Drobečková navigace

Bolesti kloubů, artritida a revmatismus

Praktické shrnutí: Kloubní zánět (artritida) je vysoce bolestivý stav, který může mít různé příčiny. Článek vám nabízí trochu jiný pohled na klouby, jejich hojení a bylinnou léčbu artritidy. Z adaptogenů se uplatňují pivoňka, chrpovník, ženšen, vitánie, zázvor a další. Tradiční čínská medicína navíc nabízí vysoce účinné bylinné směsi proti revmatu, které lze po odborné konzultaci vyzkoušet.

Klouby jsou konstrukčně nejsložitější součástí kosterní soustavy. Každý, kdo kdy konstruoval kloub ví, jak důležité je mazání a trvanlivost. V lidském těle je mazání vyřešeno bez oleje: mazadlem je viskózní, kluzký vodní roztok – synoviální tekutina. Ta je nasáklá v porézní kloubní chrupavce. Bez mazání by kloub nevydržel ani den. Se synoviální tekutinou však drží lépe, než olejem napuštěná sintrovaná třecí ložiska známá ze strojírenství. Jakmile stoupne síla, chrupavčitá výstelka vytlačí kapičku mazadla, které zabrání tření i opotřebení. Aby synoviální tekutina z kloubu nevytekla, jsou klouby uzavřeny v kloubním pouzdře – synoviální pochvě, která též kloub chrání.

Zánět a bolest kloubů jako průvodní jevy kloubní regenerace

Klouby se díky dobře vyřešenému mazání ani při námaze příliš neopotřebovávají. Po cvičení nás bolí svaly a všechno možné, ale klouby zlobí jen tehdy, když si je doopravdy zraníme. Každý technik ví, že zatímco tvarově dokonalé ložisko vydrží velmi dlouho, když je byť jen jedna kulička naštrbená, brzy selhá. Stejně tak kloub se musí opravovat, dokud je poškození malé. Oprava vyžaduje zásah imunitního systému, jehož buňky vyčistí kloubní prostor a opraví poškozené místo. Kloubní prostor, kde normálně žádné buňky nejsou, je při opravě plný dělníků, které by i jediný pohyb rozmačkal na kaši. Proto při opravě platí zákaz kloubem pohybovat. Na dobu opravy je vyhlášen zánět kloubu a i sebemenší pohyb nás bolí tak, že si nutnost kloubem pohnout zatraceně dobře rozmyslíme (odborně se tomu říká alodynie).

U lehkého poškození trvá oprava kloubů a bolest s tím spojená jen několik dnů. Kloub má však schopnost opravit i relativně těžká zranění. Tyto opravy však trvají velmi dlouho, obvykle déle než rok. Mluvím ze zkušenosti: měl jsem prolomené koleno a úplné zhojení potrhaných vazů včetně remodelace mi trvalo několik let. Po normálním cvičení naopak klouby nebolí vůbec, protože občasné pohybování jim prospívá. Opět lze použít strojírenské přirovnání: ložiska se při chodu na volnoběh spíše zachodí, než opotřebují. Navíc synoviální tekutina při pohybu do kloubu přivádí kyslík a živiny, jelikož krevní zásobení kloubní výstelky kvůli mechanickým tlakům není možné. Proto při relaxaci komíháme nohama a i ve spánku několikrát za noc měníme polohu.

Revmatoidní artritida, neboli revma

Bolesti kloubů z hlediska bylinářství rozdělme na dvě kategorie: revmatické a ty ostatní. Co je revmatoidní zánět kloubů (revmatoidní artritida, revma)? Krátce, je to specifické chronické autoimunitní poškození pojivové tkáně v těle, které se nejvíce projevuje právě bolestí kloubů. Klouby, za normálních okolností dobře skryté před infekcí, při revmatu trpí útokem vlastního imunitního systému. A zatímco jiné autoimunitní choroby (třeba autoimunitní diabetes) si hned ani nevšimneme, poškozené klouby na sebe upozorní okamžitě. Ztuhlost a bolest kloubů se dostavuje hlavně po ránu – v noci totiž mají bílé krvinky čas vlézt do synoviálního prostoru a vyhlásit v kloubu mimořádný stav. Jelikož revma vlastně neumíme vyléčit, dříve nebo později dojde i ke skutečnému poškození kloubní chrupavky, na kterou mají bílé krvinky při revmatu spadeno. Klouby se sice snaží hojit (další bolest), ale kvůli neustálému poškozování se jim to nemůže povést. Kloub ztrácí geometrickou přesnost a při pohybu pod analgetiky se může rozedřít až na kost – tomuto stavu terminálního opotřebení kloubu se říká artróza. Zánět kosti u kloubu (osteoartritida) vzniká buďto jako důsledek artrózy, nebo i primárně (v důsledku autoimunity). Za těchto okolností je samooprava kloubu nemožná. Dochází ke vzniku kostních výrůstků a může dojít k úplné ztrátě pohyblivosti a kloubnímu srůstu. Mnohem zákeřnejší stránkou revmatu je však autoimunitní poškození jiných pojivových (chrupavčitých a kolagenních) struktur, jmenovitě srdečních a cévních chlopní. Z tohoto důvodu je nutné revma brát velice vážně a léčit jej imunosupresivní terapií, v níž jsou velkou pomocí též byliny (viz níže).

Další typy kloubní bolesti

Řekli jsme si už, že klouby jsou obdivuhodně zkonstruované. Stinnou stránkou toho je však existence menšiny lidí, kteří mají v genech tu či onu konstrukční stránku kloubů oslabenou – třeba sníženou geometrickou přesnost, horší mazání, pomalejší samoopravu... Je mnoho důvodů, proč se u lidí vyvíji předčasně opotřebení kloubů, až úplné zničení jejich třecí plochy – artróza. Genetická postižení vznikají mutacemi v každé generace a musí také být v každé generaci z genofondu odstraňovány – tak se udržuje vrozená kvalita, kterou lidské klouby ve srovnání se strojírenskými ložisky mají. Bylináři většinou nevědí, jakým druhem slabosti kdo trpí, ale mají k dispozici sadu bylin, které i při nerevmatickém opotřebení kloubů více či méně zaberou. Návštěva skutečného lékaře je však u nevysvětlitelné kloubní bolesti nutná, protože může jít o bylinami neléčitelnou kloubní infekci či hůř, o nádor – hlavně osteosarkom.

Přírodní léčba zánětu a bolesti kloubů

Bolest kloubů lze tlumit. Tečka. A to jak standardními analgetiky, tak i specifickými bylinami. Jde nám sice hlavně o kauzální léčbu, ale ve specifických případech, například u přestárlých pacientů, se spokojujeme s pouhým tlumením bolesti, a léčbou symptomatickou. Při kauzální léčbě pomohou adaptogeny a zdravý životní styl (Cramp2013nif). Při symptomatické léčbě a tlumení bolesti pomohou standardní analgetika, ale kupodivu i TČM má ve svém repertoáru drogy, které bolest pouze tlumí, jak se dočtete níže. Složitější je situace u revmatické artritidy. U této nemoci bohužel pořád platí, že je nutné se vzdát naděje na brzkou kauzální léčbu. U revmatu není na místě šetřit imunosupresivy ani analgetiky. Na rozdíl od normálního zranění se totiž autoimunitní artritida nehojí a bez imunosupresiv jen postupuje (viz též článek autoimunita). A teď už ke konkrétním bylinám.

Bylinné prostředky při prosté bolesti kloubů a při revmatu

Ze svých znalostí a zkušeností neomylně (vysvětlivka pro lidi bez smyslu pro humor: žertuji) vybírám tyto nejdůležitější adaptogeny proti bolesti kloubů, šlach a svalů:

  • Pivoňka čínská a další druhy rodu Paeonia. Ještě důležitější než modelový adaptogen ženšen je v boji s artritidou kořen pivoňky, který je levnější i účinnější (Zhao2013ect, Zhang2012mit...) Pro přesnost, Zhao2013ect doporučuje k tlumení kloubní bolesti směsné glykosidy pivoňky (total paeonia glycosides), tedy čištěné účinné látky této rostliny. Ale sušený kořen ve formě drogy také pomáhá, ať už je to bílý radix paeoniae, nebo cortex moutan. Výhodou pivoňky je bezpečnost na úrovní běžné polévkové zeleniny – konec konců k vaření léčivých polévek se i používá. Radix paeoniae chutná lépe než brambory a je i výživný. Léčivých druhů pivoňky je povícero. A to nejen pivoňka křovitá, (zdroj cortex moutan), ale třeba i pivoňka korálová (Paeonia mascula), pivoňka Veitchova (Paeonia veitchii), pivoňka Clusiova (Paeonia clusii), pivoňka úzkolistá (Paeonia tenuifolia), pivoňka úchylná (Paeonia anomala) a samozřejmě také naše pivoňka lékařská.
  • Chrpovník lopuchový, tzv. sněžný lotos, či po křesťansku nebeská hostie, je tradiční prostředek TČM a Ajurvédy proti zánětům, hlavně astmatu (Chopra1924pnp). Zde jej uvádím – hádejte kvůli čemu. Tato himalájská rostlina může sloužit jako příklad toho, jakými mílovými kroky spěje vědecký výzkum bylin k zářným včereškům. Vědecká zpráva Chopra1924pnp, jejímž autorem byl indický profesor medicíny, už v r. 1924 uvádí výsledky asi 50 lékařských pokusů, které Dr. Chopra skutečně provedl a které úsporným způsobem stanovují rozsah indikací této rostliny. A pak nic. Ani z USA. Ticho po pěšině. Až do 60. let. Dobrá, řekněme že v atomových 50. letech (elektrická byla 40. léta, kosmická pak léta 60.) byliny upadly v nezájem. Ale když se v roku 2000 s výzkumem bylin najednou roztrhl pytel a vyšlo přes 300 publikací o chrpovníku, tak i dnes pořád nejlepší obraz i dnes nabízí Chopra1924pnp!!! Těch 300 článků o chrpovníku je totiž vesměs informační smetí. Dnešní výzkumníci chrpovník sekvencují, pouštějí na chromatografii a dělají na něm (a na ubohých laboratorních potkanech) stokrát opakované pokusy s 95% úrovní pravděpodobnosti, naplňují požadavky doktorátů a publikačních kvót postmoderní vědy, a to všechno aniž by to jakkoliv přispělo k pochopení a využití chrpovníku středoevropskými lékaři. Tradičnímu účinku chrpovníku proti bolesti kloubů se z 300 publikací věnují jen tři. Tři výkričníky. Pardon, jedna: Tag2016eap. Ta druhá, Han2016ies, zkoumá příbuzný chrpovník listenový. A ta třetí, Yi2010caa, potvrzuje účinnost chrpovníku listenového proti bolesti jiné než kloubní. Článek Chopra1924pnp i v roku 2018 nabízí desetkrát tolik vědy, než tři zmíněné postmoderní publikace dohromady. A pak se lidem divte, že chodí za mistry TČM. Jsem samozřejmě dalek toho, abych tento problém chtěl řešit. Jak říkala moje stará máti, "Čo boh robí, šetko dobre robí." Či jak říkala máma, "Ty si hladz svójho a o politiku se nestaraj." Či jak říká dobrý německý filosof, "jezte a buďte šťastni". K účinným druhům proti bolesti kloubů a revmatismu patří nejen ch. lopuchový a ch. listenový (o němž hezky píše přehled Chik2015sir), ale i chrpovník vlnatý (Law2005hdh), chrpovník jestřábníkový (Tan2014dss), chrpovník rozcuchaný (Duan2002ics), chrpovník sličný (Lee2013paa) aj.
  • Ženšen pravý v indikacích bolesti kloubů a revmatu – protizánětlivé a regenerační působení předurčuje ženšen nejen k podpoře případů kloubních bolestí, ale i ke zvýšení schopnosti snášet fyzickou zátěž obecně. Je snad zbytečné uvádět, že ani u ženšenu nejsou jeho účinky smyšlené, ale dostavují se díky působení jeho steroidních glykosidů – panaxosidů. I když jsou však panaxosidy steroidní, na rozdíl od typických protizánětlivých kortikosteroidů působí méně imunosupresivně. Přesto jsou panaxosidy výrazně protizánětlivé. Jde hlavně o majoritní ginsenosid Rb1, Rb2 a Rg1, tedy o majoritní obsahové látky, kterých kvalitní ženšenový kořen obsahuje i přes 10%. Mechanismus jejich působení u revmatu objasňuje Jhun2014rge, avšak panaxosidy se stejně dobře uplatní i u nerevmatické artritidy. Dle Kim2007aeg ginsenosid Rb1 tlumí kloubní bolest blokací dráhy TNF-α, dle Gu2014smp ginsenosid Rg1 chrání klouby inhibicí osteoklastů (buněk rozpouštějících kost). Minoritní ginsenosidy Rg3, Rk1 a Rg5 jsou proti artritidě účinné dle Kim2010rgs, Endale2014krg, So2013peg aj. (Ženšen obsahuje celkem více než 100 různých druhů těchto steroidních glykosidů.) Střevní metabolit ženšenových glykosidů zvaný sloučenina K proti bolesti účinkuje dle Choi2013jec a Chen2014gmc. Matsuda1990aag dokumentuje antiartritický účinek dalšího minoritního panaxosidu, ginsenosidu Ro. Stejně jako u chrpovníku, u ženšenu máme ještě větší množství postmoderních vědeckých studií, přičemž při léčbě skutečných pacientů i nadále drží prim šarlatánská TČM. Jakmile se dostáváme do situace, že je dnes vědou šarlatánství, tak jako vědec říkám šarlatánství zdar. I rod Panax má různé druhy, které jsou obecně stejně účinné jako ženšen pravý. Jsou to ženšen americký, notoginseng (Chang2007aeb, Zhang2007cse), ženšen japonský, ženšen vietnamský a všechny další druhy.

Je libo další adadptogeny proti artritidě? Kromě výše zmíněných zde máme vitánii, zázvor, kurkumu a mnohé další. (Viz též článek o tlumení bolesti jako takové.) Proč je jen zmiňuji aniž bych je rozsáhle popisoval? Aby mi zůstalo víc místa na TČM. Vědecká věda totiž pořád neumí poradit lépe než nevědecká TČM. Takže jen krátce:

  • Klasický adaptogen eleuterokok ostnitý ("sibiřský ženšen") navzdory příbuznosti se ženšenem patří k těm bylinám, které neobsahují unikátní látky jako ženšen, ale působí díky směsi běžných fytochemikálií – svému charakteristickému fytokomplexu. Účinek eleuterokoku na myším modelu artritidy potvrzuje Takahashi2014pte, protizánětlivý účinek jeho jednotlivých složek popisuje Yamazaki2007spc.
  • Vitánie snodárná (ášvaganda) má ještě výraznější protizánětlivý a mírně imunosupresivní účinek než ženšen, takže se výborně hodí při revmatu. Účinek její vitanolidů při bolesti kloubů na zvířecích pokusech potvrzují Rasool2006sew, Rasool2007pew, Gupta2014eae, Khan2015ews, u lidských pacientů zase Sumantran2007cpr a Singh2007wsi, mechanismus účinku objasňuje Ichikawa2006wpa a mn. j.

Další byliny proti bolestem kloubů prezentují přehledy Soeken2003hmt, Long2001hmt a Setty2005hmc. Z těch vybírám:

U artritidy nás okrajově můžou zajímat i přírodní antiflogistika.

K rozšíření výčtu bylinných možností zmiňme ještě polyfenoly olivovníku (tyrozol, oleuropein), citrusů (naringin, hesperidin), révy (resveratrol, prokyanidin) a čajovníku (Kawaguchi2011eap). Naringin z citrusové kůry proti revmatické artritidě a autoimunitě zmiňuje i Ahmad2014aaa. Další více či méně účinná etnobotanická léčiva proti artritidě a revmatismu jsou aloe pravá (Cock2015gap), česnek, eugenie jednokvětá, kadidlovník pravý a k. pilovitý (Hamidpour2013frx), kapsaicin, konopí, lotosové embryo, rybí a plazí tuky, řeřicha setá (Raval2013aec), samoduť hroznatá (Acharya2016cas) a trubačka česneková

Bylinné prostředky TČM

Snad stokrát jsem už psal, proč je nevědecká TČM na rozdíl od vědy jediná momentálně schopná dát pragmatický přírodní předpis k léčbě skutečných chorob. Studie Zhao2013ect prezentuje konsenzus TČM expertů, dle něhož jsou tři nejvíce doporučované kombinace na prostou bolest kloubů:

  1. lektvar děhele chlupatého a ochmetu
  2. ledvinná pilulka k uvolnění bolestivé obstrukce
  3. pilulka proti ochromující obstrukci

Tyto kombinace není snadné připravit a je lepší si je koupit už hotové ze spolehlivého zdroje. Pilulka proti ochromující obstrukci navíc obsahuje i prudce jedovatý oměj Carmichaelův a další neadaptogeny nepatřící do nepovolaných rukou. Ještě vypjatější je situace u tří nejvíce doporučovaných (dle téže publikace) kombinací na artritidu revmatickou:

  1. směs trojkřídlece s lékořicí (léi-gōng-téng-duō-gān, 雷公藤多苷)
  2. tableta od bolesti a vnitřního větru jin (zhèng-qīng-fēng-tòng-níng-piàn, 正清風痛寧片)
  3. tableta čtyř divů, zvláště vhodná proti dně (Hu2010spa)

Z těchto lze samostatně připravit pouze tabletu čtyř divů. Zbylé dvě jsou nebezpečné a vyžadují prostředky průmyslové farmacie. U první uvedené je hlavní složkou imunosupresivní trojkřídlec, který je prudce jedovatý (poškozuje mj. mužskou plodnost, viz Lipsky1997pnt, Ramgolam2000tcm, Bao2011cht). U druhé uvedené, které by se mohlo místo složitého názvu říkat klidně "sinomenin", je jedinou složkou čištěný a standardizovaný alkaloid sinomenin z kořene jedovatého sinomenia prudkého. Sinomenin je opioid a od bolesti skutečně pomáhá (viz např. klin. studie Yang2003ttc), ale žádné blahodárné účinky navíc nemá. Zájemci o koupi musejí googlit řetězec "Zhengqing Fengtongning", jeden z výsledků viz např. tady.

Podivuhodný peer reviewed text o TČM je publikace Li2015hna, která bioinformaticky tlumočí předpisy jediného praktika – Dr. Ji-Ren Liho, v Číně prý věhlasného. Z mnoharozměrné matice jeho předpisů vychází jako nejužívanějších proti revmatoidní artritidě těchto 15 drog: stonek kaledy, lodyha sargenty, kořen kozince, kořen děhele, sušený Mesobuthus martensii, stonek sinomenia, kořen jerlínu, preparovaný kořen oměje, sušená stonoha zrzavá, kůra korkovníku, hlíza smldince Dioscorea colletii, stonek zimolezu japonského, kořen hořce velkolistého, sušený ptyas Cantorův a nať smetánky mongolské.

Je libo další možnosti?

Toť vše. Teď už jen zopakuji varování: TČM má proti revmatu k dispozici i neadaptogeny a rostliny vyloženě jedovaté (např. povízelku, Cissampelos, Semwal2014fap), které je nutné od adaptogenů pečlivě oddělovat. Podezřelý je vlastně (ale to už se dostávám mimo TČM) i náš kostival, Stickel2000esc, který – ač tradiční na bolest kloubů (Staiger2012cco) – také není adaptogen (klepy viz v Staiger2013crf).

Je libo rozšiřující literaturu a další lektvary? Asi 20 jich zmiňuje (v angličtině) TČM expert Subhuti Dharmananda z USA...

| 23.11.2018