Protizánětlivé účinky přírodních látek

Nejdůležitější protizánětlivé adaptogeny

Rostlin s účinkem proti zánětu je tolik, že každý si z nich může vybrat ty své. Kdybych já měl vybrat nejdůležitější protizánětlivé adaptogeny, byl by to ženšen, vitánie snodárná, chrpovník a několik dalších. U ženšenu a vitánie jsou účinnými látkami panaxosidy a vitanolidy, tedy protizánětlivé glykosidy steroidní povahy. U dalších účinných adaptogenů pak nacházíme steroidní i nesteroidní přírodní protizánětlivé látky.

• Ženšen pravý obsahuje glykosidy panaxosidy – fytosteroidy snadno pronikající do buněčného jádra a ovlivňující genovou expresi. Majoritní ginsenosid Rb₁ i jeho metabolit sloučenina K působí na NF-κΒ (Oh2004sog, Park2005ieg) a snižují produkci NO a prostaglandinu E2 v aktivovaných makrofázích. Protizánětlivý je i ginsenosid Rc (Yu2016grf) a další panaxosidy (Kim2009grg). Ginsenosidy Rh₁ a Rh₂ dle Park1996gri a Park2003aag působí proti alergii lépe než běžné léky. Studie Kim2010pfc, Yu2016grf, Shin2005egr a další potvrzují jeho účinek u zánětů konkrétních orgánů: žaludku, jater, kloubů a kůže. Vědecké články o protizánětlivém účinku ženšenu nelze pro jejich počet (>200) všechny uvádět.
• Vitánie snodárná (ašvaganda, neboli indický ženšen) má snad ještě intenzivnější protizánětlivé účinky než ženšen. Rostlina se široce využívá v ajurvédských směsích k léčbě zánětů a autoimunity. K účinným látkám patří steroid vitaferin A a další vitanolidy. Přehledem už nikoliv nejnovějším je Mishra2000sbt (text zde), experimentální studie jsou namátkou Rasool2006irw, Gupta2014eae, Minhas2012tew, účinek vitánie na NF-κB prokazuje Singh2007wsi.
• Chrpovník lopuchový (přesněji jeho dehydrokostuslakton) inhibuje inducibilní NO syntázu a NF-κB dle Jin2000iln. Další účinnou látkou chrpovníku je lakton kyanopikrin (Cho2000vae) a protizánětlivá je celá seskviterpenová frakce chrpovníku (Damre2003esl). Ovšem nejexhaustivnější publikací popisující tradiční i současné medicínské aplikace této zázračné himalájské rostliny (zahrnující astma, artritidu, migrénu a další záněty) zůstává Chopra1924pnp ze zlatých 20. let (plný text na 3 kliky).
• Aloe pravá obsahuje víc druhů účinných látek, hlavně polysacharidů a antrachinonů. Jelikož se však její gel využívá syrový, uplatní se i její enzymy a látky, které se v jiných rostlinách teplem nebo sušením ničí. Aloe a její účinné látky (aloe emodin, aloin...) jsou antioxidační, mírně adstringentní a protizánětlivé. Zánět potlačují ihibicí produkce prostaglandinu E2 z arachidonátu (tedy podobně jako aspirin), viz přehled Rahmani2015avp, text zde. Gel z listů aloe lze jíst (tehdy se projeví účinek jak na trávicí soustavu, tak i na celé tělo) nebo aplikovat zevně jako obklad na rány a kožní vyrážky. Aloe kromě gelu též dává pryskyřici, která je také medicinálním materiálem. Rod aloe má desítky využitelných druhů, např. aloe stromovitá (Bastian2013caa).
• Hojník syrský je pravděpodobný adaptogen s tradiční indikací proti zánětům, viz Zyzelewicz2020pob, text zde.
• Rehmánie lepkavá je známá jako častá součást protizánětlivých směsí TČM. Korejský systematický přehled Kim2017rre tvrdí, že protizánětlivou účinnost rehmánie prokazuje též 30 významných vědeckých publikací a sumarizuje jejich výsledky, text zde.
• Šalvěj červenokořenná omezuje zánětlivost v cévách, mozku, zažívací soustavě a jinde, věda zde.
• Lesklokorka lesklá je modelová léčivá houba a houbový adaptogen. Její protizánětlivé účinky jsou slabší než u ženšenu a sumarizuje je Bhardwaj2014sia. Protizánětlivé účinky konkrétních triterpenoidů lesklokorky (butyl lucidenát E2, butyl lucidenát D2, butyl lucidenát P, butyl lucidenát Q, ganoderiol F, metyl ganodenát J and butyl lucidenát N) popisuje Choi2014aho. Lesklokorku se však vyplácí pěstovat, protože přispívá k boji proti ateroskleróze (oxidace + cholesterol), jak dokumentuje Wu2016glb. Její pravidelné užívání lze zvláště u starších lidí doporučit, pokud tomu dovolí její zatím vysoká cena. Pro užitek i okrasu ji lze pěstovat i v malém, ale není to úplně snadné.

Protizánětlivý účinek u dalších bylin

Je velké množství dalších bylin s protizánětlivým účinkem. Podle literatury spadá do této kategorie přes 1000 rostlin. A není divu – vždyť mezi protizánětlivými látkami najdeme i mnohé běžně se vyskytující fytochemikálie, například vitamín C. Poskytnout za této situace vyčerpávající přehled využití jednotlivých rostlin proti zánětu je nad mé síly. Z vědeckých publikací často není jasné, které byliny působí specificky a které nespecificky, které silně a které slabě. Když vyjdeme ze čtyř přehledů – Ghasemian2016rah (text), Liu2016hma (text), Triantafyllidi2015hpt (text) a Santana2016ehm (text), získáme několik desítek kandidátů, což je rozumný kompromis mezi skutečným obrovským počtem protizánětlivých léčivek a tím, co lze zvládnout. K těm přidávám byliny s účinkem na genový spínač NF-κB dle Gilmore2006ins (text) a výsledkem je tento abecedně řazený seznam:

• Agastache je původem asijská protizánětlivá léčivka (věda zde).
• Ampák routoplodý a jeho evodiamin a rutaekarpin působí proti zánětu (věda zde).
• Anoectochilus formosanus je taiwanská hepatoprotektivní orchidej též s účinkem proti zánětu (věda zde).
• Aralka srdčitá je vynikající adaptogenní zelenina s účinky proti zánětu (Kim2010aae).
• Borovice přímořská a její pycnogenol má rozsáhle dokumentované protizánětlivé účinky (Liu2016paa, Kolacek2013enp, Khan2013pmn, Fan2015par).
• Boubelka velkokvětá je asijský léčivý zvonek s účinkem proti zánětu (věda zde)
• Břečťan je známý protizánětlivý neadaptogen (viz věda), z něhož se využívají listy. Málo prozkoumaný je účinek plodů, které lze v malém množství i konzumovat.
• Čajovník a jeho polyfenoly také tlumí zánět (věda zde)
• Čekanka je také protizánětlivá (věda zde).
• Česnek setý obsahuje antimikrobiální allicin, který také působí proti zánětu (Borlinghaus2014acb, text zde).
• Česnekovník čínský je chutná a protizánětlivá zelenina (Hsiang2013tsm, Yang2014tsi, text zde).
• Devětsil japonský je bylina především protizánětlivá (viz věda). U nás rostoucí variantou je devětsil lékařský, jehož oddenek se sbírá na jaře před rozvinutím květů a suší při 40°C, viz wiki.
• Děhel čínský (tzv. "ženský ženšen") je další výrazně protizánětlivý adaptogen, společně s dalšími druhy děhele (lékařský, daurský, chlupatý...)
• Drápatec polehlý má prokázané protizánětlivé účinky (věda zde).
• Protizánětlivý je také dřín.
• Listy, kůra a v menší míře též plody eugenie jednokvěté (dle Presla martej jednokvětý) a dalších druhů jihoamerického rodu Eugenia (eugenie brazilská, eugenie marhaníkolistá,...).
• Eurykoma dlouholistá (lépe známá jako tongkat ali), resp. kůra její kořenů, se tradičně používá proti horečnatým onemocněním.
• Eugenii příbuzný hřebíčkovec jambos má také protizánětlivé listy (Slowing1994aal). Účinné jsou i další druhy rodu Syzygium (hřebíčkovec lahodný, šabrejovitý, šťavnatý, vonný, ...)
• Garcinie barvířská dává klejopryskyřici zvanou gambúž, která má protizánětlivé vlastnosti (věda zde).
• Protizánětlivá je též gardénie a její genipin (věda zde).
• Gynostema je protizánětlivá díky svým panaxosidům a gypenosidům (viz věda).
• Hvozdice vonná je TČM rostlina s protizánětlivými účinky (Chen2015aaa a další).
• Hořkobýl kutki ja také výrazně protizánětlivý (viz věda).
• Další druhy chrpovníku: chrpovník jestřábníkový, chrpovník listenový, chrpovník rozcuchaný, chrpovník sličný, chrpovník vlnatý...
• Ještěrorep čínský je čínská bylina, která se tradičně využívá u zánětů a infekcí (Meng2016aes a další).
• Jilm Davidův a další druhy rodu, včetně našeho jilmu habrolistého mají kůru s protizánětlivými účinky, věda zde.
• Pryskyřice kadidlovníku není jen vykuřovadlo, ale i protizánětlivá droga.
• Kalísie vonná má vědecky dokumentovaný protizánětlivý účinek (Sohafy2020cpb).
• Kamejka a její šikonin jsou také protizánětlivé (věda zde).
• Dobře dokumentované protizánětlivé účinky má tradiční adaptogen klanopraška čínská.
• Komule dává drogu TČM s protizánětlivými účinky (věda zde).
• Konopí seté má výrazně protizánětlivý a analgetický účinek, viz věda.
• Koprníček je další protizánětlivá bylina, věda zde.
• Kozinec blanitý je také protizánětlivy, viz věda.
• Kopřiva dvoudomá a další druhy rodu (žahavka, římská kopříva) mají dobře prokázaný účinek proti zánětu (Carvalho2017upc a další).
• Kratévie posvátná (tzv. česneková hruška) je tradiční proti zánětům.
• Kurkumovník dlouhý ze zázračné čeledi zázvorovitých (Grzanna2005ghm, Bright2007cad, Lakhan2015zep). Neměli bychom podceňovat indickou praxi každodenního příjmu kurkumovníku ve formě kari. Vstřebávání kurkuminu usnadňuje piperin, takže k potlačení zánětů se zdá být vhodné ji kombinovat s černým a zeleným pepřem.
• Kvasinka pivní (a jiné kvasinky) mají imunomodulační, protizánětlivý a nutriční efekt, kvůli němuž se prodávají nejen jako burčák a kvasnicové pivo, ale i jako výživový doplňek.
• Lapačo, protizánětlivé, viz věda.
• Ledeburiela rozkladitá, protizánětlivá, viz věda.
• Lékořice, protizánětlivá zejména díky steroidu glycyrrhizinu, který aktivuje dráhu kortikoidů.
• Lotosový klíček, neboli embryo – plumula nelumbinis. Lotos indický je známý tím, že všechny jeho části jsou léčivé, oddenek a semeno (lotosový oříšek) navíc i velmi chutné. Klíček (embryo) se z lotosových oříšků odstraňuje kvůli hořké chuti – je to jediná hořká část této rostliny. Obsahuje alkaloidy lotusin, nuciferin, pronuciferin, liensinin, isoliensinin a neferin, má jasně zelenou barvu a tradičně známý protizánětlivý účinek, jímž se výčet jeho zajímavých vlastností nekončí (viz úvod Li2015rap, plný text na 3 kliky). Svou hořkou chutí se uplatní ve vodním výluhu (bylinném čaji) i v alkoholických extraktech, či dokonce v pivu.
• Kůra maruly obecné, protizánětlivá a analgetická.
• Měkýn latnatý a jeho andrografiolid jsou protizánětlivé (viz výčet publikací).
• Momordika je protizánětlivá dle většího počtu publikací.
• Myrhovník, protizánětlivý, věda zde.
• Olověnec, protizánětlivý, věda zde.
• Ostropestřec, protizánětlivý, věda zde.
• Paprika a její kapsicin jsou protizánětlivé. Protizánětlivá je však i paprika nepálivá kvůli svému vtamínu C a dalším fytometabolitům.
• Pazvonek dangšen (Xu2008tsw) se používá jako náhrada ženšenu v TČM směsích, jde o dobrou protizánětlivou léčivku.
• Vícero druhů pelyňku působí proti zánětu, viz věda.
• Pepřovník dlouhý, guinejský, kubebový, lékařský atd. jsou nejen ostré chuti, ale také protizánětlivé.
• Pepřovník kadsura dává TČM drogu caulis piperis kadsurae, která je protizánětlivá (věda zde).
• Perila, protizánětlivá, věda zde.
• Vícero druhů pivoňky je protizánětlivých, věda zde.
• Popenec obecný je tradiční protizánětlivá léčivka (viz věda).
• Prorostlík, protizánětlivý, věda zde.
• Proskurník lékařský, účinný proti zánětům hlavně respiračním, věda zde.
• Přestup, protizánětlivý, věda zde.
• Ptačinec, protizánětlivý a v TČM tradiční proti horečce, věda zde.
• Puerarie, protizánětlivá, věda zde.
• Punarnava, protizánětlivá, věda zde.
• Pupečníkovec, protizánětlivý, hojivý a neuroprotektivní, věda zde.
• Révu vinnou najdeme často zmiňovanou v přehledech protizánětlivých rostlin (třeba Mobasheri2012iih).
• Rojok lékařský, protizánětlivý, věda zde.
• Řepeň, protizánětlivá, věda zde.
• Řeřicha setá a hlavně ta peruánská (známý to adaptogen maka) jsou protizánětlivé, věda zde.
• Řimbaba obecná se dle přehledu Pareek2011ftp (text zde) tradičně využívá k léčbě revmatoidní artritidy, migrény, horeček, alergií, tinitu a porodních potíží. Dle Mannelli2015wpr je též účinná proti bolesti. Další věda zde.
• Sigesbekie východní, protizánětlivá a cytoprotektivní (viz věda).
• Sinomenium, protizánětlivé, analgetické a nikoliv neškodné, věda zde.
• Smuteň, protizánětlivá, věda zde.
• Stefanie, protizánětlivá, věda zde.
• Suma latnatá je u nás málo známá protizánětlivá bylina (věda zde), která však negativně ovlivňuje mužskou plodnost.
• Šišák bajkalský je adaptogen, který má i protizánětlivé účinky (Yoon2009aes, Dong2015bil). Tím ale výčet jeho zázračných vlastností nekončí – jeho flavonoidy též blokují alergickou reakci (Jung2012aes, Bae2016bic, Shin2014ssb), působí proti astmatu (Jang2012sii, Mabalirajan2013bra) a a uklidňují mastocyty (Hsieh2007bii, Shin2014pes). Vzhledem ke korelaci zánětu a rakoviny stojí za povšimnutí, že šišák se v TČM snad nejvíce ze všech bylin používá při rakovině.
• Tamaryšek čínský je tradiční protizánětlivá bylina TČM.
• Touleň srdčitá je indická protizánětlivá (Kumar2014cup) zelenina příbuzná ještěrorepu.
• Zeleninový strom trubač indický je další zdroj protizánětlivého bajkalinu (věda zde).
• Česnekově vonící květy trubačky česnekové (Pagani2017cbs) jsou také na etnobotanických seznamech protizánětlivých bylin.
• Vedélie, protizánětlivá, věda zde.
• Vlasokvět Kirilovův – další protizánětlivá léčivka východní provenience.
• Zárazce pouštní – protizánětlivý adaptogen (viz věda).
• Zázvor pravý účinně tlumí záněty hlavně díky svému gingerolu a zingeronu, ale i dalším látkám. K mechanismům účinku patří inhibice NF-κΒ (Lakhan2015zep). Viz též přehled Grzanna2005ghm a mnohé další publikace.
• Další druhy ženšenu. Proti zánětu totiž účinkuje nejen ženšen pravý (separátně popsaný výše jakožto modelový adaptogen), ale stejnou mírou i ženšen americký, ženšen notoginseng (Li1999aet, Jin2007iep), ženšen japonský, ženšen vietnamský...

Přírodní febrifuga

V bylinářství se též setkáme s termínem febrifuga, "byliny proti horečce", což je kombinovaná kategorie léků účinných zároveň proti zánětu i proti infekci. Typickým zástupcem je třeba kůra

• chininovníku (cinchonae cortex),

která má dvojí, paralelní účinek proti infekci i zánětu. Do kategorie febrifug se též řadí též například

• angínovník čínský (bot. kosatec čínský)
• eurykoma dlouholistá
• jarva lékařská
• lír cejlonský
• paulínie posvátná
• právenka cejlonská
• řimbaba (které se anglicky říká feverfew)
• stužkovec sturačolistý a vystoupavý, nebo také již výše zmíněná
• vitánie snodárná

Tento výčet febrifug není vyčerpávající, protože jak protizánětlivé, tak i antibakteriální bylin jsou velmi hojné. V konkrétních případech léčby se nemusíme pídit po bylinách s dvojím účinkem, ale prostě můžeme zkombinovat lék proti infekci s lékem proti horečce (pokud je snížení horečky žádoucí).

Snížení zánětlivosti funkčními doplňky stravy

Protizánětlivé účinky patří v publikacích o přírodních produktech k těm nejčastěji zmiňovaným. A to nejen u léčivých rostlin, ale i u běžné i exotické zeleniny, ovoce, jogurtů, fermentovaných potravin a též u potravin živočišného původu. Protizánětlivý účinek byl zjištěn u mnoha tisíc látek a sloučenin. Na transkripční faktor NF-κB (který řídí gen COX i NOS2) mají určitý inhibiční účinek stovky a stovky přírodních produktů. Přehled Gilmore2006ins (text zde) zmiňuje více než 300 přírodních látek více či méně inhibujících NF-κB, a to včetně běžných složek stravy. Já je zde na základě zmíněného přehledu uvádím spolu s některými potravními zdroji. Tím dávám náplň abstraktnímu pojmu "pestrá strava", a to konkrétně vzhledem k zánětlivosti organismu.

• vitamín C – camu camu, šípky, rakytník, papriku, acerolu...
• vitamín D₃ – žloutek, houby, mléčný tuk, živočišné tuky v bio kvalitě
• glutamin – veškeré bílkoviny
• kyselina linolová – slanorožec, pupalkový, světlicový olej, semínko tykvové, makové, slunečnicové, konopné atd.
• ω-3 nenasycené mastné kyseliny – šrucha, řasový olej, živočišné tuky v bio kvalitě
• algináty – gelovité polysacharidy mořských řas

K ubikvitním fytochemikáliím inhibujícím NF-κB a jejich zdrojům patří

• rutin – kapary, pohanka, reveň, chřest, olivy, ostružiny, bobulové ovoce
• kvercetin – pupalka, cibule, třezalka, čajovník, oves, jablka, bobulové ovoce
• antokyany – açaí, bobulové ovoce, červená řepa, červená zelenina
• α-pinen – kadidlovník, semeno petržele, rozmarýn, folium pini, muškátový ořech (a květ), voňatec, celer, asafoetida, kardamom, pepř, viz též Dukeův recept pinenáda
• anetol – anýz, fenykl, agastache, badyán, lékořice
• aukubin – gumojilm, jitrocel, svízel
• emodin – kořen revně dlanité, aloe
• genistein – sója, tofu, bob, puerárie
• luteolin – celer, brokolice, paprika, smetánka, perila
• kyselina betulinová – cicimek, černohlávek, bříza
• kys. fytová – lněné semínko, tykvové semínko, sezam, čia, mandle, para ořech, tofu
• kys. gallová – plod rohovníku, dubová kůra, smuteň, šarlatec lékařský
• kys. chinová – chininovník, kopřiva
• kys. rozmarýnová – bazalka, meduňka, rozmarýn, majorán, šalvěj, tymián, máta
• kys. ursolová – bazalka, borůvky, bezový květ, máta, hloh, vícero druhů malvic
• sulforafan – zdrojem je léčiva zelenina z čeledi brukvovitých
• isotiokyanáty – zdrojem je léčiva zelenina z čeledi brukvovitých
• diosgenin – smldinec, pískavice, plod lilku černého, kustovnice, mrkev, vojtěška

K pozornost zasluhujícím inhibitorům exprese NF-κB patří též

• kyselina dokosahexaenová – řasový olej, rybí tuk
• anandamid – tělu vlastní látka (endokanabinoid)
• melatonin – adaptogen dle Panossian2020rap
• selenometionin – para ořechy, veškeré bílkoviny
• oxid uhelnatý (CO)
• oxid dusnatý (NO)

Protizánětlivý účinek u standardních směsí TČM

V TČM je zánět chápán jako problém rovnováhy tepla a chladu. Bylo by však příliš velkým zjednodušením říct, že zánět vzniká chladovým poškozením a je při něm přebytek suchého nebo vlhkého tepla, které je nutné bylinama odvést. TČM je trochu složitější a já jakožto pouhý fyziolog chápu jenom zlomek z jejího bohatství. Z několika stovek tradičních bylinných kombinací jsem sestavil seznam asi 80 a z nich vybírám 3 s univerzálně protizánětlivým účinkem:

• generální posilující lektvar
• obohacený lektvar šesti vznešených
• menší prorostlíkový lektvar

Z nich generální posilující lektvar obsahuje ženšen, děhel, rehmánii a 7 dalších účinných bylin. Obohacený lektvar šesti vznešených má zase jako význačnou složku chrpovník, který pomáhá při zánětech dýchacích cest. A menší prorostlíkový lektvar se v Asii tradičně používá i v léčbě alergií a astmatu. Tyto tři lektvary mají tu výhodu, že je lze získat navážené z online obchodu Ariadne (tady, tady a tady). Pokud chceme připravovat protizánětlivý lektvar samostatně a bez cizí pomoci, můžeme zvolit třeba poměrně jednoduchý

• lektvar děhele k zahřátí končetin bez kopytníku

Ze starobylého receptu vynecháme ne zcela bezpečný kopytník a získáme tak adaptogenní kombinaci 6 přísad, z nichž 5 seženeme snadno (kořen děhele, kořen pivoňky, větévku skořice, v medu smažený kořen lékořice a plod cicimku) a šestou obtížně (stonek akébie). Akébii můžeme nahradit třeba zázvorem, výše zmíněným lotosovým klíčkem, nebo třeba vlastnoručně nasbíraným devětsilem lékařským, čímž získáme svůj vlastní devětsilový lektvar. Musíme si však uvědomit, že TČM není hra a vyžaduje odbornost. K profesionálnímu využití bylinných lektvarů budeme též potřebovat asijský spotřebič zvaný bylinkovar. Odkazy na prodejce bylinkovarů najdete na stránce o lektvarech úplně dole.