Drobečková navigace

Protichůdné účinky adaptogenů

I když se dnes již uznává, že teoretický koncept adaptogenu je správný a logický, u každého konkrétního adaptogenu se setkáváme s vědeckými pochybnostmi o jeho specificitě a účinnosti. Je dobře, že tyto pochybnosti existují, protože právě díky jim věda napředuje. V praxi bychom se však neměli nechat teoretickými pochybovači odradit od praktického užívání ženšenu, schisandry, děhele čínského či jen toho našeho lékařského, sedoulku, chřestu hroznatého či jen toho našeho lékařského a dalších adaptogenů. Jde o to, abychom si uvědomili, že adaptogeny nejsou běžné léky a že na tentýž fyziologický parametr mohou mít zároveň protichůdné účinky. Tak třeba u modelového adaptogenu ženšenu pravého máme vícero protichůdných účinků jeho steroidních glykosidů (panaxosidů):

  1. Aktivita NO syntáz. Oxid dusnatý (NO) je důležitá signální molekula, kterou produkují enzymy zvané NO syntázy. Na různé typy NO syntáz působí ženšen opačně. Blokuje NO syntázu 2 (NOS2), čímž tlumí zánět (Park1996gri, Park2003aag, Oh2004sog, Oh2004sog, Bae2006grr), ale posiluje NO syntázu 3 (NOS3), čímž rozšiřuje cévy a mimojiné též zlepšuje erekci.
  2. Krevní tlak. Účinkem na výše zmíněnou NOS3 ženšen dle potřeby rozšiřuje cévy, aniž by natvrdo zvyšoval koncentraci NO. Pouze zesiluje zpětnou vazbu redukující zvýšený krevní tlak. Při nízkém krevním tlaku proto jeho účinek není hypotenzní.
  3. Typ imunitní odpovědi. Jsou dva vzájemně si konkurující typy imunitní odpovědi, mezi nimiž musí imunitní systém při každé infekční zátěži najít rovnováhu: typ 1 (cytotoxická odpověď) je určená proti rakovině a virům, typ 2 (protilátková odpověď) hlavně proti bakteriím. Ginsenosid Rh1 působí ve směru odpovědi typu 1 (Yu2005pgd), zatímco ginsenosidy F1 a Rg1 zesilují konkurenční antibakteriální imunitu typu 2 (Lee2004gre, Yu2005pgd). Celkový účinek ženšenu vyznívá ve prospěch protirakovinné a protivirové imunity (Christensen2009gcb).
  4. Růst kapilár. Některé ženšenové saponiny zrychlují růst kapilár, jiné jej zpomalují. Konkrétně, ginsenosid Rg1 a S epimer ginsenosidu Rg3 zrychlují růst cév působením na glukokortikoidní receptor (Cheung2011gia, Sengupta2004may, Kwok2012sg2), zatímco ginsenosid ginsenosid Rb1 a sloučenina K růst kapilár zpomalují (Sengupta2004may).
  5. Psychostimulační účinky. Ginsenosid Rb1 snižuje agresivitu (u myší), ginsenosid Rg1 ji mírně zvyšuje, přičemž celkově je ženšen mírně uklidňující (Yoshimura1988ace).
  6. Hladina stresu. Ženšen stabilizuje stres, přesněji hladinu stresového hormonu kortizolu (Kim2003egs aj.)

Adaptogeny mají právo působit na vícero nesouvisejících nemocí, protože působí na jejich společné fyziologické příčiny. Tak například protizánětlivý účinek adaptogenů má dopad na játra, mozek, srdce, aterosklerózu, a veškeré bolestivé stavy. A pokud jde o analgetický účinek, ten má dopad na téměř všechny nemoci.

Proč se rostliny obtěžují vytvářet adaptogeny?

U modelového ženšenu lze pozorovat, že žije v podmínkách naprostého zástinu a energetické nouze. Za celé první vegetační období mu vyraší jen jeden list. V druhém vegetačním období mu vyraší pouhé dva listy. Když je utrhneme, nové už tentýž rok nevyrostou. A tyto listy provádí fotosyntézu pod hustou klenbou lesů Dálného Východu. Je jasné, že když v třetím roku konečně nasadí květy a plody, nemá pro bobule cukru nazbyt. A tak používá jako lákadlo pro živočichy nikoliv cukr, ale léčivost. A to je jeho tajemství. Ženšen se původně šířil zoochorií – za pomoci živočichů konzumujících jeho bobule. Ženšenové bobule jsou léčivé proto, aby lákaly živočichy k zoochorii, ale ještě mnohem více účinných látek obsahuje jeho kořen. Totéž lze říct o mnoha dalších adaptogenech (klanopraška čínská, kustovnice, mochyně, vitánie, borůvka, šípek, dřín...), ale právě u ženšenu je situace nejvyhrocenější. Čím je rostlina energeticky bohatší, tím obyčejnější látky obvykle nabízí. Šípek třeba hlavně vitamín C a plodiny rostoucí v podmínkách přebytku slunečního světla (datle, fíky, rohovníky...) pak dávají hlavně energii (cukr, olej...)

Proč byliny škodí méně než léky?

Krátce řečeno: protože jsme biochemickým původem džungloví býložravci. Člověk se až později naučil ve větší míře lovit a jíst maso. Naše geny jsou ještě velice dobře uzpůsobeny fytokomplexům všech možných rostlinných čeledí, které by skutečným masožravcům poškodily zdraví. Tak například čaj, káva a kakao jsou pro psy a kočky jedovaté, zatímco pro nás jsou léčivé a antidepresivní. To, že na molekulární úrovni jsme pořád ještě džungloví býložravci je vidět i podle toho, že člověk si jako jeden z mála živočichů neumí sám vyrobit vitamín C (další jsou například morčata). Psi a kočky vitamín C nepotřebují, protože jejich tělo jim ho vyrobí v potřebném množství. My však spoléháme na ovocno-zeleninový jídelníček. V některých ohledech jsme dokonce proti rostlinným jedům odolnější než ptáci, kteří se například otráví perseinem z avokáda. Na molekulární úrovni jsou tyto naše "superschopnosti" vidět v podobě mnoha proteinů BCRP, Pgp, MRP a UGT, které mají na starosti zpracování rostlinných sekundárních metabolitů.

| 2008 - 28.3.2020