Antibakteriální a antiseptické účinky bylin

Antibakteriální a antiseptické rostliny

Když komponujete antibakteriální lektvar, likér, francovku, či směs k zevnímu upotřebení, máte na výběr z velkého množství bylin. Přehled Winska2019eoa (text zde) se věnuje těm nejdůležitějším. K těm lze přidat další, které pro jejich velké množství vědecky referencuji pouhým odkazem do databáze Medline. Protože tento seznam má sloužit praxi, poskytuji linky na online bylinkárny.

• Ayapana mexická patří k nejcennějším etnobotanickým antibakteriálním bylinám své oblasti (Samoisy2016eac). Koupit zde.
• Blahovičník kulatoplodý dává listy s vysokým obsahem terpenoidů, z nichž se získává známý eukalyptový olej. Antibakteriální silici dává i blahovičník manový a další druhy eukalyptů. Jsou účinné proti mnoha kmenům bakterií, virům, kvasinkám a dalším mikrobům (Winska2019eoa). Koupit zde, zde atd.
• Blumea balšámová obsahuje borneol a další antibakteriální látky zázračné čeledi hvězdnicovitých, kam patří.
• Bolševnice vonná se v tradiční medicíně používá proti kašli, jako antiseptikum a antimalarikum (Vaisakh2011iwh). Další věda zde.
• Břečťan je antibakteriální liána, která není tak jedovatá, jak se pomlouvá. Věda zde, tinktura zde.
• Extrakt borovice (přímořské, čínské, kleče atd.) je mírně antibakteriální (Torras2005aap). Koupit třeba zde.
• Boryt barvířský je dle TČM vhodný při horečnatých onemocněních (Muluye2014aae). Je antiseptický až antimikrobiální, věda zde, dostupnost zde.
• Plod brucey jávské je středně účinné tradiční perorální antiseptikum (Sornwatana2013bap).
• Brusinka česká i americká (list i plod) se uplatní při infekcích nejen močových cest, kde jsou tradiční, věda zde, koupit zde.
• Brusnice borůvka má antimikrobiální účinek vůči vícero kmenům bakterií (Chu2011bvm, text zde). Totéž její příbuzná klikva bahenní, chránit zde.
• Brikelie význačná není vědecky dobře prozkoumaná, ale tato slavná hořká mexická léčivka, příbuzná ayapany a sadce, má tradiční indikaci při gastroenteritidě.
• Celík zlatobýl má nezanedbatelné antimikrobiální účinky, věda zde, koupit v poctivém množství tady, tady atd.
• Černucha setá je léčivé koření s mírně až středně antiseptickými vlastnostmi (Morsi2000aec a další). Koupit zde.
• Čtyřpraška obecná onehdy zvaná litsea je příbuzná vavřínu, z jejíž plodů se destiluje antibakteriální éterický olej. Věda zde, koupit zde, zde atd.
• Rod česnek má také antiseptické vlastnosti. Účinným byl shledán nejen česnek kuchyňský (Viswanathan2014aaa a jiné), ale i další druhy: česnek medvědí (Pavlovic2017idw), stopečkatý (Karunanidhi2017ase), hadí, pažitka, či lépe čínská pažitka atd. Hlavní účinnou látkou je alicin (Ankri1999apa), dalším přehledem je Borlinghaus2014acb, text zde. Semena pažitky čínské zde.
• Česnekovník čínský je kromě účinků proti zánětu a bolesti také antiseptický (Yang2014tsl). Semena zde, sazenice zde.
• Dřišťál má antibakteriální kůru (asi na úrovni heřmánku) s obsahem berberinu. Plody dřišťálu berberin neobsahují. Koupit zde.
• Dvouzubec chlupatý obsahuje látky do jisté míry účinné proti bakteriím a prvokům (Tobinaga2009iip). Další věda zde.
• Galgán (velký, lékařský, ozdobný) je příbuzný antibakteriálnímu zázvoru a zkoumá se z téhož hlediska (tady, tady, tady). Koupit tady nebo tady, čerstvý tady.
• Harmala stepní je pouštní neadaptogen s antibakteriálními vlastnostmi. Věda zde, koupit zde.
• Heřmánek pravý a zlatý (jakož i rmenec sličný) obsahují antibakteriální esenciální olej vhodný k vnější i vnitřní aplikaci. Novým přehledem jejich využití je SharifiRad2018mgs, text zde. Musím o nich napsat ještě jednu větu, abych zdůraznil jejich důležitost. Kupovat v poctivých množstvích třeba tady.
• Hřebíčkovec vonný, čili kuchyňský hřebíček, dává antiseptický a analgetický hřebíčkový olej, věda zde. Hřebíček se co do antibakteriálního účinku může směle měřit s kajeputem. Hřebíčkovec je antibakteriální pýchou celé čeledi myrtovitých. Koupit celý, mletý.
• Rod hřebíčkovec obsahuje cenné ovociny (tambis, nagay, jambolan, jambos), jejichž kůra a listy jsou antibakteriální, věda zde.
• Hubokor pětimužný (ajurvédsky: čaulmúgra) dává semena, z nichž se lisuje antibakteriální olej účinný proti kožním infekcím včetně lepry (Sahoo2014hep). Koupit tady.
• Chebule srdčitá je ajurvédský adaptogen proti zánětům a horečce, který je i trochu antimikrobiální. Věda zde, koupit zde.
• Chininovník dává kůru (cinchonae cortex) s účinkem proti horečce i mikrobům. Věda zde, koupit zde nebo zde.
• Chmelové šištice také obsahují esenciální olej s nezanedbatelnými antibakteriálními účinky, věda zde, koupit zde.
• Jalovec obsahuje neadaptogenní ensenciální olej s antiseptickými vlastnostmi. Věda zde, koupit zde, esenciální olej z bobulí zde.
• Jarva lékařská má antibakteriální účinek proti vícero kmenům bakterií.
• Kajeput střídavolistý je známé rostlinné antiseptikum. Dává příjemně vonící kajeputový olej (angl. "tee tree oil") k zevnímu užití. Věda: Cox2000maa, Oliva2018hpm (text zde) a další. Běžně k sehnání (cz, sk, levněji zde atd.)
• Kadidlo kupodivu také obsahuje esenciální silici, která je antibakteriální. Věda zde, koupit zde. Tinkturu lze připravit rozpuštěním třeba v potravinářském pomerančovém oleji (viz o řádek výše).
• Kokořík, potenciální adaptogen chutí podobný chřestu, je nejen antidiabetický, ale i mírně antibakteriální. Věda zde, koupit zde.
• Kaleda lysá dává antibakteriální listy, kůru i olej ze semínek. Věda zde, koupit zde.
• Koniklec čínský ze zázračné čeledi pryskyřníkovitých patří v TČM k bylinám "odvádějícím teplo" (Muluye2014aae), je antibakteriální a účinný proti krevničkám (Schistosoma), viz věda.
• Kopřiva dvoudomá má mírně antiseptický účinek (Motamedi2014iud), věda zde.
• Křen, lžičník lékařský, řeřicha setá, potočnice lékařská a další brukvovité rostliny mají ostrou chuť a o něco méně ostrý antiseptický účinek (viz věda), a to díky svým isothiokyanátům, které člověku prospívají hlavně jako aktivátory endogenního adaptogenu Nrf2 (Kleszczynski2013spi, Yang2016fct). Semena lžičníku koupit zde.
• Kurkuma je antibakteriální podobně, ale přeci trochu jinak než zázvor, věda zde, čerstvá k sehnání tady.
• Levandule lékařská a další druhy (hlávkovitá, rozeklaná, širokolistá, zoubkatá) jsou známé antibakteriální byliny. Věda zde. Dostupnost: běžně k dostání.
• Lékořice (čínská i lysá) je víc než sladidlo. Je i antibakteriální, a to nikoliv málo, viz věda. Lékořici čínskou seženete třeba zde.
• Lichořeřišnice větší obsahuje isothiokyanáty jako brukvovité a má podobné vlastnosti (věda zde). Naši pozornost zasluhuje i peruánská lichořeřišnice hlíznatá. Dostupnost: pěstováním.
• Lír cejlonský je antimikrobiální a působí proti horečce (věda zde).
• Martej (jednokvětý, brazilský, marhaníkolistý...) je známý jako ovoce, ale coby příbuzný hřebíčku se zkoumá i z antibakteriálního hlediska (viz věda).
• List i plod medvědice lékařské jsou antiseptické asi jako brusinka (věda zde). Koupit lze list i plod.
• Měsíček lékařský, známe antiseptikum, je bylinářům dobře známý (Efstratiou2012aac a další). Dostupnost: zde, též pěstováním.
• Myrta je známá mírně až středně antibakteriální rostlina. Používají se všechny části rostliny, viz též wiki. Věda zde, dostupnost:
• Nahovětvec čínský dává semena, která se v TČM tradičně využívají proti zánětům a mohly by být antiseptická (Ma2007aen). Lze pěstovat.
• Oman hroznatý, pravý, lepkavý aj. jsou mírně antibakteriální. Sbírá se především oddenek s kořeny, ale lze použít i kvetoucí nať. Věda zde, koupit zde, zde atd.
• Oregano je silný antioxidant mírně až středně antibakteriální. Věda zde, levně koupit zde, esenciální olej zde. O oreganovém oleji musím napsat ještě aspoň jednu větu, abych zdůraznil jeho důležitost.
• Patrínie hlaváčolistá je v TČM používaná při horečce a zraněních (Muluye2014aae) a je antiseptická asi na úrovni heřmánku (viz věda).
• Pepřovník černý dává 3 plodové drogy: černý pepř, zelený pepř a bílý pepř. Navzdory ostře pálivé chuti není ani zdaleka tak antibakteriální jako skořice, hřebíček a v menší míře též zázvor. V tradiční medicíně se však u zánětů využívá, protože je protizánětlivý a má účinky proti prvokům (malárie, leishmaniáza atd.) K používaným částem rostliny patří i listy, větévky a kořeny. Věda viz Mahmood2019aap (text) a Revati2015vaa (text) a další. Běžně dostupný.
• Z rodu pepřovník se tradičně využívá přes 100 druhů (Salehi2019psc, text zde) – pepřovník dlouhý, betelový, guinejský, kubebový, lékařský, lolot a mn. j. Platí o nich vesměs totéž, co o černém pepři – jsou antiseptické, ale jejich účinek je spíše protizánětlivý. Viz též věda. Koupit pepř dlouhý, guinejský, kubebový.
• Pomerančový a citrusový olej (zdroje: citron, limeta, papeda, grep, cedrát, kumqat, ba i obyčejný pomeranč...) má výrazné antibakterální účinky, viz věda. Technický pomerančový olej v prodeji například zde, potravinářský zde. Esenciální olej zde.
• Rozmarýn má antiseptické vlastnosti zhruba na úrovni oregána, věda zde, esenciální olej zde. I o rozmarýnu musím napsat větu navíc, protože v důležitosti mezi přírodními antiseptiky stojí dost vysoko.
• Různonažka omanovitá má antiseptické vlastnosti dle Kubo1994aah, další věda zde.
• Řebříček obecný a další druhy tohoto rodu (například středomořský řebříček voňavý) jsou antibakteriální a mají rozsáhlé tradiční indikace v léčbě žaludečních a zažívacích potíží, hemoroidů, senné rýmy a zevně na rány. Doporučuje se též při kojení a na ženské potíže. Věda zde.
• Řepík lékařský má antiseptickou moc o něco menší než heřmánek, avšak též trochu jinak zaměřenou. Věda zde, mletý zde.
• Řimbaba obecná je bylina s dobře prokázanou antibakteriální účinností. Věda zde, dostupnost: pěstováním.
• Sena tupolistá, západní, pravá atd. patří k známým antibakteriálním bylinám Ajurvédy. List je projímadlo, plodům se říká "čínská káva" a konzumují se pražené i nepražené, hlavně při redukční dietě a ke zlepšení zraku. Věda zde, dostupnost: list, plod.
• Skořicový esenciální olej je silně antibakteriální, antiseptický a protivirový (Winska2019eoa). Pochází ze dvou hlavních druhů: skořice pravá neboli cejlonská a skořice čínská. Věda zde. O skořici musím napsat ještě aspoň jeden další řádek, abych zdůraznil její účinnost. Patří do čeledi vavřínovitých a v přírodní antisepsi se uplatní též skořicovník tamala, z něhož se používají listy. Cejlonská skořice je u nás běžně k dostání, čínskou dostanete tady a tady.
• Smuteň hořká, stydlivá a niruri (chanca piedra) jsou účinné a populární léčivky, které mají kromě jiného též antibakteriální působení proti vícero kmenům bakterií (viz věda). Zvláště proslavené jsou proti močovým infekcím (viz druhové vědecké jméno smutně stydlivé, urinaria) a proti močovým kamínkům (chanca piedra znamená drtič kamenů). Jsou i protivirové. Koupit třeba zde.
• Pozadu nezůstává ani smuteň kyselá a lékařská (ovoce emblika, indicky ámaláki). Jejich antibakteriální účinky dokumentují tyto publikace. Koupit třeba zde.
• Sturač benzoový a siamský jsou zdroje pryskyřice benzoové, která je antibakteriální díky stejnojmenné kyselině. Věda zde, koupit zde.
• Stužkovec sturačolistý a vystoupavý jsou tradiční antibakteriální a protizánětlivé byliny, hlavně při zánětech močových cest. Věda zde, koupit zde a zde.
• Světlík lékařský je tradiční rostlina, na jejíž antiseptické účinky není mnoho referencí (viz třeba Novy2015caa, text zde), ale přeci se tak tradičně využívá. Věda zde, tinktura zde.
• Šabrej kmínovitý zde zmíním jako jeden za všechny miříkovité rostliny dávající antibakteriální éterický olej (Iacobellis2005aac a další). Esenciální olej dostupný, ale drahý (zde, zde...), mnohem výhodnější je zakoupit mletou drogu.
• Šalvěj lékařská a další druhy (červenokořenná, bílá, hispánská, křovitá, malolistá, přeslenitá o šalvěji divotvorné nemluvě) jsou antiseptické asi na úrovni levandule (Winska2019eoa, Su2015smt). Připomeňme, že š. červenokořenná je v TČM též silné kardioprotektivum. Další věda zde. Dostupnost: éterický olej, šalvěj červenokořenná.
• Šišák bajkalský je adaptogen používaný u mnoha indikací. Je antiseptický asi na úrovni levandule a možná i trochu více (Bozov2015aan, Qian2015sbb). V TČM se využívá k léčbě infekcí dýchacích cest, zažívacího traktu a jater. Podobě i šišák vousatý (Yu2004cca). Obě byliny patří i k hlavním protirakovinným drogám TČM. Dostupnost: šišák bajkalský kořen, šišák vousatý nať.
• Touleň srdčitá je indický antibakteriální adaptogen (Kumar2014cup, text zde) konzumovaný jako léčivá zelenina. Další věda zde. Dostupnost: pěstováním.
• Trubač indický je zajímavý tím, že podobně jako šišák bajkalský obsahuje bajkalin. Je antiseptický o něco méně než šišák Sithisarn2016saa. Dostupnost: Extrakt tady, lepší zdroj jsem nenašel. Viz též tento text.
• Třapatka nachová je známý adaptogen, který není ani tak antiseptický, jako spíše imunomodulační. Určité antibakteriální látky však přeci jenom obsahuje, a to díky endofytickým bakteriím žijícím v pletivech této rostliny (Maida2016aib, Carvalho2016mpd). Každý samozřejmě ví, že se třapatka používá na respirační infekce (Hudson2012ape), alergie a též na povrchová zranění. Koupit nejlépe jako tinkturu.
• Tungovník molucký dává antibakteriální tungový olej (Locher1995aaa), který stojí účinností někde mezi šalvějí a hřebíčkem. Technický tungový olej koupit zde.
• Tymián je známá antiseptická bylina asi na úrovni levandule. Věda zde, levně koupit zde, esenciální olej zde. Platí i pro mateřídoušky (úzkolistou, vejčitou...)
• Vitánie snodárná je jako adaptogen zajímavá tím, že je nejen dosti silně protizánětlivá, ale také antibakteriální. Věda zde, koupit zde.
• Vodilka kanadská je slavná americká léčivka (věda zde), která proslula i jako antibakteriální rostlina, viz též wiki. Není účinnější než hřebíček a skořice, ale působí jinak, takže je vítaná v kombinacích. Neadaptogen. Věda: Ettefagh2011ghc a další. Koupit nejlépe ve formě tinktury, asi jen v zahraničí (u nás zde?)
• Vratič obecný je poměrně značně antiseptická bylina (Moricz2015tia) a složka farmaceutického přípravku Septimeb (Eslami2012pes), další věda zde. Mírně antiseptický je i italský vratič balšámový zvaný maří list, věda zde, koupit zde.
• Vrcholák tříslovinný a vrcholák ardžuna jsou konzumovatelné indické adaptogeny s antibakteriálními vlastnostmi zhruba na úrovni heřmánku. Věda zde a zde, koupit tady, tady...
• Wasabie obecná je antibakteriální zhruba na úrovni křenu (Shin2004baw a další), od něhož se však chuťově liší. Pravé wasabi je drahé, sazenice koupit zde.
• Yzop je antiseptická rostlina známá už od biblických časů, s účinkem někde mezi mátou a levandulí. Věda zde, dostupnost pěstováním.
• Zázvor má kromě ostré chuti stejně ostré antibakteriální a protivirové účinky. Vyplatí se jej konzumovat čerstvý. Kromě toho se pozornost upřimuje na celou čeleď zázvorovitých.
• Zederach indický je adaptogen s antiseptickými, antimykotickými a antiparazitárními vlastnostmi (Gupta2017nai, Lakshmi2015aih, text zde). Medicinálně nejdůležitější jsou listy (Subapriya2005mpn), ale využívají se i plody, z nichž se lisuje antibakteriální nimbový olej (Koriem2013rpt), který je netoxický: LD₅₀=32g/kg, bezpečná dávka ~1g/kg (Deng2013ten). Další věda zde, koupit zde.
• Pokud jde o ženšen pravý, akutní bakteriální infekce jsou jednou z mála tradičních kontraindikací této byliny. A to i přesto, že dle některých publikací u něj byly zjištěny i antibakteriální účinky (Lim2002aep, Lim2004iap a další).
• Žindava evropská je tradiční antiseptická rostlina, kterou po vynálezu karbolu a penicilinu předčasně prohlásili za zastaralou.

Tímto výčtem seznam antibakteriálních rostlin zdaleka nekončí. Překvapivě antiseptická je alstonie, badyán, cekropie (Boman1991cic, text zde), damaroň, eurykoma, fíkovník, gvajak, hadinec, chřest, irvingie, jinan, kakost, lapačo, myrha (koupit zde), netýkavka, oplodí ořechu, pimento, rajče, simaruba, třemdava, uzara, voňatka citronová (čerstvá tady), zemědým, žlutodřev... A od těch vytíženějších písmen abecedy se najdou ještě mnohé další: bauhínie, čitrak, kafrovník, kladivník, komule, kostus nádherný, máta, neshodice, niruri, plotovník, šťavel, tamarind... Mírně antiseptická jsou i semínka miříkovitých: fenykl, anýz atd., která skladujeme ve vzduchotěsné nádobě a užíváme mletá (koupit zde, zde atd.), nebo jako éterický olej (zde, zde atd.)

Exotické antibakteriální drogy TČM

Kromě již zmíněných orientálních antibakteriálních bylin (zederach, sturač, hubokor...) má TČM k dispozici i přísady takřka středověké:

• Sušení švábi (zhang-lang). Právě proto, že švábi žijí v septickém prostředí, jsou vybaveni zvlášť účinnými antibakteriálními látkami.
• Zemní švábi (zhe-chong), antibakteriální z téhož důvodu.
• K dalším hmyzím drogám TČM patří štíři (quan-xie), stonožky (wu-gong), cvrčci (xi-shuai), ploštice (jiu-xiang-chong), žížaly (di-long) a mnohonožky (ma-lu), které můžou být překvapivě antibakteriální.
• Antibakteriální je i ropuší kůže a tudíž i celá sušená ropucha (chan-chu). Ropuší jed (chan-su) je také bakteriostatický (Wu2010esv).

Tyto přísady vás nemají od TČM odradit, spíše jen ilustrují její typický kolorit. Pro úplnost zmiňme ještě minerální antibakteriální TČM drogy, k nimž patří borax, arsenolit, rumělka, kalomel, stříbro, auripigment, realgar, melanterit, suřík a měděnka. Tyto vesměs jedovaté minerály se však už rozhodně neřadí mezi adaptogeny, nýbrž mezi paracelsovské léky.