Co všechno se označuje jako ženšen

Ženšen je český název botanického rodu Panax z čeledi aralkovitých (Araliaceae). V užším slova smyslu slovo ženšen jako ekvivalent čínského slova řén-šēn ( , viz etymologie slova ženšen) označuje pouze druh ženšen pravý (Panax ginseng) nebo nebo výrobky z něj.

Druhy botanického rodu ženšen (Panax)

Nejznámějšími botanickými druhy rodu Panax jsou:

• ženšen pravý (Panax ginseng C. A. Mey.)
• ženšen americký (severoamerický) (Panax quinquefolius L.), v doslovném překladu "ženšen pětilistý"
• ženšen japonský (Panax japonicus C. A. Mey.)
• ženšen vietnamský (Panax vietnamensis Ha et Grushv.)
• ženšen trojlistý (Panax trifolius L.)
• ženšen nepravý (Panax pseudoginseng Wall.)
• ženšen notoginseng (Panax notoginseng (Burkill) F. H. Chen)

Všechny druhy rodu Panax jsou vzájemně fytochemicky příbuzné a jejich profil se vyznačuje typickými, v rostlinné říši unikátními steroidními saponiny (panaxosidy neboli ginsenosidy). Ani v samotné čeledi aralkovitých se nenajdou rostliny po fytochemické stránce srovnatelné s rodem ženšen (davydov2000es).

Přívlastky ženšenu pravého (Panax ginseng)

Další přívlastky, s nimiž se u slova ženšen setkáme, se používají k rozlišení ženšenu pravého ...

... podle země resp. oblasti původu:

• korejský ženšen — ženšen pravý (P. ginseng) buďto pochází z Koreje, nebo (častěji) byl pěstován v Číně pod korejským dohledem
• mandžuský ženšen — ženšen pravý (P. ginseng) z Mandžuska (velká oblast na pomezí Číny, Koreje a ruského Dálného Východu)
• čínský ženšen — označuje především ženšen pravý (P. ginseng) původem z Číny, pro budoucnost by ale české druhové jméno ženšen čínský mohlo připadnout botanickému druhu Panax sinensis J. Wen z provincie Če-Ťiang (mezi Šanghajem a Pekingem), jehož taxonomické postavení je dnes už prakticky nezvratné.

... podle způsobu zpracování:

• červený ženšen (ginseng radix rubra) — připravený pařením a následným vysušením kořene ženšenu pravého (P. ginseng); u  ženšenu amerického (P. quinquefolius) by název ekvivalentního léčiva byl panacis quinquefolii radix rubra
• bílý ženšen (ginseng radix alba) — připravený vysušením kořene ženšenu pravého (P. ginseng) na slunci, u ženšenu amerického (P. quinquefolius) by byl název ekvivalentínho léčiva byl panacis quinquefolii radix alba

... nebo podle dalších detailů: setkáme třeba se ženšenem tříletým, šestiletým, n-letým, rovným, zakřiveným, rozvětveným, horským atd. Všechny tyto přívlastky se obvykle vztahují k botanickému druhu ženšen pravý (P. ginseng).

Zneužívání slova ženšen k označování nepříbuzných rostlin

Je bohužel běžnou praktikou prodejců ze všech koutů světa označovat různé, většínou zcela nepříbuzné rostliny s adaptogenními účinky (nebo i bez) jako ženšen takový či makový:

• sibiřský ženšen — nesprávný, z angličtiny převzetý název pro eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus senticosus (Rupr. et Maxim.) Maxim.), aralkovité
• aljašský ženšen  — nesprávný název pro rostlinu moračina hrozivá (Oplopanax horridus (Sm.) Miq.)
• indický ženšen  — nesprávný název pro rostlinu vitánie snodárná (Withania somnifera (L.) Dunal, syn. vitánie opojná). Termín "indický ženšen" lze najít dokonce i v indické vědecké literatuře.
• brazilský ženšen  — nesprávný název pro rostlinu "suma" (Pfaffia paniculata (Mart.) Kuntze), česky snad fafie latnatá (vlastní tvorba).
• peruánský ženšen  — nesprávný název pro rostlinu řeřicha peruánská (Lepidium meyenii Walp.), též "maca".
  
• malajský ženšen  — nesprávný název pro rostlinu Eurycoma longifolia Jack.
  
• "ženšen pro chudé"  — nesprávný název, jímž se někdy označuje pazvonek dangšen (Codonopsis pilosula Franch.)
• jižní ženšen či pětilistý ženšen — dokonce i s kroužkem ® jako pokus přejmenovat rostlinu gynostema pětilistá (Gynostemma pentaphyllum (Thunb.) Makino) (ukázka). Přitom hrozí snad i záměrné nebezpečí záměny se ženšenem severoamerickým, Panax quinquefolius, který se synonymem "ženšen pětilistý" občas označuje.
• "domácí ženšen" — označuje na českém internetu kotvičník zemní (Tribulus terrestris L.) nebo kalísii voňavou (Callisia fragrans (Lindl.) Woodson) (ukázka)

Tento seznam není a nemůže být úplný, protože tvořivost prodejců nezná mezí. Jak píše Davidovová (davydov2000es), tohle vytváření nových ženšenů má důvody ryze komerční a není botanicky omluvitelné ani pro "sibiřský ženšen" (eleuterokok ostnitý, Eleutherococcus senticosus), který je skutečnému ženšeni ze všech ženšenů-neženšenů taxonomicky nejblížší.

I když se budeme snažit označit tyto ženšeny-neženšeny za "nepravé" nebo "falešné", hrozí významová záměna s ženšenem nepravým (Panax notoginseng), který je navzdory svému jménu legitimním, účinným, panaxosidy obsahujícím příslušníkem rodu Panax. Ti, kteří jej pokřtili jako ženšen nepravý k odlišení od ženšenu pravého (P. ginseng), neměli tušení kam až zajde drzost prodavačů při těžbě dobré pověsti slova ženšen.

Propagace nepříbuzných adaptogenů jako "ženšen" v konečném důsledku poškozuje i jejich pověst

Jak říká dobrý německý filozof, bojovat za věc nesprávnými argumenty je jedním z nejlepších způsobů jak jí uškodit. Eleuterokok, vitánie, Pfaffia, řeřicha peruánská, pazvonek dangšen a další jsou všechno zajímavé a účinné adaptogeny, i když jejich chemické složení se od ženšenu zcela liší. Jedinou známou rostlinou obsahující panaxosidy mimo čeleď aralkovitých je gynostema. Avšak gynostema, eleuterokok, ani různé další adaptogeny nejsou se ženšenem zaměnitelné a nemají též potřebu k ženšenu vzhlížet jako ke staršímu bratru. Z dlouhodobého hlediska by bylo podstatně moudřejší zdůraznit jejich originalitu, než na ně lepit nálepku "slabší ženšen".