Drobečková navigace

Vysoký krevní tlak (hypertenze)

Praktické shrnutí: Hypertenze (hypertenzní choroba) je časté onemocnění, u nějž lze s výhodou využít léčivé rostliny. Nedoceněný v tomto směru je ženšen, šišák, měkýn, ale i česnek, celer, hloh, dvouzubec a další rostliny exotické i běžné. Článek zlepší vaše chápání hypertenze a informuje o mnoha možnostech její fytoterapie, u níž čestná zmínka patří bylinářské praxi TČM.

Primární a sekundární hypertenze

Krevní oběh je hydraulický obvod sestávající z pumpy (srdce), potrubí (tepny, vlásečnice, žíly) a regulace. V regulaci krevního tlaku hrají roli pouze tři hlavní faktory:

  1. světlost cév
  2. objem krve a
  3. srdeční výkon

Jelikož osmolarita (množství iontů) v krevní plazmě se udržuje v úzkém rozmezí, lze její objem zhruba regulovat příjmem jejího hlavního iontu – sodíku. Příliš bych ale zjednodušoval, kdybych řekl, že tudíž na hypertenzi platí relaxace cév, uklidnění srdce a nižší příjem sodíku. Takhle jednoduché to není. Krátkodobou prioritou krevního oběhu je dodávka kyslíku, hlavně do mozku. Kvůli ní je fyziologicky přípustná krátkodobá zátěžová hypertenze. O hypertenzní chorobu se jedná až tehdy, je-li krevní tlak zvýšený dlouhodobě, v klidu.

Primární hypertenze

Většina případů (95%) klidové hypertenze nemá zjevných příčin a říká se jí hypertenze primární, čili esenciální. Zbylých 5% případů tvoří hypertenze sekundární, jejíž příčina tkví v jiné nemoci. Primární hypertenze je asi z 30% dědičná, zbytek lze ovlivnit životosprávou. Hlavními rizikovými faktory primární hypertenze jsou:

  • Příjem sodíku (sůl, slané potraviny, glutamát sodný, Vegeta, Podravka...)
  • Arterioskleróza (kornatění tepen)
  • Obezita
  • Inzulin, hlavně při diabetu II. typu
  • Stres
  • Návykové látky (nejen nikotin)

Tyto faktory se vzájemně posilují a vytvářejí začarovaný kruh. Sodík stahuje cévy přímo i nepřímo aktivací natriuretického hormonu. Kornatění tepen je přirozená součástí stárnutí, k níž vede mnoho dalších nemocí. Inzulin (jehož hladina je při diabetu II. typu zvýšená) zvyšuje hladinu sodíku, zvyšuje tlak aktivací jiných hormonů a zhoršuje kornatění. Stres zpočátku vede k bušení srdce a hypertenzi přechodně, později ke kornatění a hypertenzi trvalé. A konečně, primární hypertenze se vyskytuje i u štíhlých, zdravě žijících osob bez rizikových faktorů.

Sekundární hypertenze

V menším počtu (5%) případů má zvýšený krevní tlak zjevnou příčinu v jiné chorobě: zúžení aorty, onemocnění ledvin, nadprodukce hormonů (katecholaminy, kortikosteron, aldosteron, kortisol, thyroxin, růstový hormon, parathormon, renin, endotelin...), těhotenství, léky (některá antibiotika, antidepresiva, antikoncepční pilulky), mozková onemocnění (trauma, záněty, obrna, nádory atd.) Tomuto typu hypertenze se říká sekundární. K vnitřním orgánům silně souvisejícím s hypertenzí patří ledviny, játra a plíce. Ledviny regulují objem krevního plazmatu a přímo regulují krevní tlak. Zvláštní diagnostickou kategorií, jdoucí nad rámec tohoto textu, též tvoří hypertenze plicní a portální (jaterní, postihující trávicí trubici). Základní informace najdete třeba sylabu "Arteriální hypertenze a hypotenze" (pdf) z Ústavu patologické fyziologie LFHK UK.

Léčba hypertenze

U hypertenze je důležitá přesná diagnóza. A to hlavně diferenciální diagnóza zvláštních případů sekundární hypertenze, která musí vždy být v rukou lékaře. Řekněme si hned na začátku, že prognóza hypertenze je obecně pesimistická. I tehdy, když jde o "pouhou" hypertenzi primární, bývá už u většiny pacientů zbytnění srdce a cévní stěny natolik pokročilé, že úplné vyléčení nelze provést. S trochou nadsázky lze říct, že léčbu hypertenze je nejlepší začít 30 let před propuknutím prvních příznaků. Viz též přehled Rysz2017hcn a český článek "Nefarmakologická terapie hypertenze". Čtyři pilíře této léčby jsou
  1. Životní styl (úprava)
  2. Stres (boj proti)
  3. Sodík (snížení příjmu)
  4. Měření (pravidelný monitoring krevního tlaku)

Máte problémy se stresem, nadváhou, či cukrovkou? K léčbě hypertenze je musíte řešit.

Pátým pilířem je správná farmakoterapie, která má mít i bylinnou složku. Empiricky bylo zjištěno, že k prevenci hypertenze napomáhá redukce hmotnosti (Sorof2002ohc), aerobní cvičení (Duijnhoven2010ibr), redukce sodíku (ne víc než 3g denně vyjma sportovce), nikotinu, kofeinu, alkohol max. 30g denně, posílení příjmu draslíku (hlavní minerál veškeré zeleniny) a přechod z nezdravých tuků na zdravé. Obtížná bývá (je-li nutná) redukce tělní hmotnosti. Snadné je naopak měření krevního tlaku, i když i to lze zanedbat. Jelikož se hypertenze objevuje i u lidí zdánlivě zdravých, říká se jí také tichý zabiják. Přímou hrozbou je zde mechanické selhání cévní stěny, hlavně krvácivá mozková mrtvice. Než přistoupím k výčtu účinných léčivých rostlin, je žádoucí bližší diskuse regulace cévního průsvitu, srdeční aktivity a objemu krve (volemie), jejichž souhra určuje krevní tlak.

Regulace cévního průsvitu

Cévy jsou za normálních okolností vysoce pružné trubice, jejichž stěna má tři vrstvy: Tenká vnitřní výstelka (endotel), střední vrstva vaziva a cévních svalů a vnější vazivová vrstva. Vazivo cév je velmi pevné, ale také velmi pružné, obsahující velké množství elastinu. Na regulaci se podílí jak jejich pružnost, tak cévní svalovina. Nejvíce svalů mají tepny. Svaly cév jsou hladké, vůlí neovladatelné. Jsou však inervované autonomnímí (sympatickými i parasympatickými) vlákny, které způsobují nejen to, že se červenáme a běláme i když právě nechceme, ale také řídí krevní tlak. Svaly cév si za normálních okolností udržují vysoký tonus, čímž udržují mnohem menší průsvit cév než při úplné relaxaci. Při silném podráždění, například při přetětí cévy, se naopak cévní svaly dokážou úplně stáhnout průsvit – proto i těžká zranění zpočátku téměř vůbec nekrvácejí.

Tonus cévních svalů závisí na Ca2+

Signálem ke kontrakci svalů cév (a svalů obecně) jsou ionty vápníku (Ca2+). V klidovém stavu je buněčná membrána pro ně nepropustná a jejich koncentrace v buňce je mizivá. Při podráždění (například nervovým impulzem) se však v membráně svalového vlákna otevírají řízené Ca2+ kanály, které způsobí kontrakci svalu. Cokoliv, co otevírá Ca2+ kanály či jinak zvyšuje hladinu Ca2+ v buňkách cévních svalů působí zvýšení krevního tlaku. Příklady: angiotenzin II, vasopresin, adrenalin, noradrenalin... Naopak, cokoliv co Ca2+ kanály zavírá nebo hladinu Ca2+ jinak snižuje působí hypotenzně. Příklady: prostacyklin, amlodipin, adrenomedulin, CGRP, plynné přenašeče...

Plynné přenašeče snižující krevní tlak

Oxid dusnatý (NO) má vlastnosti, které z něj dělají velmi důležitou biomolekulu.

Plynné přenašeče – oxid dusnatý (NO), oxid uhelnatý (CO) a sulfan (H2S) – snižují krevní tlak. Přesněji, tyto plynné molekuly, které jsou ve velkém množství jedovaté, tělo v malém množství přirozeně vytváří a používá k přenosu informace, protože velmi snadno a rychle procházejí tkáněmi. Všechny snižují hladinu Ca2+ a tím relaxují cévní svaly. Nejdůležitější z nich, NO, vzniká v endotelu tehdy, když céva cítí rychlý a turbulentní krevní proud. NO vytvořený v této konkrétní cévě pak relaxuje její svaly a také svaly cév ležících níže po proudu (protože NO se v krvi velmi dobře rozpouští). Krev nakonec NO zanese též zpátky do pravé srdeční komory a odtud do plic, kde NO opět relaxuje cévy a dokonce i průdušinky. NO (kterému se dříve říkalo též endotelový vazorelaxační faktor) tak nejenže provádí zpětnou vazbu cévního průsvitu, ale též usnadňuje dýchání a celkově tělo připravuje na zvýšenou fyzickou zátěž. NO a další plynné přenašeče proto lze považovat za adaptogeny. Za potenciální adaptogeny lze považovat i chemické zdroje NO a téř byliny a léky, které zvyšují hladinu nebo účinnost plynných přenašečů. Plynné přenašeče jsou v těle v podstatě signálem zátěže.

Vasorelaxační byliny a adaptogeny

Stejně jako nitrovasodilatátory (nitroglycerin atd.) se berou jako rychlá pomoc při angina pectoris, samotný NO, který je v zásadě adaptogen, lze podávat inhalačně. NO usnadňuje dýchání, snižuje hypertenzi a zlepšuje regeneraci cév. Viagra (sildenafil) zesiluje signální kaskádu NO na jejím konci – zvyšuje sílu příjmu NO signálu v hladkých svalech. Viagra tak má ve srovnání s nitrovasodilatátory relativně málo vedlejších účinků, působí proti hypertenzi plicní i systémové, je mírně protizánětlivá a regenerační. Její účinek na erekci je také daný zesílením přenosu NO signálu do cév topořivého tělesa. Vasorelaxační účinek však mají i mnohé byliny:

Regulace krevního objemu

70% hmotnosti lidského těla tvoří voda, přesněji vodní roztok minerálů a bílkovin. Ten má v těle dvě základní formy: nitrobuneční tekutina (asi 40% hmotnosti těla) a mimobuněční tekutina, která se dále dělí do tří rezervoárů: krevní plazma, míza a tkáňový mok. Všechny mají zhruba stejný obsah iontů odpovídající 0,9% roztoku NaCl – fyziologickému roztoku.

Krevní objem (volemie) je součtem plazmy a krvinek. Podíl červených krvinek v krvi (hematokrit) je 47% u mužů, 42% u žen. Další 1% tvoří krvinky bílé. Hlavním kationtem krevní plazmy a mimobuněčné tekutiny obecně je sodík (Na+), kterého máme v těle celkem asi 70-100g. Hlavním kationtem nitrobuněčné tekutiny (krvinky a obecně cytoplazma) je draslík (K+), kterého máme celkově asi 100-140g. Aniontem obou tekutin je chlor (Cl-). Vápník (Ca2+) a hořčík (Ca2+) se vyskytují téměř jen v mimobuněčné tekutině, uvnitř buněk je jejich koncentrace velmi nízká. Můžou se proto stejně jako Na+ používat k přenosu signálů do buněk.

Jelikož voda membránou buněk volně proniká, můžou ledviny řídit volemii tím, že řídí obsah soli (tj. NaCl) v krevní plazmě. Ledviny mají ve zvyku šetřit solí i vodou – vždyť víte, jaká to byla kdysi vzácnost. Lidské tělo tyto cennosti neumí ukládat jinak, než ve formě tkáňového moku, jehož množství závisí na krevním tlaku. Ledviny, které řídí nejen volemi, ale i množství tkáňového moku, si o zvýšení krevního tlaku umí říct sekrecí reninu (ren = ledvina). Renin aktivuje angiotenzin konvertázu (ACE), ta promění angiotenzin na angiotenzin II a ten způsobí kontrakci cév. Vzácný sodík se tím uschová na horší časy ve formě tkáňových otoků. (Doznání: Zjednodušuji. Množství tkáňového moku ovlivňuje i propustnost kapilár, lymfatická drenáž atd. Role sodíku je však stěžejní.)

Srdce při přílišné volemii umí požádat ledviny o úlevu. Signálem je atriální natriuretický peptid, který se vytváří v srdečních síních a který zvyšuje vylučování NaCl v ledvinách. A tím komplexita nekončí. Prodloužená mícha, která řídí tělní vodu, minerály a také žízeň, má nouzové okruhy pro stoj na hlavě i šplh po tyči, pro popáleniny i omrzliny, pro lágry i slanečkovou dietu... Je zde aldosteron, kortizol, ale hlavně vasopresin, a když volemie (jak hlásí baroreceptory cév) kriticky klesá, neb vás mlátí na dereši či rubají mečem, je zde adrenalin a noradrenalin, jež umožňují přežít ztrátu až 2 litrů krve (někdy i více). Je tam tedy dostatek prvků, co se můžou pokazit, a dle prvního Murphyho zákona se také pokazí. A druhý Murphyho zákon dodává, že když se něco pokazí, pokazí se všechno naráz. Kohnův logický důsledek pak dí, že dva za sebou jdoucí průšvihy jsou vždy teprve začátek a Murphyho princip pro pacienty shrnuje, že jestli lékař pojmenuje tvou nemoc, neznamená to, že ví, o co jde.

Další přírodní antihypertensiva

Vysvětlili jsme si tedy, proč je hromadění sodíku v těle přímou příčinou hypertenze. Ale ač přebytek sodíku ve stravě je špatný vždy, i snaha o příliš nízký příjem sodíku se může vymstít – ledviny můžou zpanikařit a uvolnit renin, aby z té vzácné soli víc ušetřily. Hypertenze představuje problém i pro bylináře. Víme s naprostou jistotou, že naše tradiční byliny proti hypertenzi aspoň trochu fungují, ale nevíme už tak úplně proč. Zmiňoval jsem už několik málo vasorelaxačních bylin, ale byliny jsou i kardiorelaxační, protistresové, nebo můžou působit na renin/angiotenzinový systém jako mnohé běžné léky proti hypertenzi. Jak jsem koupil (AlDisi2016ahh, Anwar2016ahh aj.), tak prodávám:

Dle Amel2013tth k tradičním bylinám proti hypertenzi patří též benedikt, brutnák, jedovaté jmelí bílé, kozlík, moráček přeslenitý, šandža a tagar-ganthoda. Přírodní ekvivalenty renin-angiotenzinových hypotenziv (ACE inhibitorů) se pokouší identifikovat studie Ahmad2017rae, která kromě již zmíněných vyzdvihuje lilek hybridní, solničku výběžkatou, pepřenec průsvitný a rudodřev ptačí (účinnou látkou je astilbin, Lucas2010ace). Zvláštní kapitolou je hypertenze diabetická, u níž Zar2013peh jako nadějné identifikuje česnek, jinan, lilek, lolot, měkýn, morač zákrovnatý, smuteň hořkou a vícero rostlin ze zázračné čeledi hluchavkovitých. Jak jsem už říkal, hypertenze je většinou běžnými metodami (tj. léky ani bylinami) neléčitelná, ale ničemu neuškodí, když pacient užívá i adaptogeny doposud nezmiňované, třeba bakopu, eleuterokok a vitánii. K vyplavení sodíku se též doporučuje konzumace melounové šťávy, hojného zdroje draslíku a zázračných živin typických pro čeleď tykvovitých.

Bylinná léčba hypertenze dle TČM

TČM ve fytoterapie hypertenze nelze pominout. Stejně jako Ajurvéda, rozlišuje TČM u hypertenze vícero diagnostických kategorií a má k dispozici směsi, které potlačují hlavní příznak (zvýšený krevní tlak), vedlejší příznaky (závratě, bolesti hlavy, únava, otoky, slabost v nohou) a i jinak pomáhají. Dle Wang2012csh k nejdůležitějším patří:

Dle téhož přehledu lze navíc doporučit:

Trpělivý čtenář jistě odpustí, že uvádím jen malý zlomek bylinných antihypertenzních kombinací TČM. Na oplátku doufám, že sami budete pilní a inspirujete se uměním TČM sestavovat kombinace pro konkrétní pacienty. Hypertenzi řadí TČM k závratím a vždy se ptá po její etiologii – může to být stagnace hlenu, stagnace krve, přebytek jaterního jang, nedostatek krve nebo čchi, nedostatek jaterně-ledvinového jin a další pojmy, kterým jako pouhý vědec nerozumím. TČM pojmy krev, hlen, jang (=teplo), jin (=chlad), stagnace se obecně nepoužívají v doslovném, ale v imaginárním smyslu, protože teorie TČM byla formulována ještě v době, kdy Galénos zveřejnil své známé dělení tělních tekutin na krev (sanguis), hlen (phlegma), žlutou žluč (cholé) a černou žluč (meléna cholé). Když se v TČM mluví o "jaterním ohni", ne abyste si naivně mysleli, že jde o hepatitidu. Játra se totiž pojí s čínskými elementy dřeva a vzduchu a řídí ohniště krve, o níž staří Číňané věřili, že z jater vychází a v období tělesného klidu se do nich zase vrací. Proto se v TČM u hypertenze tolik mluvívá o játrech. Čchi dřeva tíhne vzhůru a při celkové deficienci jin může jaterní jang vzplanout a vyžadovat léčbu. I pojmy "oheň", "ohniště" jsou však imaginární – znamenají totéž, co energie a čakry jiných mystických systémů. Ale navzdory vší dřevnosti TČM s játry není tak úplně mimo – opravdu fungují jako krevní filtr. A ledviny v hypertenzi také hrají důležitou roli. Tisícileté klinické zkušenosti TČM nelze smést ze stolu kvůli pouhému bazírování na několika nevědeckých termínech.

Starobylé principy sestavování bylinných kombinací v TČM jsem už přiblížil jinde, takže zde se můžu omezit na výčet bylin. Při hypertenzi TČM dle Wang2012csh předepisuje hlavně hlíznatku vysokou, rehmánii lepkavou, achyrant dvouzubý a koprníček čínský, k nimž Loh2017vec přidává řemdihák zobanolistý, puerarii Thomsonovu, žabník východní a ženšen notoginseng. Poslědně jmenovaný TČM u hypertenze z neznámých důvodů preferuje před jinými druhy ženšenu. Dle Xiong2013chf hned několik čínských směsí působí na biochemickou dráhu reninu-angiotenzinu potenciálně působí hned několik čínských směsí, včetně TČM směsi Niu Huang Jiang Ya, lektvaru Qingxuan Jiangya (Xiao2016qjd) a níže popsaného lektvaru pinelie, atraktylis a hlíznatky. Dle Xiao2016qjd lektvar Qingxuan Jiangya působí též proti hypertrofii cévní svaloviny.

Důležitá poznámka: Pokud navštívíte lékaře TČM, musíte se při výběru bylin řídit jeho instrukcemi. Zatímco MUDr. lékař nějaké to "bylinkování" navíc ještě snese, lékaři TČM samoléčbu přímo nenávidí. Předpis od TČM lékaře nesmíte svévolně doplňovat dalšími bylinami dle hesla "čím víc tím líp". Na rozdíl od MUDr. lékařů totiž praktici TČM dbají rovnováhy jin a jang, čaker a meridánů, tepla a chladu, sucha a vlhkosti, což jim bylinami navíc totálně rozhodíte. Věda k TČM teoriím obecně nemá co řict, ale jak jsem už říkal onde, nemá smysl si vybírat za lékaře kouzelníka, když se nemíníte jeho instrukcí také držet.

Závěr

Byliny účinné v léčbě hypertenze existují a je jich více, než jsem zde jmenoval. U adaptogenů je výhodou, že je prakticky nelze předávkovat. Nejde ovšem rozhodně o zázrak. Většina tlakařů na tom již bývá hůř, než aby jim pomohly k úplnému vyléčení. Když už jednou došlo ke skleróze / zbytnění cévní stěny / myokardu, bývá často nutné k maximální relaxaci hladké svaloviny použít tvrdá antihypertenziva typu amlodipin. Co ale dělat, když jste lékař, a váš manuál vám při amlodipinu, warfarinu a spoustě dalších léků byliny kvůli interakcím zakazuje? Musíte poslechnout, jinak vás vyhodí ze zaměstnání. Není podstatné, že interakce ženšenu s amlodipinem je nepodstatná (Ryu2014npi) a totéž platí o warfarinu (Zhu1999pig, Vaes2000iww, Lee2010ibw). Není podstatné, že ženšen sám je mírně antiokoagulační (Jin2007aaa, Yu2006aaa, Yun2001ekr) a v Asii patří k oblíbeným srdečně-cévním lékům (Jia2012cgm, Gai2012egr, Li2012srg, Maslov2009ica, Han2013eai). Jakmile za vás rozhoduje manuál, nemůžete nic dělat. Pacient půjde k mistru TČM či jinému léčiteli, který mu mezi šarlatem a pentagramy doporučí to, co mu vy jako lékař doporučit nesmíte.

Omlouváme se, ale tento článek není dokončen. Současná, rozpracovaná verze nevyjádřuje jeho konečnou podobu.