Drobečková navigace

Nemoci srdce

srdce

Srdce je klíčové pro zachování života, odtud důležitost kardiologie i kardioprotektiv – umělých i přírodních, jimž se zde věnuji. Tento text není pokusem o shrnutí všech chorob srdce, ale komentovaným seznamem přírodních kardioprotektiv. Protože kategorie bylin "dobrých na srdce" (aniž by se bylináři obtěžovali říct jak přesně) tady byla, je a v dohledné době také bude.

Tři základní účinky kardioprotektiv

TČM a bylináři obvykle léčí pouze civilizační choroby srdce. Prostě proto, že kardiochirurgii obecně nezvládají. Obrácená věta však neplatí: nikde není napsáno, že lékař nesmí rozumět fytoterapii. Velmi účinné jsou byliny k prevenci majoritního srdečního problému – aterosklerózy věnčitých tepen a z ní plynoucí ischemická choroby. Léčivé rostliny však umí ovlivňovat i tepovou frekvenci, kontraktilitu, tenzi a volemii. Každý lékař zná digitalis a srdeční glykosidy, které mají charakter paracelsovských léků (tj. sola dosis facit venenum). Ne každý však už ví, že účinné glykosidy se vyskytují i v ženšeni a dalších adaptogenech, které chrání kardiomyocyty a buňky jiných orgánů před odumíráním. Tři základní účinky kardioprotektiv jsou tedy:

  1. účinek proti ischemické chorobě srdce
  2. změna kontraktility srdečního svalu
  3. ochranný účinek na kardiomyocyty

Kardioprotektivní byliny nejsou specifické

Zatímco kardiologové se na srdce specializují velmi úzce, kardioprotektivní byliny působí široce. Tyto byliny většinou obsahují nejrůznější účinné látky, které se svým účinkem neomezují na srdce, ale působí i na cévy, cévní výstelku a jiné orgány. Je též časté, že ta-která bylina prospívá srdci více než jedním mechanismem. Slovo "kardioprotektivní" se tedy nespojuje s ničím konkrétním. Jelikož je ale tradiční a pořád se používá, je nutné se této neostře definované kategorii bylin věnovat.

Byliny a přírodní prostředky chránící srdeční buňky

Nejčastější nemocí srdce je ischemická choroba způsobená aterosklerózou.

Mezi přírodními kardioprotektivy mají zvláštní postavení byliny proti ischemické chorobě. Uplatní se zde hlavně vasorelaxační, antikoagulační a protizánětlivé účinky. Protože o ischemické chorobě srdce mám separátní článek, zde (pro úplnost seznamu kardioprotektiv) jen výčet účinných bylin: achyrant, cejba, česnek a rod Allium obecněeugenie jednokvětá a rod Eugenia obecně, oříšek Euryale ferox, chebule srdčitá, chrpovník lopuchový, chřest, jinan, konopí, kopr, koriandr, kratévie varuna, lotosový květ, marhaník granátový, morušovník bílý, obduž Rothova, opíhled skvělý, puerárie laločnatá, ruměnice listenatá, skořicovník tamala, smuteň lékařská, stračka holá, šalvěj červenokořenná, trýzel chejr a ženšen.

Jak jsem psal výše, je kategorie kardioprotektiv neostře definovaná, ale zato má spoustu zástupců. Titulek tohoto odstavce tedy neberte příliš vážně – jsou tu i byliny s trochu jiným mechanismem účinku (třeba protizánětlivky jako různonažka nebo mírná diuretika jako petržel), jen když jsou "dobré na srdce". (To je ta etnobotanika...) Jsou to:

A další. K těm je samozřejmě nutné přičíst cytoprotektivní adaptogeny. Na srdce jsou to hlavně:

K ochraně srdce se hodí i seznam dietních tukových potravin...

Dalším rozšířením pohledu na přírodní prostředky k ochraně srdce bychom se dostali k dietě. S dostatkem polyfenolů, antioxidantů, vitaminů, karotenoidů (lutein, lykopen, zeaxantin, sláva β-karotenu zachází), vlákniny a správných tuků, například ω-3 nenasycených mastných kyselin (Ignarro2007npa). Seznam dietních tukových potravin jsem už sepsal jinde.

A co říká ochraně srdce TČM?

Způsob, kterým TČM vysvětluje srdeční fyziologii je sofistikovaný, trumfne alchymii i Plinia. Srdce má v TČM status krále ostatních orgánů. Projevuje se jiskrou v očích, řídí oheň a teplo, ovládá krevní oběh a je domovem šen – nižší duše lidské bytosti, která ovlivňuje vitalitu. Není divu, že meridián srdce, než doběhne od srdce k malíčku pravé ruky, vysílá krkem boční větev až do očního pozadí. Přes element ohně se spojuje s létem, takže právě v zimě je kvůli srdci potřebné jíst jídla, která jsou jang – dodávají tolik potřebné teplo do tenkého střeva, jehož jangový meridián je protějškem jinového meridiánu srdce. Z řečeného proto logicky plyne, že základem ochrany srdce je pravidelný biorytmus a důraz na sladkokyselá a pálivá jídla – čínská pikantní sladkokyselá polévka, kuřecí maso ve sladkokyselé omáčce a tak podobně. Je ovšem nutné znát teplé (jangové) jídelní přísady vhodné zvláště v zimě a studené (jinové) přísady vhodných zvláště v létě. Je-li libo bylinné směsi, v zime i v létě praktika TČM pro ochranu srdce napadne:

Jsou to poměrně jednoduché, avšak účinné kombinace adaptogenů. Jednoduchá a mocná je i dvojkombinace

známá pod jménem danshen-gegen decoction. Čínsky by se to řeklo 丹參葛根湯, ale reference na tuto dvoukombinaci mám pouze moderní – Wong2011mpd, Chiu2011ltd a další ji vychvalují do nebe. Patologie TČM je založena na rozlišování mezi nemocí a syndromem – celkovým stavem pacienta. Protože srdce je králem orgánů, bývá dle TČM jen zřídka skutečným původcem nemoci (jinak by byly následky fatální). Z tohoto důvodu TČM rozlišuje jen dvě nemoci vycházející ze srdce – bušení srdce (palpitace, šin ťi) a bolest srdce (angina pectoris, zhen šin tong). Z toho logicky plyne, že ze složitějších kardioprotektivních kombinací TČM uvedu jen jednu:

Je zaužívaná a vhodná i proti ateroskleróze a ischemické chorobě. Další vám jistě nabídne váš TČM praktik.

 

| 27.11.2018