Drobečková navigace

Antibakteriální a antiseptické účinky bylin

Praktické shrnutí: Antiseptické a antibiotické účinky jsou u bylin běžné. Ačkoliv při akutní infekční nemoci je nutné vyhledat lékaře, přírodní léčiva nejsou zastaralá. V tomto textu najdete abecední seznam několika desítek z nich, například ayapana, bolševnice, brikelie, hubokor, patrínie, touleň, zederach...

Mezi rostlinami a bakteriemi probíhá neustálý evoluční boj. Každý organismus se v každé chvíli života brání bakteriální invazi. Mechanismy obrany proti bakteriím mají proto všechny organismy. Ale jen některé jsou medicínsky využitelné. Navíc, kvůli kratší generační době mají baktérie vždy navrch. Antibakteriální rostliny nejsou pro ně žádnou novinkou a z toho důvodu se šalvěj a heřmánek nemůžou měřit s účinností průmyslových antibiotik. Přesto jsou však antimikrobiální byliny důležité.

Typy antimikrobiálních účinků

Ve snaze o maximální stručnost tohoto úvodu, antimikrobiální účinky dělíme na:

  • baktericidní a bakteriostatické – proti bakteriím
  • antimykotika a mykostatika – proti plísním
  • antiprotozoární – proti prvokům
  • antimalarika – proti malárii
  • antihelmintika a pod. – proti červům a dalším parazitům

Antibiotika v užším smyslu označují jen látky antibakteriální, na které se zde hlavně soustřeďuji. Látky působící proti virům (antivirotika) se mezi antibiotika tradičně nepočítají.

Antiseptické účinky

Antiseptika se od antibiotik nedají ostře oddělit. Antibiotika obvykle účinkují už ve velmi nízkých koncentracích. Antiseptika musíme používat ve vyšších koncentracích, často pouze k zevní dezinfekci. Některé antiseptické byliny však lze i konzumovat a v této kategorii najdeme dokonce i adaptogeny.

Antibakteriální a antiseptické rostliny

Když komponujete antibakteriální lektvar, likér, francovku, či směs k zevnímu upotřebení, máte na výběr z velkého množství bylin. Přehled Winska2019eoa (text zde) se věnuje těm nejdůležitějším. K těm lze přidat další, které pro jejich velké množství vědecky referencuji pouhým odkazem do databáze Medline. Protože tento seznam má sloužit praxi, poskytuji linky na online bylinkárny.

Tímto výčtem seznam antibakteriálních rostlin zdaleka nekončí. Překvapivě antiseptická je alstonie, badyán, cekropie (Boman1991cic, text zde), damaroň, eurykoma, fíkovník, gvajak, hadinec, chřest, irvingie, jinan, kakost, lapačo, myrha (koupit zde), netýkavka, oplodí ořechu, pimento, rajče, simaruba, třemdava, uzara, voňatka citronová (čerstvá tady), zemědým, žlutodřev... A od těch vytíženějších písmen abecedy se najdou ještě mnohé další: bauhínie, čitrak, kafrovník, kladivník, komule, kostus nádherný, máta, neshodice, niruri, plotovník, šťavel, tamarind... Mírně antiseptická jsou i semínka miříkovitých: fenykl, anýz atd., která skladujeme ve vzduchotěsné nádobě a užíváme mletá (koupit zde, zde atd.), nebo jako éterický olej (zde, zde atd.)

Jiné antibakteriální přírodniny

U léčivých hub jsou antimikrobiální účinky běžné, ale málo se o nich ví. Modelová léčivá houba lesklokorka lesklá obsahuje účinné proteoglykany, triterpenoidní glykosidy a flavonoidy, které dle přehledu Cor2018aaa (text zde) inhibují růst vícero kmenů bakterií (další věda zde). Studie Bianco1981bra systematicky zkoumala antibakteriální účinky lesních hub, z nichž zde zmíním pouze hlívu ústřičnou a houževnatec jedlý. Z dalších látek zmiňme:

  • Propolis patří k nejúčinnějším antibakteriálním přírodninám (viz věda).
  • Antibakteriální jsou i další včelí produkty: med a mateří kašička (Albaridi2019aph, Fratini2016rja). Na rozdíl od pryskyřičného propolisu jsou antibakteriální i díky přítomnosti enzymů – lysozymu, antibiotických bílkovin, proteáz a hlavně peroxidáz.
  • Lidské a zvířecí sliny také obsahují antibakteriální enzymy (lysozym, peroxidázu) a dokonce i specifické protilátky. Zvířecí (rozuměj psí) sliny jsou bezpečnější, jelikož neobsahují specifický lidské patogeny.
  • Šiládžat aneb mumijo je látka hlavně magická, což ovšem nezabránilo vědcům studovat a prokázat jeho antibakteriální účinek.
  • Neobyčejné vlastnosti má také voda z Gangy, Jordánu a Mrtvého moře. Řeka Ganges je známá svou neuvěřitelnou samočistící schopností s antibakteriálními vlastnostmi (Yeshith2017spp). Ty se připisují hlavně specifickým bakteriofágům. Léčivá a magická je i voda Jordánu. Volně cituji 2 Kr 5: "Když pak Náman (trpící kožní chorobou) dorazil se svým vozem a spřežením a zastavil se u vchodu do Elíšova domu, Elíša mu po svém poslu vzkázal: Jdi a sedmkrát se omyj v Jordánu. Tak se tvé tělo uzdraví a budeš čistý. Náman se nazlobil, že se mu prorok a léčitel ani individuálně nevěnoval, ale jeho služebníci ho přesvědčili, aby se přeci jenom uposlechl. Ze své kožní choroby se pak skutečně vyléčil." Voda z Mrtvého moře je pak silně antibakteriální a na kožní nemoci prokazatelně účinná (Katz2012set). Z hlediska hypotetické teorie paměti vody je navíc celé Mrtvé moře rezervoárem koncentrované vody z Jordánu.
  • Kombucha je kolonie bakterií a kvasinek, která ze slazeného čaje vytváří překvapivě osvěžující nápoj, který je též antibakteriální (věda zde). K sehnání zde, zde...
  • Ultrafialové záření. UV záření je natolik antibakteriální, že za pouhých několik minut odstraní 99.9% mikrobů. Z tohoto důvodu se chřipkové epidemie šíří pouze v zimě. UV též patří mezi fyzikální adaptogeny – mírné dávky zvyšují celkovou odolnost (Zabalueva1975maa).

Exotické antibakteriální drogy TČM

Kromě již zmíněných orientálních antibakteriálních bylin (zederach, sturač, hubokor...) má TČM k dispozici i přísady takřka středověké:

  • Sušení švábi (zhang-lang). Právě proto, že švábi žijí v septickém prostředí, jsou vybaveni zvlášť účinnými antibakteriálními látkami.
  • Zemní švábi (zhe-chong), antibakteriální z téhož důvodu.
  • K dalším hmyzím drogám TČM patří štíři (quan-xie), stonožky (wu-gong), cvrčci (xi-shuai), ploštice (jiu-xiang-chong), žížaly (di-long) a mnohonožky (ma-lu), které můžou být překvapivě antibakteriální.
  • Antibakteriální je i ropuší kůže a tudíž i celá sušená ropucha (chan-chu). Ropuší jed (chan-su) je také bakteriostatický (Wu2010esv).

Tyto přísady vás nemají od TČM odradit, spíše jen ilustrují, že se jedná o disciplínu nikoliv vědeckou, ale tradiční. Pro úplnost zmiňme ještě minerální antibakteriální TČM drogy, k nimž patří borax, arsenolit, rumělka, kalomel, stříbro, auripigment, realgar, melanterit, suřík a měděnka.

 

| 2011 - 28.11.2019