobem spořádaným, při kterém buňka svými vlastními, jen pro tuto příležitost existujícími enzymy sebe sama demontuje a vzniklý materiál sváže do úhledných balíčků pro dobro jiných buněk. Nejčastějším důvodem bývá stáří. Stará, sešlá buňka prostě udělá místo buňkám mladým. Hop, ale nejsou všechny buňky v těle stejně staré? Nikoliv. Zatímco obyčejné buňky dřou, kmenové buňky se po šlechticku šetří. DNA pracujících buněk, která je neustále v provozu, je také ve zvýšené míře vystavena poškození. Většina poškození se bez následků opraví, ale tu a tam oprava selže a vzniká mutace. Hromadění mutací vede k horšímu zdraví buňky a většímu nebezpečí rakovinného zvrhnutí. Hop, ale když jsou mutované buňky postižené, proč je tedy rakovina tak vitální? Protože nebere ohled na zbytek těla. A navíc se nekontrolovatelně množí, takže evoluce ji napojí na zřídlo života a brzy zvýší její evoluční fitness natolik, že na ni už nestačí cytostatika ani T lymfocyty. A teď si představte, že v lidském těle je těch buněk bilion. Bilion šancí na rakovinu. Není divu, že buňky s DNA i jen mírně poškozenou ztrácejí sebejistotu a raději podstoupí apoptózu (jejíž technické detaily přitom nejsou podstatné).

Jak fungují cytoprotektivní adaptogeny?

U cytoprotektiv působících jinak než jako prosté antioxidanty jsem uvedl tři další možnosti účinku: (1) inhibice apoptózy, (2) zesílení vnitřních, buňce vlastních antioxidačních systémů a (3) inhibice buněčného poškození v důsledku zánětu. Pro každou z těchto možností uvádím ilustrační příklad:

  1. Inhibice apoptózy ženšenem při radiačním poškození. Snadno pochopitelným příkladem, kdy apoptóza škodí, jsou vyšší dávky radiace. Dávka pronikavé radiace, která člověka hned nezabije, svou oběť usmrtí o týden později masivní apoptózou buněk, které sebe sama nepovažují za dost dobré k tomu, aby zůstaly žít. Modelový adaptogen ženšen má prokázaný protiradiační účinek (Yonezawa1976rri, Takeda1981rri, Yonezawa1981rri, Takeda1982rri, Yonezawa1985rri), který se vysvětluje nejčastěji právě inhibicí této apoptózy (Kim1998pgp, Chang2013pek aj.) Studie Lee2006ivr zkoumala jednotlivé ženšenové panaxosidy i z hlediska inhibice apoptózy, shledala je účinnými, jejich účinek změřila a jako 5 nejúčinnějších vyhodnotila (řazeno sestupně) ginsenosid Rg1, Re, Rc, Rb2 a Rd.
  2. Posílení přirozené antioxidační kapacity buněk rozchodnicí. Je vědecky potvrzeno (čti: vícero studií tvrdí), že salidrosid rozchodnice působí na transkripční faktor Nrf2, který zvyšuje expresi nitrobuněčných antioxidačních a detoxikačních mechanismů (viz všemocnou Wikipedii), včetně třeba glutation S-transferázy. Salidrosid tím také chrání buňky před apoptózou. Reference: Yuan2017spa, Lu2017srh, Han2015nes a jiné.
  3. Inhibice buněčného poškození utlumením zánětu danšenem. Šalvěj červenokořenná (danšen) s její tanšinonem a kyselinou salvianolovou má prokázaný protizánětlivý účinek, který je dle vícero studií podstatou alespoň části jejího cytoprotektivního působení v ischemickém srdečním svalu (Wei2016cda, Ren2010tai) i v ischemické mozkové tkáni (Lee2013net, Zhou2015tac, Lv2015sab).

Přírodních léčiv s těmito účinky je ve skutečnosti strašně mnoho. Nic naplat, že se ORAC skóre už nepoužívá, když charakteristická vůně a ostrá chuť brokolicových klíčků a dalších adaptogenů z čeledi Brassicaceae daná sulforafanem a isotiokyanáty povzbuzuje endogenní antioxidační systémy buňky (Kleszczynski2013spi). U každé nejedovaté byliny se dají s určitou nadsázkou postulovat a vědecky zkoumat cytoprotektivní účinky. To však neznamená, že každou bylinu lze používat k ochraně orgánů stejně.

Cytoprotektivní kontra cytotoxické účinky adaptogenů

Vysvětlivše, co to cytoprotektivní účinek je, bych zde výklad mohl ukončit. Ale pro mnohé odborníky je termín "cytoprotektivní účinek" zdrojem kontroverze. Představte si třeba, že jste onkolog. Dobře víte, že apoptóza není jen zlo. Při protinádorové a protivirové imunitě je apoptóza nádorových buněk ne že dobro, ale přímo cíl činnosti bílých krvinek. A vy se zamyslíte: Když ženšen chrání před apoptózou, nebude poškozovat protirakovinnou imunitu? Zagooglíte a zjistíte, že prý nikoliv. Existuje přes 100 publikací, dle nichž nádorové buňky naopak likviduje, dokonce i s pokusy o vysvětlení technických detailů (Lee2013frg). Totéž zjistíte u salidrosidu rozchodnice a tanšinonu danšenu. O ženšeni se toho dovíte tolik dobrého, že když těmto studiím, pocházejícím hlavně Číny a Koreje, nebudete věřit, nebudu se vám divit. Já jsem také nevěřil ukrajinským studiím o adaptogenu přírodního původu Wobenzymu. Každý, kdo přičichl k vědecké práci ví, jak všelijak lze vědu manipulovat – vědomě i nevědomě. Pokud jste se dostali až sem, gratuluji. Vítejte ve světě farmaceutických kontroverzí.

Farmaceutické kontroverze

Vědecké rozpory u bylin neignoruji. Mám o nich samostatnou (zatím však nedopsanou) stránku. O lécích, které svými nežádoucími účinky likvidovaly životy mých blízkých, psát pro jistotu ani nechci. Haštěření se je pro vědce přirozené – postulování a vyvracení hypotéz je podstatou vědy. Ale důležitější než šedivá teorie je zelený strom života: to, co dělá levá ruka kouzelníka, zatímco pravá upoutává pozornost k vědeckému taláru. O (nejedovatých) bylinách ve všech oborech naší medicíny panují pochybnosti, které u paracelsovských léků neexistují. Jenže účinek není totéž co prospěšnost a lékaři po většinu 20. století, často též i dnes, předepisovali a předepisují paracelsovské léky bez vědeckého důkazu, že skutečně prodlužují či zkvalitňují život pacienta. Předepisovali je hned, teď a tady, aniž by čekali, než se vědci dohaštěří. Čímž vybudovali určitý kulturně-technický systém, který má tendenci udržovat sebe sama. Systém, v kterém jsou lékaři, lékárníci a vlastně i pacienti pouhými kolečky ve stroji. Naprosto stejná situace existuje v Orientu. Asijští lekaři už přes 20 století předepisují byliny ne podle vědy, ale dle magie TČM a Ajurvédy. A svou činností udržují v chodu rozsáhlý svět šarlatu a čínských bylin, který má i pro koncového zákazníka k dispozici přírodní drogy tržně mnohem lépe rozvinuté, než je tomu u nás. Znalci TČM nejsou vědci. "Západní" vědou se většinou pouze snaží své tisícileté praktiky sekundárně odobřit. Takže pokud se při rakovině rozhodnete zkusit k standardní léčbě navíc kombinaci radix scutellariae baicalensis, herba scutellariae barbatae, radix angelicae sinensis a radix ginseng (o oldenlandii nemluvě), tedy bylin, které na Tchaj-wanu diplomovaní praktici TČM tolik předepisují třeba při rakovině prsu (Lai2012ppc), nedělejte to kvůli cytoprotektivním ani cytotoxickým publikacím, ale ze svého vlastního úsudku, který si odborník musí umět učinit i na základě ne zcela spolehlivých zdrojů.

| 2017 - 27.12.2018