Drobečková navigace

Ischemická choroba srdce

angina pectoris

Ischemie znamená nedostatek kyslíku. Proto výraz ischemická choroba srdce označuje dlouhodobou náklonnost k nedostatku kyslíku v srdečním svalu. Srdeční sval (myokard) krví zásobují věnčité tepny (koronární arterie). Ty začínají přímo v levé komoře, takže za normálních okolností má myokard k dispozici krev 100% okysličenou. Avšak při zúžení přívodních tepen – většinou v důsledku aterosklerózy – rychle nastává nedostatek kyslíku a myokard se hlásí prudkou bolestí (angina pectoris). Ateroskleróza věnčitých tepen je tak nebezpečná proto, že zatímco jiné orgány mají přívodní tepny zdvojené či ztrojené, myokard rezervu v krevním zásobování nemá – je natolik optimalizován na výkon, že si ji prostě nemůže dovolit. Proto jakmile se ucpe i jen malá větévka koronárních tepen, je zle – velká bolest, malý infarkt. A když se ucpe větší větev, je hůř – velký infarkt myokardu.

Ne každá bolest srdce ovšem signalizuje mrtvici. U ischemické choroby jde obvykle o to, že věnčité tepny jsou pouze zúžené a pořád jsou jakž-takž schopny zásobit srdeční sval kyslíkem v klidovém stavu. Pouze při námaze se dostaví bolest. Podle pokročilosti aterosklerózy může k bolesti vést i námaha zcela malá (např. chůze do schodů). K ateroskleróze se v pokročilých stadiích připojuje problém trombózy – srážení krve v důsledku poškození tepenní výstelky ateromy.

U ischemické nemoci srdce se lze zajímat o poněkud obecnější, avšak neostře vymezené téma tzv. kardioprotektivních bylin.

Tradičním lékem u akutní bolesti v prsou je oxidu dusnatý (NO), resp. jeho zdroje. NO relaxuje cévy (tepny) i plicní průdušinky, snižuje srážlivost a viskozitu krve a tím vším zvyšuje dostupnost kyslíku v myokardu. A navíc ještě aktivuje regenerační procesy v endotelu cév i jinde v těle. Dobře známým zdrojem NO jsou nitromolekuly, ponejvíce nitroglycerin. Už méně známým faktem je to, že na kaskádu NO působí i mnohé adaptogeny. Například ženšen zesiluje kaskádu NO zvýšením exprese cévní NO syntázy. Potenciální syntetický adaptogen Viagra zase zesiluje kaskádu NO tím, že zvyšuje citlivost hladkých svalů k tomuto plynu. Schopnost zesílit kaskádu NO se připisuje mnoha léčivým rostlinám a určitými schopnostmi v tomto směru disponuje dokonce i modelový houbový adaptogen lesklokorka lesklá (Lasukova2015cag), kterou však obvykle užíváme z jiných důvodů (Klupp2016drp, Chu2012spc). Jelikož prevenci aterosklerózy, cholesterolovou hypotézu, statiny, hlívu ústřičnou a monaskus šarlatový jsem už probral jinde, přistupme k výčtu bylin.

Nejvýznamnější adaptogeny při ischemické chorobě

Jako jinde, i zde dle svého zvyku svévolně vybírám několik adaptogenů, jejichž účinnost při ischemické chorobě bych chtěl zdůraznit:

Další přírodní prostředky s účinkem proti ischemii srdce

Inspirace jako vždy pochází hlavně od TČM a Ajurvédy (Vikrant2011rsc), jen v menší míře z etnobotaniky jiných oblastí a naší (evropské) tradice. Pokud jde o tu posledně zmíněnou, tak jelikož ischemická choroba srdce se projevuje bolestí v hrudi, lat. angina pectoris, byliny proti ní se u nás označovaly jako byliny na "prsní neduhy". (Dnes se už však výraz "prsní čajovina" vesele používá na směsi určené k podpůrné léčbě respiračních infekcí.) Seřazeno abecedně:

K přírodním prostředkům zvážitelným u ischemické choroby patří i živočich – pijavka lékařská. Její enzymy rozšiřují cévy a rozpouští krevní sraženiny. Jako opravdový lékař, pijavka při kousnutí dokonce používá anestetikum.

Omlouváme se, ale tento článek není dokončen. Současná, rozpracovaná verze nevyjádřuje jeho konečnou podobu.