Drobečková navigace

Ischemická choroba srdce

Praktické shrnutí: Dominantní podíl bylin proti ischemické nemoci srdce mezi přírodními kardioprotektivy je důvodem se jim věnovat zvlášť. Najdete zde (1) základní vasorelaxační adaptogeny, (2) účinné kombinace TČM a (3) pár exotičtějších bylin z milosti etnobotaniky. Tedy opravdu jen bylinářské minimum, celkem ne víc než 50 druhů.

angina pectoris

Ischemie znamená nedostatek kyslíku. Proto výraz ischemická choroba srdce označuje dlouhodobou tendenci srdce trpět nedostatkem kyslíku v důsledku zúžení koronárních cév.

Myokard je normálně zvyklý dostávat luxusně okysličenou krev přímo z levé komory, kde koronární (věnčité) tepny začínají. Proto silně trpí, když jsou tyto tepny z nějakého důvodu zúžené. Srdeční bolesti se latinsky říká prostě "bolest v prsou" (angina pectoris) – odtud staromódní kategorie bylin na "prsní neduhy", která kdysi označovala hlavně kardioprotektiva. (Dnešní "prsní čajoviny" však už léčí hlavně neduhy průduškové.)

S bylinami účinnými proti ischemické nemoci srdce se do značné míry kryjí byliny proti ateroskleróze, hlavnímu důvodu zúžení koronárních tepen. Avšak vzhledem k tomu, že u srdeční ischemie pomáhají vasorelaxancia (rozšiřují i cévy myokardu), máme zde i překryv s bylinami proti hypertenzi. Ať vás tedy nepřekvapuje, že bylináři přesně nevědí, co jejich tradiční kardioprotektiva z mechanistického hladiska dělají...

Další témata s fytoterapeutickým překryvem jsou infarkt myokardu (jichž kardiaci mívají na srdci i desítky, aniž by si to uvědomili) a trombóza (protože antitrombotika kardiakům lékaři předepisují). Léčebním cílem u ischemické nemoci srdce však není ředit krev, ale docílit revaskularizaci a adaptivní remodelaci myokardu.

Jak byliny léčí ischemickou nemoc srdce

Ischemická nemoc srdce je ponejvíc způsobená aterosklerózou, její prevence však souvisí s dalšími tématy.

A vy už jistě netrpělivě čekáte, jakéže byliny s "blahodárnými kardiovaskulárními účinky" taťka příroda vytasí. Zpomal, sekáči. Adaptogeny totiž nejsou dost jedovaté k tomu, aby vzbuzovaly automatický respekt. Proto začněme lékem, o němž nikdo nepochybuje – nitroglycerinem. Každý lékař ví, že nitroglycerin poskytuje úlevu při záchvatech angina pectoris skrze oxid dusnatý (NO). NO z nitroglycerinu rozšiřuje cévy přímým působením na cévní hladké svaly. NO rozšiřuje i průdušinky, takže se od něj i snáze dýchá. NO lze považovat za endogenní adaptogen.

Syntetický adaptogen zvyšující vnímavost cévních svalů k NO je sildenafil (Viagra). Proto je též klinicky uznaným lékem u plicní hypertenze. Viagra nepůsobí jen na pyj a plíce, ale celotělově zvyšuje vnímavost k NO – i v myokardu. Existuje přírodní adaptogen působící jako Viagra? Ano – kotvičník zemní (čínská droga 蒺藜). Kotvičník inhibuje fosfodiesterázu v buňkách cévních svalů sice méně účinně než sildenafil, ale vše závisí jen na dávce, jíž se u adaptogenů nemusíme bát. Modelový adaptogen ženšen také působí přes NO – zvyšuje jeho dostupnost v krvi. Sice ne tak rychle jako nitroglycerin, ale zato přirozeněji: enzymovou i genovou potenciací přirozené cévní NO syntázy NOS3. Ženšen se tudíž násobí s kotvičníkem + sildenafilem a proto je populární v přírodních tabletách na erekci. (Vědecké reference viz u NO kaskády.)

Jaký další vasodilatační plyn v těle máme? Sirovodík. Ano, H2S. Tento jedovatý plyn překvapivě také přirozeně v malém množství vzniká v krvi. Ale uvolňuje se i ze sirných sloučenin, které dodávají chuť i léčivost zázračnému rodu česnek (Allium) – aliin, alicin, S-alylcystein... Proto jezte česnek kuchyňský, medvědí, stopečkatý i hadí, cibuli kuchyňskou, perlovou i lahůdkovou, pórek, pažitku, ale zejména vůbec nejchutnější, křupavou pažitku čínskou. A už jako kdybych vás slyšel. Česnek? Ten mi nepomáhá, vždyť ho jím každý den.

Podobně podceňujeme i jiné "koření": šabrej kmínovitý (Kalaivani2013ccd), miřík celer a další vasorelaxační miříkovité – morač, moráček, ajwain, ajamoda, fenykl, anýz... Když je konzumujeme denně ve formě drceného semena společně s černuchou setou, tak zvyšují NO v krvi a relaxují koronární cévy podobně jako ženšen. Ve formě kořenu jíme děhel, koprníček čínský a zmijovici, ve formě výhonků bambus listoklasec černý (Jiao2007aae). Účinný je též nálev z natě měkýnu a kůry vrcholáku ardžuna. (Reference viz hypertenze.) Opakuji, miřík celer, i ve formě šťávy z řapíků! A nakonec nemůžu nezmínit dvě neodmyslitelné součásti šarlatánských seznamů preventiv ischemické choroby srdce – šafrán a monaskus šarlatový (紅曲米). Šafrán relaxuje srdce i cévy (AlDisi2016ahh, Modaghegh2008ses), monaskus šarlatový (a skromněji zbarvená hlíva ústřičná) zase přispívají přírodními statiny (inhibitory syntézy cholesterolu), které v kombinaci s jejich houbovým ergosterolem a proteoglykany zpomalují aterosklerózu. Monaskus není adaptogen a musí se užívat v omezených denních dávkách.

Drogy a kombinace TČM proti srdeční ischemii

Zatímco v předešlém odstavci jsme se jen tak rozcvičovali, mluvili o vědě, nitroglycerinu, pyji a šarlatu, v tomto odstavci budeme už řádně léčit bylinnými směsmi sebevědomé, nevědecké TČM:

Není snad ani nutné zdůrazňovat, že ač adaptogeny lze použít i k samoléčbě, kombinace TČM (které nezřídka bývají i neadaptogenní) musí předepsat odborník. Neadaptogenní kombinace proti srdeční ischemii uvedu dvě:

  • Sedmisložková směs, která se obsahem 蟾酥 řadí mezi paracelsovské léky, je pižmová kardioprotektivní tableta. Tato tableta, kterou též zmiňuje Xiong2013chf v souvislosti s hypertenzí, je dle odborníků (Zhang2017sbp, Tian2018ess) účinná a široce využívaná k revaskularizaci srdce trpícího ischemickou chorobou. Jejím velkým nedořešeným problémem je náhrada pravého pižma (麝香) z chráněného kabara jinými ekvivalentními či lepšími ingrediencemi.
  • Šestnáctisložková směs představující vrchol farmaceutického umu TČM je kardiocerebrální kapsle. K její neadaptogenním složkám patří kaleda a přísady z vícero druhů sušených bezobratlých.

Další potenciálně protiischemické byliny

Etnobotanika, Ajurvéda (Vikrant2011rsc) a i naše tradice zná stovky dalších bylin "dobrých na srdce" (etnobotanických kardioprotektiv), u nichž lze účinnost proti ischemické chorobě srdce podezírat. Já udělám to snadné – sepíšu jejich stručný seznam – a vám přenechávám čestný úkol si je podrobně nastudovat a získat s nimi klinické zkušenosti. Jsou to: achyrant štětinatý, kořeny a květy cejby čihovité (protizánětlivý účinek), eugenie jednokvětá (listy i plody), gorgona ostnitá (semeno), chebule srdčitá, silně protizánětlivý chrpovník lopuchový s kardioprotektivním (Saleem2013aes) i kardiotonickým účinkem (Akhtar2013cam), chřest hroznatý, jinan dvoulaločný, klanopraška čínská, konopí seté (proti zánětům a bolestem), kopr vonný, koriandr, kratévie varuna, marhaník granátový, morušovník bílý, obduž Rothova (kůra, kumariny, glykol-alkaloidy), opíhled skvělý (steroidní saponiny), pazvonek chloupkatý, puerárie laločnatá, rozchodnice, ruměnice listenatá, skořicovník tamala (list), smuteň lékařská, stračka holá (kořen, fytosteroidy i alkaloidy), trýzel chejr (i srdeční aglykony), vitánie snodárná...

A co nezmínit nakonec? Nakonec nelze nezmínit, že k léčbe ischemické choroby je použitelný i živý, šarlatovými pruhy vybavený živočich – pijavka lékařská. Enzymy pijavky rozšiřují cévy a rozpouštějí krevní sraženiny, při kousnutí navíc používá anestetikum úplně jako skutečný lékař. Po použití (nasátí) tyto chráněné živočichy nezapomeňte opět vypustit u vhodné vodní plochy.

| 2008 - 16.2.2019