Drobečková navigace

Srdeční a mozková mrtvice

Praktické shrnutí: V tomto textu uvádím základní fakta o mrtvici nejen pro bylináře. Najdete zde něco o adaptogenech k prevenci mrtvice, a něco i o směsích TČM k její léčbě. A také roh nosorožce a ropuší jed. Račte dál.

Máte podezření na akutní mrtvici? Klikněte sem!

Základní fakta o mrtvici nejen pro bylináře

Mrtvice je terminálním důsledkem srdečně-cévních chorob a často i jen pouhého stáří. Prostě řečeno, jsou dva druhy mrtvice: srdeční a mozková. Teoreticky není příliš správné je dávat dohromady, ale z hlediska praxe a léčby přírodními prostředky mají mnoho společného. 

Ischemická mrtvice (infarkt)

srdeční mrtvice

Ischemická mrtvice (infarkt) se vyskytuje v srdci i v mozku. Je to odumření tkáně způsobené ucpáním (okluzí) tepny. Tepna se ucpe nejčastěji v důsledku aterosklerózy, která – ač postihuje celé tělo – ohrožuje hlavně srdce a mozek. Proč? Protože srdce a mozek nemají rezervu krevního zásobení. Zatímco kůže, svaly a další orgány mají cévní zásobení zdvojené i ztrojené, v srdci a mozku okluze i malé tepny způsobí infarkt. S infarktem souvisí též pojem tromboembolie – ucpání tepny krevní sraženinou. Trombóza se však uplatní až tehdy, když jsou tepna již vysoce poškozené aterosklerózou nebo jiným chorobným procesem. Zlo je tedy ateroskleróza, nikoliv trombóza.

Srdeční ischemická mrtvice (infarkt myokardu) se projevuje náhlou, šokující, déle než 5 minut trvající bolestí ve střední části hrudi, která neustupuje v žádné poloze a nereaguje na nitroglycerin. Provází ji bledost, zpocení, dušnost a pocity strachu, zrychlený pulz, snížený tlak, arytmie a progresivní slabost. Léčba je zásadně chirurgická koronární intervencí – pod rentgenem je do postižené koronární tepny srdce přes kyčelní tepnu zaveden katétr, který má vícero schopností: měří tlak, vypouští barvivo k vizualizaci tepenní sítě srdce pod rentgenem a na svém konci nese trubičku z jemného tahokovu (koronární stent), která se vtlačí do ucpaného místa, za pomoci vestavěného balónku roztáhne a tak obnoví průchodnost postižené koronární tepny. Některé katétry nesou i optické vlákno pro laserové odstranění tepenní zátky. Přísun okysličené krve postiženou část srdečního svalu opět oživí, ale jen tehdy, dostane-li se pacient na operační stůl do 2 hodin od infarktu. Myokard totiž nezapře svůj svalový původ a až 2 hodiny bez kyslíku vydrží. Poté však začne intenzivně odumírat. Při příznacích infarktu myokardu se tedy bylinář nejvíce vyznamená tím, že zajistí, aby se postižený co nejrychleji dostal na nejbližší oddělení akutní kardiologie. Skutečně – akutní mrtvice je jedna z mála situací, při které pobyt v nemocnici nezpůsobí, že pacient bude ještě nemocnější než předtím. Nejjednodušší způsob je zavolat sanitku. Nevýhodou je však, že sanitka se musí absolvovat trasu tam i zpátky. Průměrná doba, než se pacient s infarktem v ČR sanitkou dostane na operační stůl je 2.5 hodiny – tedy příliš pomalu. Pacienta s infarktem myokardu lze (na rozdíl od pacientů s úrazem páteře) docela nešetrně popadnout, vpravit na zadní sedadla automobilu a ve zrychleném režimu (avšak bez nehody!) dopravit do nejbližší nemocnice. V Praze jsou to tyto nemocnice. Pokud se nám například podaří pacienta dostat za 30 minut do areálu nemocnice, máme dalších 30 minut na to, abychom vyřídili formality a pacienta protlačili na operační stůl. Zároveň je dobré být v telefonickém kontaktu se záchrankou a cílovou nemocnicí, takže nejlepší je mít při jízdě asistenta-telefonistu. Postiženému smí odborník podat aspirin, který chrání ischemický myokard před zbytečným zánětem, pacient však obvykle nebývá schopen cokoliv spolknout. Každopádně veškerou medikaci před a v průběhu infarktu hlásíme lékaři. Srdečnímu infarktu může, ale nemusí předcházet ischemická nemoc srdce.

Mozková ischemická mrtvice (mozkový infarkt) se projevuje náhlým vznikem neurologických příznaků, při nichž však máme mnohem menší příležitost k intervenci. Neurony totiž odumírají už asi za 10 minut, takže není vůbec žádná šance včas provést chirurgické obnovení krevního zásobení. Záchranku přesto voláme, ale nemáme už tolik co zachránit přílišným spěchem. Pacienta uložíme do polohy se zajištěnou průchodností dýchacích cest a do příjezdu sanitky se modlíme třeba růženec, odříkáme litánie k Buddhovi, Krišnovi, či ještě lépe, mluvíme s pacientem k zabránění stresu a úzkostných stavů. Přírodní terapie však má šanci pomoct u chronických případů částečné mozkové ischemie.

Hemoragická mrtvice

Zatímco ischemická mrtvice se vyskytuje v mozku i v srdci, s hemoragickou (krvácivou) mrtvicí se setkáváme jen v mozku. Přesněji řečeno, ke krvácení může dojít kdekoliv, ale zvláště nebezpečné je v mozku, kde hematom tlačí v omezeném prostoru lebky. Mozek má konzistenci měkkého želé protkaného hustou spletí tepen, žil a vlásečnic. Při otřesech a úderech se jím šíří rázové vlny, které mají největší amplitudu obvykle v místě nárazu, avšak odrazem od vnitřního povrchu lebky se můžou kmitny přenést i na protilehlou stranu, nebo kamkoliv do mozku. V místech, kde se vlny sčítají, může dojít následkem kavitace k natržení až přetržení kapilár a drobných cév. Vysoký obsah tromboplastinu (koagulační faktor III) v mozku sice okamžitě odstartuje koagulaci výronu, ale k zastavení krvácení je nejdůležitější reflexní kontrakce poškozených cév a rychlé vytvoření trombotické zátky na přetržených cévách. Když cévám chybí pružnost nebo schopnost trombózy, krvácení neustává. Rostoucí hematom může v měkké tkáni mozku sám trhat cévy a tím obnovovat krvácení. Tím může hemoragie přetvávat i několik dnů. V průběhu tohoto období se progresivně zhoršují neurologické příznaky: porucha postoje a rovnováhy, ochablost obličeje, afázie (neschopnost zřetelně mluvit), pokles očního víčka, problémy s viděním a slyšením a postupné upadání do bezvědomí. Zvlášť nepříjemná situace je, když ke krvácení dojde mezi povrchem mozku a mozkovou plenou (dura mater), která je s ním spojena sítí tenkých cév. Vzniklý výron (subdurální hematom) se šíří do stran a postupně odtrhává mozkovou plenu od mozku, čímž obnovuje krvácení. Z tohoto důvodu je víc než polovina neustávajících krvácení do mozku právě subdurálních.

Období mezi traumatickou událostí a upadnutím do bezvědomí se říká lucidní interval. Rozsah poškození závisí na tom, jak brzy si okolí postiženého všimne, že došlo k mrtvici. Sám postižený si to totiž vůbec všimnout nemusí, či dokonce může příznaky popírat (anosognosie). Ochromení je obvykle unilaterální, postihující opačnou stranu těla, než kde je hematom. Typická je asymetrie postoje, obličeje, ovislé oční víčko, jedna strana obličeje více ochablá než druhá. Na rozdíl od mozkového infarktu je u hemoragické mrtvice co zachraňovat. Tlaková ischemie v důsledku hematomu totiž není úplná. Mluvíme o tzv. ischemickém polostínu, kde neurony často dlouho živoří za zhoršujících se podmínek. Postup hemoragické mrtvice však může být i velmi rychlý. Rosolovitá mozková hmota totiž přenáší tlak hydrostaticky do všech stran, takže zvýšený nitrolební tlak v důsledku krvácení stlačuje žílní síť, což zvyšuje průměrný kapilární tlak, což zvyšuje kapilární filtraci, což vede k otoku (mozkovému edému), což ještě více zvyšuje nitrolební tlak. Mozkový edém je proto právem postrachem u mrtvice i veškerých traumat hlavy. S postiženým proto zacházíme o něco jemněji, ale na operační stůl musí stejně rychle, jako u infarktu myokardu. Léčba hemoragické mrtvice je chirurgická – prostým odsátím hematomu pod rentgenem (tomografem, sonografem, či co to všechno za drahé vybavení v těch nemocnicích mají). Pouze diplomovaní mistři TČM mají tam, kde dovoluje legislativa, k dispozici zvláštní prostředky: akupunkturu, elektroakupunkturu a speciální bylinné směsi, jež ještě více omezí poškození neuronů v ischemickém polostínu. I v Asii se však podávají jen v kombinaci s chirurgickým zákrokem.

Přírodní prostředky proti mrtvici

Adaptogeny, byliny a metody TČM musíme vzájemně rozlišovat proto, že zatímco ty první patří do racionální medicíny, TČM je medicína alternativní, tedy nevědecká. Z tohoto důvodu popisuji prostředky TČM ve zvláštním odstavci odděleně od racionální fytoterapie.

Prevence ischemické mrtvice

Na vzniku ischemické mrtvice má většinový podíl ateroskleróza, proti které pomůže lepší tuková výživa.

Když máme to štěstí, že k mrtvici ještě nedošlo, můžeme se věnovat prevenci. Z větší části platí, že prevence ischemické mrtvice = prevence aterosklerózy. Srdce a mozek totiž dostávají nejvíc kyslíku, nejvíc trpí aterosklerózou a mají nejmenší funkční rezervu krevního zásobení. Pravidla prevence aterosklerózy jsem shrnul do čtyř bodů: (1) omezení tuků, (2) omezení oxidační zátěže, (3) podpora vasorelaxace a (4) ochrana makrofágů. Konkrétní přírodní prostředky (byliny a lektvary TČM) účinné proti ateroskleróze dlouze komentuji v příslušném článku. Zatímco ateroskleróza je zlo, o trombóze totéž říct nelze. U hemoragické mrtvice je trombóza život zachraňují faktor. Proto v přírodní prevenci aterosklerózy nepoužíváme jednostranně působící krev ředící prostředky. Ty však můžou být součástí medikace tehdy, když je už tepenní systém srdce (či hůř, mozku) poškozen natolik, že přímo hrozí akutní mrtvice v důsledku trombózy. V těchto případech se dá mluvit o pacientech, kterí za pomoci lékařů obelhali smrt a bylináři by z tohoto důvodu měli lékařům přenechat jejich léčbu, medikaci i odpovědnost za to, co s nimi dále bude. Není však omluvitelné to, aby se zastaralá průmyslová antikoagulancia blokovala fytoterapii těch pacientů, kterým byliny ještě můžou pomoct. U těch upřednostňujeme prostředky, jejichž účinek na fyziologický parametr srážlivosti krve je měkký – tedy adaptogeny, které respektují přirozenou regulaci koagulační kaskády. Měkký krev ředící účinek nalezneme u vícera bylin, jimž se věnuji u trombózy.

Prevence hemoragické mozkové mrtvice

Na vzniku hemoragické mrtvice má většinový podíl arterioskleróza a hypertenze, jejímž rizikovým faktorem je také stres.

Hemoragická mrtvice se vyskytuje pouze v mozku. Při snížené pružnosti cév (arterioskleróza) a snížené schopnosti trombózy může ke krvácivé mrtvici dojít i po zdánlivě malém otřesu, který si postižený ani neuvědomí. Proto se v prevenci snažíme chránit vazivo a svalovinu cév před ztrátou pružnosti a kornatěním. Prevence hemoragické mrtvice se tak děje souběžně s prevencí hypertenze, která se s arteriosklerózou také spojuje. V prevenci hemoragické mrtvice jsou tedy tři důležité faktory:

  • ztráta pružnosti tepen
  • vysoký krevní tlak a
  • příliš pomalá trombóza

Rizikovým faktorem hemoragické mrtvice naopak není ateroskleróza (Shimbo2010edr) – ta způsobuje pouze mrtvici ischemickou. O prevenci tří zmíněných etiologických faktorů hemoragické mrtvice si můžete přečíst v zmíněných samostatných článcích.

Nejdůležitější byliny proti mrtvici

Tyto byliny se rekrutují z okruhu známých tradičních kardioprotektiv, které jsem už víckrát jmenoval jinde, nejdůležitější však zopakuji:

Obecně je cílem bylinné léčby stavů po mrtvici je hlavně tlumení zánětu a stresu. Vasorelaxace je také žádoucí, kontraindikovaná však může u akutní hemoragické mrtvice, kdy je k zastavení krvácení důležitá schopnost maximální kontrakce svalů protržených tepen a kapilár. U srdeční i mozkové mrtvice je též důležité zabránit apoptóze buněk (ať už kardiomyocytů nebo neuronů) v ischemické oblasti. Dle stupně ischemie totiž poškozené buňky ztrácejí víru ve svou vlastní integritu a mají sklon podstoupit apoptózu. Mnohé adaptogeny působí tak, že se jim apoptózu snaží vymluvit. Dle stupně poškození též v ischemické oblasti dochází k zánětu aktivací mikroglie (v mozku) nebo makrofágů (v srdci). Mnohé adaptogeny působí tak, že mikroglie a makrofágy uklidňují. Je však čestné říct, že tyto účinky adaptogenů jsou z vědeckého hlediska obklopeny kontroverzí, protože tytéž byliny v sobě spojují i účinky opačné. Bylinář je proto musí používat na základě nikoliv vědy, ale spíše tradice a klinické zkušenosti. Proto je tak důležitá TČM, která fyziologii a chemii nahrazuje magií, ale její léčivé směsi jsou často velmi účinné.

Jako perličku navíc přidávám zmínku o pijavce lékařské, jejíž enzymy rozpouštějí krevní sraženiny a důkladně rozšiřují cévy. V tradičním léčitelství se využívá hlavně u ischemické choroby srdce. Její využití po infarktu myokardu není časté, lékaři mají raději její čištěné léčivé látky (hirudin a další). Sušená drcená pijavka je i součástí lékopisu TČM.

TČM prostředky proti mrtvici

Kardiovaskulární nemoci patří k nejrozsáhlejším výzkumným tématům v TČM. U akutní mrtvice však pro ilustraci uvádím pouze dvě kombinace, které představují to nejlepší z bylinářského umění TČM:

Bezoárová tableta jisté záchrany je magická tableta, která se používá při akutní mrtivici včetně hemoragické mrtvice a též proti některým nemocem z přebytku tepla. Jde o víc, než o tuctový podvod (Wang1989cre, Zhan2013ctc). Bezoárová tableta patří mezi tzv. "tří poklady" TČM a dokáže prý oživit pacienta byť i na prahu smrti (Guo2014uan). U nás ji však neseženete, protože je zakázaná kvůli obsahu chráněného kabara pižmového. Je též obávaná kvůli svému obsahu rtuti a arsenu. Mistři TČM však tvrdí, že i navzdory těmto jedovatým přísadám je bezoárová tableta v rukou odborníka bezpečná. Ba dokonce že obsah obou těžkých kovů přispívá k celkové účinnosti této směsi (Zhao2015wme). Protože ji nelze legálně koupit, v úvahu v ČR připadá pouze její samostatná příprava z povolených přísad. Kromě obtížně nahraditelného kabara je přitom též nutné rozhodnout, jak nahradit roh nosorožce, jehož rutinní nahrazování trojnásobnou dávkou rohu buvolího není dle mého názoru nejlepší řešení.

Kardiocerebrální kapsle je naproti tomu moderní 16složková směs představující vrchol farmaceutického umu TČM po meči i po přeslici. Chrání totiž jak před aterosklerózou, tak i před arteriosklerózou, ischemií a hypertenzí. Účinnost této velice populární směsi dokumentují desítky studií, jejichž recentním přehledem je Zhu2017chf, plný text zde.

| 2009 - 16.2.2019