Drobečková navigace

Ne všechny nejedovaté léčivky jsou adaptogeny

Jako čtenáři tohoto webu jistě víte, že paracelsovské léky jsou jedy, které v malé dávce léčí. Jejich protikladem jsou adaptogeny, které nesmí být jedovaté ani mít jednostranné účinky. Jelikož však nelze sestavit uzavřený seznam adaptogenů, lidé mají tendenci si adaptogeny plést s veškerými netoxickými léčivkami.

Adaptogen není totéž, co nejedovatá léčivka

Těm, kteří se v dobré vůli pokoušejí pochopit, co to vlastně ty adaptogeny jsou, lze snadno vysvětlit, že na jedovaté rostliny (náprstník, jmelí, rulík zlomocný...) je těžko hledět jako na adaptogeny. Na jedovaté rostliny hledíme jako na paracelsovské léky, jejichž kvalita se měří terapeutickým indexem (poměr léčivé dávky ED50 k smrtící dávce LD50).

Lze též snadno vysvětlit, že na nejedovaté léčivky je těžko hledět jako na paracelsovské léky, protože smrtící dávku LD50 vůbec nemají. Nicméně kategorie adaptogenů není totožná s kategorií nejedovatých léčivých rostlin. Nejedovatost totiž není postačující podmínkou k tomu, abychom léčivo klasifikovali jako adaptogen. Další podmínkou je aby adaptogen neměl jednostranný účinek a aby, pokud možno, zvyšoval adaptační rozmezí více než jednoho fyziologického parametru (čím více, tím lepší adaptogen). Uvedl bych dva příklady nejedovatých léčivek, které kvůli jednostranným účinkům nelze klasifikovat jako adaptogeny:

  • Lékořice čínská (stejně jako lékořice lysá) splňuje téměř všechny předpoklady být adaptogenem: je nejedovatá, široce využívaná a její triterpenoid glycyrrhizin povzbuzuje stresové hormony, které nám umožňují přestát nepříznivé podmínky. Přesněji, lékořice zvyšuje hladinu kortizolu, čímž zesiluje tzv. generalizovaný adaptační syndrom. Není však adaptogen, protože při dlouhodobém užívání lékořice trápí tělo zvýšeným kortizolem asi jako když se chronicky stresujeme v práci nebo v rodině. Ve srovnání s lékořicí modelový adaptogen ženšen zvýšený kortizol snižuje a snížený kortizol může mírně zvyšovat. Proto se říká, že ženšen stabilizoje stres.
  • Konopí seté je další nejedovatou léčivkou, která není adaptogen. Kanabinoidy konopí působící na mozkové receptory CB1 a tělní receptory CB2 mají sice spoustu pozitivních účinků (třeba tlumí zánět a bolest), avšak konopí má opojné účinky, které ostatně leckdo zná z první ruky. Ve srovnání s konopím modelový adaptogen ženšen (byť mírně nootropický) žádné opojné ani euforizující účinky nemá.

Jak tedy hledět na nejedovaté léčivky?

Na nejedovaté léčivky lze hledět z obou hledisek: lze je hodnotit jako adaptogeny a též jako léky. Ty rostliny, které definici adaptogenu nenaplňují, musíme hodnotit jako paracelsovské léky. Ale i na ty rostliny, které definici adaptogenu naplňují lze hledět jako na léky, pokud použijeme místo klasického terapeutického indexu jeho upravenou verzi (pravé adaptogeny nemusí mít smrtící dávku LD50). Současné zákony hledí na všechna léčiva paracelsovsky, což je u adaptogenů pohled nesmyslný. I jiné nejedovaté léčivky než pravé adaptogeny by zasluhovaly víc shovívavosti. Lékové zákony jsou psány tak, aby veřejnost ochránily před chamtivostí mastičkářů. Neškodné léčivé rostliny a adaptogeny však negativní diskriminaci vůči paracelsovským lékům nezasluhují.

| 2017 - 14.5.2019