Drobečková navigace

Nemoci srdce a kardioprotektiva

Praktické shrnutí: Fytoterapie má k léčbě nemocí srdce co říct a mnohé zavedené přírodní adaptogeny nesou i nálepku kardioprotektivum: ženšen, danšen, puerárie, sedoulek, rehmánie, pivoňka, klanopraška, měkýn, kotvičník, zmijovice... Poskytuji základní úvod do problematiky a upozorňuji na 4 zajímavé TČM směsi.

Srdce, jako každý orgán, trpí nemocemi. Jsou to nemoci vrozené, získané, hypertrofie, atrofie, ischemie, palpitace, arytmie, nemoci infekční i neinfekční, parazitární, autoimunitní i nádorové, tedy tak různorodé, že o nich souhrnný krátký text snad ani nelze sepsat. Proč tedy obtěžuji? Protože ve fytoterapii máme starobylou lékovou kategorii zvanou kardioprotektiva – byliny, o nichž léčitelé vypozorovali, že jsou "dobré na srdce" dlouho před érou biochemie. Tato stránka je místem, kde je najdete pěkně pohromadě.

Jak působí kardioprotektiva?

Jaká jsou tedy kardioprotektiva a jak působí? Odpověď: Všelijaká a působí tak, že se od nich srdcařům dělá lépe. Pardon za větu, ale až takhle přízemní bylinářství je. Takže konkrétněji. Mezi kardioprotektivy máme ponejvíc vasorelaxancia a byliny protizánětlivé. "Srdce chránící" jsou též byliny proti ateroskleróze a hypertenzi. Koronární ateroskleróza dlouho postupuje, aniž by se jakkoliv projevovala. Až velmi pozdě se projeví jako ischemická choroba srdeční nebo infarkt myokardu. Ateroskleróza je oxidační a imunitní proces, který může být urychlen diabetem, autoimunitními nemocemi a také obezitou – nadbytečný tuk nejenže zvyšuje nejen hladinu cholesterolu, ale i náchylnost organismu k zánětům (Delgado2008oas).

Proti všem těmto civilizačním nemocem se lze bránit přírodními a bylinnými prostředky. Mezi bylinnými kardioprotektivy jsou i pouhé antioxidanty a dokonce i mírná diuretika (snižující volemii) typu petržel. Neměli bychom však kvůli účasti polévkové zeleniny fytoterapii u specifičtějších srdečních nemocí úplně podceňovat. Praktici TČM znají i recepty proti arytmiím a srdeční hypertrofii a používají samozřejmě i paracelsovské srdeční glykosidy a jiné jedy, které jsou v malých dávkách kardiotonické. Upozorňuji však, že v tomto textu se jedům z velké části záměrně vyhýbám a zdůrazňuji neškodné adaptogeny.

Situace v naší klinické praxi

Ve středoevropské praxi dobře chápeme, že není principiálního rozdílu mezi "přírodním" a "umělým". Už od 19. století víme, že všechno, i láska, je jen chemie. Avšak z angloamerického komerčního prostoru k nám proniká silná dichotomie mezi drogami ve vyšším stupni farmaceutického zpracování ("medicines") a drogami, jejichž stupeň farmaceutického zpracování je nižší ("herbs"). Pro ty první se zavádějí čím dál tím složitější zákony a několikastupňové klinické testování zahrnující velké množství výborů a komitétů. U těch druhých se poukazuje na jednotlivé případy toxicit a interakcí, aby se byliny jako celek přeřadily do "čajové medicíny" a "doplňků stravy", u nichž zákon vyžaduje, že léčebné účinky nemají a nesmí o nich mluvit. Nejde mi o to, stavět se proti průmyslovým metodám farmacie. Můj zájem o adaptogeny zahrnuje i adaptogeny syntetické. Spíše bych jen chtěl v poklidu upozornit na to, že 72% japonských lékařů vesele kombinuje fytoterapii se syntetickými léky, zatímco u nás fytoterapii v kardiologii využíváme jen málo. Podávám určitý praktický návod, jak začít.

Přírodní kardioprotektiva z pohledu vědy

Nejčastější nemocí srdce je ischemická choroba způsobená aterosklerózou.

Mohl bych tento odstavec zaplnit popisem tří nejdůležitějších mechanismů, jimiž byliny chrání srdce. Ale začnu jinak: Každý zájemce o fytoterapii si musí uvědomit, že byliny v kardiologii jsou u nás vedeny jako "vědecky nepotrvrzené". Jsou o nich odborné publikace, ale klinicky se nevyužívají. Chybějí jim též několikastupňové klinické testy s výbory a komitéty. A když jim nechybí, tak platí předešlá věta. Kardiolog ještě smí říct pacientovi "přestaňte kouřit a zařaďte do svého jídelníčku více česneku a čínské pažitky", ale když už přidá "užívejte navíc k obvyklým lékům třikrát denně dlouze vařený nálev 4g ženšenu, 6g sedoulku, 4g danšenu a 6g pivoňky a půl hrstě rehmánie", stává se šarlatánem. Aby se přírodní prostředky v kardiologii nepoužívaly, zdůrazňuje se strašidlo jejich lékových interakcí se standardní léčbou. Zde nabízím o přírodních léčivech informace, ne však řešení nastíněného problému. Byliny přitom nikomu nenanucuji. Ten, kdo chce užívat výlučně syntetické a průmyslové léky, dělá rozhodnutí sám za sebe. Ale ať mi nikdo neříká, že problém interakcí (zveličených i skutečných) vyřešit nejde a že kvůli němu se musejí byliny u srdečních nemocí odložit na neurčito. Kardioprotektivní byliny dělím na 2 kategorie, jimž věnuji dvě samostatné kapitoly:

  • vědecké, ale klinicky nevyužívané (kardioprotektivní byliny a adaptogeny)
  • kouzelnické, ale klinicky využívané (kardioprotektivní směsi TČM)

Kardioprotektivní byliny a adaptogeny

Bez ohledu na to, jak různorodé srdeční nemoci jsou, jedno mají společné – snahu, aby srdeční tkáň byla opět zdravá. Čehož základním předpokladem jsou (kromě zdravých chlopní a endokardu) živé, aktivní, pravidelně kontrahující kardiomyocyty. Kardioprotektivní adaptogeny se vyznačují schopností tyto neustále pracující, energeticky náročné buňky chránit. Tři nejdůležitější mechanismy, jimiž to docilují jsou:

  1. působení na kaskádu NO
  2. prevence aterosklerózy
  3. protizánětlivé působení

Tyto účinky nejsou vzájemně zcela oddělené. Účinek na kaskádu NO a imunitu totiž přispívá i k prevenci aterosklerózy. Kardioprotektivní byliny též nejsou specifické – ve svém účinku se neomezují pouze na srdce. Kromě myokardu chrání v různé míře i jiné buňky těla (jsou cytoprotektivní). Všichni známe cytoprotektivní účinek antioxidantů, ale adaptogeny mají i jiné mechanismy působení, než pouhé vychytávání volných radikálů. ORAC skóre, tedy antioxidační mohutnost, není typickou vlastností adaptogenů. ORAC některých adaptogenů je vynikající (čaga, majorán, bazalka...), častěji však průměrný. Například modelový adaptogen ženšen se přímým vychytáváním radikálů téměř vůbec nevyznačuje, zato však inhibuje apoptózu, usnadňuje regeneraci po infarktu a chrání endokard. Adaptogeny s protizánětlivým účinkem nejenže snižují rozsah poškození u již se dostavivší mrtvice, ale například i zabraňují destrukci srdečního kolagenu u revmatoidní artritidy, která, jak víme, klouby jen líže, ale srdce hryže. Některé byliny se tudíž u všech kardiovaskulárních témat opakují: danšen, sedoulek, puerarie, vrcholák, měkýn, notoginseng, kořen pivoňky čínské, rehmánie, děhel, koprníček a samozřejmě i modelový adaptogen ženšen. Je to jen krátký seznam, ale je zbytečné uvádět desítky dalších, když do praxe nezavedeme ani pět základních. V ČR lze snadno sehnat:

Jsou to běžné, naprosto bezproblémové čínské drogy. Pro náročné jsou tady dodavatelé bylin z Tchaj-wanu i Japonska. Léčebně je samozřejmě smí použít jen odborník, ale mají i využití kulinární, zejména v polévkách. Jejich účinek zvýrazníme přidáním taktéž bezpečného, ale drahého

Dávkování má brát v potaz zdravotní stav, ale i finanční možnosti pacienta. Lze začít třeba směsí, v které jsou 4g z každé drogy (6 x 4 = 24g bylin celkem) a množství postupně upravovat. V TČM jsou naprosto běžné dávky přes 100g bylinného materiálu, pokud jsou k tomu léčebné důvody. Z tohoto důvodu léčba kvalitními bylinami není úplně levná ani tehdy, když se těm předraženým vyhneme. Užívání účinného množství drogy však nelze nahradit pár drobnýma TČM pilulkama, které většinou sestávají z pouhého bylinného prášku.

Vědecké reference k výše doporučeným drogám

Jiné významné kardioprotektivní adaptogeny

Bez nadsázky se dá říct, že prakticky všechny adaptogeny (minimálně ty přírodní) chrání buňky včetně buněk srdce, a tedy je lze označit za kardioprotektivní. Mým cílem však není zde jmenovat všechny adaptogeny, nýbrž zdůraznit pár dalších dle mého názoru zvlášť význačných.

Etnobotanické kardioprotektivní byliny

Existují stovky etnobotanických kardioprotektiv – bylin, o nichž ti či oni domorodci tvrdí, že jsou "dobré na srdce". Uvádím jen část z nich a také je už tak detailně nereferencuji – vždyť googlit umíte i sami. Tradiční kardioprotektiva našeho bylinářství jsou bedrník, bříza, chmel, kopřiva, kozlík lékařský, levandule lékařská, meduňka, mochna husí, petržel obecná, přeslička rolní, řebříček obecný, srdečník obecný, světlice barvířská (Han2013eai), truskavec ptačí, tužebník jilmový, třezalka tečkovaná a snad i další – za úplnost seznamu neručím a návod k jejich dávkování nepodávám. U většiny jestvuje víc než jeden zajímavý druh – z rodu Valeriana je to například kozlík indický a kozlík jedlý, četné léčivé zástupce má však i Lavandula, Equisetum, Achillea (doporučuji středomořský řebříček voňavý), Crataegus...

Z exotiky doporučuji do vaší pozornosti dikomu divnou, hloh peřenoklaný (Wang2013ecu), kalíškovec obecný, kyslec vlasatý (Ashour2012epc), protihu obecnou a různonažku omanovitou (Gene1998hia). Plotovník obecný se doporučuje do pozornosti bylinářů nejen kvůli srdečním glykosidům, ale především kvůli antibiotickým vlastnostem a k léčbě zranění (Usman2007pva).

Z běžných kuchyňských zelenin a přísad: Ještě důležitější než petržel je celer, který je nejen antioxidant (Kooti2017raa), ale i vasorelaxant (Jorge2013vae). Účinná a finančně nenáročná kombinace celeru (hlíz, řapíků a hlavně drceného semínka) s vasorelaxačním rodem Allium (pórek, česnek kuchyňský, česnek medvědí cibule kuchyňská, lahůdková cibulka a vynikající čínská pažitka), dalšími miříkovitými (hlavně drceným semínkem římského kmínu a koptského kmínu) a opomíjenou černuchou setou. Římský kmín je častá součást kari směsí, jejichž základem je zázračná protizánětlivá kurkuma patřící do čeledi zázračného zázvoru, který jezme strouhaný. Kari směsi upomínají na cytoprotektivní pískavici řecké seno, jejíž semínko se opět práškuje jako koření. Obyčejný kmín, který kromě mnoha jiných účinků též normalizuje krevní lipidy (Johri2011ccc, plný text na 3 kliky), mám nejraději ve formě pitného extraktu (kmínka) a obecně v drcené formě se sladkými jídly. Obsahem kardioprotektivních miříkovitých (anýzu, fenyklu, koriandru aj.) se vyznačuje další léčivý likér, kontušovka, který se také hodí jako přísada do zmrzlin, dezertů a sladkých polévek. Musí však jít o extrakty připravené studenou macerací skutečných bylin, nikoliv o pouhý ochucený alkoholický nápoj. U těchto a dalších pitných extraktů (např. skořicový likér) jde o způsob konzumace léčivého koření, nikoliv alkoholu. Ten plní pouhou roli nepolárního, mírně vasorelaxačního rozpouštědla. U tohoto i jiných léčivých alkoholických nápojů (červené víno, víno z černého rybízu, Ribes nigrum) je nutné nepřekročit dávku zhruba 30g alkoholu (2 panáky, 2 skleničky vína nebo 2 piva), nad kterou se začíná projevovat toxicita etanolu. Jo a já jsem ještě dost nezdůraznil ten celer – Apium graveolens – náš domácí, běžně dostupný adaptogen. Jeho typická obsahová látka, apigenin, má mnohé blahodárné účinky. Jeho nať a bulvy obsahují složitý fytokomplex (Zhou2009ccf), za jehož typickou vůni je odpovědný hlavně sedanenolid, sedanolid a sedanon anhydrid (Sowbhagya2014ctn). Jeho semínko obsahuje přes 17 dalších glykosidů (celeriosid, celeftalid atd., Kitajima2003pcc), působí proti hypertenzi (Moghadam2013aec) a má tolik dalších účinků, že je div, že z něj nedělají likér.

Kari směsi se vyvinuly z léků Ajurvédy. Ke kardioprotektivním šampionům Ajurvédy (když pominu paracelsovská kardiotonika typu digitalis a ančar jedovatý) patří dle Vikrant2011rsc též achyrant, cejba, eugenie, oříšek gorgony ostnité, chebule srdčitá, chřest, jinan, konopí, kopr, koriandr, kratévie varuna, květ lotosu, granátová jablíčka, list i plod morušovníku, obduž Rothova, opíhled skvělý, skořicovník tamala, smuteň lékařská, stračka holá, trýzel chejr a již zmíněná a účinná šalvěj červenokořenná – z tohoto seznamu si každý, kdo baží po exotice, jistě vybere. Antioxidační moc granátovníku asi znáte všichni, ale já bych zdůraznil spíše méně známou smuteň, jejíž ovoce (emblika) je chutné a léčivé. Smutní je víc druhů, z nichž explicitně zmiňme peruánskou chanca piedra, která pomůže nejen ledvinám, ale i srdci.

Vysoké antioxidační (ORAC) skóre, ale i jiné léčivé vlastnosti má ajurvédská bazalka posvátná, známý a účinný kardioprotektivní adaptogen. Ale účinná je i obyčejná bazalka, majorán i dobromysl, máta peprná i máta čínská užívaná v TČM, šalvěj lékařská i jiná (bílá, divotvorná, hispánská, křovitá, malolistá...), rozmarýn, černohlávek, jablečník, šanta a různé další nejen hluchavkovitky.

S omluvou zde pomíjím obrovské množství ostatních cytoprotektivních bylin, zelenin a ovoce, z něhož pro forma zmíním pouhé dva zástupce: srdcovitou signaturou se vyznačující třešně srdcovky s jejich krev ředícími kumariny a antioxidačními antokyany a mou oblíbenou aktinidii význačnou, neboli převelice chutné minikiwi plné vitamínu C, které všem doporučuji pěstovat – na rozdíl od velkých kiwáčů krásně plodí i v českých podmínkách. Též doporučuji koupit si srdíčkové formičky na vykrajování a pomocí nich připravit kardioprotektivní jídlo z běžných stolních plodin, zvláště z draslíkem oplývajících červených a žlutých melounů a kardioprotektivních bambusových výhonků. Pokud si výrobu srdíček z bambusových plátků neumíte představit, pak vězte, že v nejmenované asijské zemi existují celé kurzy, kde se mladé dívky učí aranžovat jídelní srdíčkové dekorace z úplně všeho, včetně rýžových kuliček, pro kluky svého srdce, nejlépe v Hello Kitty bento krabičce srdcovitého tvaru. Co tím chtěl básník říci? To, že seznam etnobotanických kardioprotektiv musím prostě ukončit a nechat nedokončený. Nelze sem totiž vepsat každou bylinku, zelinku a ovocíčko, které kdy obsahovalo antioxidanty a cytoprotektiva, sic by to byl seznam nekonečný. Kdo baží po dalším kardioprotektivním čtivu, budiž odkázán na glosu o zdravých tukových potravinách u redukční diety a na srdečný návod ke změně životního stylu Ignarro2007npa, jehož plný text máte na tři kliky.

Kardioprotektivní směsi TČM

TČM je kouzelnictví. Způsob, kterým vysvětluje srdeční fyziologii je sofistikovaný, trumfne alchymii i Plinia. Srdce má status krále ostatních orgánů. Projevuje se jiskrou v očích, řídí oheň a teplo, ovládá krevní oběh a je domovem principu vitality šen. Není divu, že meridián srdce, než doběhne k malíčku pravé ruky, kde končí, vysílá krkem boční větev až do očního pozadí, aby při hmatovém pozorování pulzu bylo možné pohledem do očí ještě lépe diagnostikovat srdeční zdraví pacienta. Přes element ohně se spojuje s létem, takže právě v zimě je kvůli srdci potřebné jíst jídla, která jsou jang – dodávají tolik potřebné teplo do tenkého střeva, jehož jangový meridián je protějškem jinového meridiánu srdce. Z řečeného proto logicky plyne, že základem ochrany srdce je pravidelný biorytmus a důraz na sladkokyselá a pálivá jídla: čínská pikantní sladkokyselá polévka, kuřecí maso ve sladkokyselé omáčce, sladkokyselé vepřové s ananasem a tak podobně – sladkokyselá jídla v čínských, vietnamských a thajských restauracích vůbec nejsou nezdravá. Pokud si je ovšem připravujete doma, musíte se ujistit, že znáte teplé (jangové) jídelní přísady vhodné do zimních jídel a studené (jinové) přísady vhodné naopak do jídel letních. Je-li libo bylinné směsi, v zime i v létě praktika TČM k ochraně a posílení srdce napadne:

Injekční verzí prášku k oživení pulzu, který byl poprvé zaveden Hippokratem TČM, taoistickým mistrem Sun Simiaoem (孫思邈) v jeho "Příručce nejcennějších receptů" (備急千金要方) napsané před 1300 lety a publikované před 800 lety (každý, kdo kdy publikoval ví, jak si vědecké redakce dávají načas), je tzv. šēng-mài injekce, která se široce využívá k léčbě koronární aterosklerózy srdce a virové myokarditidy (Zeng2013iac). Jednoduchá a mocná je i dvojkombinace, kterou anglické texty označují jako nálev danšenu a puerárie (danshen-gegen decoction):

Čínsky by se to řeklo 丹參葛根湯, ale v literatuře TČM jsem ji nedohledal. Reference na tuto dvojkombinaci mám pouze moderní: Wong2011mpd, Chiu2011ltd a další ji vychvalují do nebe.

Patologie TČM je založena na rozlišování mezi nemocí a syndromem. I když bývá srdce postiženo syndromy vycházejícími odjinud, jako král orgánů je dle TČM jen zřídka původcem nemoci (sic by následky byly fatální). Proto TČM zná jen dvě nemoci vycházející ze srdce – bušení srdce (palpitace, šin-ťi) a bolest srdce (angina pectoris, cen-šin-tong). Z toho sofistikovaný čtenář jistě snadno pochopí, proč ze složitějších kardioprotektivních kombinací TČM uvádím jen jednu:

Sídlem krve jsou dle TČM sice játra, ale tato relativně bezpečná směs je skutečně kardioprotektivní a vhodná i k preventivnímu užívání (pod vedením odborníka a s pravidelnými přestávkami), kdy se projeví její účinek proti ateroskleróze a ischemii. Je-li libo dryáky více vzrušující, račte zkusit TČM sekci v článku o hypertenzi, která obsahuje mimojiné i recept ze štírů, stonožek a pijavek a s ní související mrtvici, kterou TČM v akutní fázi léčí sloučeninou rtuti, arsenu a rohu nosorožce vyznačující se nádherně šarlatovou barvou. Pro větší důraz si též připravte ve zdobné dóze chovaný kardioprotektivní šafrán a cholesterol snižující monaskus šarlatový, neboli hóng-qū-mǐ. Další adrenalinové lektvary k oživení šedé fádnosti světa vám jistě doporučí promovaný TČM praktik specializovaný na srdečně-cévní nemoci.

| 2010 - 4.9.2019