Ischemická choroba srdce

A vy už jistě netrpělivě čekáte, jakéže byliny s "blahodárnými kardiovaskulárními účinky" taťka příroda vytasí. Zpomal, sekáči. Adaptogeny totiž nejsou dost jedovaté k tomu, aby vzbuzovaly automatický respekt. Proto začněme lékem, o němž nikdo nepochybuje – nitroglycerinem. Každý lékař ví, že nitroglycerin poskytuje úlevu při záchvatech angina pectoris skrze oxid dusnatý (NO). NO z nitroglycerinu rozšiřuje cévy přímým působením na cévní hladké svaly. NO rozšiřuje i průdušinky, takže se od něj i snáze dýchá. NO lze považovat za endogenní adaptogen.

Syntetický adaptogen zvyšující vnímavost cévních svalů k NO je sildenafil (Viagra). Proto je též klinicky uznaným lékem u plicní hypertenze. Viagra nepůsobí jen na pyj a plíce, ale celotělově zvyšuje vnímavost k NO – i v myokardu. Existuje přírodní adaptogen působící jako Viagra? Ano – kotvičník zemní (čínská droga 蒺藜). Kotvičník inhibuje fosfodiesterázu v buňkách cévních svalů sice méně účinně než sildenafil, ale vše závisí jen na dávce, jíž se u adaptogenů nemusíme bát. Modelový adaptogen ženšen také působí přes NO – zvyšuje jeho dostupnost v krvi. Sice ne tak rychle jako nitroglycerin, ale zato přirozeněji: enzymovou i genovou potenciací přirozené cévní NO syntázy NOS3. Ženšen se tudíž násobí s kotvičníkem + sildenafilem a proto je populární v přírodních tabletách na erekci. (Vědecké reference viz u NO kaskády.)

Jaký další vasodilatační plyn v těle máme? Sirovodík. Ano, H₂S. Tento jedovatý plyn překvapivě také přirozeně v malém množství vzniká v krvi. Ale uvolňuje se i ze sirných sloučenin, které dodávají chuť i léčivost zázračnému rodu česnek (Allium) – aliin, alicin, S-alylcystein... Proto jezte česnek kuchyňský, medvědí, stopečkatý i hadí, cibuli kuchyňskou, perlovou i lahůdkovou, pórek, pažitku, ale zejména vůbec nejchutnější, křupavou pažitku čínskou. A už jako kdybych vás slyšel. Česnek? Ten mi nepomáhá, vždyť ho jím každý den.

Podobně podceňujeme i jiné "koření": šabrej kmínovitý (Kalaivani2013ccd), miřík celer a další vasorelaxační miříkovité – morač, moráček, ajwain, ajamoda, fenykl, anýz... Když je konzumujeme denně ve formě drceného semene společně s černuchou setou, tak zvyšují NO v krvi a relaxují koronární cévy podobně jako ženšen. Ve formě kořenu jíme děhel, koprníček čínský a zmijovici, ve formě výhonků bambus listoklasec černý (Jiao2007aae). Účinný je též nálev z natě měkýnu a kůry vrcholáku ardžuna. (Reference viz hypertenze.) Opakuji, miřík celer, i ve formě šťávy z řapíků! A nakonec nemůžu nezmínit dvě neodmyslitelné součásti šarlatánských seznamů preventiv ischemické choroby srdce – šafrán a monaskus šarlatový (紅曲米). Šafrán relaxuje srdce i cévy (AlDisi2016ahh, Modaghegh2008ses), monaskus šarlatový (a skromněji zbarvená hlíva ústřičná) zase přispívají přírodními statiny (inhibitory syntézy cholesterolu), které v kombinaci s jejich houbovým ergosterolem a proteoglykany zpomalují aterosklerózu. Monaskus není adaptogen a musí se užívat v omezených denních dávkách.

Drogy a kombinace TČM proti srdeční ischemii

Zatímco v předešlém odstavci jsme se jen tak rozcvičovali, mluvili o vědě, nitroglycerinu, pyji a šarlatu, v tomto odstavci budeme už řádně léčit bylinnými směsmi sebevědomé, nevědecké TČM:

• Danšen, čili šalvěj červenokořenná patří k nejdůležitějším TČM drogám k ochraně srdce. Je součástí mnoha složitých kombinací, ale jednoduše ji užívejme ve formě tzv. "šalvějového drinku", formálně nálev šalvěje, santálu a kardamovníku. Potenciál tohoto šalvějového nálevu proti srdeční ischemii dokumentuje Yan2013dph. Dodejme jen, že ze šalvěje červenokořenné se užívá kořen, takže ji nelze nahradit běžně dostupnou natí šalvěje lékařské.
• Sedoulek japonský, z něhož se používají kořenové hlízky, je osvědčený adaptogen k ochraně srdce. Zpomaluje postup aterosklerózy (Zhang2011mdi), je mírně antitrombotický (Kou2005iee), jeho glykosid ophiopogonin D chrání endotel (Qian2010oph) a jeho polysacharidy chrání při ischemii (Zheng2007peo, Wang2010pmi, Wang2012pma, Zhang2016cpe). Jeho standardní kombinací při ischemické chorobě je prášek k oživení pulzu. U akutních srdečních příhod se využívá ve formě čištěné, standardizované šēng-mài injekce. U nás se kdysi bylinářsky využíval, byl však zapomenut.
• Ženšen je víceúčelová bylina, která se u srdeční ischemie užívá velmi často. Svými glykosidy (panaxosidy) odbourává stres buněčný i celotělový. Nejenže nezvyšuje krevní tlak, ale naopak přes NO uvolňuje cévy (včetně koronárních) a uklidňuje srdce (Yi2010tgi, Lim2013gai). Nejenže neruší účinnost průmyslových antitrombotik, ale má vlastní mírně antikoagulační účinek (Jin2007aaa, Yu2006aaa, Yun2001ekr). Jeho panaxosidy chrání před aterosklerózou (He2007peg, Xu2011egr, Li2011gpc), dokonce přímo věnčitých tepen (ginsenosid Rb₁, dle Zhou2005grb). Ženšen americký, japonský, vietnamský i notoginseng se uplatní stejně, (Ji2007hem), ač z hlediska TČM jsou to jiné drogy, než dominantní 紅參. Konečně, ženšen omezuje ischemické poškození u akutní srdeční mrtvice, kvůli níž se ischemické choroby srdce nejvíc bojíme (reference tamtéž).
• Jak si tedy ženšen dopřát? TČM jej nabízí samostatně i ve směsích. Já doporučuji dvanáctisložkový ženšenový lektvar k rozkvětu sil, který zdůrazňuje též kořen pivoňky čínské. Vhodným sladidlem je kvalitní cicimek datlový. Kde tento lektvar seženete? U nás nikde. Dodavatelé se loudají. Možná v Polsku.

Není snad ani nutné zdůrazňovat, že ač adaptogeny lze použít i k samoléčbě, kombinace TČM (které nezřídka bývají i neadaptogenní) musí předepsat odborník. Neadaptogenní kombinace proti srdeční ischemii uvedu dvě:

• Sedmisložková směs, která se obsahem 蟾酥 řadí mezi paracelsovské léky, je pižmová kardioprotektivní tableta. Tato tableta, kterou též zmiňuje Xiong2013chf v souvislosti s hypertenzí, je dle odborníků (Zhang2017sbp, Tian2018ess) účinná a široce využívaná k revaskularizaci srdce trpícího ischemickou chorobou. Jejím velkým nedořešeným problémem je náhrada pravého pižma (麝香) z chráněného kabara jinými ekvivalentními či lepšími ingrediencemi.
• Šestnáctisložková směs představující vrchol farmaceutického umu TČM je kardiocerebrální kapsle. K její neadaptogenním složkám patří kaleda a přísady z vícero druhů sušených bezobratlých.

Další potenciálně protiischemické byliny

Etnobotanika, Ajurvéda (Vikrant2011rsc) a i naše tradice zná stovky dalších bylin "dobrých na srdce" (etnobotanických kardioprotektiv), u nichž lze účinnost proti ischemické chorobě srdce podezírat. Já udělám to snadné – sepíšu jejich stručný seznam – a vám přenechávám čestný úkol si je podrobně nastudovat a získat s nimi klinické zkušenosti. Jsou to: achyrant štětinatý, kořeny a květy cejby čihovité (protizánětlivý účinek), gorgona ostnitá (semeno), chebule srdčitá, silně protizánětlivý chrpovník lopuchový s kardioprotektivním (Saleem2013aes) i kardiotonickým účinkem (Akhtar2013cam), chřest hroznatý, jinan dvoulaločný, klanopraška čínská, konopí seté (proti zánětům a bolestem), kopr vonný, koriandr, kratévie varuna, marhaník granátový, martej jednokvětý (listy i plody), morušovník bílý, obduž Rothova (kůra, kumariny, glykol-alkaloidy), opíhled skvělý (steroidní saponiny), pazvonek chloupkatý, puerárie laločnatá, rozchodnice, ruměnice listenatá, skořicovník tamala (list), smuteň lékařská, stračka holá (kořen, fytosteroidy i alkaloidy), trýzel chejr (i srdeční aglykony), vitánie snodárná...

A co nezmínit nakonec? Nakonec nelze nezmínit, že k léčbe ischemické choroby je použitelný i živý, šarlatovými pruhy vybavený živočich – pijavka lékařská. Enzymy pijavky rozšiřují cévy a rozpouštějí krevní sraženiny, při kousnutí navíc používá anestetikum úplně jako skutečný lékař. Po použití (nasátí) tyto chráněné živočichy nezapomeňte opět vypustit u vhodné vodní plochy.