Ženšen pravý (Panax ginseng)

nejsilnější tonikum TČM a modelový přírodní adaptogen

ženšen pravý (Panax ginseng)

Ženšen pravý (Panax ginseng C. A. Meyer), též asijský ženšen, či častěji korejský ženšen, angl. ginseng, čín. řen-šen (人蔘), korejsky insam, je vytrvalá dlouhověká lesní bylina s kuželovitým, často rozvětveným kořenem. Stonek 30-60cm vysoký v dospělosti nese terminální okolík 30-50 nenápadných kvítků, které se po opylení mění v jasně červené bobule průměru asi 6mm s jedním semínkem uvnitř. Dospělé rostliny mívají 3-6 dlouze řapíkatých dlanitodílných listů s 3-5 lístky, jejichž okraj je jemně pilovitý. Ženšen je modelový přírodní adaptogen a vysoce účinná léčivá rostlina.

Účinné látky ženšenu

Všechny jeho části (včetně listů a bobulí) obsahují mnoho desítek účinných látek, z nichž nejdůležitější jsou triterpenoidní (steroidní) saponiny zvané ginsenosidy, či správněji panaxosidy. Ty většinou obsahují cukerní zbytky (takže se jim právem říká též ženšenové glykosidy) a dle aglykonu se dělí do tří hlavních skupin: protopanaxadiolové, protopanaxatriolové a oleananové, odvozené po řadě od protopanaxadiolu (PPD), protopanaxatriolu (PPT) a kyseliny oleanolové. Je správnější ženšenovým saponinům říkat panaxosidy, protože ginsenosidy tvoří pouze jednu jejich podskupinu (další jsou třeba majonosidy, notoginsenosidy, pseudoginsenosidy, čikusecusaponin, důležitá sloučenina K plus samozřejmě holé aglykony, které vznikají hydrolýzou ženšenových glykosidů při výrobě červeného ženšenu a též činností bakterií v trávicí trubici). Panaxosidy, jichž bylo v rodu Panax popsáno více než 182 (viz Christensen2009gcb či novější Piao2020asd, plný text zde), tvoří významný podíl hmotnosti sušeného ženšenu (typicky více než 5%, viz též kolik ginsenosidů je v ženšeni) a mají rozsáhlé fyziologické účinky. Panaxosidy a jejich aglykony díky své amfifilní povaze poměrně snadno procházejí střevní sliznicí do krve. Prostupují též krevně-mozkovou bariérou a obecně lipidickými membránami buněk až do jádra, kde působí na steroidní i jiné jaderní receptory, čímž se vysvětluje část účinků ženšenu. Další část jeho účinků se připisuje neurosteroidnímu působení panaxosidů a bez účinku nejsou ani ženšenové polysacharidy a proteoglykany.

Účinky ženšenu

Účinky ženšenu vznikají působením panaxosidů a ženšenových polysacharidů na velký počet jaderních i membránových receptorů v buňkách lidského těla. K nejdůležitějším mechanismům působení ženšenu patří

• účinek na biochemickou dráhu oxidu dusnatého (NO)
• modulační účinek na steroidní receptory
• tlumivý účinek na biochemické dráhy zánětu
• účinek na PPAR receptory (viz též co jsou PPAR receptory)
• neurosteroidní působení na receptory CNS včetně GABA receptorů

Kombinací těchto účinků při absenci toxicity vzniká celkové blahodárné působení. Tak třeba účinek na dráhu NO je odpovědný za vasorelaxační a mírně hypotenzní účinek ženšenu, jakož i za zlepšení erekce po ženšeni, jelikož erekce je také závislá na přílivu NO do topořivých těles. Ženšen však na rozdíl od nitroglycerinu není přímo zdrojem NO, ale pouze zvyšuje aktivitu endotelové NO syntázy (eNOS), a to jak zvýšením genové exprese jejího genu NOS3, tak i zvýšením fosforylace hotové eNOS. NO přitom zůstává pod kontrolou přirozených zpětných vazeb a ženšen proto na rozdíl od nitroglycerinu neohrožuje pacienta hypotenzí. (Tato tvrzení jsou referencována v článku o NO.) Celkově lze účinky ženšenu rozdělit do 6 hlavních kategorií:

• imunitní (posílení imunity typu 1, protizánětlivé působení)
• nervové (hlavně neuroprotektivní a nootropický účinek)
• kardiovaskulární (vasorelaxace, zlepšení erekce, ochrana srdce a cév)
• cytoprotektivní (ochrana buněk)
• protirakovinné (preventivní a léčebné využití ženšenu u rakoviny)
• metabolické (preventivní a léčebné využití ženšenu hlavně u diabetu)

Tyto účinky nejsou vzájemně zcela oddělené. Mnohé lze třeba vysvětlit pouhým protizánětlivým působením, které přispívá k ochraně buněk, boji proti alergiím, autoimunitě, diabetu a též proti vzniku rakoviny z chronického zánětu. Protizánětlivé působení též chrání CNS, srdce a cévy. Ženšen je přitom cenný tím, že netlumí imunitu, ba naopak, povzbuzuje především protinádorovou a protivirovou imunitu (imunitní reakci typu 1). Co se týče cytoprotektivního účinku, není správná častá praxe označování ženšenu za pouhý antioxidant. Ženšen sice omezuje oxidační poškození tkání, toho však dosahuje komplexním genově modulačním působením a nikoliv přímým vychytáváním radikálů.

Není bohužel možné v tomto krátkém odstavci pokrýt všechny účinky ženšenu. Tak například kromě analgetického účinku snížením zánětlivosti byl u ženšenu zjištěn i přímý analgetický účinek. Nemluvil jsem o účinku ženšenu proti únavě a o jeho vhodnosti pro seniory, což jsou u ženšenu veledůležitá témata. Nedostal jsem se k diskusi jeho antidiabetického působení přes PPAR receptory. Nezmínil jsem významný krev ředící účinek některých panaxosidů, který přispívá k blahodárným účinkům ženšenu u kardiaků. Nemluvil jsem o jeho účinnosti proti radiaci. Pominul jsem jeho imunostimulační účinek proti chřipce a dalším virům. Pominul jsem dvojí, protichůdný účinek ženšenu na růst kapilár daný poměrem ginsenosidů Rg₁ a Rg₃ ke ginsenosidům Rb₁ a K. Pominul jsem stabilizační účinek na stres a hladinu kortizolu. Ale není ani nutné zde říkat všechno. Stačí, když si otevřete stránku účinky adaptogenů a v ní téměř každý odkaz má sekci o působení modelového adaptogenu ženšenu na konkrétní problém nebo fyziologický systém. Informace tady jsou, stačí si je vyhledat. Celkově si lze zapamatovat, že velký počet blahodárných účinků ženšenu je vysvětlitelný působením panaxosidů na poměrně malý počet endogenních adaptačních mechanismů, jejichž potenciací ženšen rozšiřuje adaptační rozmezí. A též to, že přes svou užitečnost není ženšen nenahraditelný. Když se bude váhat s jeho uvedením do klinické praxe, časem se najdou jiné stimulátory exprese a aktivity eNOS a jiné vhodné protizánětlivé adaptogeny, které už snad odmítány nebudou. K předběžné nezávislé orientaci o této úžasné rostlině vám poslouží přehledy Christensen2009gcb, Attele1999gp, Choi2008bcp a novější.

Ženšen jako léčivo

červený kořen ženšenu pravého (ginseng radix rubra)

Ženšen se využívá v tradiční medicíně všude, kde roste. Tedy nejen v Orientu, ale i v Severní Americe, kde roste vysoce příbuzný ženšen americký. Přesto však za medicínskou slávu ženšenu vděčíme hlavně tradiční čínské medicíně (TČM), která jej zná jako velmi silné tonikum. TČM říká, že ženšen posiluje čchi, působí na poledníky srdce, sleziny a plic a tím zvyšuje produkci tělních šťáv, které hasí žízeň, klidní mysl a zlepšují inteligenci a též že ženšen léčí zhroucení způsobené nedostatkem čchi, únavu, nechutenství, průjem, dušnost, slabý puls, pocení, diabetes, horečnatá onemocnění, zapomnětlivost, nespavost a impotenci (Chen2008cpe). Jeho účinnost vyjádřuje i jeho čínský název 人蔘, viz etymologie slova ženšen. Dnes jsou už mnohé mechanismy účinku ženšenu probádané, s více než 10 000 publikacemi jde o nejlépe probádanou léčivou rostlinu vůbec (viz přehled Xu2017spg, plný text zde).

Biochemicky se ženšeni pravému velmi podobá ženšen notoginseng, ženšen japonský, ženšen vietnamský a další ženšeny (Chen2008cpe, Zhu2004cst). Ze ženšenu pravého se v čínském lékopisu využívají všechny části: list, květ, plod a hlavně kořen, který se začerstva nakládá do alkoholu nebo používá jako vzácná přísada do jídel. Kořen ženšenu pravého dává přinejmenším dva druhy drogy, lišící se zpracováním:

• bílý ženšen (ginseng radix alba) – praný, na slunci sušený kořen
• červený ženšen (ginseng radix rubra) – preparovaný pařením

Ukazuje se však, že z hlediska obsahu panaxosidů je nutné též rozeznávat hlavní kořen, boční a vláskovité kořeny a tzv. hlavičku kořenu, tj. část z které vyrůstá stonek. Zatímco sušený hlavní kořen ženšenu obsahuje hmotnostně kolem 4-5% panaxosidů, hlavička jich obsahuje až 10%. V bočních a vláskových kořenech může být jejich obsah ještě vyšší, až přes 13% (viz měření Chen2020gan, jehož text je zde).

Bílý kořen ženšenu je už přes 100 let součástí nášho lékopisu pod názvem radix ginseng. Samotný ženšen je u nás známý ještě po delší dobu, ale vzhledem k jeho ceně na něj bylo pohlíženo spíše jako na raritu než léčivo. Červený ženšen (ginseng radix rubra) je typický pro čínský lékopis. Připravuje se nejčastěji pařením ženšenu při teplotě 90-100°C po dobu 2-3h a následným sušením. Přitom dochází k odštěpení malonylové skupiny s malonylovaných ginsenosidů a k transformaci ginsenosidů Rg₁, Re a Rd (viz též příslušný text) na ginsenosidy Rh₁, Rg₂ a zvláště žádoucí ginsenosid Rg₃, který blahodárně působí na cévy a navíc dává dehydratací vzniknout antitrombotickému ginsenosidu Rg₅. Čínští lékaři blahodárné účinky pařeného ženšenu patrně vypozorovali a používají jej mnohem více než ženšen bílý. Pařením dochází též k částečné karamelizaci sacharidů. Po vysušení je červený ženšen tvrdý až sklovitý, hnědočervené až tmavě hnědé barvy. Vůně, chuť ani účinek se touto úpravou neničí, ba naopak ještě zvýrazní. Červený ženšen je vysoce trvanlivý – v lednici nebo mrazáku si zachovává plnou účinnost po mnoho let.

ženšenový čaj

K dalším změnám panaxosidového profilu dochází v trávicí trubici, kde vzniká například důležitá účinná sloučenina K (deglykosilací majoritního ginsenosidu Rb₁ přes ginsenosid F2) a úplným odštěpením cukerných zbytků činností bakterií můžou vzniknout až holé aglykony, hlavně PPD a PPT, které se také vstřebávají a jsou vysoce účinné. Ačkoliv účinky jednotlivých panaxosidů jsou zajímavé, prakticky je konzumujeme většinou formou ženšenového nálevu (čaje), alkoholového extraktu (tinktury), bylinného prášku nebo žvýkáním ženšenových plátků. Proto nás při využití ženšenu jako léčiva zajímají též vědecké zprávy o celkovém účinku směsných extraktů ženšenu, případně jejich saponinové frakce. (Viz též seznam zdravotných tvrzení, které o ženšeni ČR navrhla v rámci EU.)

Ženšen je dlouhověká rostlina, která je v přírodě přísně chráněná a pro léčebné účely se pěstuje. Podle věku se komerčně nabízený ženšen dělí na mladý (typicky tříletý) a plně vyzrálý (typicky šestiletý). Je tendence pěstování ženšenu všelijak rychlit, například hydroponií, takže se setkáváme i s tím, že jako "mladý" se prodává ženšen dvouletý a "plně vyzrálý" třeba 4letý. Na trhu červeného a bílého ženšenu existuje vícero značek, z nichž nejluxusnější je Korea Insam, kvalitní je však i ženšen taiwanské nebo novozélandské provenience. Poptávka po ženšeni v posledních letech stoupla a jeho ceny se několikanásobně zvýšily. Zvláštní zmínku zasluhují farmaceutické ženšenové extrakty, například extrakt G115, jehož výzkumné skupině vděčíme za pionýrské studie o nootropických vlastnostech ženšenu. V Asii  jsou lékařům dostupné i čištěné individuální panaxosidy a jejich specifické směsi k léčbě konkrétních nemocí. K získání praktických zkušeností vám poslouží krátký návod k užívání ženšenu.