Drobečková navigace

Nemoci srdce a kardioprotektiva

Praktické shrnutí: Mnohé zavedené přírodní adaptogeny nesou nálepku kardioprotektivum: ženšen, danšen, puerárie, sedoulek, rehmánie, pivoňka, klanopraška, měkýn, kotvičník, zmijovice... V tomto článku zmiňuji několik desítek důležitých kardioprotektiv a 4 důležité standardní směsi TČM v této indikaci.

Srdce, jako každý orgán, trpí nemocemi. Jsou to nemoci vrozené, získané, hypertrofie, atrofie, ischemie, palpitace, arytmie, nemoci infekční i neinfekční, parazitární, autoimunitní i nádorové, tedy tak různorodé, že o nich souhrnný krátký text snad ani nelze sepsat. Proč se tedy obtěžuji? Protože ve fytoterapii máme staroslavnou lékovou kategorii zvanou kardioprotektiva – byliny "dobré na srdce". Tato stránka je místem, kde je najdete pěkně pohromadě.

Jak působí kardioprotektiva?

Jaká jsou tedy kardioprotektiva a jak působí? Odpověď: Všelijaká a působí tak, že se od nich srdcařům dělá lépe. Pardon za větu, ale až takhle přízemní bylinářství je. Takže konkrétněji. Mezi kardioprotektivy máme ponejvíc vasorelaxancia a byliny protizánětlivé. "Srdce chránící" jsou též byliny proti ateroskleróze a hypertenzi. Koronární ateroskleróza dlouho postupuje, aniž by se jakkoliv projevovala. Až velmi pozdě se projeví jako ischemická choroba srdeční nebo infarkt myokardu. Proto se "na srdce" uplatní i byliny proti ateroskleróze. Ateroskleróza je oxidační a imunitní proces, který může být urychlen diabetem, autoimunitními nemocemi a také obezitou – nadbytečný tuk nejenže zvyšuje nejen hladinu cholesterolu, ale i náchylnost organismu k zánětům (Delgado2008oas). Proto se "na srdce" uplatní i byliny proti zánětům a nejrůznější byliny obecně prospěšné.

Mezi bylinnými kardioprotektivy jsou i pouhé antioxidanty a dokonce i mírná diuretika (snižující volemii) typu petržel. Neměli bychom však kvůli účasti polévkové zeleniny fytoprevenci srdečních nemocí úplně podceňovat. Praktici TČM znají i recepty konkrétní, třeba proti arytmiím a srdeční hypertrofii. TČM umí léčit i jedy a srdečními glykosidy. Upozorňuji však, že v tomto textu se jedům z velké části záměrně vyhýbám a zdůrazňuji neškodné adaptogeny.

Přírodní kardioprotektiva v současné medicíně

Nejčastější nemocí srdce je ischemická choroba způsobená aterosklerózou.

Každý zájemce o fytoterapii srdce si musí uvědomit, že byliny jsou v kardiologii vedeny jako "vědecky nepotrvrzené". Jsou o nich odborné publikace, ale klinicky se nevyužívají. Chybějí jim několikastupňové klinické testy. A když jim nechybí, tak se klinicky nevyužívají. Kardiolog ještě smí pacientovi doporučit v jídelníčku více česneku a čínské pažitky, ale když už přidá "užívejte navíc k obvyklým lékům třikrát denně dlouze vařený nálev 4g ženšenu, 6g sedoulku, 4g danšenu a 6g pivoňky a půl hrstě rehmánie", stává se šarlatánem. Místo výhod bylin se zdůrazňuje strašidlo jejich lékových interakcí. V tomto textu nabízím informace, ale byliny nikomu nenanucuji. Když se chce, problém interakcí (zveličených i skutečných) vyřešit jde. Kardioprotektivní byliny zde dělím na 2 kategorie, jimž věnuji dvě samostatné kapitoly:

  • vědecké, ale klinicky nevyužívané (kardioprotektivní byliny a adaptogeny)
  • kouzelnické, ale klinicky využívané (kardioprotektivní směsi TČM)

Kardioprotektivní byliny a adaptogeny

Bez ohledu na to, jak různorodé srdeční nemoci jsou, jedno mají společné – snahu, aby srdeční tkáň byla opět zdravá. Čehož základním předpokladem jsou (kromě zdravých chlopní a endokardu) živé, aktivní, pravidelně kontrahující kardiomyocyty. Kardioprotektivní adaptogeny se vyznačují schopností tyto neustále pracující, energeticky náročné buňky chránit. Tři nejdůležitější mechanismy, jimiž to docilují jsou:

  1. působení na kaskádu NO
  2. prevence aterosklerózy
  3. protizánětlivé působení

Tyto účinky nejsou vzájemně zcela oddělené. Účinek na kaskádu NO a imunitu totiž přispívá i k prevenci aterosklerózy. Kardioprotektivní byliny též nejsou specifické – ve svém účinku se neomezují pouze na srdce. Kromě myokardu chrání v různé míře i jiné buňky těla (jsou cytoprotektivní). Všichni známe cytoprotektivní účinek antioxidantů, ale adaptogeny mají i jiné mechanismy působení, než pouhé vychytávání volných radikálů. ORAC skóre, tedy antioxidační mohutnost, není typickou vlastností adaptogenů. ORAC některých adaptogenů je vynikající (čaga, majorán, bazalka...), častěji však průměrný. Například modelový adaptogen ženšen se přímým vychytáváním radikálů téměř vůbec nevyznačuje, zato však inhibuje apoptózu, usnadňuje regeneraci po infarktu a chrání endokard. Adaptogeny s protizánětlivým účinkem nejenže snižují rozsah poškození u již se dostavivší mrtvice, ale například i zabraňují destrukci srdečního kolagenu u revmatoidní artritidy, která, jak víme, klouby jen líže, ale srdce hryže. Některé byliny se tudíž u všech kardiovaskulárních témat opakují: danšen, sedoulek, puerarie, vrcholák, měkýn, notoginseng, kořen pivoňky čínské, rehmánie, děhel, koprníček a samozřejmě i modelový adaptogen ženšen. Je to jen krátký seznam, ale je zbytečné uvádět desítky dalších, když do praxe nezavedeme ani pět základních. V ČR lze snadno sehnat:

Jsou to běžné, naprosto bezproblémové čínské drogy. Pro náročné jsou tady dodavatelé bylin z Tchaj-wanu i Japonska. Léčebně je samozřejmě smí použít jen odborník, ale mají i využití kulinární, zejména v polévkách. Jejich účinek zvýrazníme přidáním taktéž bezpečného, ale drahého

Dávkování má brát v potaz zdravotní stav, ale i finanční možnosti pacienta. Lze začít třeba směsí, v které jsou 4g z každé drogy (6 x 4 = 24g bylin celkem) a množství postupně upravovat. V TČM jsou naprosto běžné dávky přes 100g bylinného materiálu, pokud jsou k tomu léčebné důvody. Z tohoto důvodu léčba kvalitními bylinami není úplně levná ani tehdy, když se těm předraženým vyhneme. Užívání účinného množství drogy však nelze nahradit pár drobnýma TČM pilulkama, které většinou sestávají z pouhého bylinného prášku.

Vědecké reference k výše doporučeným drogám

Jiné významné kardioprotektivní adaptogeny

Bez nadsázky se dá říct, že prakticky všechny adaptogeny (minimálně ty přírodní) chrání buňky včetně buněk srdce, a tedy je lze označit za kardioprotektivní. Mým cílem však není zde jmenovat všechny adaptogeny, nýbrž zdůraznit pár dalších dle mého názoru zvlášť význačných.

Etnobotanické kardioprotektivní byliny

Tradiční kardioprotektiva našeho bylinářství tvoří dlouhý seznam: bedrník, bříza, chmel, kopřiva, kozlík lékařský, levandule lékařská, meduňka, mochna husí, petržel obecná, přeslička rolní, řebříček obecný, srdečník obecný, světlice barvířská (Han2013eai), truskavec ptačí, tužebník jilmový, třezalka tečkovaná a snad i další – za úplnost seznamu neručím a návod k dávkování nepodávám. U většiny jestvuje víc než jeden zajímavý druh – z rodu Valeriana je to například kozlík indický a kozlík jedlý, četné léčivé zástupce má však i Lavandula, Equisetum, Achillea (doporučuji středomořský řebříček voňavý), Crataegus...

Z exotiky doporučuji do vaší pozornosti dikomu divnou, hloh peřenoklaný (Wang2013ecu), kalíškovec obecný, kyslec vlasatý (Ashour2012epc), protihu obecnou a různonažku omanovitou (Gene1998hia). Plotovník obecný se doporučuje do pozornosti bylinářů nejen kvůli srdečním glykosidům, ale především kvůli antibiotickým vlastnostem a k léčbě zranění (Usman2007pva). Ayapana mexická je tradiční kardiotonikum, ale neadaptogen (Melo2013ana).

Z běžných kuchyňských zelenin a přísad: Ještě důležitější než petržel je celer, který je nejen antioxidant (Kooti2017raa), ale i vasorelaxant (Jorge2013vae). Účinná a finančně nenáročná je kombinace celeru (hlíz, řapíků a hlavně drceného semínka) s vasorelaxačním rodem Allium (pórek, česnek kuchyňský, česnek medvědí cibule kuchyňská, lahůdková cibulka a vynikající čínská pažitka), dalšími miříkovitými (hlavně drceným semínkem římského kmínu a koptského kmínu) a opomíjenou černuchou setou. Římský kmín je součást kari směsí, jejichž základem je zázračná protizánětlivá kurkuma patřící do čeledi zázračného zázvoru, který jezme strouhaný. Kari směsi upomínají na cytoprotektivní pískavici řecké seno, jejíž semínko se opět práškuje jako koření. Obyčejný kmín, který kromě mnoha jiných účinků též normalizuje krevní lipidy (Johri2011ccc, plný text na 3 kliky), mám nejraději ve formě pitného extraktu (kmínka) a obecně v drcené formě se sladkými jídly. Obsahem kardioprotektivních miříkovitých (anýzu, fenyklu, koriandru aj.) se vyznačuje další léčivý likér, kontušovka. Na srdce dobrý je i skořicový likér a becherovka. Samotný alkohol plní pouhou roli nepolárního, mírně vasorelaxačního rozpouštědla. U těchto a dalších léčivých alkoholických nápojů (červené víno, víno z černého rybízu, Ribes nigrum) je nutné nepřekročit dávku zhruba 30g alkoholu (2 panáky, 2 skleničky vína nebo 2 piva). A ještě jednou zdůrazňuji celer – Apium graveolens – jako náš domácí, běžně dostupný kardioprotektivní adaptogen. Jeho typická obsahová látka, apigenin, má mnohé blahodárné účinky. Jeho nať a bulvy obsahují složitý fytokomplex (Zhou2009ccf), za jehož typickou vůni je odpovědný hlavně sedanenolid, sedanolid a sedanon anhydrid (Sowbhagya2014ctn). Jeho semínko obsahuje přes 17 dalších glykosidů (celeriosid, celeftalid atd., Kitajima2003pcc), působí proti hypertenzi (Moghadam2013aec) a má tolik dalších účinků, že je div, že z něj také nedělají likér.

Tím seznam kardioprotektiv nekončí. Přikročme k bylinám Ajurvédy. Když pominu kardiotonika typu digitalis a ančar jedovatý, máme v Ajurvédě (dle Vikrant2011rsc) kardioprotektivní achyrant, cejbu, eugenii, oříšek gorgony ostnité, chebuli srdčitou, chřest, jinan, konopí, kopr, koriandr, kratévii varunu, květ lotosu, granátová jablíčka, list i plod morušovníku, obduž Rothovu, opíhled skvělý, skořicovník tamala, smuteň lékařskou, stračku holou, trýzel chejr a již zmíněnou a účinnou šalvěj červenokořennou. Antioxidační granátovník asi znáte všichni, ale já bych zdůraznil spíše méně známou smuteň lékařskou, jejíž ovoce (emblika) je chutné a léčivé. Ke smutním patří i peruánská chanca piedra, která pomáhá ledvinám i srdci.

Vysoké antioxidační (ORAC) skóre, ale i jiné léčivé vlastnosti má ajurvédská bazalka posvátná, známý a účinný kardioprotektivní adaptogen. Ale účinná je i obyčejná bazalka, majorán i dobromysl, máta peprná i máta čínská užívaná v TČM, šalvěj lékařská i jiná (bílá, divotvorná, hispánská, křovitá, malolistá...), rozmarýn, černohlávek, jablečník, šanta a různé další nejen hluchavkovitky.

S omluvou zde pomíjím obrovské množství ostatního zdravého ovoce, z něhož pro forma zmíním dva další zástupce: srdcovitou signaturou se vyznačující třešně srdcovky s jejich krev ředícími kumariny a antioxidačními antokyany a mou oblíbenou aktinidii význačnou, neboli převelice chutné minikiwi plné vitamínu C, které na rozdíl od velkých kiwáčů krásně plodí i v českých podmínkách. Též doporučuji koupit si srdíčkové formičky na vykrajování a pomocí nich připravit kardioprotektivní jídlo z běžných stolních plodin, zvláště z draslíkem oplývajících červených a žlutých melounů a kardioprotektivních bambusových výhonků. V nejmenované asijské zemi existují celé kurzy, kde se mladé dívky učí aranžovat srdíčkové dekorace pro kluky svého srdce, nejlépe v Hello Kitty bento krabičce srdcovitého tvaru. Co tím chtěl básník říci? To, že seznam etnobotanických kardioprotektiv musím prostě nechat nedokončený. Kdo baží po dalším kardioprotektivním čtivu, budiž odkázán na můj fejeton o zdravých tukových potravinách u tématu redukční diety a na srdečný návod ke změně životního stylu Ignarro2007npa, jehož plný text máte na tři kliky.

Kardioprotektivní směsi TČM

Vy jste to dočetli až sem? Vy ještě nejste unavení? No dobrá. Přikročme tedy k TČM. TČM není věda. TČM je kouzelnictví. Způsob, kterým vysvětluje srdeční fyziologii trumfne alchymii i Plinia. Srdce má dle TČM status krále ostatních orgánů. Projevuje se jiskrou v očích, řídí oheň a teplo, ovládá krevní oběh a je domovem principu vitality šen. Není divu, že meridián srdce, než doběhne k malíčku pravé ruky, kde končí, vysílá krkem boční větev až do očního pozadí, aby při palpaci pulzu mohl TČM lékař pohledem do očí s jistotou diagnostikovat srdeční zdraví pacienta. Přes element ohně se srdce spojuje s létem, takže právě v zimě je kvůli srdci potřebné jíst jídla, která jsou jang – dodávají tolik potřebné teplo do tenkého střeva, jehož jangový meridián je protějškem jinového meridiánu srdce. Z řečeného logicky plyne, že základem ochrany srdce je pravidelný biorytmus a důraz na sladkokyselá a pálivá jídla: čínská pikantní sladkokyselá polévka, kuřecí maso ve sladkokyselé omáčce, sladkokyselé vepřové s ananasem a tak podobně (hurá do vietnamské restaurace). Pokud si je ovšem připravujete doma, musíte se ujistit, že víte, která jídla jsou teplá (jang) a která studená (jin). Je-li libo bylinné směsi, v zime i v létě k posílení srdce dopomůže:

Prášek k oživení pulzu byl poprvé zaveden taoistickým mistrem Sun Simiaoem (孫思邈), Hippokratem TČM, v jeho "Příručce nejcennějších receptů" (備急千金要方), která je 1300 let stará a tiskem vyšla poprvé před 800 lety (každý, kdo kdy publikoval ví, jak si vědecké redakce dávají načas). Jeho injekční verzí je tzv. šēng-mài injekce, která se široce využívá k léčbě koronární aterosklerózy a virové myokarditidy (Zeng2013iac). Jednoduchá a mocná je i kardioprotektivní dvojkombinace, kterou anglické texty označují jako nálev danšenu a puerárie (danshen-gegen decoction):

Čínsky by se to řeklo 丹參葛根湯, ale reference na tuto dvojkombinaci mám pouze moderní: Wong2011mpd, Chiu2011ltd a další ji vychvalují do nebe.

Patologie TČM je založena na rozlišování mezi nemocí a syndromem. Srdce jako král orgánů dle TČM jen zřídka samo působí nemoc (sic by následky byly fatální). Proto TČM zná jen dvě nemoci vycházející ze srdce – bušení srdce (palpitace, šin-ťi) a bolest srdce (angina pectoris, cen-šin-tong). Z toho sofistikovaný čtenář jistě snadno pochopí, proč ze složitějších kardioprotektivních kombinací TČM uvádím jen jednu:

Sídlem krve jsou dle TČM sice játra, ale lektvar k překonání stáze v sídlu krve je bezpečný a skutečně kardioprotektivní, s účinkem proti ateroskleróze a ischemii. Pokud vás zajímá hypertenze, mnoho dalších kombinací najdete v TČM sekci v článku o hypertenzi, kde je mimojiné i recept ze štírů, stonožek a pijavek. Plánujete-li využití kardioprotektiv TČM, pro větší důraz a dekorativnost si ve své oficíně určitě připravte ve zdobné dóze chovaný kardioprotektivní šafrán a vedle něj cholesterol snižující monaskus šarlatový, neboli hóng-qū-mǐ, který si musíte u tématu srdce také nastudovat.

| 2010 - 6.11.2019