Alergie

Alergie je přehnaná akutní reakce imunitního systému na přítomnost cizorodých antigenů na kůži a sliznicích. Za normálních okolností je akutní rýma a kopřivka adaptivní reakcí snižující riziko infekcí, otrav a parazitů. Avšak v urbanizované společnosti se objevuje nepřirozená alergie, která má epidemické rozměru. Projevuje jako senná rýma, astma, alergická kopřivka, chronická kožní alergie, alergický ekzém atd. Interním ekvivalentem alergie je anafylaxe, reakce těla na přítomnost cizího antigenu v krvi.

Prevence alergie jako prevence imunitní naivity

Z výše uvedeného vyplývá, že občasná "alergie" v podobě rýmy je přirozenou reakcí která nám potvrzuje, že náš imunitní systém funguje jak má. U mně se taková reakce objevuje hlavně při kontaktu se sporami plísní (plesnivé interiéry), kouřem a též v chladu. Jsou to všechno situace, kdy zvýšená produkce hlenu vyplavuje z dýchacích cest cizorodé částice a zabraňuje potenciálně fatální plísňové infekci dýchacích cest. Zvýšená produkce hlenu v chladu zase zabraňuje "nachlazení", tj. chycení některé z častých infekcí dýchacích cest, které jsou v chladném období roku hojné kvůli relativnímu nedostatku UV záření. (Kdysi např. i tuberkulóze.) Jenže já jsem fyzicky zcela zdravý jedinec a navíc jsem vyrůstal na vesnici, kde jsem už v dětství přišel do styku se všemi potenciálními přírodními a jídelními alergeny. Jsem zastáncem názoru, že nejvhodnější a vlastně jedinou prevencí alergie u jedinců se zdravým imunitním systémem je prevence imunitní naivity: tj. seznámení se všemi neškodnými přírodními antigeny už od raného dětství. V to počítám i hmyzí tropomyozin a další hmyzí antigeny, kvůli nimž nemusíte nechat své děti zavšivit – ke spolehlivému zahmyzení stačí, když si občas prolezou kurníkem jako ve filmu Přijela k nám pouť. (Nezapomínejme, že naši předkové chodili denně pro vejce do kurníku, nikoliv do lednice!)

Existují ale pacienti trpící alergií, u kterých je tato způsobená vrozenou přecitlivělostí. Selekce patogeny nutí náš imunitní systém k diverzitě, takže imunita různých lidí funguje různě. Někteří z nás reaguji na létavé antigeny (pyl, prachové částice) neobvykle silně, takže dochází k zahlenění a vnitřnímu otoku horních dýchacích cest jako při rýmě. Tento stav, zvaný astma, není nutné obětem astmatu nijak popisovat – jedná se o vrcholně nepříjemný, život ohrožující stav. Podobné silné alergické stavy se vyskytují u některých pacientů na kůži a v zažívacím traktu. U těchto pacientů má význam "prevence druhé linie" – tj. naopak vyhýbání se přirozeným antigenům, zejména těm, na které mají silnou alergickou reakci. Takto postižení lidé si kolem sebe musejí vytvářet hypoalergické prostředí, které je pro normální dospívající jedince nežádoucí. I tak mají silné alergie tendenci se rozšiřovat na další a další alergeny – proto musejí mít těžcí astmatici u sebe neustále sprej s antihistaminikem. U těchto pacientů se uplatní i imunosupresivní léky a byliny s protizánětlivými účinky.

Další poznámkou k dnešnímu prostředí je to, že městský smog obsahuje vysoce reaktivní radikály, které se vytvářejí slunečním zářením například z oxidů dusíku z automobilových spalin. Směs těchto radikálů, kouře a organických zplodin (poeticky zvaná smog) chemicky modifikuje přírodní antigeny (oxidací, alkylací, nitrací atd.), způsobujíc tak jejich zvýšenou dráždivost. Méně zkušený imunitní systém to může vést až k přecitlivělosti na původní, nemodifikovaný přírodní antigen (např. pyl). Z uvedeného vyplývá, že děti v dnešní době by měli mít imunitní zkušenost jak s nemodifikovanými přírodními antigeny, tak i s průmyslově znečištěným prostředím – pokud ovšem čeští vědci z Ústavu pro zdokonalení člověka neplánují do příští pětiletky nahrazení spalovacích motorů elektrickými a vynalezení průmyslových technologií, které žádné toxické zplodiny produkovat nebudou.