Drobečková navigace

Chřipka a nachlazení

Praktické shrnutí: Chřipka a nachlazení, neboli banální respirační infekce, nevyžadují v drtivé většině případů léčbu antibiotiky. Jmenuji zde určité množství bylin a "zaručených" TČM a TAM návodů, jak se s kýcháním a smrkáním vyrovnat.

V bylinářství existuje kategorie bylin, které se doporučují vyloženě na banální infekce horních dýchacích – chřipku, angínu a nachlazení. Nazval bych je "respirační byliny". Tyto si nepleťme s prsními čajovinami a bylinami na "prsní neduhy", pod nimiž se častěji skrývají kardioprotektiva účinná třeba proti "bolesti v hrudi" (lat. angina pectoris). Právě zmíněné "respirační byliny" se uplatní právě jen proti běžným formám nachlazení a při rekonvalescenci po závažnějších infekcích. Proti život ohrožujícím respiračním chorobám (černý kašel, záškrt, plicní mor a tuberkulóza) byliny nepomáhají a je při nich nutné okamžitě nasadit antibiotika. Těmto závažným chorobám se tento text nevěnuje. Na obyčejnou chřipku však kladivo typu antibiotika nemáme a kdybychom i nějaký lék objevili a nasadili, dlouho by nefungoval, protože virus chřipky se rychle mění a použité léčbě masivně přizpůsobuje. Proto též slabě funguje očkování proti chřipce, které se porůznu nabízí. Přiznejme si – léčba chřipky, nachlazení a zánětů průdušek je tradičně "čajíčková".

Nejznámější "respirační byliny"

K běžně dostupným protivirovým přírodním prostředkům patří borůvky (list i plod), česnek, čistec, oregáno, fenyklkoriandr, rozmarýn, srdečník, šišák, yzop, zázvor a plno dalších zástupců zázračných čeledí zázvorovitých, hluchavkovitých a nevímjakých dalších. Další kategorií pak jsou byliny antiseptické, antibakteriální a ty, které působí na imunitní systém (imunomodulační) a tak zvyšují odolnost. K těmto se klasicky počítá třapatka nachová a ženšen. Je však nutné rozlišit banální nachlazení od závažnějších bakteriálních zánětů, kde je ženšen kontraindikován. Byliny se též uplatní svými regeneračními účinky a obsahem živin, vitamínů a antioxidantů.

Imunomodulační byliny

  • Aloe stromovitá má protizánětlivé i protivirové účinky, díky nimž se cení při běžných respiračních infekcích (Bastian2013caa). Stejně tak použitelná je aloe pravá.
  • Třapatka nachová (Echinacea) je severoamerická imunomodulační bylina často nabízená proti chřipce a nachlazení. Její účinnost dokumentuje například studie Jawad2012sep (755 účastníků, 20% pokles výskytu nachlazení, podáván byl komerční extrakt z 95% natě a 5% kořene čerstvé třapatky). Přehled Manayi2015epp tvrdí, že její imunostimulační účinek je způsoben 3 mechanismy: zvýšením mobility bílých krvinek, aktivací fagocytózy a stimulací fibroblastů. Ne všechny studie jsou optimistické, třeba Melchart1998ere a Barett1999eur v podstatě říkají, že třapatka je neúčinná. Nelze však popřít, že jde o rostlinu, kterou proti nachlazení užívali už Indiáni a kterou můžete zkombinovat třeba s TČM prosředky uváděnými níže. K dalším tradičně využívaným druhům třapatky patří třapatka bledá a třapatka kopinatá.
  • Ženšen pravý je bylina, o jejíž imunomodulační mohutnosti není žádných pochyb. Účinnými principy jsou, jak každý ví, ženšenové glykosidy (panaxosidy) též zvané ženšenové saponiny. Podle mnoha studií však mají pozitivní účinek na imunitu i specifické ženšenové polysacharidy (proteoglykany). Glykosidy ginsenosid Rb1, Re, 20(S)Rh1 a 20(R)Rh1 zvyšují protivirovou činnost lymfocytů (Cho2002gfp), zatímco polysacharidy stimulují makrofágy. Ochranný účinek při zánětu mají ginsenosidy Rb1, Rb2 a Rg1 (Cho2001vie, Cho2002gfp). Studie o jeho účinnosti proti nachlazení zahrnují Yoo2012peg, Xu2012ikr, Lee2014iar, Kim2016rgv, Scaglione1990iet, Vohra2008stn a další. Stejně jako u třapatky, i zde se lze hádat a pochybovat, vždyť každý ví, že ženšen není lék na chřipku v pravém smyslu slova. Ale dle Scaglione1996ess jeho extrakt u lidí očkovaných proti chřipce zvýšil aktivitu NK buněk téměř dvojnásobně, zvýšil tvorbu protilátek o 59% a snížil výskyt nachlazení o víc než 50%. K dalším tradičně využívaným ženšenům patří ženšen americký, ženšen notoginseng (Li1999aet, Jin2007iep), ženšen japonský a ženšen vietnamský. Z hlediska obsahových látek se tyto plně vyrovnají ž. pravému.

Respirační prostředky TČM a TAM

Na účinnost bylinné směsi založené na dvojkombinaci zimolezu a zlatice mě poprvé upozornil ve svých textech slavný, dnes již zesnulý etnobotanik Dr. James Duke z USA. Tato směs byla jistě inspirovaná knihou Dr. Džüthong Wua (吴鞠通) z r. 1798, kde se poprvé objevuje standardní TČM kombinace:

Tento nevědecký ředitel laboratoře Agricultural Research Service amerického ministerstva zemědělství se však neobtěžoval dodržovat nějaké tradiční čínské předpisy. Jeho přístup bych nazval tradičně americkým a jeho kombinace tudíž patří spíše do tradiční americké medicíny (TAM). Zní následovně:

  1. Připrav studený vodní výluh
    • vem větší nádobu studené vody
    • vraž tam za dvě hrsti protivirové meduňky lékařské
    • přidej za hrst listů ostružiníku
    • vsyp za půl šálku pomačkaných plodů ostružin s jejich vitamíny a flavonoidy
    • přidej 2g zimolezu (nebylo jasné jakého, navrhuji TČM drogu lonicerae flos)
    • přidej 2g zlatice převislé (nebylo jasné, kterou část, TČM používá drcený plod, já jsem vařil i z květů)
    • vmíchej polévkovou lžíci strouhaného protivirového a protizánětlivého zázvoru
    • vlož malý hrozen (2g) květů líčidla (nebylo jasné jakého, naše líčidlo jedlé má oproti Dukeovu líčidlu americkému výhodu nižší toxicity)
    • přidej polévkovou lžíci drceného jalovce
    • dochucení proveď kávovou lžičku instantní limonády ad libitum
    • louhuj za studena 1 hodinu, zceď a pij
  2. Ze zcezených přísad připrav druhý studený výluh, ale tentokrát s přidáním velkého panáka vodky
    • směs se opět louhuje 1 hodinu
    • místo vodky lze s výhodou použít borovičku nebo váš oblíbený druh ginu
  3. Opět zcedíme a vypijeme a louhujeme potřetí horkou vodou jako normální bylinkový čaj

Dr. Duke vysvětloval, že mu tento recept pomohl přežít bez smrkání a kýchání poslední týden v službách institucí USA před jeho odchodem do důchodu. Říkal, že tuto posloupnost louhování zvolil proto, že některé látky lépe louhuje studená voda, jiné prchavé a nestabilní látky dostane z bylin alkohol a horká voda nakonec dolouhuje zbytek. A ano, jde o směs neadaptogenů. Zimolez, zlatice, jalovec a hlavně líčidlo americké, které patrně použil jsou všechny mírně jedovaté. U nás máme výhodu, že naše líčidlo jedlé je toxické jen zcela málo, takže se vařené používá i jako listová zelenina. Pokud jde o zimolez, ve vegetačním období u nás jen zřídka najdete zimolez japonský používaný v TČM, v parcích spíše roste zimolez obecný, tatarský, ovíjivý a zimolez kozí list. Dr. Duke, který se stal etnobotanikem předtím, než existovalo slovo etnobotanika, inspiroval i mé texty, které si právě čtete. Ne, to co si čtete není blog. Blog, neboli biography log, záznam denních aktivit a šplechů, je literární žánr pro experimentální umělce. Já upřednostňuji eseje, články, knihy, databáze a jiné texty o specifických tématech. Ale to jsem se zase zakecal, já popleta. Z dalších TČM kombinací to bude

 

| 2009 - 24.2.2019