Další užitečné rejstříky:
Zde je rozšířený rejstřík něco přes 1000 důležitých rostlin zmiňovaných na tomto webu. Samostatně viz seznam léčivých řas a hub. Rejstřík obsahuje též velmi krátké až středně krátké popisy rostlin. O mnoha z nich však existují hezké články jinde na internetu, kam dle možnosti poskytuji odkazy. Kladu též důraz na praktickou dostupnost, takže též zde najdete i odkazy na online i offline prodejce. A občas nějaký ten nefunkční link. Jsou zde adaptogeny (ač seznam klasických adaptogenů je kratší), ale i rostliny jednostranně působící a mírně jedovaté. Rostliny silně jedovaté jsou na samostatné stránce. Položky na této stránce jsou rozbalovací, k jejich úplnému rozbalení/sbalení použijte tlačítka +/-. Ke zběžné orientaci slouží tyto značky:
- klasický adaptogen
- pravděpodobný adaptogen
- pravděpodobný neadaptogen
- rostlina smrtící či vysoce toxická
Přehled léčivých (a užitkových) rostlin
-
Abroma augustum – asijský léčivý keř
-
Acosmium panamense – léčivý strom
- bobovité (Fabaceae)
- Strom výšky 12-40m, trochu podobný akátu, avšak bez trnů. Další z četných přírodních antidiabetik, léčebně se využívá kůra, viz věda. Strom roste v Mexiku, Střední a Jižní Americe, u nás je nedostupný a je o něm relativně málo informací. Používá se též proti průjmu, zažívacím potížím, malárii a onemocněním dýchacích cest, ale také jako antikoncepční prostředek, analgetikum a spasmolytikum. Hlavními účinnými látkami jsou chinolizidinové alkaloidy akosmin, akosminin a 4-α-hydroxy-espartein. U nás nedostupný. Věda zde.
-
- nedostupný
-
aframon madagaskarský (Aframomum melegueta) – zázračná zázvorovitka
- zázvorovité (Zingiberaceae)
- Statná trvalka výšky asi 150cm, vzhledem připomínající jiné zázvorovité. Dává semena, která se používají jako koření (aframon), chutí jsou prý podobné spíše pepři, nikoliv příbuznějšímu kardamomu. Neplést s pepřovníkem guinejským.
-
agarista mexická (Agarista mexicana) – léčivý strom
- vřesovcovité (Ericaceae)
- Středoamerický keř nebo strom 8-11m vysoký. Další z četných přírodních antidiabetik, léčebně se využívají listy a větévky, viz věda. U nás je nedostupná a je o ní relativně málo informací.
-
- nedostupná
-
agastache svraskalá (Agastache rugosa) – asijská zázračná bylina
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Vytrvalá asijská léčivka kolem 60-80cm vysoká. Léčebně se využívá nať, která se v TČM někdy zaměňuje s natí brvitce. Velmi důležitá rostlina.
-
achyrant dvouzubý (Achyranthes bidentata) – léčivá rostlina TČM
- laskavcovité (Amaranthaceae)
- Asijská léčivá trvalka dorůstající výšky 70-120cm. V TČM se používá jeho kořen (radix achyranthis bidentatae).
-
achyrant štětinatý (Achyranthes aspera) – léčivá rostlina TČM
- laskavcovité (Amaranthaceae)
- Asijská léčivá trvalka dorůstající výšky až 120cm. V TČM se využívá kořen (viz předešlý druh).
-
akébie pětičetná (Akebia quinata) – superovoce
- kokylovité (Lardizabalaceae)
- Dřevitá japonská liána délky až 12m nesoucí jedlé ovoce. V TČM se používá její stonek (caulis akebiae).
-
akébie trojčetná (Akebia trifoliata) – superovoce
- kokylovité (Lardizabalaceae)
- Druh podobný předešlému.
-
aksamitník rozkladitý (Tagetes patula), afrikán – běžně pěstovaná okrasná léčivka
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Letnička 10-60cm vysoká, běžně známá jako afrikán, pěstovaná v truhlících i venku pro okrasu. Bylina je také léčivá, léčebně lze využít nať i květ. Věda zde.
-
aktinidie čínská (Actinidia chinensis), divoké kiwi – superovoce
- aktinidiovité (Actinidiaceae)
- Divoký předchůdce pěstovaného kiwi.
-
aktinidie lahodná (Actinidia deliciosa), kiwi – superovoce
- aktinidiovité (Actinidiaceae)
- Pěstované kiwi. Léčivou částí je hlavně plod, antioxidační ovoce.
-
aktinidie stříbrná (Actinidia polygama), matatabi – léčivé ovoce s účinkem na kočky
- aktinidiovité (Actinidiaceae)
- Japonský druh aktinidie, jehož medicinálně využívanou částí je stonek, kočičí droga, o které japonské přísloví dí, že udělá kočce stejnou radost jako peníze prostitutce.
-
aktinidie význačná (Actinidia arguta), minikiwi – lahodné a nechlupaté superovoce
- aktinidiovité (Actinidiaceae)
- Minikiwi, které je chutnější než obvyklejší velké kiwi a dobře plodí i v ČR.
-
aloe pravá (Aloe vera) – populární, rozsáhlé výzkumné zázemí
-
aloe stromovitá (Aloe arborescens) – jihoafrická léčivka
- kopíčkovité (Asphodelaceae)
- Statná bylina výšky až 2m, zubaté sukulentní listy můžou měřit přes 1m. Léčivou látkou je gel vnitřku listů a pryskyřice.
-
albízie růžová (Albizia julibrissin) – léčivá rostlina TČM
- bobovité (Fabaceae)
- Opadavý strom až 10m vysoký. Léčebně se využívá kůra, albiziae cortex.
-
aloisie obecná, též klapourek citrovonný (Aloysia citriodora, též A. triphylla) – americká léčivka
-
alstonie obecná (Alstonia scholaris) – kouzelný strom, léčivá ajurvédská jedovatka
- toješťovité (Apocynaceae)
- Indický strom až 40m vysoký, z jehož velmi měkkého dřeva se dělaly školské tabulky na psaní (proto "scholaris"). Medicinálně se využívá hlavně kůra. Věda zde.
-
ambroň východní (Liquidambar orientalis) – zázračný zdroj levantského storaxu
- altingiovité (Altingiaceae)
- Asijský opadavý strom vysoký kolem 10-15m. Medicinálně se využívá jeho pryskyřice (levantský storax) a plod (fructus liquidambaris).
-
ambrozie přímořská (Ambrosia maritima) – severoafrická léčivka
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Šedozelená bylina výšky asi 80cm, s jemně zpeřenými vonnými listy. Nať se užívá k léčbě diabetu, hypertenze, žaludečních a močopohlavních infekcí a též rakoviny (věda zde). Toxická pro měkkýše.
-
ampák routoplodý (Tetradium ruticarpum, též Evodia rutaecarpa) – důležitá léčivka TČM
- routovité (Rutaceae)
- Východoasijský keř nebo strom až 9m vysoký. Léčivem jsou plody (fructus evodiae), které zůstávají na stromech dlouho po opadu listů.
-
ananas obecný (Ananas comosus) – superovoce
-
anenka kopíčková (Anemarrhena asphodeloides) – významná léčivka
- chřestovité (Asparagaceae)
- Stálezelená asijská trvalka vysoká 50-100cm. Kvete na podzim. Velmi důležitá léčivka. Používanou částí je oddenek, rhizoma anemarrhenae. Tato důležitá bylina se někdy česky nazývá též sasanka asfodelovitá.
-
andělika lékařská (Archangelica officinalis), též děhel lékařský (Angelica archangelica)
- miříkovité (Apiaceae)
- Statná miříkovitá dvouletka (až 2.5m), z které se medicinálně využívá hlavně kořen – tuzemský ekvivalent děhele čínského.
-
Anoectochilus formosanus – léčivá orchidej
- vstavačovité (Orchidaceae)
- Taiwanská léčivá a hepatoprotektivní orchidej. Nízká bylina s krásnými bíle mramorovanými listy a plazivými oddenky.
-
Antigonon leptopus – tropická léčivá liána
-
aralka srdčitá (Aralia cordata) – superzelenina, léčivka
- aralkovité (Araliaceae)
- Aralka srdčitá je léčivý keř, jehož výhonky se v japonsku nazývají udo a konzumují jako zelenina. Konzumace této léčivé zeleniny je rozšířená v celé Asii. Má prý mírně pryskyřičnou příchuť a je velmi zdravá (viz věda). Mezi adaptogeny aralku počítal už I. Brechman.
-
aralka vysoká (Aralia elata, též Aralia mandshurica) – superzelenina, léčivka
- aralkovité (Araliaceae)
- Keř nebo nízký strom až dorůstající až do 10m. Pěstuje se kvůli mladým výhonkům, které se na jaře jedí jako zelenina. Mezi adaptogeny aralku vysokou počítal už I. Brechman.
-
areka obecná (Areca catechu) – široce využívaná zázračná palma
-
argánie trnitá, též dvojčet trnitý (Argania spinosa) – superplodina, arganový olej
-
Aristotelia chilensis, maqui – superovoce
- mastnoplodovité (Elaeocarpaceae)
- Dvoudomý stálezelený keř nebo stromek výšky 4-5m, listy vejčité až kopinaté, 1.5-9cm dlouhé. Nese tmavé kulovité bobule 4-6mm velké s vysokým obsahem antioxidantů a chutí podobnou borůvkám. Velmi populární divoká plodina.
-
arnika horská (Arnica montana) – milá a tradiční jedovatá léčivka, paracelsovský lék
-
aronie černá (Aronia melanocarpa), černý jeřáb – superovoce
- růžovité (Rosaceae)
- Keř 1.5-2m vysoký, plody podobné jeřábu, ale černé. Léčivou částí je plod, silný antioxidant.
-
artyčok kardový (Cynara cardunculus) – divoký předek zahradního artyčoku
-
artyčok zeleninový (Cynara scolymus) – superzelenina, léčivka
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Vytrvalá, chlupatá, sivozelená bylina vysoká přes 1m.
-
atraktylis kopinatá (Atractylodes lancea), též a. čínská, a. vejčitá (A. chinensis, A. ovata) – léčivka TČM
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Dvoudomá bylina podobná atraktylis velkoúborné, ale dorůstající až 100cm. Důležitá bylina TČM, medicinálně se využívá kořen (rhizoma atractylodis lanceae).
-
atraktylis velkoúborná (Atractylodes macrocephala) – léčivka TČM
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Trvalka dorůstající výšky 40-50cm, vzdáleně připomínající bodlák nebo pcháč. Roste na mezích a pastvinách ve východní asii, kvete v létě. Medicinálně se využívá hlavně kořen, rhizoma atractylodis macrocephalae.
-
ayapana mexická (Ayapana triplinervis) – kardiotonikum příbuzné sadci
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Vlhkomilná trvalka až 1.5m vysoká. Má silnou kumarinovou vůni a hořkou, aromatickou chuť. Léčebně se využívá hlavně list.
-
badyáník pravý (Illicium verum), badyán – zázračné koření
- klanopraškovité (Schisandraceae)
- Jihoasijský strom až 12m vysoký, hvězdicovité plody jsou známé jako koření.
-
bahnička jedlá (Eleocharis dulcis) – orientální superplodina
- šáchorovité (Cyperaceae)
- Jedlá plodina 40-100cm vysoká s kořenovými hlízkami kolem 4cm velkými, které se považují za pochoutku.
-
bakopa drobnolistá (Bacopa monnieri), brahmí
- jitrocelovité (Plantaginaceae)
- Nízká půdopokryvná tropická bylina (do 10cm) a nejslavnější nootropikum Ajurvédy. Běžná dávka je 5-15g sušené natě denně. Neplést s pupečníkovcem asijským, kterému se někdy také říká "brahmí".
-
Balanites aegyptiaca – pouštní léčivá superplodina
-
balmín metlatý (Leptospermum scoparium) – australský léčivý keřík
- myrtovité (Myrtaceae)
- Keř vysoký až 4 metry původem z jihovýchodní Austrálie. Užívá se list.
-
banánovník obecný (Musa balbisiana) – divoký banán
- banánovníkovité (Musaceae)
- Statná bylina vysoká až 12m, s obrovskými celokrajnými listy, plodící banány plné semen. Mladé výhonky lze upravit jako zeleninu, listy a vláknina slouží k technickým účelům.
-
banánovník ovocný (Musa × paradisiaca) – pěstovaný banán s velkým množstvím kultivarů
- banánovníkovité (Musaceae)
- Pěstované, vesměs bezsemenné banány, jsou výsledkem hybridizace mezi M. balbisiana a M. acuminata a jsou obvykle triploidní nebo tetraploidní, zatímco původní divoké druhy jsou diploidní. V pomologii banánů se M. acuminata označuje písmenem A, M. balbisiana písmenem B. Většina kultivarů jsou triploidní kombinace AAB a ABB, ty jsou však v ČR vesměs neznámé – většina pěstovaných banánů co do tonáže totiž pochází z triploidního M. acuminata, AAA, skupina kultivarů Cavendish. Ty se také prodávají u nás. V ČR jsi nejsme vědomi chuťového bohatství odrůd banánů pěstovaných pro ovoce i na vaření.
-
banánovník zašpičatělý (Musa acuminata) – druhý divoký předek pěstovaných banánů
- banánovníkovité (Musaceae)
- Divoký banánovník. Statná bylina podobného vzhledu jako banánovník obecný, který se někdy považuje za jeho poddruh. Dává banány se semeny.
-
banánovník zašpičatělý 'Grand Nain' (Musa acuminata 'Grand Nain') – běžný banán typu Chiquita
- banánovníkovité (Musaceae)
- U nás prodávané 'standardní banány' pod značkou Chiquita. Z botanického hlediska jde o klonálně množený triploidní kultivar banánovníku zašpičatělého, skupina kultivarů Cavendish, kultivar 'Grand Nain' (doslova "velký trpaslík", velkost se vztahuje k plodům, zakrslost k výšce stonku.)
-
Banisteriopsis caapi (dříve Banisteria caapi), ayahuaska – jihoamerický léčivý halucinogen
- mamarovité (Malpighiaceae)
- Halucinogen a léčivý neadaptogen, v syrovém stavu též emetikum. Účinnou složkou je dimethyltryptamin (DMT).
-
barota africká (Gunnera perpensa) – léčivá bylina
- barotovité (Gunneraceae)
- Veliká léčivá bylina vzdáleně připomínající přerostlou rebarboru. Jediný africký zástupce rodu. Medicinálně se využívají všechny části rostliny, ale hlavně kořeny, a to vnitřně ve formě nálevu i zevně jako obklady. Má rozsáhlé využití, potenciální africký adaptogen, nálev kořenu se používá i u rodiček a kojících matek ke zvýšení produkce mléka. Jde o tradiční bylinu na ženské potíže. Listy, kořeny i listové řapíky jsou jedlé. Přehledem je Maroyi2016ftu, jehož plný text, který se vyplatí si přečíst, je zde.
-
batolka prorostlá (Claytonia perfoliata, dřív Montia perfoliata) – málo známá zelenina
- zdrojovkovité (Montiaceae)
- Severoamerická listová zelenina z čeledi blízce příbuzné zázračné šruše zelné (ale třeba i kaktusům). Nízká půdopokryvná bylina, kterou lze pěstovat i u nás.
-
batolka ptačincovitá (Claytonia sibirica, též C. alsinoides) – málo známá zelenina
- zdrojovkovité (Montiaceae)
- Zelenina podobná batolce prorostlé.
-
bauhínie brazilská (Bauhinia forficata) – kouzelný léčivý strom
- zmarlikovité (Cercidiaceae)
- Trnitý brazilský strom až 9m vysoky s typicky rozeklanými bauhíniovitými listy, které se využívají i léčebně. Medicinální využití mají i ostatní části stromu.
-
bauhínie pestrá (Bauhinia variegata) – kouzelný léčivý strom
- zmarlikovité (Cercidiaceae)
- Jihoasijský strom až 12m vysoký, s typickými rozeklanými bauhíniovitými listy a květy připomínajícími orchidej. Listy se využívají ke snížení glykemie, kůra a kořen jako tonikum, květy jsou jedlé.
-
bavlník bylinný (Gossypium herbaceum) – léčivá superplodina
- slézovité (Malvaceae)
- Bylina vysoká 60-180cm, z jejíž plodů se získává bavlna. Má i tradiční medicinální využití, avšak semena obsahují jedovatý gosypol (který se také využívá k léčbě nádorů).
-
bazalka posvátná (Ocimum sanctum, nově O. tenuiflorum), tulsí
-
bazalka pravá (Ocimum basilicum) – superbylina
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Bylina kolem 40cm vysoká, typického vzhledu. Medicinálně a kulinárně se využívá nať a listy.
-
bazalka vytrvalá (Ocimum gratissimum) – africká superbylina
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Vytrvalá tropická bylina až polokeř výšky 100-300cm. Silně léčivá, využívá se nať a listy.
-
bazela bílá (Basella alba), malabarský špenát – indická listová superzelenina
- bazelovité (Basellaceae)
- Rychle rostoucí dužnatá liána dorůstající délky až 10m. Jedlé a chutné listy.
-
benedikt lékařský (Cnicus benedictus, nyní Centaurea benedicta), čubet
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Jednoletka vysoká až 60cm se vzhledem žlutě kvetoucího bodláku. Léčebně se využívá nať (herba cardui benedicti) ve formě extraktu (hlavně alkoholové tinktury), jde o významnou léčivku a potenciální adaptogen. Obsahuje alkaloidy cnicin, benediktin, triterpenoidy, polyacetyleny, flavonoidy, lignany a slizovité látky, viz přehled Paun2019cbe, text zde. Lze jej použít do piva místo chmele.
-
bedrník anýz (Pimpinella anisum) – známá léčivka
- miříkovité (Apiaceae)
- Známá bylina vysoká až 90cm, z které lze využít nejen plod (fructus anisi), ale i mladou nať.
-
beluta železná (Mesua ferrea) – mírně jedovatá léčivka
- toješťovité (Apocynaceae)
- Pomalu rostoucí indický vždyzelený strom až 45m vysoký, dávající tzv. železné dřevo. Plodem je oříšek. Mast z drcených jader smíchaná s jejich olejem se používá jako obklad na rány. Medicinální využití mají i listy, květy a kořeny. Perorálně se používá jako adstringens a stomachikum, též proti zažívacím problémům. Není adaptogen a má nepříznivý účinek na plodnost.
-
besednice indická (Pergularia daemia) – mírně jedovatá léčivka
- toješťovité (Apocynaceae)
- Tropická jedovatá liána s velkými srdčitými listy, která se pěstuje pro své léčivé účinky. Obsahuje srdeční glykosidy a používá se též jako jed na ryby.
-
- není k dispozici
-
bez černý (Sambucus nigra) – léčivka, superovoce
- pižmovkovité (Adoxaceae)
- Rozložitý opadavý keř až 10m vysoký. Využívá se hlavně květ a plod. Zasyrova obsahuje kyanogenní glykosid sambunigrin, po uvaření je jedlá.
-
bišofka hroznatá (Bischofia polycarpa) – posvátná léčivka, superovoce
- smuteňovité (Phyllanthaceae)
- V Číně a na Taiwanu běžný léčivý strom nižšího vzrůstu (do 15m). Konzumovanou částí jsou léčivé plody, hrozny bobulí průměru asi 15mm. Medicinálně lze využít též listy.
-
bišofka jávská (Bischofia javanica) – posvátná léčivka, superovoce
- smuteňovité (Phyllanthaceae)
- Bišofka jávská je rychle rostoucí, středně velký až velký, obvykle opadavý strom s hustou, kulatou korunou. Může být až 50m vysoká. K léčebným účelům se využívají listy (mladé se jedí jako zelenina) i plody, bobule průměru 12-15mm.
-
blahokamýk chlupatý (Grewia hirsuta), nagbala – ajurvédská léčivka
-
blahokamýk queenslandský (Grewia mesomischa) – australské superovoce
- slézovité (Malvaceae)
- Australský keř 1-3m vysoký, s listy asi jako líska, nesoucí lepkavé bobule průměru 10mm.
-
blahokeř Colebrookův (Clerodendrum colebrookianum) – ajurvédská superbylina
-
blahokeř lepkavý (Clerodendrum infortunatum, též C. viscosum) – ajurvédská superbylina
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Trvácí bylina nebo polokeř, který může být až 4m vysoký. Medicinálně se využívá list a kořen, které mají rozsáhlé ajurvédské indikace.
-
blahovičník kulatoplodý (Eucalyptus globulus) – léčivý strom
- myrtovité (Myrtaceae)
- Velmi rychle rostoucí strom výšky až 65m. Využívanou částí jsou listy, z nichž se destiluje eukalyptový olej.
-
blahovičník manový (Eucalyptus viminalis) – léčivý strom
- myrtovité (Myrtaceae)
- Štíhlý strom až 60m vysoký. Medicinálně se využívají listy a cukernatá klejopryskyřice (tzv. mana), která za vyprahlých letních dnů opadává ze stromu. Bohužel se neprodává, takže se musíme spokojit s eukalyptovým olejem.
-
blumea balšámová (Blumea balsamifera), sambong – léčivka, zdroj borneolu
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Měkce chlupatý keř nebo polokeř 1-4m vysoký. Používá se jako diuretikum, též k léčbě infekcí, nachlazení, zánětů a dalších nemocí. Rostlina je také insekticid a odpuzovač hmyzu. Využívají se listy, květy i větévky. Z její mladých listů se destiluje přírodní borneol (borneolum), ačkoliv většina farmaceuticky používaného borneolu se dnes vyrábí synteticky.
-
blýskavka čínská (Photinia serratifolia) – známá léčivka TČM
- růžovité (Rosaceae)
- Stálezelený tropický keř 4-6m vysoký rostoucí na Taiwanu, na jaře bíle kvetoucí. Listy jsou lesklé, na jaře červené barvy, mírně toxické. Dává listovou drogu photiniae folium užívanou v TČM.
-
blýskavka Davidova (Photinia davidiana, nově Stranvaesia davidiana) – léčivka TČM
- růžovité (Rosaceae)
- Stálezelený tropický keř 4-6m vysoký, rostoucí v Číně, Vietnamu a Malajsii. Dává listovou drogu photiniae folium užívanou v TČM.
-
blýskavka hladká (Photinia glabra) – známá léčivka TČM
- růžovité (Rosaceae)
- Stálezelený tropický keř s červenými listy, rostoucí v Japonsku. Dává listovou drogu photiniae folium užívanou v TČM.
-
bob obecný (Vicia faba) – chutná superplodina
- bobovité (Fabaceae)
- Statná, až 1m vysoká popínavá bylina nesoucí podlouhlé hnědočerné lusky s velkými jedlými semeny specifické chuti. Nať lze využít léčebně.
-
bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus) – podceňované superovoce
- růžovité (Rosaceae)
- Vždyzelený keř nebo strom až 15m vysoký, s lesklými kožovitými listy a černými jedlými plody specifické chuti. Medicinálně se využívá hlavně plod.
-
boldo obecné (Peumus boldus) – jihoamerický léčivý strom
- monímiovité (Monimiaceae)
- Stálezelený dvoudomý strom výšky až 10m. Nese jedlé plody o průměru až 2cm a je léčivý. List se používá jako koření (boldo), léčebně se využívá i kůra.
-
bolševnice vonná (Chromolaena odorata) – tropická invazivní léčivka
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Rychle rostoucí trvalka tvořící polokeř výšky až 2.5m, v zástinu se chová jako liána a dorůstá délky až 10m. Léčivou částí je nať, případně listy. Nebezpečný tropický plevel.
-
- není k dispozici
-
Bontia daphnoides – karibský léčivý keř
- krtičníkovité (Scrophulariaceae)
- Nízký bohatě větvený strom dorůstající výšky až 9m, nesoucí plody připomínající olivy. Jediný druh svého rodu. Léčivou částí je list i plod.
-
- není k dispozici
-
borovice Armandova (Pinus armandii) – užívaná v TČM
- borovicovité (Pinaceae)
- Druh borovice využívaný v TČM. (Droga folium pini.)
-
borovice čínská (Pinus tabuliformis, nespr. tabulaeformis) – užívaná v TČM
- borovicovité (Pinaceae)
- Druh borovice využívaný v TČM. (Droga folium pini.)
-
borovice kleč (Pinus mugo) – populární, podle vzoru borovice přímořská
- borovicovité (Pinaceae)
- Keř dorůstající výšky až 2.5m, se zakřivenými položenými kmeny. Léčebně se využívá extrakt.
-
borovice Massonova (Pinus massoniana) – užívaná v TČM
- borovicovité (Pinaceae)
- Druh borovice využívaný v TČM. (Droga folium pini.)
-
borovice pinie (Pinus pinea) – superpotravina
- borovicovité (Pinaceae)
- Strom až 25m vysoký se široce rozložitou korunou. Dává chutné plody – piniové oříšky.
-
borovice přímořská (Pinus pinaster) – superléčivý druh borovice
- borovicovité (Pinaceae)
- Borovice rostoucí v západní oblasti Středomoří. Z kůry se připravuje léčivý extrakt Pycnogenol®.
-
boryt barvířský (Isatis tinctoria, též I. indigotica) – známá léčivka
- brukvovité (Brassicaceae)
- Jednoletá až krátce vytrvalá rostlina dorůstající do výšky 50-100cm, žlutě kvetoucí. V TČM se využívá jeho list (folium isatidis) a kořen (radix isatidis).
-
boubelka velkokvětá (Platycodon grandiflorus) – léčivý zvonek používaný v TČM
- zvonkovité (Campanulaceae)
- Nízká trvalka (až 40cm) s velkými bílými květy zvonkovitého tvaru. Léčebně se využívá kořen, radix platycodi.
-
brikelie význačná (Brickellia cavanillesii), prodigiosa – zázračná mexická léčivka
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Mexická trvalka tvořící keř až 3m vysoký. Její nať je vysoce ceněna v místní medicíně. Důležitá bylina.
-
brokolice (Brassica oleracea var. italica) – superzelenina, kultivar brukve zelné
- brukvovité (Brassicaceae)
- Všem známý pěstovaný kultivar brukve zelné. Zdravá a léčivá rostlina.
-
broskvoň obecná (Prunus persica) – úžasné ovoce
- růžovité (Rosaceae)
- Ovocný strom nízkého vzrůstu, všem známý. Kromě plodů se v TČM léčebně využívají jadérka, semen persicae.
-
bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) – známá léčivka
- miříkovité (Apiaceae)
- Vytrvalá bylina až 100cm vysoká, s celistvými, jednoduše trojčetnými až 2krát trojčetnými listy. Běžně se vyskytuje ve stinných a vlhčích okrajích lesa a na ruderálních stanovištích. Léčebně se využívá oddenek a listy, z nichž lze připravit zdravý salát. Pomáhá od bolestí, otoků, je močopudná a zrychluje hojení ran. Věda zde.
-
- vlastním sběrem
-
brucea jávská (Brucea javanica) – asijská léčivka
- simarubovité (Simaroubaceae)
- Keř nebo malý strom až 5m vysoký. Plody jsou asi 5mm v průměru, intenzivně hořké, léčivé.
-
brukev čínská (Brassica chinensis, bot. B. rapa var. chinensis), čínské zelí
- Této zelenině se často říká "pak čoj" (čínsky pái-cài, 白菜), což však nepostačuje k odlišení od běžného "čínského zelí". Lze si pouze zapamatovat jejich vzhled.
- brukvovité (Brassicaceae)
-
brukev hořčičná (Brassica perviridis, bot. B. rapa var. perviridis), komacuna
- Japonský kultivar brukve řepáku s mírně ostrou chutí vhodný do salátů a zeleninových nápojů.
- brukvovité (Brassicaceae)
-
brukev mizuna (Brassica niposinica, bot. B. rapa var. niposinica)
- Japonský dekorativní a šťavnatý kultivar brukve řepáku s mírně ostrou chutí.
- brukvovité (Brassicaceae)
-
brukev pekingská (Brassica pekinensis, bot. B. rapa var. pekinensis), pekingské zelí
- Tento kultivar se správně nazývá pekingské zelí, ačkoliv v obchodech mu běžně říkají "čínské zelí". Čínské zelí, neboli brukev čínská (Brassica chinensis), je jiný kultivar. Lze si pouze zapamatovat jejich vzhled.
- brukvovité (Brassicaceae)
-
brukev řepák (Brassica rapa) – superplodina
- brukvovité (Brassicaceae)
- Kulturní brukvovitá rostlina dávající vícero kultivarů hlavně asijské zeleniny (pekingské zelí, čínské zelí, komacuna, mizuna, vodnice, čínské kvetoucí zelí). Semena řepáku olejného se využívají jako olejnina (podobně jako častěji pěstovaná řepka olejná).
-
brukev řepka (Brassica napus), řepka olejná, olejka – superplodina
-
brukev sítinovitá (Brassica juncea) – indická olejnina, v Asii i jako listová zelenina
- brukvovité (Brassicaceae)
- Jednoletá bylina dorůstající výšky 50-250cm příbuzná kultivarům asijského zelí.
-
brukev tuřín (Brassica napus subsp. napobrassica) – superzelenina
- brukvovité (Brassicaceae)
- Bulvový kultivar brukve řepky a podceňovaná chutná zelenina.
-
brukev vodnice (Brassica rapa var. rapa) – superzelenina
- brukvovité (Brassicaceae)
- Kulturní dvouletá rostlina nesoucí dosti velké bulvy, které chuťově předčí kedluben.
-
brukev zelná (Brassica oleracea) – zasloužilá superzelenina
- brukvovité (Brassicaceae)
- Divoký předek většiny druhů evropské košťálové zeleniny. Statná dvouletá až vytrvalá bylina, ojediněle až 150cm vysoká.
-
brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) – superovoce
-
brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea) – superovoce
- vřesovcovité (Ericaceae)
- Stálezelený hustě větvený keřík nesoucí dobře známé červené plody. Kvůli obsahu malého množství kyseliny benzoové váhám zařadit jinak léčivou brusinku mezi adaptogeny.
-
brusnice čínská (Vaccinium gaultheriifolium) – čínská verze borůvek
-
brusnice chocholičnatá (Vaccinium corymbosum) – severoamerická verze borůvek
-
brutnák lékařský (Borago officinalis) – známá léčivka
- brutnákovité (Boraginaceae)
- Jednoletá bylina až 50cm vysoká, s krásnými modrými květy. Tradiční léčivka, ze semen se lisuje brutnákový olej.
-
brvitec hvězdnatý (Pogostemon stellatus) – vodní příbuzná pačule
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Vodní rostlina až 80cm vysoká, s podlouhlými listy uspořádanými v přeslenu. Patří do téhož rodu jako silně léčivý brvitec obecný (viz níže).
-
brvitec obecný (Pogostemon cablin, nespr. P. patchouli), pačule – zázračná bylina
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Tropická bylina dorůstající výšky kolem 70cm. Silně léčivá, v TČM se využívá nať (herba pogostemi).
-
břečťan popínavý (Hedera helix) – magická aralkovitka
- aralkovité (Araliaceae)
- Dřevnatá stálezelená liána dlouhá až 20m a dožívající až 500 let. Léčebně se využívají listy a léčivé plody, které jsou pro děti jedovaté, dospělí je však v omezených množstvích smí konzumovat. Mám osobní zkušenost s konzumací dosti velkého množství listů i plodů břečťanu bez jakýchkoliv patrných negativních následků. Z listů se dělá tinktura a protizánětlivá mast na povrchové zranění.
-
bříza bělokorá (Betula pendula) – nezbytnost na seznamech léčivých rostlin
- břízovité (Betulaceae)
- Strom až 25m vysoký, všem známý. Farmaceuticky využívanou částí je list a míza.
-
bugenvilea nádherná (Bougainvillea spectabilis) – zázračná bylina
- nocenkovité (Nyctaginaceae)
- Keř nebo dřevitá liána až 12m dlouhá, se srdčitými listy, trnitými stonky a krásně zbarvenými květnými listeny. Pochází z Jižní Ameriky (Brazilie, Bolívie, Peru). Bugenvilea není adaptogen. Snižuje plodnost a tradičně se v Indii užívá jako mužská antikoncepce (Ghogar2017aeb, text zde).
-
bujarník johimbe (Pausinystalia johimbe, dřív Corynanthe johimbe), yohimbe – západoafrický léčivý strom
- mořenovité (Rubiaceae)
- Tropický strom vysoký asi 30m. Jeho kůra se využívá jako afrodiziakum, v této indikaci je však nevhodná. Je to neadaptogen. Jeho účinná látka yohimbin působí jednostranně a je jedovatá, viz článek potence.
-
bukvice lékařská (Betonica officinalis), též čistec lékařský (Stachys officinalis) – známá léčivka
-
bulvuška hlíznatá (Bunium bulbocastanum), císařský kmín – indická bylina a koření
- miříkovité (Apiaceae)
- Vytrvalá bylina až 60 cm vysoká (podobná následujícímu druhu). V některých oblastech jižní Evropy je občas pěstována pro jedlé hlízy, které se vykopávají na podzim a mají chuť a výživovou hodnotu podobnou kaštanům. Nať se využívá do polévek a plody lze použít jako náhražku bulvušky perské (tzv. císařský kmín).
-
- nedostupná
-
bulvuška perská (Bunium persicum), císařský kmín – indická bylina a koření
- miříkovité (Apiaceae)
- Vzpřímená bylina s hlíznatými kořeny, až 60cm vysoká. Plodem jsou tmavohnědé nažky délky až 5mm. Hlízy se používají jako léčivá zelenina a plody slouží jako koření typické vůně. Rostlina se vyskytuje na mírných svazích Střední Asie a Himalájí ve výškách 2300-3800m.
-
- nedostupná
-
butea šarlatová (Butea superba) – východoasijský zázrak
-
buřina japonská (Leonurus japonicus), též srdečník japonský – dobrá léčivka
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Jednoletá nebo dvouletá bylina až 120cm vysoká, podobná buřině srdečníku. Léčebně se využívá nať, herba leonuri.
-
buřina srdečník (Leonurus cardiaca), též srdečník obecný – dobrá léčivka
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Vytrvalá bylina až 150cm vysoká, s typicky rozeklanými listy, lodyha je chlupatá, nesoucí světle fialové až růžové květy. Léčebně se využívá nať, herba leonuri, ta však v TČM pochází z jiného druhu, buřiny japonské (viz výše). Lze předpokládat, že jejich využití je obdobné.
-
cejba čihovitá (Bombax ceiba, též B. malabaricum), semal – krásný léčivý strom blízce příbuzný kapoku
- slézovité (Malvaceae)
- Strom až 25m vysoký, s krásnými červenými kalichovitými květy. Léčebně se používají všechny části rostliny – listy, květy, kořeny, kůra i pryskyřice.
-
cekropie štítnatá (Cecropia peltata) – léčivý strom
- kopřivovité (Urticaceae)
- Dvoudomý tropický strom až 20m vysoký, s velkými dlanitými listy. Nese chutné ovoce, kůra a listy se využívají léčebně.
-
cekropie tupolistá (Cecropia obtusifolia) – léčivý strom
- kopřivovité (Urticaceae)
- Dvoudomý tropický strom až 10m vysoký, větve jsou duté. Léčebně se využívá kůra a listy.
-
celík zlatobýl (Solidago virgaurea) – známá léčivka
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Vytrvalá bylina až 100cm vysoká, žlutě kvetoucí. Využívá se hlavně nať.
-
cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium) – zázračná, kofein
-
cesmína paraguayská (Ilex paraguariensis), yerba maté – zázračná, kofein
-
cesmína wayusa (Ilex guayusa) – zázračná, kofein
-
cesmína yaupon (Ilex vomitoria) – zázračná, kofein
- cesmínovité (Aquifoliaceae)
- Stálezelený keř až malý strom, až 10m vysoký. Indiáni její listy používali k mužským zasvěcovacím rituálům, jejichž součástí bylo i zvracení, které pozorovatelé nesprávně připsali účinkům cesmíny – odtud zavádějící druhové vědecké jméno taxonu. Ve skutečnosti je pak yaupon čajovina podobná yerba maté, obsahující množství kofeinu srovnatelné s kávou.
-
cibule kuchyňská (Allium cepa) – popularita, chuť, léčivost
- amarylkovité (Amaryllidaceae)
- Mimořádně důležitá léčivá zelenina. K druhu Allium cepa patří též šalotka, cippolini, cibule červená, bílá a stříbrná. Naopak cibule perlová či cibule perlovka můžou označovat poddruhy divokého póru (Allium ampeloprasum) či cibule zimní (Allium fistulosum).
-
cibule perlová (Allium ampeloprasum var. sectivum) – druh póru dávající cibulky jemné chuti
- amarylkovité (Amaryllidaceae)
- Cibulovitá varianta divokého pórku (Allium ampeloprasum). Jsou to malé, kulinárně oblíbené cibulky bez vrstevnaté struktury. Při nákupu semen se nenechte zmýlit bílými kultivary obyčejné cibule (Allium cepa).
-
cibule šalotka (Allium cepa var. aggregatum, dřív A. ascalonicum) – chutný druh cibule
- amarylkovité (Amaryllidaceae)
- Z botanického hlediska není nutné rostlinu představovat. Vypadá jako podélně protáhlá, vřetenovitá cibule, avšak podstatný není tvar, ale kultivar. Pro nejlepší výsledky je nutné šalotku pěstovat ze semene – jen tak se totiž plně přizpůsobí našim podmínkám.
-
cibule zimní (Allium fistulosum), lahůdková cibulka – běžná cibule konzumovaná pro výhonky
- amarylkovité (Amaryllidaceae)
- Vytrvalá bylina s menší cibulkou, všem dobře známá z obchodů jako tzv. "lahůdková cibulka".
-
cicimek datlový (Ziziphus jujuba) – zázračné ovoce a léčivo
-
cicimek trnitý (Ziziphus spinosa, bot. Ziziphus jujuba var. spinosa), kyselý cicimek – divoká forma cicimku datlového
- řešetlákovité (Rhamnaceae)
- Menší keř pocházející z Číny, rostoucí na slunečních suchých stanovištích. Větve rovné, trnité, listy malé, plody jsou na rozdíl od pěstovaného cicimku datlového kyselé chuti. Semena představují důležitou drogu TČM, semen ziziphi spinosae.
-
cist vavřínolistý (Cistus laurifolius) – léčivý keřík z Jižní Evropy
- cistovité (Cistaceae)
- Menší keř až 2m vysoký, stálezelený, rostoucí ve Středomoří.
-
citroník cedrát (Citrus medica), buddhova ruka – zázračný druh citrusu, nemá dužinu
- routovité (Rutaceae)
- Nízký strom dorůstající výšky až 4m, nesoucí velké aromatické plody – cedráty. Nejdůležitější částí cedrátu je kůra, nikoliv dužina, která u některých kultivarů zcela chybí. Jeho druhové latinské jméno neznamená lékařský, ale médský – řecký učenec Theofrastos totiž kdysi nazval tento plod médským jablkem, malus medica. Tento léčivý plod však ve Střední Evropě není komerčně k dispozici, což je divné.
-
citroník floridský (Citrus × aurantifolia), americká limeta – populární doplněk koktejlů
- routovité (Rutaceae)
- Nízký strom dorůstající asi 4m výšky, nesoucí kulovité limety velikosti až 5cm, specifické chuti nutné do amerických koktejlů.
-
citroník grep (Citrus × paradisi), grapefruit – známé superovoce
- routovité (Rutaceae)
- Nízký strom vzrůstem podobný všem citrusům, vyznačující se velkými plody s hořkým oplodím.
-
citroník hrbolatý (Citrus hystrix), kafirská limeta, též mauricijská papeda – druh limety
- routovité (Rutaceae)
- Nízký strom podobný jiným citrusům, nesoucí specifické hrbolaté plody.
-
citroník hořký (Citrus × aurantium), hořký pomeranč – mandarinka × pomelo
- routovité (Rutaceae)
- Nízký strom podobný jiným citrusům, nesoucí specifické plody.
-
citroník japonský (Citrus, též Fortunella japonica), kulatý kumquat – voňavý minicitrus
- Voňavý minicitrus, který se na rozdíl od oválného kumquatu pěstuje kvůli dužině. Připomíná malou, kulatou, vysoce aromatickou mandarinku s tenkou slupkou. Mačkaný bez loupání je nenahraditelnou přísadou japonských a taiwanských letních nápojů, nesmí se proto chemicky ošetřovat.
- routovité (Rutaceae)
-
citroník limeta (Citrus × latifolia) – zázračný zdroj limetové šťávy
- routovité (Rutaceae)
- Habitus podobný jiným citrusům, liší se plody.
-
citroník mandarinka (Citrus reticulata) – známá superplodina
- routovité (Rutaceae)
- Habitus podobný jiným citrusům, liší se plody.
-
citroník papeda (Citrus ichangensis, též C. cavaleriei) – předek limety, nejedlá, na vůni
- routovité (Rutaceae)
- Habitus podobný jiným citrusům, liší se hlavně plody.
-
citroník perlový (Citrus margarita, též Fortunella margarita či C./F. obovata), oválný kumquat
- Oválný kumquat je velký jako holubí vejce a žádnou dužinu nemá. Na rozdíl od kulatého kumquatu se pěstuje jen pro kůru. Navzdory absenci dužniny je chutný a má rekordní obsah d-limonenu. Je nekalorický a vhodný při dietě. U nás v prodejnách sušených plodů již lze sehnat kandovaný kumquat, který je samozřejmě vysoce kalorický, ale pořád zdravější než běžné cukroví.
- routovité (Rutaceae)
-
citroník pomelo (Citrus maxima) – obří grep pro čínský nový rok
- routovité (Rutaceae)
- Nízký strom až 8m vysoký, plodící obří grepy používané jako dekorace na čínský nový rok.
-
citroník pomeranč (Citrus × sinensis) – známá superplodina
- routovité (Rutaceae)
- Habitus podobný jiným citrusům, liší se plody.
-
citroník pravý (Citrus limon), citron – známá superplodina
- routovité (Rutaceae)
- Habitus podobný jiným citrusům, liší se plody.
-
citroník unšiu (Citrus unshiu), mandarinka unšiu – zázračná japonská mandarinka
- routovité (Rutaceae)
- Habitus podobný jiným citrusům, liší se plody.
-
cizrna setá (Cicer arietinum), též c. beraní – chutná superplodina
- bobovité (Fabaceae)
- Jednoletá plodina, 20-100cm vysoká, výborné chuti (falafel).
-
cukína (Cucurbita pepo var. giromontiina), z it. zucchina, cuketa – superkultivar tykve obecné
- tykvovité (Cucurbitaceae)
- Rostlina habitem podobná jiným pěstovaným tykvím, lišící se úhlednými zelenými plody připomínajícími velkou okurku. Italsky se jí říká zucchine (cukína).
-
cukrová třtina obecná (Saccharum officinarum) – superplodina
- lipnicovité (Poaceae)
- Tráva 3-5m vysoká, jejíž hladká plná stébla mají 2-3cm v průměru; lisuje se z nich vysoce cukernatá šťáva. Zatímco v tropech je šťáva z cukrové třtiny na ulicích naprosto běžně prodávaná, u nás jde o exotickou plodinu.
-
cyatea jedlá (Cyathea lepifera) – stromovitá kapradina
- cyateovité (Cyatheaceae)
- Stromovitá kapradina s kmenem 2-3m vysokým, výjimečně i vyšším. Roste na Taiwanu, ostrovech Rjúkjú a v severní části Filipín. Mladé, ještě nerozvinuté listy jsou jedlé (s intenzivně okurkovou chutí), doporučuje se je tepelně upravit.
-
cyklopie prostřední (Cyclopia intermedia) – zázračná příbuzná rooibosu
-
Cyclanthera pedata, ačokča – kouzelná plodina pěstovatelná i u nás
- bobovité (Fabaceae)
- Jednoletá liána dorůstající délky až 5m, plodící masité srostlé lusky připomínající malou papriku.
-
čajot jedlý (Sechium edule) – superplodina
- Vytrvalá tropická popínavá bylina dorůstající délky až 50m, původem ze Střední Ameriky. Dává jedlé plody, hlízy, listy i chutné mladé výhonky.
- tykvovité (Cucurbitaceae)
-
čajovec kapský (Aspalathus linearis), rooibos – bobovitý keřík
-
čajovník čínský (Camellia sinensis) – velmi důležitá plodina
- Stálezelený keř nebo nižší stromek, který se v kultuře udržuje ne výšce asi 1.2m, divoký dorůstá až 15m. Všem známý, předmětem sběru jsou listy, ale využívají se i květy a plody (ze semen se lisuje čajovníkový olej). Pokud si jej chcete užít bez většího množství kofeinu, zkuste tzv. bílý čaj, nebo naopak fermentovaný čaj černé barvy. (Zbožíznalství čaje je věda, kterou nelze v jedné nebo dvou větách postihnout.)
- čajovníkovité (Theaceae, též Camelliaceae)
-
čechrava čínská (Astilbe chinensis) – léčivka TČM
- lomikámenovité (Saxifragaceae)
- Vytrvalá bylina 30-50cm vysoká. Kořen se tradičně využívá k léčbě astmatu a respiračních infekcí, bolestí hlavy a břicha.
-
čekanka nízká (Cichorium pumilum) – zázračná středomořská léčivka
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Jednoletá bylina 5-50cm vysoká, s modrými květy podobnými naší čekance.
-
čekanka obecná (Cichorium intybus) – zázračná léčivka, superzelenina
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Vytrvalá vzpřímená bylina až 130cm vysoká, modře kvetoucí, všem známá. Léčebně se využívá hlavně kořen, mladé listy lze jíst jako salát.
-
černohlávek obecný (Prunella vulgaris) – dobrá léčivka
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Vytrvalá bylina až 25cm vysoká. Léčebně se využívá nať.
-
černucha setá (Nigella sativa) – pozapomenutá plodina a léčivka
- pryskyřníkovité (Ranunculaceae)
- Jednoletá bylina 20-30cm vysoká, s typickými pětičetnými květy. Léčebně se využívá hlavně plod, též jako koření ("černý kmín").
-
čertovec obecný (Daemonorops draco), dračí krev – magická léčivka TČM
- arekovité (Arecaceae)
- Stálezelená pnoucí palma, která po okolní vegetaci šplhá až do výše 15m. Využívá se plod a pryskyřice (droga sanguis draconis).
-
česnáček lékařský (Alliaria petiolata) – vynikající léčivá zelenina
- brukvovité (Brassicaceae)
- Dvouletá vzpřímená bylina 30-100cm vysoká. Léčebně se využívá hlavně nať, mladé listy se konzumují jako velmi zdravý salát.
-
česnek hadí (Allium victorialis) – magický horský léčivý česnek
- amarylkovité (Amaryllidaceae)
- Vytrvalá bylina habitem podobná medvědímu česneku, s protáhlou válcovitou cibulkou (odtud jméno). Tento velmi žádoucí druh česneku je naneštěstí v naší přírodě vzácný.
-
- nedostupný
-
česnek kuchyňský (Allium sativum) – superbylina
- amarylkovité (Amaryllidaceae)
- Vytrvalá bylina 30-80cm vysoká, všem známá.
-
- běžně dostupný
-
česnek medvědí (Allium ursinum) – superbylina
- amarylkovité (Amaryllidaceae)
- Vytrvalá bylina 20-50cm vysoká, s menší válcovitou cibulkou. Listy jsou velké, přízemní, řapíkaté, celokrajné, 6-20cm dlouhé, 2-8cm široké. V přírodě je k nalezení jen brzy na jaře v listnatých lesích. Velmi chutný, léčivý.
-
česnek stopečkatý (Allium stipitatum), perská cibule – superbylina
- amarylkovité (Amaryllidaceae)
- Statný druh česneku, až 120cm vysoký. Kulinárně a léčebně se využívá na Středním Východě.
-
česnekovník čínský (Toona sinensis) – zázračný strom s jedlými listy jemně česnekové chuti
- Česnekovník je nízký strom (až 5m vysoký) s listy přimomínajícími pajasan nebo chebdí, ale s příjemnou česnekovou vůní a oříškovými chuťovými podtóny. Lze pěstovat ve velkém (přes 100l) květináči, protože v menším nemá dobrou úrodu. Vyžaduje slunce a hodně hnojení, není mrazuvzdorný. Sklízí se nejlépe čerstvé, ještě nezdřevnatělé výhonky. Strom je tomuto způsobu sběru uzpůsobený a výborně zmlazuje.
- zederachovité (Meliaceae)
-
čirok obecný (Sorghum bicolor) – superplodina
- lipnicovité (Poaceae)
- Statná jednoletá, vzácněji i vytrvalá tráva dorůstající výšky 3-5m. Nese řídké až husté laty drobných (asi 4mm) téměř kulatých obilek. Jedna z nejvýznamnějších plodin, zajišťuje výživu obyvatel žijících v suchém pásmu savan. Existuje též čirok technický (na metly), cukrový a krmný. Zvláště zdravá je jeho celozrnná mouka.
-
čistec hlíznatý (Stachys sieboldii) – asijská superzelenina
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Vytrvalá bylina až 50cm vysoká, hluchavkovitého vzhledu. Hlízky se používají jako léčivá zelenina.
-
čistec lesní (Stachys sylvatica) – známá léčivka
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Vytrvalá bylina 30-120cm vysoká, červenofialově kvetoucí. Léčebně se využívá nať.
-
čočka jedlá (Lens culinaris) – superplodina
- bobovité (Fabaceae)
- Jednoletá plodina 40-80cm vysoká, pěstovaná pro jedlá a chutná semena.
-
- běžně dostupná
-
čtyřpraška obecná (Litsea cubeba) – příbuzná vavřínu
- vavřínovité (Lauraceae)
- Keř nebo nízký strom (5-12m), kterému se na Taiwanu říká prostě horský pepř a jehož drobné plody obsahují velké množství prchavého oleje. České rodové jméno odvozeno z lat. synonyma tohoto rodu (Tetranthera Jacq.)
-
damaroň jižní (Agathis australis) – zázračný zdroj kaurikopálu
- blahočetovité (Araucariaceae)
- Posvátný strom Maorů, zvaný kauri, který dorůstá do výšky až 50m, s vysoce nasazenou kulatou korunou. Po poranění vytéká z kmene pryskyřice, která tuhne v kalně bělavou hmotu. Ta vydrží dlouhou dobu podobně jako jantar a říká se jí pryskyřice damara čili kaurikopál.
-
datlovník cukrový (Phoenix sylvestris) – superplodina
- arekovité (Arecaceae)
- Palma až 15m vysoká, rychle rostoucí, dvoudomá. Tento původně indický druh datlovníku nese sladké plody podobně jako datlovník pravý, také se však nařezává kvůli sladké palmové míze, z které se vaří palmový cukr.
-
datlovník pravý (Phoenix dactylifera), datle – superplodina
- arekovité (Arecaceae)
- Dvoudomá palma až 15-25m vysoká, která zhruba od 30 roku věku začíná nést hojnou úrodu datlí.
-
- Lze snadno vypěstovat z běžně dostupného semínka.
-
devětsil japonský (Petasites japonicus) – léčivka TČM
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Statná bylina, jejíž nápadné květenství má široké, dužnaté, bledě zelené listeny a konzumuje se jako zelenina. K léčebným účelům se využívá i kořen.
-
devětsil lékařský (Petasites hybridus) – známá léčivka
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Vytrvalá vzpřímená bylina až 100cm vysoká. Léčebně se využívá nať i kořen. Je nesnadné rozhodnout, jestli devětsily patří mezi adaptogeny, když obsahují nejen látky prospěšné, ale i určité množství pyrolizidinových alkaloidů.
-
děhel čínský (Angelica sinensis), též andělika čínská – tzv. ženský ženšen
-
děhel daurský (Angelica dahurica) – léčivka TČM
- miříkovité (Apiaceae)
- Statná trvalka až 250cm vysoká vyrůstající ze silně aromatického kořene až 5cm v průměru, který se využívá v TČM (radix angelicae dahuricae) i jako léčivá zelenina.
-
děhel chlupatý (Angelica pubescens) – léčivka TČM
- miříkovité (Apiaceae)
- Statná trvalka až 200cm vysoká. Kořen se využívá v TČM (radix angelicae pubescentis).
-
dětelník jedlý (Psoralea esculenta) – prériová superplodina
- bobovité (Fabaceae)
- Vytrvalá severoamerická bylina s vřetenovitým hlíznatým oddenkem, který byl kdysi pro Indiány jednou ze základních potravin.
-
dětelník lískolistý (Psoralea corylifolia) – prériová superplodina
- bobovité (Fabaceae)
- Jednoletá bylina až 60cm vysoká, zdroj fructus psoraleae v TČM.
-
dikoma divná (Dicoma anomala) – africká léčivka
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Vytrvalá rozprostřená bylina vyrůstající z podzemního oddenku, který se využívá medicinálně.
-
diplázium jedlé (Diplazium esculentum) – jedlá léčivá kapradina
- papratkovité (Athyriaceae)
- Kapradina asi 50cm vysoká, jejíž mladé listy se využívají jako zelenina. Jedlých druhů kapradin je poměrně málo a diplázium patří mezi nimi k těm důležitějším. Pěstuje se též jako okrasná rostlina.
-
- nedostupné
-
divoplod ledviníkový (Semecarpus anacardium), východoafrická sloní veš – zázračná plodina
- ledviníkovité (Anacardiaceae)
- Malý až středně velký strom dorůstající do výšky 25m, obyčejně však menší. Využívá se medicinálně, oplodí je silně dráždivé.
-
dobromysl obecná (Origanum vulgare), oregano – známé koření
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Vytrvalá bylina až 90cm vysoká, s charakteristickou vůní. Používaná jako léčivka i koření.
-
dobronika kanadská (Collinsonia canadensis) – důležitá léčivka
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Vytrvalá bylin 40-80cm vysoká, kvetoucí krásnými žlutozelenými kvítky, citronově vonícími. Léčebně se využívá hlavně kořen, kterému se anglicky říká stoneroot, protože je velmi tvrdý. Lze však použít i nať.
-
- Není dostupná. PDN prodává semínka, ale jen v rámci USA.
-
drápatec polehlý (Harpagophytum procumbens) – africká léčivka
- sezamovité (Pedaliaceae)
- Rozvětvená polehlá bylina s tlustým vytrvalým kořenem, z něhož vyrůstají druhotné hlízy. Ty se vykopávají a využívají léčebně. Plody mají háčkovité výrůstky, odtud jméno rostliny. Rostlina je v přírodě ohrožená.
-
drmek čínský (Vitex negundo) – indická léčivka
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Opadavý aromatický keř až 5m vysoký, modře kvetoucí. Léčebně využívanou částí je nať, kořen i plod. Horký nálev semen se tradičně využívá jako antikoncepce.
-
drmek obecný (Vitex agnus-castus) – známa léčivka
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Keř 1-5m vysoký, letorosty čtyřhranné, chlupaté. Jedna z mála rostlin, která proslula jako tzv. anafrodiziakum (bylina potlačující sexuální žádostivost), k čemuž se používal plod této rostliny. Z tohoto důvodu byl drmek pěstován v mužských klášterech (tzv. mnišský pepř) stejně jako chvojka klášterská byla pro případ nehody pěstována v ženských.
-
drsnoplodník moračový (Trachyspermum ammi, syn. Carum copticum), adžvan
- miříkovité (Apiaceae)
- Jednoletá aromatická bylina 60-160cm vysoká. Dává plody zvané ajwain (adžvan) neboli koptský kmín, které se využívají v Ajurvédě.
-
drsnoplodník Roxburghův (Trachyspermum roxburghianum), adžamóda
- miříkovité (Apiaceae)
- Léčivé ajurvédské koření silné chuti. Jinak vzpřímená, rozvětvená letnička až 100cm vysoká, která se běžně pěstuje v Indii a JV Asii. Shánění této byliny je stížené tím, že jí Indové lidově říkají wild celery (divoký celer).
-
drynárie čínská (Drynaria roosii, též Aglaomorpha fortunei) – epifytická kapradina známá z TČM
- osladičovité (Polypodiaceae)
- Epifytická kapradina využívaná v TČM, zdroj rhizoma drynariae.
-
drynárie dubolistá (Drynaria quercifolia) – léčivá kapradina
- osladičovité (Polypodiaceae)
- Robustní epifytická kapradina s dlouhým plazivým oddenkem dorůstajícím délky až 1m. V TČM je jedním ze zdrojů rhizoma drynariae.
-
dřezovec čínský (Gleditsia sinensis) – strom užívaný TČM
- bobovité (Fabaceae)
- Opadavý strom až 12m vysoký. V TČM je zdrojem spina gleditsiae.
-
- nedostupná
-
dřišťál obecný (Berberis vulgaris) – léčivý keř
- dřišťálovité (Berberidaceae)
- Keř až 3m vysoký, trnitý, žlutě kvetoucí. Léčebně se využívá v první řadě kořen a kůra (hlavně kvůli berberinu), v menší míře též jedlé plody.
-
dřín japonský (Cornus officinalis) – druh dřínu populární v Asii
- dřínovité (Cornaceae)
- Keř nebo nízký strom až 8m vysoký, velmi podobný našemu dřínu jarnímu. Zdroj drogy fructus corni officinalis.
-
dřín jarní (Cornus mas) – superovoce, chuť, výzkum (Dinda2016cmc)
- dřínovité (Cornaceae)
- Keř nebo nízký strom až 8m vysoký. Nejdůležitějším produktem je jeho ovoce - dobře známé dřínky.
-
dub letní (Quercus robur), křemelák
-
dub zimní (Quercus petraea), drnák
- bukovité (Fagaceae)
- Mohutný strom až 45m vysoký, který lze využít stejně jako dub letní.
-
durian obecný (Durio zibethinus) – superovoce
- slézovité (Malvaceae)
- Statný tropický strom 25-40m vysoký, nesoucí známé aromatické ovoce velikosti lidské hlavy, se slupkou pokrytou velkými ostny. Ovoce je lahůdkou, ke které lze stěží něco přirovnat, ale existují různé kultivary a mnoho záleží i na výběru konkrétního plodu - chuť je pokaždé trochu jiná a mění se podle stupně zralosti. U nás lze durian koupit pouze mražený v tržnici SAPA.
-
dvojostice čínská (Incarvillea sinensis) – asijská léčivka
- trubačovité (Bignoniaceae)
- Bylina 60-90cm vysoká. Nať dvouostice se tradičně využívá v TČM proti revmatismu a jiným bolestem, které tlumí díky svému neopioidnímu alkaloidu inkarvilletinu. Je poměrně bezpečná, není však adaptogen.
-
- nedostupná
-
dvouslivák ježatý (Nephelium lappaceum), rambutan – vietnamské superovoce
- mýdelníkovité (Sapindaceae)
- Středně velký tropický strom dorůstající do výšky 9-15m, nesoucí oblíbené ovoce velikosti 2-3cm s červenou dlouze chlupatou slupkou, bělavě průsvitnou dužinou a jedním černě lesklým semenem. Medicinálně se využívají i listy.
-
dymnivka čínská (Corydalis yanhusuo) – důležitá léčivka TČM
- mákovité (Papaveraceae)
- Modře kvetoucí bylinka asi 20cm vysoká, vzhledem podobná našim dymnivkám. Zdroj TČM drogy corydalidis rhizoma. Ač přírodní, přeci jenom obsahuje opioidní alkaloidy a vztahují se na ni tudíž stejná varování jako na Alnagon. Navíc stojí za to uvážit v bylinářství možnost náhrady našimi druhy dymnivek.
-
dymnivka skalní (Corydalis saxicola) – důležitá léčivka TČM
- mákovité (Papaveraceae)
- Bíle kvetoucí dymnivka 30-40cm vysoká, také využívaná v TČM. Ač přírodní, přeci jenom obsahuje opioidní alkaloidy a vztahují se na ni tudíž stejná varování jako na Alnagon.
-
dužistopka sladká (Hovenia dulcis) – orientální ovocina
- řešetlákovité (Rhamnaceae)
- Opadavý strom až 10m vysoký. Jak název napovídá, semena mají dužnatou stopku která se sbírá jako ovoce. Chutí připomíná rozinky. Lze pěstovat i u nás.
-
dvouzubec chlupatý (Bidens pilosa, syn. B. alba) – léčivý superplevel
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Jednoletá až vytrvalá bylina až 120cm vysoká. Má hezké bílé kvítky dávající značné množství nektaru, obtížná je svými plody, nažkami opatřenými dvěma háčky, jimiž se přichytávají na oblečení. Nať je jedlá a léčivá, poněkud trpké chuti. Nepříjemný tropický plevel a zároveň jedna z nejzajímavějších běžných tropických léčivek.
-
eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus senticosus), tzv. sibiřský ženšen
-
Embelia ribes, vidanga – ajurvédská léčivka
-
Enhydra fluctuans, helenča – indická vodní léčivá zelenina
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Tropická poléhavá jednoletá rostlina typicky rostoucí na březích toků v JV Asii.
-
- nedostupná
-
eurykoma dlouholistá (Eurycoma longifolia) – tzv. malajský ženšen (tongkat ali)
- simarubovité (Simaroubaceae)
- Dvoudomý tropický strom vlhkých nížinných oblastí, až 10m vysoký, obvykle nevětvený nebo jen s několika málo vzpřímenými větvemi, z kterých vyrůstají deštníkovité růžice velkých sudozpeřených složených listů. U nás tuto rostlinu nevypěstujete, ale v Jihovýchodní Asii se ji daří dobře. Kořeny (především jejich kůra) se využívají proti horečnatým onemocněním, jako celkové tonikum a především jako afrodiziakum.
-
fazol šarlatový (Phaseolus coccineus) – superplodina
- bobovité (Fabaceae)
- Všem známá plodina, kterou od fazolu obecného rozeznáme podle šarlatových květů a větších lusků.
-
- běžně dostupná
-
fazol obecný (Phaseolus vulgaris) – superplodina
- bobovité (Fabaceae)
- Běžná plodina, všem známá. Fazolové lusky jsou lékem při diabetu.
-
- běžně dostupná
-
fedie středomořská (Fedia cornucopiae) – málo známá zázračná zelenina
- zimolezovité (Caprifoliaceae)
- Jednoletá bylina dorůstající výšky 20-35cm, růžově kvetoucí. Listy příjemné chuti se jedí jako salát, rychle dorůstají. Roste na Pyrenejském poloostrově a v Maroku, jinde ve Středomoří roste příbuzná fedie malokvětá (Fedia graciliflora), kterou lze využít stejně. Lze pěstovat i u nás v teplých oblastech. Bylina je příbuzná kozlíku lékařskému a není bez léčivých účinků.
-
fenykl obecný (Foeniculum vulgare) – populární, zázračná
- miříkovité (Apiaceae)
- Vytrvalá bylina 50-250cm vysoká, všem známá, s typickou vůní. Léčebně se využívá hlavně plod, jí se i jako zelenina.
-
fíkovník posvátný (Ficus religiosa) – zázračný strom
- morušovníkovité (Moraceae)
- Tropický strom až 20m vysoký, s bohatými vzdušnými kořeny, které zakořeňují, takže staré stromy mívají několik nepravidelně rozmístěných kmenů. (U stromů rostoucích v parcích a svatyních se vzdušné kořeny odstraňují.) Pod tímto stromem ležel Buddha když dosáhl osvícení. V Asii jsou tyto stromy často skutečně posvátné, vyzdobené stuhami a soškami svatých. Strom má však i léčivé účinky, využívají se listy, plody i kůra, kterou lze v práškovaném stavu koupit v ajurvédských obchodech.
-
fíkovník smokvoň (Ficus carica), fíky – zázračná rostlina, superovoce
- morušovníkovité (Moraceae)
- Známý ovocný strom charakteristický jak svými plody, tak i tvarem svých listů. Má i léčivé účinky. Vzhledem ke klimatickým změnám lze dnes fíky pěstovat i u nás (v teplých oblastech).
-
fuchsie tymiánolistá (Fuchsia thymifolia) – superovoce
-
fylokaktus posvátný (Epiphyllum oxypetalum) – superovoce
- kaktusovité (Cactaceae)
- U nás pěstovaný jako známá pokojovka (vánoční kaktus), která krásně kvete a v správných podmínkách též nese jedlé plody.
-
galgán hainanský (Alpinia hainanensis, syn. Alpinia katsumadae nebo katsumadai) – zázračná zázvorovitka
- zázvorovité (Zingiberaceae)
- Statná bylina až 300cm vysoká, velmi ozdobná, jejíž plody a semena se využívají v TČM jako droga alpiniae katsumadae semen. Je o ní poměrně rozsáhlý výzkum.
-
galgán lékařský (Alpinia officinarum) – zázračná zázvorovitka
- zázvorovité (Zingiberaceae)
- Statná bylina až 150cm vysoká, dávající léčivé oddenky podobně jako její příbuzný galgán velký, s peprnou chutí ostřejší než zázvor. Plody lze použít jako koření. Léčebně se využívá podobně jako galgán velký.
-
- nedostupný
-
galgán ozdobný (Alpinia zerumbet) – zázračná zázvorovitka
- zázvorovité (Zingiberaceae)
- Statná bylina až 2-4m vysoká, dávající léčivé oddenky podobně jako jiné druhy galgánu. Plody jsou jsou jasně červené měchýřky plné semen, které lze použít jako koření. V oblastech svého výskytu roste divoce zcela běžně jako plevel, u nás je však k nesehnání.
-
galgán velký (Alpinia galanga) – zázračná zázvorovitka
- zázvorovité (Zingiberaceae)
- Statná bylina dorůstající výšky 2-3.5m, dávající léčivé oddenky podobně jako zázvor. K dnešnímu dni se farmakologií rostliny zabývalo již mnoho desítek publikací, dokumentujících mj. její nootropický účinek (Srivastava2017eag).
-
garcinie barvířská (Garcinia morella), gambož – léčivka hlavně Ajurvédy
- klusiovité (Clusiaceae)
- Ovocný strom až 15m vysoký, rostoucí hlavně v Indii a JV Asii. Nese velmi kyselé ovoce, které se využívá kulinárně a prášek z něj je ajurvédským lékem. Nařezáváním kůry se z něj získává též klejopryskyřice zvaná gambož.
-
- prakticky nedostupná
-
garcinie hořká (Garcinia kola), "hořká kola" – africký zástupce zázračného rodu
- klusiovité (Clusiaceae)
- Velký ovocný strom až 30m vysoký, rostoucí v Africe. Ovoce není jedlé, léčebně se využívají rozemletá semena a kůra.
-
- prakticky nedostupná
-
garcinie kambodžská (Garcinia cambogia, nověji G. gummi-gutta) – zázračné ovoce
- klusiovité (Clusiaceae)
- Tropický strom s kulovitou korunou 5-20m vysoký. Nese velmi kyselé ovoce, které se v JV Asii suší a využívá kulinárně. Je to též populární doplněk stravy na hubnutí, ačkoliv v této indikaci garcinie kambodžská zdaleka není jediná - v Ajurvédě existuje vícero dalších drog na hubnutí, které u nás známé nejsou.
-
garcinie lahodná (Garcinia mangostana), mangostana – superovoce
- klusiovité (Clusiaceae)
- Pomalu rostoucí tropický strom dorůstající výšky až 25m a nesoucí ovoce výjimečné chuti.
-
- ExoticFruitBox
- Tropilab
- též v SAPĚ
-
gardénie jasmínová (Gardenia jasminoides) – známá léčivka TČM
- mořenovité (Rubiaceae)
- Stálezelený keř nebo strom až 12m vysoký, obvykle nižší. Kvete silně vonícími květy po několik měsíců v roce, s oblibou se pěstuje v zahradách. Plody (fructus gardeniae) jsou důležitou drogou TČM, ale využívají se i ostatní části rostliny. Má řadu blahodárných účinků, ale ve vyšších dávkách nemusí být neškodná (Li2019shc).
-
gomut cukrodárný (Arenga pinnata) – superplodina
- arekovité (Arecaceae)
- Palma 7-20m vysoká, s kmenem až 65cm tlustým, z jejíž květenství se získává cukrová šťáva. Stonek samčího květenství se nařízne a vytékající míza se zahušťuje na palmový cukr. (Cukr však lze tímto způsobem získávat i z jiných druhů palem.) Je též zdrojem průmyslového vlákna a ságové moučky, která se získává z kmene porazených stromů. Z plodů se dělá zavařenina.
-
gorgona ostnitá (Euryale ferox), ostnitý lotos – léčivá vodní plodina
- leknínovité (Nymphaeaceae)
- Vodní rostlina podobná leknínu s velkými listy. Celá rostlina je ostnitá. Nese oříšky (semen euryales), které se používají jako tradiční léčivo.
-
guava jablková (Psidium guajava), též kvajáva hrušková – superovoce
- myrtovité (Myrtaceae)
- Strom dorůstající výšky 3-10m. Nese chutné a zdravé ovoce velikosti jablek, avšak hrbolatější, žlutozelené barvy, s bílou nebo růžovou dužinou.
-
guava Cattleyova (Psidium cattleyanum) – amazonské superovoce
- myrtovité (Myrtaceae)
- Keř nebo strom dorůstající výšky až 6m. Nese chutné plody o průměru asi 4cm, říká se jí též jahodová guava.
-
guazuma jilmolistá (Guazuma ulmifolia), mutamba – jihoamerický léčivý strom
- slézovité (Malvaceae)
- Opadavý strom dorůstající výšky až 30m. Má vícero léčivých účinků (viz věda). Využívá se hlavně kůra.
-
gumojilm jilmový (Eucommia ulmoides) – léčivý strom užívaný v TČM
- gumojilmovité (Eucommiaceae)
- Východoasijský opadavý strom dorůstající výšky až 6-20m. Lze pěstovat i u nás, je mrazuvzdorný. Kůra (cortex eucommiae) je důležitou drogou TČM s rozsáhlým využitím. Viz přehled Hussain2016hpp (text zde) a další vědu.
-
gvajak obecný (Guaiacum officinale, též lignum vitae) – zázračný léčivý strom
- kacibovité (Zygophyllaceae)
- Pomalu rostoucí strom 3-12m vysoký. Počítá se mezi tzv. železné dřevo, ale využíval se i medicinálně (droga guaiaci lignum) jako antibiotikum a febrifugum. Kromě dřeva dává též gvajakovou pryskyřici.
-
gymnéma lesní (Gymnema sylvestre), nevěnčenec lesní, gurmar – ajurvédský zázrak
- toješťovité (Apocynaceae)
- Už i u nás pomalu začínáme oceňovat tuto antidiabetickou bylinu, která je v Indii známá jako gurmar. Je to popínavá rostlina se stonky až 3m dlouhými, jejíž listy se sbírají a jedí jako zelenina.
-
gynostema pětilistá (Gynostemma pentaphyllum) – též "pětilistý ženšen"
-
hadinec obecný (Echium vulgare) – mírně jedovatá brutnákovitka
- brutnákovité (Boraginaceae)
- Dvouletá až vytrvalá bylina, 20-120cm vysoká, kvetoucí charakteristickými modrými květy. Kořen se využíval medicinálně, celá rostlina však obsahuje nemalé množství pyrolizidinových alkaloidů a její vnitřní užití se nedoporučuje.
-
- vlastním sběrem
-
hadí hlava zdobná (Dracontium spruceanum, syn. D. loretense), chergón sača – amazonská léčivka
- árónovité (Araceae)
- Mohutná jihoamerická pralesní bylina, mající jenom jeden obrovský dělený list 1-2m, maximálně však 4m vysoký. V době kvetení jí vyraší jediný zelený toulec nesoucí kvetenství až 2m vysoké. Má rozsáhlé etnobotanické využití, využívají se hlavně hlízy.
-
hadí mord španělský (Scorzonera hispanica) – léčivka, superzelenina
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Žlutě kvetoucí trvalka dorůstající až 1m výšky. Pěstuje se hlavně pro své kořeny (tzv. černý kořen), ale jako u smetánky lze jíst i mladá srdíčka a mladé květní úbory. Pražený kořen též jako kávovina.
-
Hamelia patens – středoamerický léčivý keř
-
hansenie dřípená (Notopterygium incisum, nyní Hansenia weberbaueriana) – důležitá léčivka TČM
- miříkovité (Apiaceae)
- Vytrvalá bylina 60-120cm vysoká, rostoucí ve vysokých polohách Číny a podhůří Tibetu. Má trojčetné dřípené listy, bílé květy a hnědý kořen, který je důležitou drogou TČM (radix seu rhizoma notopterygii).
-
harmala stepní (Peganum harmala), syrská routa – zázračná léčivka ze Střední Asie
- šamanichovité (Nitrariaceae)
- Vytrvalá bylina, 30-80cm vysoká, trsnatá. Kvete bílými květy a dává semena, která se používají jako koření a léčivo, ve vyšší dávce jsou však jedovatá. Vyrábí se z nich i tzv. turecká červeň, kterou se barví koberce. Přehledem o léčebných vlastnostech této rostliny je např. Mina2015mpp (text zde), další věda zde.
-
Hemidesmus indicus, sariva, indická sarsaparila – ajurvédská léčivka
- toješťovité (Apocynaceae)
- Štíhlý ovíjivý keř, poléhavý nebo šplhavý, jehož kořeny se používají v Ajurvédě podobným způsobem jako sarsaparila.
-
heřmánek pravý (Matricaria chamomilla, též M. recutita) – známá léčivka
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Jednoletá až dvouletá, 10-50cm vysoká aromatická bylina, všem známá.
-
heřmánek zlatý (Matricaria aurea) – středomořská léčivka
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Jednoletá až dvouletá aromatická bylina, 5-25cm vysoká, rostoucí ve Středomoří. Na rozdíl od heřmánku má úbory "bez lupínků".
-
Hintonia latiflora – mexický zázrak
- mořenovité (Rubiaceae)
- Středoamerický keř nebo stromek až 7m vysoký, kvetoucí dosti velkými bílými kalichovitými květy. Extrakt z jeho kůry se využívá jako účinné antidiabetikum (Korecova2014tmm, text zde). Za účinnou látku se považuje neoflavonoid koutareagenin, který má též vasorelaxační účinek (Vierling2014veh).
-
- jen ve formě farmaceutického přípravku
-
hlívenec korálovitý (Balanophora coralliformis) – vzácná nezelená léčivka
- hlívencovité (Balanophoraceae)
- Nezelená pralesní parazitická bylina dorůstající výšky až 30cm. Vzácná a ohrožená rostlina.
-
- nedostupná
-
hlívenec japonský (Balanophora japonica) – vzácná nezelená léčivka
- hlívencovité (Balanophoraceae)
- Nezelená parazitická bylina podobná jiným hlívencům.
-
- nedostupná
-
hlívenec obecný (Balanophora fungosa) – vzácná nezelená léčivka
- hlívencovité (Balanophoraceae)
- Nezelená bezlistá parazitická bylina, jejíž masité stonky nesoucí květy dorůstající výšky asi 15cm. Vyrůstá z podzemní hlízy, která se sbírá.
-
- nedostupná
-
hlíznatka vysoká (Gastrodia elata) – uznávaná léčivka Orientu
- vstavačovité (Orchidaceae)
- Nezelená saprofytická trvalka vyrůstající z dosti velké podzemní hlízy a dorůstající výšky 0.3-2m. Její hlíza je dosti důležitá droga TČM (rhizoma gastrodiae).
-
hloh obecný (Crataegus laevigata) – běžná divoká plodina
-
hloh peřenoklaný (Crataegus pinnatifida, nespr. C. oxycantha), šandža – zázračný hloh TČM
- růžovité (Rosaceae)
- Keř až strom dorůstající výšky až 7m, nesoucí chutné červené plody velikosti 3-4cm, které jsou důležitou drogou TČM (fructus crataegi).
-
hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea) – jedlá parková dřevina
- růžovité (Rosaceae)
- Hojně vysazovaný parkový keř až 2m vysoký, nesoucí jasně šarlatové jedlé plody.
-
hluchavka bílá (Lamium album) – známá léčivka
-
hojník syrský (Sideritis scardica), řecký horský čaj – výjimečná léčivka
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Vytrvalá bylina až 15-50cm vysoká, bíle kvetoucí. Jeho nať (řecký horský čaj, olympský čaj nebo mursalský čaj) má tradiční indikaci jako adaptogen – bylina upevňující zdraví po vícero stránkách. K jeho obsahovým látkám patří flavonoidy, terpenoidy, iridoidy, kumariny, lignany atd. V lidové medicíně byl odedávna používán proti zánětům, rýmě, chřipce, astmatu, bronchitidě a zažívacím potížím. Jeho rodové jméno (hojník) se odvozuje od slova hojit, protože rostlina se využívala vnitřně i zevně v ranhojičství. Považoval se též za prostředek proti bolestem, revmatu, stresu a úzkosti. Referencí k těmto tvrzením, jakož i k fytochemickému profilu hojníku může být třeba Zyzelewicz2020pob, plný text zde. Další vědecké publikace najdete zde.
-
Holarrhena pubescens – ajurvédská léčivka
- toješťovité (Apocynaceae)
- Opadavý keř nebo stromek až 10m vysoký. Všechny části rostliny hojně mléčí. Kůra je důležitá droga Ajurvédy a považuje se za jeden z nejlepších léků proti průjmu.
-
Hoodia gordonii – africký sukulent prodávaný jako anorektikum
- toješťovité (Apocynaceae)
- Jihofrický sukulent dorůstající výšky až 1m. Zpočátku má jen jeden kaktusovitý stonek, staré rostliny však mají až 50 stonků vážících až 30kg. Kvete velkými květy, které vydávají zápach hnijícího masa aby přilákaly opylovače (mouchy). Už jihoafričtí Sanové (Křováci) si všimli, že tato rostlina zahání hlad a žízeň. Rostlina obsahuje pregnanové steroidní glykosidy (hoodigosidy, hoodistanolosidy a gordonosidy), za hlavní anorektickou účinnou látku se považuje oxypregnanový glykosid P57, který ovlivňuje neuropeptidovou signalizaci v mozku.
-
hořčice setá (Sinapis alba) – známá léčivka TČM
- brukvovité (Brassicaceae)
- Jednoletá, až 120cm vysoká bylina, žlutě kvetoucí. Využívají se především její semena, z nichž se též lisuje hořčičný olej.
-
- běžně dostupná
-
hořec drsný (Gentiana scabra) – známá léčivka TČM
- hořcovité (Gentianaceae)
- Modře kvetoucí asijský druh hořce dorůstající výšky 20-30cm. Jeden ze zdrojů TČM drogy radix gentianae (lóng-dǎn-cǎo).
-
hořec Gentiana macrophylla – známá léčivka TČM
- hořcovité (Gentianaceae)
- Modře kvetoucí asijský druh hořce dorůstající výšky 60cm. Zdroj TČM drogy radix gentianae macrophyllae (qín-jiāo).
-
hořec jarní (Gentiana verna) – známá léčivka
- hořcovité (Gentianaceae)
- Vytrvalá modře kvetoucí bylina až 20cm vysoká. Ohrožený druh naší květeny.
-
hořec mandžuský (Gentiana manshurica) – známá léčivka TČM
- hořcovité (Gentianaceae) Modře kvetoucí asijský druh hořce dorůstající výšky 20-30cm. Jeden ze zdrojů TČM drogy radix gentianae (lóng-dǎn-cǎo).
-
hořec žlutý (Gentiana lutea) – známá léčivka
- hořcovité (Gentianaceae)
- Statná, až 1.5m vysoká bylina s mohutným oddenkem, žlutě kvetoucí. Medicinálně se využívá kořen (radix gentianae), který nezaměňujme se stejně pojmenovanou drogou TČM pocházející z modře kvetoucích asijských hořců.
-
hořkobýl kutki (Picrorhiza kurroa) – zázračné hepatoprotektivum Ajurvédy
- jitrocelovité (Plantaginaceae)
- Vytrvalá bylina s listy 5-15cm dlouhými uspořádanými v přízemní růžici, s velmi hořkým oddenkem 2.5-12cm dlouhým, kvetoucí malými bleděfialovými až fialově modrými květy uspořádanými v terminálním klasu. Oddenek je vyhledávané léčivo.
-
hořkoň obecná (Quassia amara) – surinamská léčivka
- simarubovité (Simaroubaceae)
- Tropický středoamerický keř dorůstající výšky 2-4m, výjimečně až 8m, červeně kvetoucí. Obsahuje quassin, což je jedna z nejhořčejších známých látek, až 50x hořčejší než chinin. Odvar působí jako přírodní insekticid. Zajímavostí je, že byla pojmenovaná po surinamském domorodci Gramanovi Quassim.
-
hrách setý (Pisum sativum) – známá superplodina
- bobovité (Fabaceae)
- Jednoletá bylina s přímou a vystoupavou či popínavou lodyhou, všem známá.
-
hroznatec obecný (Coccoloba uvifera) – léčivé ovoce Střední Ameriky
- rdesnovité (Polygonaceae)
- Dvoudomý keř nebo strom s velmi krátkým pokřiveným kmenem a širokou korunou, až 15m vysoký, plodící hrozny nejdříve zelených, později purpurově hnědých dosti chutných bobulí s velkou peckou. Roste na plážích Střední Ameriky v příbřežním pásmu. Toleruje zasolenou půdu, silný vítr i solnou mlhu. Listy i kůra se využívají v tradiční medicíně.
-
hrušeň obecná (Pyrus communis) – známé ovoce
- růžovité (Rosaceae)
- Opadavý strom dorůstající výšky až 15m, všem známý.
-
hrušeň planá (Pyrus pyraster), též hrušeň polnička – lesní léčivé ovoce
- růžovité (Rosaceae)
- Opadavý strom až 20m vysoký, s okrouhlými listy a pichlavými brachyblasty.
-
hruškovec barvířský (Machilus thunbergii) – zázračný léčivý strom
-
hruškovec přelahodný (Persea americana), avokádo – superovoce
- vavřínovité (Lauraceae)
- Stálezelený tropický strom až 20m vysoký, nesoucí na tuk bohaté ovoce známé jako avokádo.
-
- ovoce běžně dostupné
-
hruštička okrouhlolistá (Pyrola rotundifolia) – léčivá rostlina
- vřesovcovité (Ericaceae)
- Vytrvalá bylina vysoká 20-30cm, rostoucí i u nás. Léčebně se využívají listy.
-
- vlastním sběrem
-
hruštička Pyrola calliantha – využívaná v TČM
- vřesovcovité (Ericaceae)
- Asijský druh hruštičky, jeden ze zdrojů čínské drogy pyrolae herba (lù-xián-cǎo).
-
hruštička Pyrola decorata – využívaná v TČM
- vřesovcovité (Ericaceae)
- Asijský druh hruštičky, jeden ze zdrojů čínské drogy pyrolae herba (lù-xián-cǎo).
-
hruštička Pyrola asarifolia var. incarnata – využívaná v TČM
- vřesovcovité (Ericaceae)
- Asijský druh hruštičky, jeden ze zdrojů čínské drogy pyrolae herba (lù-xián-cǎo).
-
hřebíčkovec hustokvětý (Syzygium densiflorum), nagay – superovoce
- myrtovité (Myrtaceae)
- Stálezelený strom až 15m vysoký, nesoucí drobné jedlé ovoce. Kůru a listy lze využít léčebně, tradiční antidiabetikum místních kmenů v Tamil Nadu (Krishnasamy2016aaa).
-
- nedostupný
-
hřebíčkovec jambos (Syzygium jambos) – superovoce
- myrtovité (Myrtaceae)
- Stálezelený strom až 12m vysoký, nesoucí dužnaté jedlé bobule 3-5cm dlouhé. Kromě chutných plodů lze léčebně využít i kůru a listy.
-
hřebíčkovec lahodný (Syzygium samarangense) – superovoce
- myrtovité (Myrtaceae)
- Stálezelený ovocný strom až 15m vysoký, nesoucí ovoce zvonkovitého tvaru, velikosti až středně velké hrušky. Ze stromu se však dají léčebně využít i listy a kůra.
-
hřebíčkovec šabrejový (Syzygium cumini, též S. jambolana), jambolan – zázračná léčivka, superovoce
- myrtovité (Myrtaceae)
- Stálezelený tropický strom až 30m vysoký, nesoucí chutné bobule 1-5cm dlouhé. Léčivé je nejen ovoce, ale i listy a kůra.
-
hřebíčkovec šťavnatý (Syzygium aqueum), tambis – léčivé superovoce
- myrtovité (Myrtaceae)
- Stálezelený tropický strom až 10m vysoký, nesoucí ovoce podobné hřebíčkovci lahodnému. Léčebně lze využít listy a kůru.
-
- nedostupný
-
hřebíčkovec vonný (Syzygium aromaticum, dřív Eugenia aromatica), hřebíček
- myrtovité (Myrtaceae)
- Pupeny hřebíčkovce vonného jsou známé jako kuchyňský hřebíček. Nese i jedlé plody.
-
hubokor pětimužný (Hydnocarpus pentandrus, též H. wightianus), čaulmúgra – ajurvédská léčivka
- achariovité (Achariaceae)
- Stálezelený tropický strom dorůstající výšky 9-15m. Důležitá léčivka Ajurvédy, jehož hlavní užívanou drogou je olej ze semen - čaulmúgrový olej. Dle GRIN se pro tento druh používá též název Hydnocarpus wightianus. Olej je na mezinárodním trhu snadno dostupný, u nás málo dostupný.
-
hvozdice vonná (Ainsliaea fragrans) – léčivka TČM
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Vzpřímená bylina až 35cm vysoká, hustě hnedě chlupatá, bíle kvetoucí. Roste v JV Asii. V TČM je známá jako xing xiang tu er feng a i dnes se předepisuje například k léčbě chronických zánětů děložního hrdla. K nalezeným obsahovým látkám patří seskviterpenoidy, seskviterpenové glykosidy, fenolické deriváty a kumariny (Lei2015cda, text zde).
-
- nedostupná
-
chebule srdčitá (Tinospora cordifolia), guduči – zázračná rostlina TČM a Ajurvédy
- lunoplodovité (Menispermaceae)
- Statná opadavá liána dorůstající do korun vysokých stromů. Důležité tonikum Ajurvédy s rozsáhlými léčebnými aplikacemi, věda zde.
-
chininovník červený (Cinchona pubescens) – léčivý strom
- mořenovité (Rubiaceae)
- Stálezelený tropický strom 9-30m vysoký. Zdroj chininové kůry jako chininovník lékařský (viz níže).
-
chininovník lékařský (Cinchona officinalis) – léčivý strom
- mořenovité (Rubiaceae)
- Stálezelený strom nebo keř vysoký 6-20m. Zdroj chininové kůry. Chininová kůra je příkladem drogy s dvojím, paralelním účinkem (1) proti zánětu a horečce a (2) proti infekci. Takovým látkám je oprávněné říkat febrifuga. Ve vyšších dávkách však může mít určité nežádoucí účinky a nelze ji hodnotit jako adaptogen.
-
chlebovník různolistý (Artocarpus heterophyllus) – superovoce
- morušovníkovité (Moraceae)
- Stálezelený mléčící strom dorůstající výšky až 25m, nesoucí ježaté plody až 20kg těžké, obsahující žlutou výživnou dužinu. Plody (jejich dužinu) lze u nás koupit sušené nebo zavařené pod názvem "jackfruit", medicinálně se však využívají i jiné části rostliny (semena, kořeny...)
-
chmel otáčivý (Humulus lupulus) – zázračná léčivka
- konopovité (Cannabaceae)
- Liána až 10m dlouhá, nesoucí známé šištice (strobilus humuli lupuli), jejichž humulony a lupulin mají uklidňující účinek, podporují trávení a jsou bakteriostatické. Lidově se též používá proti zánětům a bolestem, prokazatelně zlepšuje sekreci mateřského mléka.
-
chrpa indická (Centaurea behen) – známá léčivka
-
chrpa modrá (Centaurea cyanus) – známá léčivka
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Jednoletá bylina až 80cm vysoká, kvetoucí typickými modrými soukvětími. Medicinálně se využívají například květy, které se používají jako tonikum o vícero indikacích. Lze je poměrně snadno zakoupit sušené, dostupnost vlastním sběrem je obtížnější.
-
chrpovník jestřábníkový (Saussurea hieracioides) – zázračná tibetská léčivka
-
chrpovník listenový (Saussurea involucrata) – zázračná tibetská léčivka
-
chrpovník lopuchový (Aucklandia costus, syn. Saussurea costus, Aucklandia lappa, Saussurea costus), kuštha – zázračná himalájská léčivka
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Vytrvalá bylina 120-200cm vysoká, s aromatickým kořenem až 40cm dlouhým a 5cm tlustým. Kvete fialově modrými květy. Její kořen (aucklandiae radix) patří k nejcennějším drogám Ajurvédy a TČM. Tato vysokohorská tibetská rostlina je však sběrem v přírodě ohrožená a pro léčebné účely se musí pěstovat.
-
chrpovník rozcuchaný (Saussurea medusa) – zázračná tibetská léčivka
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Nízká vytrvalá bylina (6-20cm) rostoucí v nejvyšších polohách Tibetu, až do výšky kolem 5600m. Celá bylina je nápadně pavučinatě vlnatá. Léčivými účinky se podobá chrpovníku lopuchovému. Také tuto bylinu sběr v přírodě ohrožuje.
-
- nedostupný
-
chrpovník sličný (Saussurea pulchella) – zázračná korejská léčivka
-
chrpovník vlnatý (Saussurea laniceps) – zázračná tibetská léčivka
-
chřest hroznatý (Asparagus racemosus), šatavari – zázračný chřest Ajurvédy
- chřestovité (Asparagaceae)
- Vytrvalá, obvykle šplhavá bylina s až 7m dlouhými stonky vyrůstajícími z hlízovitého oddenku. Ten je předmětem sběru a má výrazné léčivé účinky. Roste v Indii a v podhůří Himalájí. Sběrem je ohrožená.
-
chřest kočinčínský (Asparagus cochinchinensis) – zázračný chřest TČM
- chřestovité (Asparagaceae)
- Druh se velmi podobá chřestu hroznatému a jeho léčebné využití je také podobné.
-
chřest lékařský (Asparagus officinalis) – zázračná bylina, superzelenina
- chřestovité (Asparagaceae)
- Jak už naznačuje jeho druhové jméno, náš chřest není jenom chutná zelenina, ale také léčivá rostlina. V přírodě jej u nás nacházíme zřídka v teplých oblastech jako trvalku 40-150cm vysokou, se šupinovitými listy.
-
chřest vystoupavý (Asparagus adscendens) – zázračná bylina TČM
- chřestovité (Asparagaceae)
- Další léčivý druh chřestu, který nacházíme ve výškách 600-1200m v Afghánistánu, Pákistánu a SZ Indii. Podobně jako chřest hroznatý vyrůstá ze škrobovitého oddenku, který se sbírá jako poživatina a léčivo.
-
chvojník čínský (Ephedra sinica) – zdroj efedrinu pro TČM
- chvojníkovité (Ephedraceae)
- Nízký polokeř dosahující výšky až 40cm, řídce větvený, s drobnými čárkovitými listy. Plodem je drobná nepravá peckovice červené barvy. Hlavní účinnou látkou je efedrin, který je termogenní, psychoaktivní, zvyšuje krevní tlak a má další vedlejší účinky. Přesto však TČM nať chvojníku čínského (ephedrae herba) dosti často používá. U nás je k sehnání jen obtížně.
-
chvojník dvouklasý (Ephedra distachya) – naše přísně chráněná rostlina
- chvojníkovité (Ephedraceae)
- Dvoudomý polokeř, jen 10-20cm vysoký, bohatě větvený, se šupinovitými listy, nesoucí drobné nepravé peckovice červené barvy. V přírodě je kriticky ohrožený.
-
chvostenka sladká (Scoparia dulcis) – indický léčivý plevel
-
ibišek kyselý (Hibiscus sabdariffa), rozela – dužnaté jedlé květy, populární, léčivý
- Převážně jednoletá bylina 100-200cm vysoká, s vystoupavou až přímou tmavě červenou lodyhou. Má kyselé, masité květní kalichy, které se používají do čajů, ovocných polévek a jiných jídel. Dodávají se sušené, před přípravou je lze regenerovat několikahodinovým máčením ve studené vodě. Pěstuje se všude v tropech. Byl popsán z Indie, pochází však spíše ze Severní Afriky.
- slézovité (Malvaceae)
-
ibiškovec jedlý (Abelmoschus esculentus), okra – asijská superzelenina
-
ibiškovec maniokový (Abelmoschus manihot), aibika – asijská listová zelenina
-
ibiškovec pižmový (Abelmoschus moschatus) – ajurvédský zázrak, přísada do kávy
- slézovité (Malvaceae)
- Vytrvalá až jednoletá rostlina, 100-200cm vysoká. Má víceré využití. Mladé listy a výhonky jsou chutnou zeleninou, nezralé tobolky se konzumují jako u ibiškovce jedlého. Semena se praží, z rostliny se též získává vonný esenciální olej, který se používá k ochucení sladkých jídel. Má též hlízovitý kořen, který se také využívá.
-
irvingie gabonská (Irvingia gabonensis), dika – strom s jedlými plody i semeny
- irvingiovité (Irvingiaceae)
- Mohutný tropický stálezelený strom až 40m vysoký. Jeho nahořklá olejnatá jádra tvoří významnou potravinovou položku ve výživě místních obyvatel Afriky, kde strom roste. Ve své domovině jde o poměrně levnou potravinu, která je však u nás nedostupná.
-
- nedostupná
-
jablečník obecný (Marrubium vulgare) – dobrá léčivka
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Vytrvalá bylina až polokeř výšky 30-70cm, chlupaté až vlnaté okrouhlé listy, bílé květy v bohatých lichopřeslenech. Stará léčivka.
-
jabloň domácí (Malus domestica) – známé superovoce
- růžovité (Rosaceae)
- Keř nebo strom až 10m vysoký, v zápoji i vyšší, všem známý.
-
jabloň lesní (Malus sylvestris) – divoká jabloň
- růžovité (Rosaceae)
- Strom až 12m vysoký, v zápoji i vyšší, nesoucí drobné trpké plody velikosti 20-40mm.
-
jabloň Sieversova (Malus sieversii) – asijská divoká jabloň
- růžovité (Rosaceae)
- Středoasijská divoká jabloň, která je předkem všech odrůd domácích jabloní.
-
jabloň úzkolistá (Malus angustifolia) – americké superovoce
- růžovité (Rosaceae)
- Druh poměrně chutné divoké jabloně vyskytující se v USA.
-
jahodníček trojlaločný (Cocculus orbiculatus) – taiwanské kouzlo, astma
- lunoplodovité (Menispermaceae)
- Východoasijská liána dorůstající délky až 4m, s trojlaločnými listy, nesoucí modré bobule. Sbíranou částí je kořen i nať. Používá se jako lék na otoky, astma a bronchitidu.
-
jahodník obecný (Fragaria vesca) – známé superovoce
- růžovité (Rosaceae)
- Vytrvalá bylina 10-25cm vysoká, všem známá. Plody jsou velmi dobrým zdrojem vitamínu C, čajovinou jsou i listy.
-
jalovec obecný (Juniperus communis) – léčivé superkoření, dráždivé
- cypřišovité (Cupressaceae)
- Vzpřímený keř až malý strom, 5-15m vysoký, ostře jehličnatý, nesoucí známé modré bobule používané jako koření i do destilátů.
-
jakon hlíznatý (Smallanthus sonchifolius) – jako topinambur
-
janiba kopinatá (Genipa americana) – superovoce, kofein
- mořenovité (Rubiaceae)
- Vždyzelený tropický jihoamerický strom s hustou rozkladitou korunou, až 20m vysoký. Dává jedlé ovoce a patří k těm zřídkavým rostlinám, které jsou přírodními zdroji kofeinu. Šťáva z plodů (jagua, čti chagua) se též používá k dočasnému tetování kůže.
-
jarva japonská (Cnidium japonicum) – známá léčivka
- miříkovité (Apiaceae)
- Vytrvalá nebo dvouletá bylina 15-20cm vysoká, s mrkvovitým kořenem až 13cm dlouhým. Léčebně se využívá hlavně kořen, jehož využití je podobné jako u jarvy lékařské.
-
- nedostupná
-
jarva lékařská (Cnidium officinale) – orientální léčivka
- miříkovité (Apiaceae)
- Vytrvalá rostlina až 50cm vysoká, s mrkvovitým kořenem, který je důležitou drogou tradiční japonské a korejské medicíny. Tam se však kořenová droga jarvy lékařské označuje jako "chuanxiong", což se plete s koprníčkem čínským, který se označuje jako "chuanxiong" v TČM. Navzdory tomu, co tvrdí chineseherbinfo.com, se dle databáze GRIN nejedná o identické rostliny – koprníček čínský a jarva lékařská jsou dva různé druhy.
-
jarva Monnierova (Cnidium monnieri) – známá léčivka TČM
- miříkovité (Apiaceae)
- Vytrvalá rostlina dorůstající výšky 10-60cm, s mrkvovitým kořenem. V TČM se využívá její semeno (cnidii fructus).
-
jasan zimnář (Fraxinus ornus) – lesní strom
-
jesenec latnatý (Celastrus paniculatus), džyotišmati – léčivka Ajurvédy
- jesencovité (Celastraceae)
- Opadavá liána jejíž stonky dorůstají délky přes 10m a tloušťky až 25cm. K okolním rostlinám se přichytává pomocí hákovitých trnů. Nese drobné bobulovité plody, semena jsou obalena dužnatým měchýřkem. Ze semen se lisuje olej, kterému se připisuje řada léčebných vlastností, mj. i vlastnosti nootropické. K jeho nejvíce zkoumaným obsahovým látkám patří řada specifických seskviterpenů, dihydroagarofuranové polyoly a jejich estery, dále pak terpenoidy celastrol, panikulatadiol, pristimerin, β-sitosterol, β-amyrin a další.
-
jaterník podléška (Hepatica nobilis) – zázračná bylina
- pryskyřníkovité (Ranunculaceae)
- Nízká rostlina s charakteristickými trojlaločnými listy a modrými květy čnícími do výšky až 10cm.
-
javor cukrový (Acer saccharum) – lesní strom
- mýdelníkovité (Sapindaceae)
- Opadavý strom 25-40m vysoký, původem ze Severní Ameriky. Z jeho mízy se získává javorový sirup.
-
ječmen setý (Hordeum vulgare) – superplodina
- lipnicovité (Poaceae)
- Tráva dorůstající výšky až 1m, všem známá, jedna z nejdůležitějších kulturních plodin. Kromě výroby sladu a potravin se hodí též k nakličování a výrobě zeleného nápoje z ječných klíčků, který je velmi zdravý.
-
jehlice trnitá (Ononis spinosa) – známá léčivka
- bobovité (Fabaceae)
- Vytrvalá bylina až polokeř, 30-80cm vysoká, s krátkými a tuhými trny, drobnými listy a růžovými květy. Léčebně se využívá kořen.
-
jerlín žlutavý (Sophora flavescens) – léčivka TČM
- bobovité (Fabaceae)
- Vytrvalá bylina až polokeř, 100-200cm vysoká, žlutě kvetoucí. Obsahuje vícero léčivých flavonoidů a hepatoprotektivní oxymatrin, je však také toxická. V nouzi slouží její semena i jako jídlo. V TČM se využívá její kořen (sophorae radix) a květní pupen (sophorae flos immaturus) v přesně odměřených dávkách.
-
jeřáb břek (Sorbus torminalis) – lesní superovoce
- růžovité (Rosaceae)
- Strom 15-20m vysoký, nesoucí drobné hnědé malvice využívané jako léčivo.
-
jeřáb muk (Sorbus aria) – lesní superovoce
- růžovité (Rosaceae)
- Keř nebo strom až 12m vysoký, nesoucí drobné červené malvice využívané jako léčivo. Silně ohrožený druh.
-
jeřáb oskeruše (Sorbus domestica) – superovoce
-
jestřabina lékařská (Galega officinalis) – známá léčivka
- bobovité (Fabaceae)
- Vytrvalá bylina 40-100cm vysoká, kvetoucí bleděfialovými květy. Využívá se nať, která obsahuje antidiabetický biguanid galegin, jehož současnou vylepšenou farmaceutickou variantou je důležité průmyslové antidiabetikum metformin. Metformin je lepší než galegin (který není úplně neškodný) a není důvod jestřabinu vůči metforminu upřednostňovat.
-
ještěrorep čínský (Saururus chinensis) – zázračná léčivka TČM
- ještěrorepovité (Saururaceae)
- Vlhkomilná bylina až 1m vysoká, s tlustými plazivými oddenky, nesoucí podlouhlé hrozny drobných bílých květů. Léčebně se využívá oddenek i nať.
-
jetel luční (Trifolium pratense) – známá léčivka
-
jilm Davidův (Ulmus davidiana) – využívaný v TČM
- jilmovité (Ulmaceae)
- Opadavý keř nebo strom až 15m vysoký. Jeden z čínských jilmů využívaných v TČM.
-
jilm habrolistý (Ulmus minor) – léčivý strom
- jilmovité (Ulmaceae)
- Keř nebo strom 0.5-30m vysoký, s charakteristickými listy i plody. Léčebně se užívá hlavně kůra.
-
jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) – zázračná bylina, nootropikum?
-
jitrocel asijský (Plantago asiatica) – léčivka TČM
- jitrocelovité (Plantaginaceae)
- Vytrvalá bylina s přízemní růžicí listů vejčitého tvaru. Její semena tvoří čínskou drogu semen plantaginis.
-
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) – všem známý zázračný jitrocel
-
jitrocel indický čili vejčitý (Plantago ovata), psyllium – asijská léčivka
- jitrocelovité (Plantaginaceae)
- Jednoletá až vytrvalá bylina, maximálně 20cm vysoká, pěstovaná pro svá semena (psyllium). Rozemleté osemení ve vodě bobtná (až 40násobně) a používá se jako nekalorická vláknina při redukčních dietách.
-
jitrocel větší (Plantago major, též P. officinarum) – známá léčivka
- jitrocelovité (Plantaginaceae)
- Vytrvalá bylina s růžicí přízemních listů vejčitého tvaru, 10-30cm vysoká, kvetoucí drobnými fialovými kvítky uspořádanými ve válcovitých klasech.
-
jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), koňský kaštan – známá léčivka
- mýdelníkovité (Sapindaceae)
- Opadavý strom až 30m vysoký, všem známý. Sbíranou částí rostliny je především plod a kůra, v menší míře též květy a pupeny.
-
jmelí bílé (Viscum album) – superzázračné, léčivé, jedovaté
- santálovité (Santalaceae)
- Dvoudomý stálezelený parazitický keřík s vidlanovitě uspořádanými větvemi, tvořící kulovité trsy na jehličnanech (borovice, jedle) i některých listnáčích. Rostlina je léčivá, je však také jedovatá. Je předmětem rozsáhlého výzkumu a vzbuzuje naděje zejména pro své protirakovinné účinky. Od jmelí se liší opadavý ochmet evropský a čínský, který patří do jiné čeledi a je také léčivý.
-
jubea čilská (Jubaea chilensis), medová palma – superplodina
- arekovité (Arecaceae)
- Štíhlá mohutná palma až 33m vysoká. Roste ve střední části Chile. Je dlouhověká, plodit začíná v 60 letech. Kdysi se z ní získávala palmová šťáva, přičemž je však nutné strom porazit. Ze stromu se usekne růstový vrchol a z rány začne téct sladká šťáva. Každý den se pak usekává tenký plátek kmene a šťáva z něj teče i několik měsíců. Z jednoho stromu se získá až 400l šťávy. Jedlé jsou i její plody (které se kandují) a olejnatá semena.
-
juvie ztepilá (Bertholletia excelsa), para ořech – významná plodina
- hrnečníkovité (Lecythidaceae)
- Mohutný tropický strom s vysokým kmenem a kulovitou korunou, dorůstající výšky 25-56m. Nese známé para ořechy.
-
kaciba alžírská (Zygophyllum gaetulum) – léčivka Středomoří
- kacibovité (Zygophyllaceae)
- Sukulentní pouštní slanomilný keřík, který patří k tradičním léčebným prostředkům oblasti Alžírska a Maroka. Má vícero účinků, jeho hlavními obsahovými látkami jsou saponiny, viz věda. Není komerčně dostupná.
-
- vlastním sběrem v oblasti výskytu
-
kaciba bezuchová (Tetraena fontanesii, dřív Zygophyllum fontanesii) – potenciální léčivka
- kacibovité (Zygophyllaceae)
- Malý sukulentní keř 10-60cm vysoký, kvetoucí malými bílými kvítky. Roste na zasolených pobřežních píscích a skalách Madeiry, Kanárských ostrovů a jižního Maroka. Reference etnomedicínského využití nejsem schopen poskytnout, pouze odhaduji možnost jejího léčebného využití na základě příbuznosti s jinými druhy kacib.
-
- vlastním sběrem v oblasti výskytu
-
kaciba bílá (Zygophyllum album, nově Tetraena alba) – známá léčivka Středomoří
- kacibovité (Zygophyllaceae)
- Sukulentní keř 10-40cm vysoký, kvetoucí malými bílými kvítky. Roste na pobřežních i pouštních písčinách Středomoří, hlavně v jeho jižní a východní části, snáší zasolení. Tradiční léčivka etnomedicíny Středomoří, účinná proti diabetu (Mnafgui2016eza) s potenciálním využitím proti obezitě, hypertenzi a dalším nemocem (viz věda).
-
- vlastním sběrem v oblasti výskytu
-
kaciba katarská (Tetraena qatarensis, dřív Zygophyllum qatarense) – potenciální léčivka
- kacibovité (Zygophyllaceae)
- Sukulentní keřík 60-80cm vysoký, kvetoucí drobnými bílými květy. Roste na písčitých a štěrkovitých stanovištích v pobřežní a pouštní oblasti Arábie, Íránu a přilehlých oblastí. V oblasti svého výskytu se využívá etnomedicínsky, ale vědecké reference jsou sporé, takže důležitým ukazatelem je její příbuznost jiným léčivým druhům kacib.
-
- vlastním sběrem v oblasti výskytu
-
kaciba obecná (Zygophyllum fabago) – známá léčivka Blízkého Východu
- kacibovité (Zygophyllaceae)
- Vytrvalá bylina 60-100cm vysoká, sukulentní, celkovým habitem trochu připomínající bob (odtud druhové jméno). Roste na slunných suchých stanovištích, na vlhkých píscích, v oázách, původní areál se táhne od Turecka a Izraele pres Írán a Pakistán až do severozápadní Číny. Léčivá rostlina, poupata se jedí podobně jako kapary (anglicky se této rostlině říká bean caper, "bobová kapara"). U nás lze tuto antidiabetickou bylinu pěstovat tak, že se první rok vypěstují sazenice ve skleníku (snáší teploty jen asi do -10°C) a druhý rok se vysazují na záhon ke sklizni.
-
kaciba šarlatová (Zygophyllum coccineum) – pouštní léčivka
- kacibovité (Zygophyllaceae)
- Kacib existuje vícero druhů a není jasné, jak se srovnávají co do své účinnosti. Šarlatání můžou k léčbě svých diabetických pacientů upřednostnit kacibu šarlatovou, nízký sukulentní pouštní nebo polopouštní keřík až 75cm vysoký, kvetoucí drobnými bílými kvítky (druhové jméno rostliny se vztahuje k purpurové barvě stonků). Hojná ve vápencových vádí Egyptu a ve východní Arábii, slanomilná, bohatá na triterpenoidní saponiny (Amin2012sds, text zde). V oblastech svého výskytu je součástí tradiční medicíny, viz věda.
-
- vlastním sběrem v oblasti výskytu
-
kadidlovník pilovitý (Boswellia serrata) – vysoce posvátná léčivka
- březulovité (Burseraceae)
- Menší opadavý strom 9-15m vysoký, s deštníkovitou korunou a křivolakými větvemi. Zdroj indického kadidla, které se získává nařezáváním kmene. Vyskytuje se v Indii, Pákistánu, v Severní Africe a na Středním Východě. Jeho kadidlo je známým léčivem Ajurvédy.
-
kadidlovník pravý (Boswellia sacra) – vysoce posvátná léčivka
- březulovité (Burseraceae)
- Poloopadavý stromek 1.5-8m vysoký, s deštníkovitou korunou a křivolakými větvemi. Zdroj pravého kadidla, které se získává nařezáváním kmene. Vyskytuje se pouze v Somálsku a na jemensko-ománském pomezí. Kadidlo má překvapivě mnoho léčebných účinků.
-
kafrovník lékařský (Cinnamomum camphora) – známý zdroj kafru
- vavřínovité (Lauraceae)
- Stálezelený strom 30-40m vysoký, s celokrajnými vejčitými, na vrcholu zašpičatělými listy. Jeho dřevo má charakteristický zápach po kafru, který se z něj získává komerčně. Vyskutuje se v jižní Číně, jižním Japonsku, ve Vietnamu a na Taiwanu.
-
kajeput střídavolistý (Melaleuca alternifolia), "tea tree", "tee tree" – antiseptikum
- myrtovité (Myrtaceae)
- Stálezelený keř nebo stromek dorůstající výšky až 7m. Roste v teplých, vlhkých oblastech východní Austrálie, v bažinách vytváří neproniknutelné houštiny. Rod kajeput obsahuje velký počet druhů, z nichž vícero se využívá k získávání kajeputového oleje, kterému se dosti nevhodně říká "tea tree oil", česky mylně "čajovníkový olej". Ve skutečnosti nemá s čajovníkem nic společné a v angličtině se označuje jako "tee tree" jen proto, že jeho koruna připomíná písmeno T. K dalším využívaným druhům patří např. kajeput bělodřevý a k. pětižilný.
-
kakaovník peruánský (Theobroma bicolor) – zázračná pochutina
- Štíhlý stálezelený tropický strom 3-8m vysoký, v zápoji však až 30m vysoký. Nese chutné plody podobně jako kakaovník pravý, z nichž se využívá i sladká dužina a nejen semena.
- slézovité (Malvaceae)
-
kakaovník pravý (Theobroma cacao) – zázračná pochutina
- Stálezelený strom dorůstající výšky 4-8m, s velkými celokrajnými listy a drobnými žlutými kvítky vyrůstajícími přímo z kmene a větších větví (kauliflorie). Z těch se vyvinou plody, které obsahují známé kakaové boby. Kakao je silný antioxidant a díky teobrominu mírně zlepšuje náladu.
- slézovité (Malvaceae)
-
kakaovník velkokvětý (Theobroma grandiflorum), cupuaçu – superovoce
- slézovité (Malvaceae)
- Stálezelený strom až 15m vysoký, s velkými celokrajnými listy. Tento chutný bratr kakaovníku pravého dává ovoce, z jehož tukem bohaté dužiny se připravuje takzvané cupuaçu máslo, které je velmi lahodné chuti a spíše připomíná bílou čokoládu.
-
kakost smrdutý (Geranium robertianum) – léčivka TČM
- kakostovité (Geraniaceae)
- Vytrvalá bylina vysoká až 50cm, růžově kvetoucí. Zdroj evropské drogy herba geranii, která se v naší fytoterapii tradičně využívá k zastavení krvácení, proti průjmům, k rozpouštění močových kamenů, proti bolestem močového měchýře a též při revmatismu a dně (pakostnici), s čímž souvisí jeho slovenské rodové jméno "pakost".
-
kakost Wilfordův (Geranium wilfordii) – léčivka TČM
- kakostovité (Geraniaceae)
- Vytrvalá bylina vysoká 30-80cm, růžově až bíle kvetoucí. Zdroj čínské drogy herba geranii, která se běžně používá samostatně nebo ve směsích k léčbě revmatoidní artritidy a dny. Je možné, že jej lze do určité míry nahradit naším kakostem smrdutým.
-
kaleda krvavá (Millettia dielsiana, též M. reticulata, předtím Spatholobus suberectus) – léčivá rostlina TČM
- bobovité (Fabaceae)
- Dřevnatá opadavá liána až 5m dlouhá, rostoucí v křovitých houštinách na svazích a ve vysočinách především v jižních oblastech Číny, kvetoucí růžovými květy. Po naříznutí vytéká ze stonku krvavě zbarvená tekutina, odtud čínské i české druhové jméno. Zdroj čínské drogy caulis spatholobi.
-
kaleda lysá (Pongamia pinnata, nověji Millettia pinnata), karanž – léčivý strom
- bobovité (Fabaceae)
- Strom 15-25m vysoký, růžově kvetoucí. Roste hojně ve východní Asii od Indie přes Čínu a Taiwan až po Mikronésii. Léčebně se využívají téměř všechny části rostliny, zevně i vnitřně (kůra, nálev z listů, drcená semena). Strom je však mírně jedovatý a jeho kůra obsahuje alkaloid, který se používá jako abortivum. Z nejedlých semen se lisuje důležitý technický olej.
-
kalísie vonná (Callisia fragrans) – léčivá pokojovka
- Pokojová rostlina patřící do stejné čeledi jako oblíbená podeňka (Tradescantia). Stonek dorůstá výšky až 1m, listy jsou dlouhé až 25cm, květy jsou bílé. Má protizánětlivé účinky (Sohafy2020cpb) a traduje se o ní, že je to také adaptogen zvyšující odolnost proti bakteriálním i virovým infekcím.
- křížatkovité (Commelinaceae)
-
kalíškovec obecný (Cyathula officinalis) – známá léčivka TČM
- laskavcovité (Amaranthaceae)
- Vytrvalá bylina 50-100cm vysoká, kvetoucí drobnými bílými květy. Zdroj TČM drogy radix cyathulae.
-
kamejka červenokořenná (Lithospermum erythrorhizon) – známá léčivka TČM
- brutnákovité (Boraginaceae)
- Vytrvalá bylina až 70cm vysoká, s úzce kopinatými listy 3-8cm dlouhými, drobnými bílými květy a tmavě červeným kořenem. Jeden ze zdrojů TČM drogy radix lithospermi seu arnebiae, sbírá se i nať. Má též antikoncepční účinek.
-
kamejka lékařská (Lithospermum officinale) – zapomenutá léčivka
- brutnákovité (Boraginaceae)
- Vytrvalá bylina 30-80cm vysoká, s úzce kopinatými listy 6-9cm dlouhými, kvetoucí drobnými bílými kvítky. Tato léčivka se vyskytuje jak v Evropě, tak i na Sibiři a v Číně, kdysi se u nás využívala v léčitelství, z její listů se připravoval tzv. český čaj. Má též antikoncepční účinek. Ve volné přírodě je ohrožená.
-
kamélie japonská (Camellia japonica) – jako čajovník čínský
- čajovníkovité (Theaceae, též Camelliaceae)
- Stálezelený keř až menší strom výšky 1.5-6m, kvetoucí krásnými růžovými nebo bílými květy. Plodem je kulovitá tobolka průměru 25-45mm. Z listů a květů lze vařit čaj, z plodů lze lisovat jedlý olej.
-
kananga vonná (Cananga odorata), ylang ylang – východoasijský strom
- láhevníkovité (Annonaceae)
- Stálezelený teplomilný strom 10-20m vysoký, nesoucí omamně vonící květy, z nichž se destiluje silice ylang ylang. Silice se používá jako aroma, ale je i léčivá, má sedativní a protistresové účinky. Plné léčebné využití viz v databázi UTP.
-
kapara trnitá (Capparis spinosa) – známá jídelní přísada, též léčivá
- kaparovité (Capparaceae)
- Nízký mediteránní keř často rostoucí převisle ze skal nebo zdí. Listy dužnaté, 1-5cm velké, s dvěma žlutavými trny u báze řapíku. Původní hlavne v severní Africe, na Arabském poloostrovu a ve Střední Asii, sekundárně všude v subtropických oblastech. Důležitá, u nás nedoceněná léčivka. Její poupata se nakládají do octového nálevu jako "kapary", léčivé jsou však i její plody.
-
kapara opadavá (Capparis decidua), karira – ajurvédský zázrak, superovoce
- kaparovité (Capparaceae)
- Opadavý keř nebo strom 4-5m vysoký, s liánovitými převislými větvemi a velmi malými listy, které se na něm objevují jen v deštivém období. Zralé i nezralé plody se jedí (ovoce karira) a jsou léčivé. Léčebně se využívají všechny části rostliny – kůra, kořeny, pupeny, listy... Má rozsáhlé blahodárné účinky, potenciální adaptogen.
-
kapinice katechu (Senegalia catechu), akácie katechu – zdroj extraktu katechu
- bobovité (Fabaceae)
- Opadavý trnitý strom 10-20m vysoký. Vyskytuje se v jižní a jihovýchodní Asii. Zdroj taninové drogy zvané katechu, která se připravuje vařením rozemletého dřeva a koncentrací vzniklého extraktu. Katechu se využívá v barvířství (hnědý odstín), ochraně před škůdci a v léčitelství.
-
kapinice pravá (Senegalia senegal, dříve Acacia senegal), akácie pravá – zdroj arabské gumy
- bobovité (Fabaceae)
- Poloopadavý trnitý keř nebo strom výšky 2-10m, někdy i vyšší. Plodem je pukavý lusk 4-10cm dlouhý. Nařezáváním kůry se z něj získává tzv. arabská guma, gummi arabicum. Druh savan subsaharské Afriky rozšířený od Mauritánie až po Súdán, vyskytuje se i v jižní Africe.
-
kapusta čínská (Brassica alboglabra, bot. Brassica oleracea var. alboglabra) – jemná kapusta asijského typu
- Čínský druh kapusty zvaný jiè-lán, 芥藍, (kantonsky gai-lan). Tento druh kapusty si nepleťme s "čínským zelím", tj. brukví pekingskou (Brassica pekinensis), ani s brukví čínskou (Brassica chinensis). Patří k nejchutnějším a nejzdravějším druhům kapusty.
- brukvovité (Brassicaceae)
-
kapusta hlávková (Brassica oleracea convar. sabauda) – kultivar brukve zelné
- brukvovité (Brassicaceae)
- Běžná, všem dobře známá pěstovaná forma brukve zelné tvořící hlávky s kadeřavými listy.
-
kapusta kadeřavá (Brassica oleracea convar. sabellica), kadeřávek – kultivar brukve zelné
- brukvovité (Brassicaceae)
- Kultivar brukve zelné s kadeřavými listy, který netvoří hlávky. Známá listová zelenina. Pěstuje se i na ozdobu, může dorůst až do výšky 3m.
-
kapusta růžičková (Brassica oleracea convar. gemmifera) – kultivar brukve zelné
- brukvovité (Brassicaceae)
- Chutný kultivar kapusty, z něhož se sbírají na stonku rašící pupeny tvaru malých hlávek průměru 2-4cm.
-
kapusta toskánská (Brassica oleracea var. acephala 'Lacinato') – tzv. černá kapusta
- brukvovité (Brassicaceae)
- Chutný italský kultivar kadeřavé kapusty (netvoří hlávky). Též velmi vhodná k nakličování.
-
kapustoň brazilská (Euterpe oleracea), acai nebo açaí – medicinální palma
- arekovité (Arecaceae)
- Štíhlá, často vícekmenná palma dorůstající výšky 15-30m. Řapíkaté listy jsou zpeřené, až 200cm dlouhé, složené z asi 80-100 jařem. Příbuzná kapustoň jedlá (Euterpe edulis) dává palmové srdce, které se využívá jako zelenina – odtud jméno. Plody připomínají chutí i vůní čokoládu. Připravují se z nich džusy, koktejly a další dezerty. Mají velmi vysoký obsah antioxidantů – antokyanů a jiných flavonoidů.
-
karaluma sinajská (Caralluma sinaica) – zázračný sukulent
- toješťovité (Apocynaceae)
- Sukulentní vytrvalá bylina se čtyřhrannými stonky rostoucí na skalách a kamenitých místech v pouštních oblastech Izraele (včetně okolí Mrtvého moře) a v přilehlých zemích. Kvete drobnými bledými pětičetnými kvítky, má využití v tradiční medicíně, viz věda.
-
- nedostupná
-
karambola obecná (Averrhoa carambola) – léčivé ovoce, kyselina šťavelová
- šťavelovité (Oxalidaceae)
- Nízký stálezelený strom výšky 3-10m, listy jsou složené, lichozpeřené. Drobné květy jsou zvonkovité, červené. Nejnápadnější jsou plody, masité pěticípé bobule až 20cm dlouhé s průřezem tvaru ostře pěticípé hvězdy, ve zralosti voskově žluté barvy. Semínka jsou malá, poněkud připomínají semena jablečná. Zralé plody jsou lahodné osvěžující chuti, rostlina však nezapře svou čeleď a kromě vitamínů obsahuje též značné množství kyseliny šťavelové, kvůli které se její ovoce nesmí konzumovat v koňských dávkách. Karambola se považuje za léčivo v Ajurvédě i TČM, věda viz přehled Muthu2016nmt, text zde.
-
karbinec evropský (Lycopus europaeus) – dobrá léčivka
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Vytrvalá bylina 20-60cm vysoká, se zubatými listy (peřenoklanými až peřenodílnými, na vrcholu lodyh spíše hrubě zubatými) a nenápadnými bílými, červeně tečkovanými kvítky. Stará léčivka, z níž se sbírá kvetoucí nať.
-
karbinec lesklý (Lycopus lucidus) – dobrá léčivka
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Čínský druh karbince, zdroj TČM drogy herba lycopi. Jinak vytrvalá bylina 20-70cm vysoká, s lesklými zubatými listy, bílými kvítky a někdy s plazivými oddenky, které se také dají sbírat.
-
kardamovník chlupatý (Amomum villosum) – známá léčivka TČM
- zázvorovité (Zingiberaceae)
- Mohutná trvalka až 3m vysoká, vyrůstající z plazivého oddenku, s úzce kopinatými listy. Zdroj TČM drogy fructus amomi, která není totožná s u nás běžným kořením kardamom (plodem kardamovníku obecného).
-
kardamovník kulatý (Amomum compactum) – známá léčivka TČM
- zázvorovité (Zingiberaceae)
- Vytrvalá bylina až 1.5m vysoká, vyrůstající z plazivého oddenku, s úzce kopinatými listy až 50cm dlouhými. Jeden ze zdrojů TČM drogy zvané kulatý kardamom, amomi fructus rotundus.
-
kardamovník obecný (Amomum cardamomum, nověji Elettaria cardamomum), kardamom
- zázvorovité (Zingiberaceae)
- Vytrvalá bylina 2-4m vysoká vyrůstající z plazivého oddenku, s dlouze kopinatými listy až 1m dlouhými. Plodem je podlouhlá trojboká tobolka obsahující 15-20 semen známých jako koření kardamom. Léčebně a kulinárně však lze využít i tobolky a oddenky.
-
kasie obecná (Cassia fistula) – respektovaná asijská léčivka
- bobovité (Fabaceae)
- Středně velký opadavý strom výšky 10-20m, se sudozpeřenými listy, kvetoucí bohatými hrozny žlutých květů, plodící válcovité lusky až 60cm dlouhé, obsahující až 100 bledě hnědých lesklých semen. Kromě semen lusky obsahují i sladkou dužninu nevalné chuti, která se používá jako mírné projímadlo. Květy jsou jedlé, v Ajurvédě se využívá i kůra a další části rostliny. Původní v Indii, zdomácnělá všude v tropech. Rod kasie se často plete s rodem sena (pravá, tupolistá atd).
-
kasie Roxburghova (Cassia roxburghii), cejlonská senna – známá asijská léčivka
- bobovité (Fabaceae)
- Nízký strom 5-10m vysoký, se sudozpeřenými listy, červeně kvetoucí, plodící válcovité lusky až 30cm dlouhé. Hlavní užívanou částí je práškovaná kůra, která se někdy zaměňuje s čínskou skořicí (jejíž latinské jméno je Cinnamomum cassia), jedná se však o svébytnou ajurvédskou drogu.
-
- nedostupná
-
kasie vlnatá (Chamaecrista absus, dříve Cassia absus), čaksu – známá asijská léčivka
- bobovité (Fabaceae)
- Jednoletá bylina až 1m vysoká, často rostoucí jako plevel a užívaná v tradiční medicíně Asie i Afriky. Její semena se užívají vařená nebo pražená podobně jako semen cassiae v TČM (které však pochází ze seny tupolisté). Všechny části rostliny obsahují hypotenzní alkaloid čaksin a isočaksin, též antrachinony chrysofanol a emodin.
-
kašťa bělavá (Sassafras albidum) – známý léčivý strom USA
- Dvoudomý opadavý americký strom 10-35m vysoký, listy 3laločné, až 16cm dlouhé, aromatické. Z kořenů kašti se připravují aromatické nápoje, včetně tradičního amerického tzv. bylinného piva. Jeho hlavní vonnou látkou je safrol.
- vavřínovité (Lauraceae)
-
kata jedlá (Catha edulis) – mírně omamná bylina
- jesencovité (Celastraceae)
- Stálezelený, pomalu rostoucí keř nebo strom výšky 1.5-10m. Listy jsou 5-10cm dlouhé, kopinaté, na okraji pilovité, krátce řapíkaté. Květy drobné, plodem je oválná trojdílná tobolka obsahující 1-3 semena. Velmi populární bylina v arabském světě. Obsahuje alkaloid katinon, který se rozkládá na katin (D-norpseudoefedrin) a dále je metabolizován na norefedrin. Jednorázově pomáhá zvládat zátěž, ale je návyková (má slabší účinek typu amfetaminů), takže ji nelze pokládat za adaptogen. Jako doplněk stravy je u nás zakázaná, lze však koupit její semena.
-
kávovník arabský (Coffea arabica) – zázračný keř
- mořenovité (Rubiaceae)
- Stálezelený keř až nízký strom 2-6m vysoký, bíle kvetoucí, plodící červené sladké peckovice, uvnitř kterých jsou většinou dvě kávová zrna. Obsah kofeinu v kávových zrnech se mění podle kultivaru, dle Dukeovy databáze může být od 0.06% až po 3.2%.
-
kávovník liberijský (Coffea liberica, syn. C. excelsa) – zázračný keř
- mořenovité (Rubiaceae)
- Nízký strom dorůstající do výšky až 9m, plodící větší plody než kávovník arabský. Hlavní druh kávovníku pěstovaný na Filipínách a v Malajsii. Jeho obsah kofeinu je o něco nižší než u kávovníku arabského.
-
kávovník statný (Coffea canephora, syn. C. robusta), robusta – zázračný keř
- mořenovité (Rubiaceae)
- Nízký strom 4-8m vysoký, někdy i vyšší (až do 12m). Kvete bíle a plodí červené peckovice obsahující většinou po dvě kávová zrna. Jeho obsah kofeinu je nejvyšší z pěstovaných druhů, až 2.7%.
-
kdouloň obecná (Cydonia oblonga, dřív Pyrus cydonia) – známé superovoce
- růžovité (Rosaceae)
- Keř nebo menší strom do 6m výšky, připomínající jabloň a nesoucí mírně plstnaté kulovité až hruškovité malvice – kdoule. Toto všem známé ovoce, ač v syrovém stavu nejedlé, má vysoký obsah pektinu a léčivé účinky. Recepty na kuchyňskou úpravu viz zde.
-
kdoulovec lahvicovitý (Chaenomeles speciosa) – TČM, antidepresivní
- růžovité (Rosaceae)
- Opadavý, trnitý keř až 2m vysoký, kvetouci šarlatově červenými květy a plodící zářivě žluté malvice. Plody jsou tvrdé a velmi kyselé, avšak vařením měknou a tradičně se využívají jako léčivo s poměrně rozsáhlými účinky, viz databázi UTP. Sušené plody tvoří TČM drogu fructus chaenomelis.
-
kedluben (Brassica oleracea var. gongyloides) – kultivar brukve zelné
- brukvovité (Brassicaceae)
- Dvouletá bylina vytvářející v prvním roce dřevnatý košťál, který je zakončen stonkovou hlízou. Ve druhém roce vykvétá. Obsahuje adaptogenní isotiokyanáty podobně jako jiné košťáloviny.
-
keják celolistý (Zamia integrifolia) – jedlý cykas
- zamiovité (Zamiaceae)
- Menší cykas s podzemním rozvětveným kmenem, který se Indiáni zřejmě z hladu naučili zpracovávat na škrobovitý ságový prášek. Celá rostlina je silně jedovatá a jedlou se stává až dlouhým vařením, a i to ne úplně. Podzemní kmen se nejdříve rozseká na kusy, ty se roztlučou a vodou se z nich vymyjí škrobová zrna. Po několikadenní fermentaci se usuší a využívá jako mouka na pečení. Uvádím jenom pro zajímavost, že i cykasy se v nouzi dají jíst.
-
- nedostupný
-
kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) – divoký kerblík
- miříkovité (Apiaceae)
- Dvouletá až vytrvalá aromatická bylina s kůlovitým kořenem, 30-180cm vysoká, bíle kvetoucí. Listy 2-3x zpeřené, v obrysu trojůhelníkovité.
-
kerblík třebule (Anthriscus cerefolium), též třebule pravá – známá superbylina
- miříkovité (Apiaceae)
- Jednoletá bylina s tenkým kořenem, 20-70cm vysoká. Má jemné aroma, které se využívá hlavně ve francouzké kuchyni.
-
klanoch Buettnerův (Dombeya buettneri) – východoafrický léčivý strom
- slézovité (Malvaceae)
- Keř nebo nízký strom 1-10m vysoký. Nálev z kořenů se užívá jako laxativum a též k prevenci potratu. Zároveň se kořen, kůra a listy využívají proti průjmu, k nápravě zažívání a k dalším účelům, včetně léčby hemoroidů.
-
- nedostupný
-
klanopraška čínská (Schisandra chinensis), schizandra
-
klanošanta japonská (Schizonepeta tenuifolia) – léčivka TČM
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Jednoletá bylina 60-100cm vysoká, silně aromatická. Lodyha vzpřímená, 4hranná, rozvětvená, bíle chlupatá. Listy přisedlé, protistojné, dlanitoklané, 5laločné, 3-5cm dlouhé. Klasovité soukvětí složené z lichopřeslenů, kvítky nachové, popis viz MPID. Věda zde.
-
klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos) – známá lesní plodina
- vřesovcovité (Ericaceae)
- Poléhavý keřík se slabě dřevnatějícími neopadavými lodyhami, 1-6cm vysoký, větvičky poléhavé, plazivé, až 80cm dlouhé. Listy drobné, květy mají nazpět zahnuté růžové korunní lístky. Roste na kyselých, chudých půdách, rašeliništích atd. Nese dužnaté plody podobné borůvkám. U nás vzácná.
-
- nedostupná
-
klikva velkoplodá (Vaccinium macrocarpon) , americká brusinka – superovoce
- vřesovcovité (Ericaceae)
- Poléhavý keřík se slabě dřevnatějícími neopadavými lodyhami, 1-6cm vysoký, poléhavé větvičky až 1m dlouhé. Listy jsou drobné, květy mají nazpět zahnuté růžové korunní lístky. Plodem je červená bobule asi 10mm velká. Plody této americké klikvy se k nám dovážejí a prodávají (někdy mylně označené za "velkoplodé brusinky").
-
klitorie trojená (Clitoria ternatea) – léčivá superplodina
-
kmín kořenný (Carum carvi) – superkoření
- miříkovité (Apiaceae)
- Jednoletá až dvouletá bylina 30-80cm vysoká. Listy v obrysu úzce eliptické, peřenodílné, lístky 1-2x peřenosečné, úkrojky čárkovité, špičaté. Okolíky mívají 8-11 okolíčků po 15-18 bílých kvítků. Plodem jsou dvounažky dobře známé jako koření kmín.
-
kohoš žluťuchovitý (Caulophyllum thalictroides) – známá léčivka USA
- dřišťálovité (Berberidaceae)
- Statná bylina až 1m vysoká, vyrůstající z krátkého, tlustého oddenku. Kvete drobnými žlutými květy a nese modré šťavnaté plody (ve skutečnosti semena se zdužnatělým osemením). Roste ve smíšených lesích Severní Ameriky, anglicky se mu říká "blue cohosh", neplést s ploštičníkem ("black cohosh"). Bylina není vhodná v těhotenství, předávkování může způsobit hypertenzi a příznaky připomínající otravu nikotinem. Práškovaný kořen je dráždivý, bylina je nevhodná pro kardiaky a pacienty s hypertenzí.
-
kokořík jihočínský (Polygonatum cyrtonema) – druh užívaný v TČM
- chřestovité (Asparagaceae)
- Vytrvalá lesní bylina 50-100cm vysoká, s oddenkem 1-2cm tlustým, bíle kvetoucí. Důležitá léčivka TČM, zdroj drogy huang-jing (polygonati rhizoma).
-
kokořík jünnanský (Polygonatum kingianum) – druh užívaný v TČM
- chřestovité (Asparagaceae)
- Vytrvalá lesní bylina 100-150cm vysoká, s oddenkem 1-3cm tlustým, červeně kvetoucí. Důležitá léčivka TČM, zdroj drogy huang-jing (polygonati rhizoma).
-
kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum) – zázračná léčivka
- chřestovité (Asparagaceae)
- Vytrvalá lesní bylina 30-80cm vysoká, s oddenkem asi 1-2cm tlustým, bíle kvetoucí. Důležitá léčivka, využívanou částí je hlavně kořen, ale pozornost zasluhuje i květ a léčivý plod. Tato nedoceněná, vynikající bylina trochu škrablavé chuti se zbytečně obviňuje z jedovatosti, není však zdaleka tak nebezpečná, jak se pomlouvá. Mám osobní zkušenost s konzumací značného množství kuchyňsky upraveného oddenku, květů i zajímavě chutnajících plodů, a to bez jakýchkoliv nežádoucích účinků. Proto bych chtěl polemizovat s přehnaně opatrným hodnocením kokoříků na webu Dr. Patočky a chtěl bych též dát do pozornosti delší a zajímavý text Dr. Hoffmanna, dle kterého se kokořík v TČM dokonce může využít i ke stabilizaci plodu v těhotenství. Chuť bobulí kokoříku rozhodně není odporně hořká, ale spíše nasládlá se silnou lékovou pachutí. Uvědomme si, že tato rostlina se šíří zoochorií a svým konzumentům v odměnu nenabízí cukr, ale nejspíše právě svou léčivost.
-
kokořík sibiřský (Polygonatum sibiricum) – druh užívaný v TČM
- chřestovité (Asparagaceae)
- Vytrvalá lesní bylina 50-90cm vysoká, s oddenkem 1-2cm tlustým, bíle kvetoucí. Důležitá léčivka TČM, jeden ze zdrojů drogy huang-jing (polygonati rhizoma).
-
kokořík vonný (Polygonatum odoratum) – zázračná léčivka
- chřestovité (Asparagaceae)
- Vytrvalá lesní bylina 15-40cm vysoká, s oddenkem asi 1cm tlustým, bíle kvetoucí. Důležitá léčivka, využívanou částí je hlavně kořen, ale pozornost zasluhuje i květ a léčivý plod. Kokoříky se často označují za jedovaté, nejsou však zdaleka tak škodlivé jak se pomlouvají. Kokořík není konvalinka. Po kuchyňské úpravě lze nasládlý oddenek kokoříku konzumovat a jeho léčivé účinky využít bez obav z toxicity.
-
kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris) – zázračná léčivka
- brukvovité (Brassicaceae)
- Jednoletá až dvouletá bylina s přízemnou růžicí peřenoklaných až peřenosečných listů, z které vyrůstá bíle kvetoucí lodyha plodící typické šešulky obráceně trojúhelníkového tvaru. Kokoška je účinná léčivka, která pomáhá při bolestivé menstruaci, podporuje plodnost a má vícero dalších účinků. Je to vynikající rostlina do divokých salátů.
-
kola zašpičatělá (Cola acuminata) – zázračná rostlina Coca-Coly, kofein
- slézovité (Malvaceae)
- Stálezelený tropický strom až 20m vysoký, obvykle nižší. Listy velké, až 20cm dlouhé, kožovité, s odkapávací špičkou. Květy drobné, seskupené do hroznů vyrůstajících přímo na větvích (kauliflorie). Plody jsou měchýřky dlouhé až 22cm, obsahující 5-13 semen. Osemení je bílé, dužnaté, sladkokyselé, semena jsou trpká, později při žvýkání sládnou a tato sladká chuť v ústech po určitou dobu přetrvává. Obsahují 1-2.5% kofeinu, žvýkají se syrová, lze je i pražit nebo mlít na prášek, z něhož se připravují kofeinové nápoje.
-
kolokázie jedlá (Colocasia esculenta), taro – superplodina
- árónovité (Araceae)
- Vytrvalá rostlina s řepovitým až celerovitým oddenkem, jehož hmotnost se různí dle kultivaru (obvykle ne víc než 1kg). Z něj vyrůstají velké, dlouze řapíkaté střelovité listy s čepelí až 60cm dlouhou. Rostliny kvetou jen výjimečne a semena jsou vzácná. Oddenky jsou důležitou potravinou, či vlastně pochoutkou, a to navzdory obsahu ostrých krystalů šťavelanu vápenatého (rafidů), kvůli kterým je celá rostlina zasyrova už na dotek nepříjemně pálivá. Už škrabání tara zanechává pálivý pocit v prstech a požití této rostliny zasyrova zanechá velmi nepříjemný pocit v ústech na desítky minut. Když se však dobře uvaří, změkne a chutná lépe než sladké brambory. Chuť tara je spíše jemná, avšak jinými potravinamy těžko napodobitelná. V tropech se z tara s oblibou dělá zmrzlina. Podobně jako u brambor by bylo vhodné rostlinu množit semeny, tj. pohlavně, nikoliv pouze vegetativně.
-
- v SAPĚ
-
kolopojka peřená (Kalanchoe pinnata) – léčivá pokojovka
- tlusticovité (Crassulaceae)
- Další léčivá pokojovka z čeledi tlusticovitých, původem z Madagaskaru, avšak přičiněním člověka rozšířená v tropech celého světa. Jinak vytrvalá rozvětvená bylina až 150cm vysoká, s dužnatými listy a dosti velkými (2-3cm dlouhými) květy s nadmutým kalichem a trubkovitou korunou. Na okrajích listů vyrůstají mladé rostlinky, kterými se kolopojka snadno vegetativně množí, je však důležité pěstovat ji i ze semen. Přes mírnou jedovatost se považuje za vynikající léčivku, přehledem jejího etnobotanického využití je Majaz2011mpk, plný text na 3 kliky.
-
kokosník obecný (Cocos nucifera), kokosová palma – zdroj kokosových ořechů
- arekovité (Arecaceae)
- Palma 5-30m vysoká, na vrcholu nesoucí růžici zpeřených listů až 5m dlouhých. Květenství vyrůstá v paždí listů a po opylení se mění v tuhé trojhranné peckovice průměru až 30cm, jejichž pecka je známá jako kokosový ořech.
-
- běžně dostupný
-
kokotice čínská (Cuscuta chinensis) – zázračná asijská léčivka
- svlačcovité (Convolvulaceae)
- Parazitická liána žluté barvy, bez kořenů, s listy proměněnými v šupiny. Často parazituje na různých druzích keřů a stromů v teplých oblastech Číny a Indie. Vytváří velké spletité chuchvalce mnoho metrů dlouhé, které často porůstají mnoho různých hostitelských rostlin, ke kterým se kokotice přichycuje haustórii. Důležitá asijská léčivka. V Ajurvédě se považuje za protizánětlivou a vhodnou k uklidnění duše, kromě jiných indikací. V TČM je zdrojem drogy semen cuscutae. Odvar z natě se též využíval ke zlepšení potence.
-
kokotice obrovská (Cuscuta reflexa) – zázračná asijská léčivka
- svlačcovité (Convolvulaceae)
- Parazitická liána žluté barvy, bez kořenů, s listy proměněnými v šupiny, která se přichycuje k různým druhům keřů a stromů haustorii. Květy jsou malé, bílé, zvonkovité. Podobně jako kokotice čínská porůstá často větší počet keřů a stromů, ale tento druh se vyskytuje spíše v Indii a je známou léčivkou Ajurvédy (konkrétní využití viz odkazy).
-
- nedostupná
-
komonice lékařská (Melilotus officinalis) – známá léčivka
-
komule Davidova (Buddleja davidii) – léčivý keř
- krtičníkovité (Scrophulariaceae)
- Statný keř dorůstající výšky až 5m. Listy jsou protistojné, kopinaté, 7-13cm dlouhé, na spodní straně zamladi chlupaté. Nejnápadnější jsou však její omamně vonící nachové květy, které po celé léto přitahují motýly a jiný hmyz. Mladé květy velmi podobné komule lékařské (viz níže) se též využívají jako léčivo TČM.
-
komule lékařská (Buddleja officinalis) – známá léčivka TČM
- krtičníkovité (Scrophulariaceae)
- Druh vcelku připomíná výše uvedenou komuli Davidovu, dorůstá maximálně do výšky 2.5m a má o něco menší květní laty než k. Davidova. Zdroj čínské drogy flos buddlejae, květní laty se sbírají klidně ve stadiu pupenu.
-
komule srdčitá (Buddleja cordata), tepozán – mexický druh komule
- krtičníkovité (Scrophulariaceae)
- Statný keř nebo strom až 20m vysoký, s listy protistojnými, eliptickými, až 23cm dlouhými, bíle kvetoucí. Roste v Mexiku a Guatemale ve výšce 1500-3000m, dosti suchomilná. Listy se používají zevně jako obklad na vyrážku, popáleniny a zduřeniny. Perorálně se nálev z listů, kůry a kořenů používá jako diuretikum, hojivý prostředek a antirevmatikum. Účinnými látkami jsou flavonoidy, seskviterpeny, fenylpropanoidy a fenyletanoidy. Věda zde.
-
- nedostupná
-
koniklec čínský (Pulsatilla_chinensis) – léčivka TČM
- pryskyřníkovité (Ranunculaceae)
- Vytrvalá bylina 15-35cm vysoká, silně chlupatá, více-méně podobná našim druhům koniklece. Zdroj čínské drogy radix pulsatillae. Vyznačuje se určitou jedovatostí.
-
koniklec luční (Pulsatilla pratensis) – jedovatá léčivka
- pryskyřníkovité (Ranunculaceae)
- Vytrvalá chlupatá bylina až 15cm vysoká, kvetoucí nápadnými fialovými květy. Příbuzný koniklec čínský se využívá jako léčivo, zásadně však jen pod vedením praktika TČM. Náš koniklec je potřebné považovat za jedovatku, využíval se například i jako abortivum.
-
konopí indické (Cannabis indica, bot. Cannabis sativa var. indica) – indická varieta konopí setého
- konopovité (Cannabaceae)
- Z taxonomického hlediska se indický typ konopí považuje pořád ještě za poddruh konopí setého (viz GRIN). Článek o jejich rozdílech je třeba zde nebo na anglické wiki. Odtud se dovídáme, že konopí indické má nižší vzrůst, kratší dobu květení a horší vlákno, avšak též v podstatě to, že rozdíly mezi kultivary nakonec zaváží víc, než příslušnost k poddruhu sativa / indica.
-
- viz konopí seté
-
konopí seté (Cannabis sativa L.) – známý psychotropní všelék
-
kontryhel obecný, též k. ostrolaločný (Alchemilla vulgaris) – známá ženská bylina
- růžovité (Rosaceae)
- Vytrvalá bylina 10-50cm vysoká, s typickými laločnatými, mírně zvlněnými listy. Kontryhele existuje vícero druhů, které není snadné od sebe rozeznat a v bylinářství se často zaměňují. Dobrá ženská bylina.
-
kopíčko větevnaté (Asphodelus ramosus) – kouzelná jedlá rostlina
- kopíčkovité (Asphodelaceae)
- Vytrvalá bylina s růžicí přízemních úzce kopinatých listů 100-120cm dlouhých. Z růžice vyrůstá přímý, nahoře větvený stvol nesoucí 6četné bílé květy průměru až 4cm. Rostlina vyrůstá z (po uvaření) jedlé podzemní hlízy, která je hlavní sbíranou částí rostliny. Roste v jižní Evropě a v oblasti Středozemního moře.
-
- nedostupné
-
kopr vonný (Anethum graveolens) – superbylina
- miříkovité (Apiaceae)
- Vzpřímená jednoletá bylina dorůstající výšky 75-150cm, s typicky aromatickými čárkovitými lístky, které se používají jako léčivé koření.
-
koprníček bezobalný (Ligusticum mutellina) – naše léčivka
- miříkovité (Apiaceae)
- Náš druh koprníčku, do 50cm vysoký, s 2-3x zpeřenými přízemními listy s čárkovitými lístky. Plody jsou dvounažky 4-6mm dlouhé. Využitelnou částí je kořen, rostlina je však v přírodě vzácná, roste jen ve vyšších polohách na silikátovém podkladu.
-
- nedostupný, jen vlastním sběrem
-
koprníček čínský (Ligusticum sinense, též L. chuanxiong, L. wallichii) – TČM zázrak
- miříkovité (Apiaceae)
- Vzpřímená bylina 0.5-1m vysoká, s tlustým kořenem. Roste v lesích Číny, též se pěstuje kvůli svému kořeni, rhizoma chuanxiong. Tato velmi důležitá bylina TČM se někdy zaměňuje s jarvou, která se jako "chuanxiong" označuje v Koreji a Japonsku.
-
koprníček Porterův (Ligusticum porteri), ošá – tradiční americká léčivka
-
koprník štětinolistý (Meum athamanticum) – pozapomenutá léčivka
- miříkovité (Apiaceae)
- Vytrvalá bylina až 60cm vysoká. 3-4x zpeřená čepel má vejčitý obrys, s lístky úzkými 0.2mm. Květ je bílý. Rostlina je velmi aromatická a kdysi se pěstovala jako léčivka. Roste v horských oblastech západní Evropy, východní hranice rozšíření prochází ČR, kde je rostlina hojná zejména v Krušných Horách.
-
kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) – zázračná bylina, superzelenina, superplodina, superplevel
- Vytrvalá vzpřímená dvoudomá bylina až 150cm vysoká, někdy i vyšší, celá pokrytá žahavými trichomy. Všem známá léčivá rostlina, pícnina a i součást lidského jídelníčku, kdysi též přadná rostlina. Listy mají vysoký obsah rostlinných bílkovin.
- kopřivovité (Urticaceae)
-
kopřiva kulkonosná (Urtica pilulifera), římská kopřiva – zázračná středomořská superplodina
- kopřivovité (Urticaceae)
- Původem mediteránní jednodomá žahavá bylina až 100cm vysoká. Samčí a samičí květy jsou oddělené: samčí jsou drobné, čtyřčetné, rostoucí v rozvětvených květenstvích, samičí mají zduřelé okvětí a jsou spojené do kulovitých květenství o průměru ~1cm. Plod je malá vecovitá černá nažka. Využití podobné jako u kopřivy dvoudomé.
-
- u nás nedostupná
-
kopřiva žahavka (Urtica urens) – jako kopřiva dvoudomá
- kopřivovité (Urticaceae)
- Jednoletá jednodomá žahavá bylina vysoká 5-40cm, s vejčitými listy. V posledních letech se stala mnohem méně hojnou než kdysi.
-
- jen vlastním sběrem
-
kopřivenka bradatá (Plectranthus barbatus, též Coleus barbatus, nespr. Coleus forskohlii) – léčivka, forskolin
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Vytrvalá bylina nebo polokeř 30-60cm, někdy až 120cm vysoký, s hustě chlupatými listy vejčitého tvaru, s vroubkovaným až pilovitým okrajem (vzdáleně připomínají kopřivu). Květy modrofialové, vzácněji bílé. Roste ve východní Africe a na Arabském poloostrovu.
-
kopřivenka rýmovník (Plectranthus amboinicus, též Coleus amboinicus) – známá pěstovaná léčivka
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Vytrvalá tropická bylina nebo polokeř 50-100cm vysoký, s hustě chlupatými poměrně dužnatými listy vejčitého až široce kopinatého tvaru, s vroubkovaným až pilovitým okrajem. Květy bledě nachové. Široce se pěstuje jako pokojová léčivka a koření pro své aromatické listy.
-
koptis čínský (Coptis chinensis) – léčivé alkaloidy, mírně jedovatá
-
kopytník asijský (Asarum sieboldii) – ne zcela bezpečná léčivka TČM
- podražcovité (Aristolochiaceae)
- Vytrvalá nízká bylina až 15cm vysoká, s plazivým oddenkem a nenápadnými přízemními květy. Je léčivkou TČM (zdroj drogy asari herba et radix), obsahuje však velmi malé množství zákeřně jedovaté kyseliny aristolochové a jeho využití se tudíž nedoporučuje. Jinak jde o účinnou protizánětlivou léčivku.
-
kopytník evropský (Asarum europaeum) – zastaralá evropská léčivka
- podražcovité (Aristolochiaceae)
- Vytrvalá bylina s plazivým oddenkem, 5-10cm vysoká, s ledvinitými listy. Býval využíván v lidovém léčitelství, avšak obsahuje malé množství zákeřně jedovaté kyseliny aristolochové. Jeho požití prý navíc vyvolává silné zvracení.
-
korkovník amurský (Phellodendron amurense) – známá léčivka TČM
- routovité (Rutaceae)
- Opadavý strom 12-15m vysoký, s lichozpeřenými listy až 35cm dlouhými a charakteristickou šedou až šedohnědou kůrou s vystouplými hřebeny. Zdroj TČM drogy cortex phellodendri. Nevhodný v těhotenství.
-
koriandr setý (Coriandrum sativum) – v Asii populární koření
- miříkovité (Apiaceae)
- Asijská jednoletka až 70cm vysoká, aromatická, bíle kvetoucí. Pěstuje se i u nás, sekundárně zplaňuje. V Asii je velmi populární, používá se častěji než petržel. Je vynikající i se sladkými jídly. Podobně jako u petržele, pozornost zasluhuje též semínko koriandru využívané jako léčivé koření.
-
kosatec čínský (Iris domestica), též angínovník čínský (Belamcanda chinensis) – tradiční léčivka
- kosatcovité (Iridaceae)
- Vytrvalá bylina s plazivým oddenkem, vysoká 60-100cm. Této bylině se běžně říká angínovník čínský (Belamcanda chinensis), patří však mezi kosatce. Kvete krásnými žlutooranžovými květy s červenými skvrnkami. Léčebně se využívá oddenek i listy, jde o tradiční febrifugum s účinností proti vícero patogenům (dle UTP). Jak název napovídá, bylina je využitelná proti angíně a respiračním infekcím. Oddenek se sbírá v létě a na podzim a pro další užití se suší. Rostlina však není bezpečná v těhotenství a v prvním trimestru se šťáva z jejího kořene používá i jako abortivum.
-
kosatec měňavý (Iris versicolor) – hezká léčivka
-
kostival lékařský (Symphytum officinale) – tradiční léčivka
- brutnákovité (Boraginaceae)
- Vytrvalá bylina s řepovitým oddenkem, 60-100cm vysoká, modře kvetoucí. V minulosti populární léčivka, léčebně se využívá především oddenek, ale i nať. V dnešní době se vnitřně nedoporučuje kvůli obsahu pyrolizidinových alkaloidů.
-
kostus nádherný (Costus speciosus, nově Cheilocostus speciosus) – ajurvédský zázrak
- kostusovité (Costaceae)
- Statná vytrvalá bylina s dužnatým oddenkem, dorůstající výšky 1-3m, kvetoucí krásnými velkými bílými květy. Oddenek má rozsáhlé využití v Ajurvédě.
-
kotvice plovoucí (Trapa natans) – známý vodní kaštan
-
kotvičník zemní (Tribulus terrestris) – známá superbylina
-
koulenka křovitá (Globularia alypum) – známá středomořská léčivka
- jitrocelovité (Plantaginaceae)
- Středomořský druh koulenky, který má podobu vytrvalého, hustě větveného keře 20-120cm vysokého, kvetoucího modrými kulovitými strbouly průměru 1-2.5cm. Léčivá rostlina.
-
koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica, též G. punctata, G. willkommii) – známá léčivka
-
kozinec blanitý (Astragalus membranaceus) – zázračná bylina TČM
-
kozí brada porolistá (Tragopogon porrifolius) – málo známá zelenina
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Jednoletá nebo dvouletá bylina 50-120cm vysoká, s úzce kopinatými listy a nachovými květy. Kořenová zelenina.
-
kozlíček polníček (Valerianella locusta) – supersalát
- zimolezovité (Caprifoliaceae)
- Ozimá bylina 10-30cm vysoká, bíle kvetoucí. Je běžně dostupná v supermarketech jako salát polníček.
-
kozlík indický (Valeriana jatamansi, syn. V. wallichii), tagar-ganthoda – ajurvédská léčivka
- zimolezovité (Caprifoliaceae)
- Vytrvalá dvoudomá bylina výšky kolem 50cm. Využitím se podobá kozlíku lékařskému.
-
kozlík jedlý (Valeriana edulis) – americká superzelenina
- zimolezovité (Caprifoliaceae)
- Vytrvalá dvoudomá bylina až 80cm vysoká, vytvářející jedlé kořenové hlízky. Ty jsou velmi aromatické a před konzumací se musí pomalu péct. Je pravděpodobné, že bylina sdílí léčivé účinky s jinými druhy kozlíků.
-
- nedostupný
-
kozlík lékařský (Valeriana officinalis) – zázračná protistresová bylina
- zimolezovité (Caprifoliaceae)
- Evropský druh kozlíku dorůstající výšky až 2m, kvetoucí drobnými bílými až růžovými květy uspořádanými ve vidlanovitých latách. Známá a účinná aromatická léčivka.
-
koželusk purpurový (Tephrosia purpurea) – známá léčivka TČM
- bobovité (Fabaceae)
- Jednoletá až krátce vytrvalá bylina až keř obvykle dorůstající výšky 40-80cm, výjimečně až 150cm. Kvete purpurovými květy. Má značné využití v tradiční medicíně. Sušená nať se využívá k léčbě jaterních potíží a dalších problémů (viz UTP)
-
krabilice hlíznatá (Chaerophyllum bulbosum) – málo známá zelenina
- miříkovité (Apiaceae)
- Dvouletá až krátce vytrvalá bylina 80-200cm vysoká, po prvním kvetení odumírající. Roste na březích řek a potoků, v pobřežních křovinách a na podobných stanovištích. Kořen této rostliny je velký jako menší mrkev a má aromatickou příchuť nepodobnou jiným druhům zeleniny. Vaří se bez loupání.
-
kratévie posvátná (Crateva religiosa), tzv. česneková hruška – asijská léčivka
- kaparovité (Capparaceae)
- Pomalu rostoucí tropický strom s lesklými listy, které nakrátko opadají. Má kůru s charakteristickými bílými skvrnami. Dorůstá výšky až 30m, obvykle však méně. V Indii posvátný strom, jehož laxativní kůra má rozsáhlé léčebné využití. Mladé výhonky se jedí jako zelenina, nakládané květy jako stomachikum, využívají se i sušené plody, které jsou po upražení jedlé.
-
kratévie varuna (Crateva magna, též C. nurvala) – ajurvédský léčivý strom
- kaparovité (Capparaceae)
- Keř, častěji strom 2-20m vysoký, obvykle stálezelený, v období sucha krátce opadavý. Je blízce příbuzná kratévii posvátné natolik, že je někteří považují za stejný druh. Kůra je laxativum, tonikum a má další léčebné využití (viz UTP).
-
kratom úhledný (Mitragyna speciosa) – zázračný opioidní strom
-
kravinec španělský (Vaccaria hispanica nebo V. segetalis, též Gypsophilla vaccaria) – léčivka
-
krásnolístka obecná (Graptopetalum paraguayense) – jedlá a léčivá pokojovka
- Tato léčivá pokojovka má jedlé listy, které se na Taiwanu běžně konzumují jako prevence cévních potíží (jsou dostat v supermarketech jako zelenina). Ač je její vědecké druhové jméno "paraguayense", rostlina pochází z Mexika a dnes je rozšířena všude v tropech, v Australii je invazivní. U nás ji lze pěstovat jako užitečnou pokojovku nebo skalničku.
- tlusticovité (Crassulaceae)
-
kropenáč himalájský (Swertia chirayita) – zázračná bylina Ajurvédy
-
kroton Lechlerův (Croton lechleri) – zázračná peruánská léčivka
-
krtičník čínský (Scrophularia ningpoensis) – známá léčivka TČM
-
krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa) – známá léčivka
-
krušina olšová (Frangula alnus) – lesní keř až strom
-
krušina Purshova (Frangula purshiana) – americký léčivý keř
-
krvavec toten (Sanguisorba officinalis) – známá léčivka
-
krvavec trnatý (Sarcopoterium spinosum) – středomořská léčivka
-
křen selský (Armoracia rusticana) – známá kořenina
-
křídlatka japonská (Reynoutria japonica, dříve Polygonum cuspidatum) – léčivka TČM
-
křídlok lékařský (Pterocarpus officinalis) – léčivý bobovitý strom
-
křídlok vakovitý (Pterocarpus marsupium) – léčivý bobovitý strom
-
kujeta hruboplodá (Crescentia cujete), kalabasovník – pamětihodný strom
-
kuklík městský (Geum urbanum) – známý léčivý superplevel
-
kukuřice setá (Zea mays) – sbíranou drogou jsou kukuřičné vlasy, stigma zeae maydis
-
kukuřičník pichlavý (Parmentiera aculeata) – mexický superstrom
-
kumbovník obecný (Careya arborea) – indický léčivý strom
-
kurbaril obecný (Hymenaea courbaril) – jihoamerický strom
-
kurkumovník čuangský (Curcuma kwangsiensis) – specifický druh kurkumy z TČM
-
kurkumovník dlouhý (Curcuma longa) – zázračné koření
-
kurkumovník šedonohý (Curcuma phaeocaulis) – specifický druh kurkumy z TČM
-
kurkumovník wenčouský (Curcuma wenyujin) – specifický druh kurkumy z TČM
- zázvorovité (Zingiberaceae)
- Zdroj drogy rhizoma wenyujin concisum a jeden ze zdrojů drog radix curcumae a rhizoma curcumae.
-
kurkumovník zedoárový (Curcuma zedoaria), zedoár – zapomenuté léčivé koření
-
kurkumovník žlutokořenný (Curcuma xanthorrhiza), jávská kurkuma – specifický druh kurkumy
-
kustovnice cizí (Lycium barbarum) – divoké superovoce
-
kustovnice čínská (Lycium chinense), godži
-
květák (Brassica oleracea var. botrytis) – kultivar brukve zelné
-
květák romanesco (Brassica oleracea var. botrytis 'Romanesco') – kultivar květáku, tj. brukve zelné
-
kyslec vlasatý (Calligonum comosum) – africká léčivka
-
ladoník jedlý (Camassia quamash) – divoká superplodina
- chřestovité (Asparagaceae)
- Tato prériová bylina příbuzná chřestu dává jedlé oddenky známé jako quamaš. Při dietě jsou zdravou, nikoliv však levnou náhradou brambor.
-
lagenárie obecná (Lagenaria siceraria), kalabasa – tykvovitá superplodina
-
lalang válcovitý (Imperata cylindrica) – léčivá tráva TČM
- lipnicovité (Poaceae)
- Vytrvalá bylina dorůstající výsky 60-120cm, někdy i vyšší. Listy jsou až 2cm široké, s ostrými, drobně zoubkatými okraji, které můžou snadno rozříznout kůži. Má rozsáhlý oddenek, který se využívá jako léčivo v TČM (rhizoma imperatae). Květenstvím je bílá, hedvábně chlupatá válcovitá lata délky 5-20cm a průměru kolem 2.5cm. Člen klubu 10 nejhorších plevelů světa, potlačuje původní vegetaci v subtropických a tropických stepních oblastech. Rod pojmenován podle neapolského lékárníka a sběratele jménem Ferrante Imperato.
-
lanea indická (Lannea coromandelica)
-
lapačo červené (Tabebuia impetiginosa, nově Handroanthus impetiginosus) – jihoamerický strom
-
Laportea aestuans – léčivý kopřivovitý plevel
-
larea trojzubá (Larrea tridentata), čaparal – zázračný dlouhověký pouštní keř
-
laskavec latnatý (Amaranthus paniculatus), amarant – superplodina
-
láhevník šupinatý (Annona squamosa) – superovoce
-
lebeda slanomilná (Atriplex halimus) – středomořské kouzlo
-
ledeburiela rozkladitá (Saposhnikovia divaricata, dříve Ledebouriella divaricata) – léčivka TČM a zelenina
-
ledviník srdčitý (Nephrolepis cordifolia) – bramborová kapradina
-
ledvinovník západní (Anacardium occidentale), kešu oříšek – superovoce které roste už vypeckované
-
leknín hvězdový (Nymphaea stellata, syn. N. cyanea), modrý leknín – nádherný léčivý leknín
- leknínovité (Nymphaeaceae)
- Vytrvalá vodní rostlina vyrůstající z hlíznatých oddenků z hloubky až 150cm. Vzhledem připomíná jiné druhy leknínů, má velmi hezké květy bílé nebo modré barvy. Rostlina se jí podobně jako lotos, jedí se mletá semena i škrobovité oddenky, které se považují za po uvaření jedlé. Květy se používají jako zelenina. Rostlina obsahuje alkaloid nymfein, který je jedovatý pro žáby, ale u lidí má sedativní a spasmolytické účinky. Obsahuje též srdeční glykosid nymfalin, který je v nízkých dávkách kardiotonický, ale ve vysokých škodí. Odvar z oddenků se považuje též za dobrý prostředek proti průjmu a jiným zažívacím potížím, viz databázi UTP. K tomuto druhu se často přiřazuje i leknín modrý a leknín kapský.
-
len setý (Linum usitatissimum) – superplodina
-
Leptadenia reticulata, dživanti – ajurvédské rásajána tonikum
- toješťovité (Apocynaceae)
- Tropická rozvětvená liána, jejíž stonky mají korkovitou, rozpukanou borku. Vyskytuje se v teplých oblastech Indie, Vých. Afriky a JV Asie. V Ajurvédě se počítá k rásajána bylinám, tj. jde o tonikum a potenciální adaptogen, který podporuje plodnost a udržení těhotenství. Léčebně se využívá list i kořen. Přehledem adaptogenních účinků je Dhalani2017prl (text zde) a Bawra2010lrr (text zde).
-
lespedézie klínovitá (Lespedeza cuneata) – asijská léčivka
-
levandule hlávkovitá (Lavandula stoechas) – zázračná hluchavkovitka
-
levandule lékařská (Lavandula officinalis, nověji L. angustifolia) – zázračná hluchavkovitka
-
levandule rozeklaná (Lavandula multifida) – zázračná hluchavkovitka
-
levandule širokolistá (Lavandula latifolia) – zázračná hluchavkovitka
-
levandule zoubkatá (Lavandula dentata) – zázračná hluchavkovitka
-
lékořice čínská (Glycyrrhiza uralensis) – téměř adaptogen
-
lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra) – téměř adaptogen
-
libavka polehlá (Gaultheria procumbens) – americká lesní plodina
-
libavka salal (Gaultheria shallon) – americká lesní plodina
- vřesovcovité (Ericaceae)
- Tuto plodinu, jejíž plody se podobají borůvkám a prý omezují chuť do jídla, nazývají američané "lemon leaf" nebo "salal", což vzniklo z činuckého "šelvel". K druhovému označení jsem proto použil její současný americký název "salal".
-
libeček lékařský (Levisticum officinale) – známá léčivka
-
liči čínské (Litchi chinensis) – superovoce
-
lichořeřišnice hlíznatá (Tropaeolum tuberosum) – peruánská superplodina
-
lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus) – léčivá rostlina a zelenina
-
lilek brambor (Solanum tuberosum) – superplodina
- lilkovité (Solanaceae)
- Vytrvalá rostlina 60-100cm vysoká, všem známá.
-
lilek černý (Solanum nigrum) – navzdory pověrám zřejmě nejedovatý
-
lilek hybridní (Solanum torvum) – superplodina, superplevel
-
lilek quitský (Solanum quitoense), narančila – superplodina podobná rajčeti
-
lilek vejcoplodý (Solanum melongena), baklažán – superplodina
-
lilek žlutoplodý (Solanum xanthocarpum, též S. virginianum), kantakari – ajurvédský typ narančily
-
lilie Brownova (Lilium brownii) – léčivka TČM
- liliovité (Liliaceae)
- Vytrvalá bylina 70-200cm vysoká vyrůstající ze šupinaté cibule průměru 2-4.5cm, květy velké, vonné, obvykle bílé se slabým až silným nádechem do purpurova. Cibule je pro člověka jedlá a léčivá, pro domácí zvířata (psi, kočky) však prudce jedovatá.
-
lilie Davidova (Lilium davidii) – léčivka TČM
-
lilie jedlá (Lilium brownii var. viridulum) – léčivka TČM a kořenová zelenina
- liliovité (Liliaceae)
- Kultivar lilie Brownovy pěstovaný jako kořenová zelenina. V Asii běžná součást některých jídel. Jeden ze zdrojů TČM drogy lilii bulbus.
-
lilie korálová (Lilium pumilum) – léčivka TČM
- liliovité (Liliaceae)
- Vytrvalá bylina 15-60cm vysoká, nesoucí větší počet korálově červených květů s nazpět zahnutými okvětnými lístky. Cibule je 2-3cm velká. Léčivá rostlina, jeden ze zdrojů TČM drogy lilii bulbus.
-
lilie lančouská (Lilium davidii var. unicolor) – léčivka TČM a kořenová zelenina
- liliovité (Liliaceae)
- Kultivar lilie Davidovy pěstovaný jako kořenová zelenina. V Asii běžně dostupná na tržištích i v supermarketech.
-
lilie tygrovaná (Lilium lancifolium) – léčivka TČM a kořenová zelenina
- liliovité (Liliaceae) Vytrvalá bylina až 2m vysoká, nesoucí větší počet oranžových, černě skvrnitých květů s nazpět zahnutými okvětními lístky. Cibule široce vejčitá, 3.5 x 4-8cm velká. Léčivá rostlina, jeden ze zdrojů TČM drogy lilii bulbus.
-
lindera vonná (Lindera benzoin) – vonná vavřínovitá léčivka
-
listnatec ostnitý (Ruscus aculeatus) – známá léčivka
-
listoklasec černý (Phyllostachys nigra) – jeden ze zdrojů oblíbených bambusových výhonků
-
listoklasec jedlý (Phyllostachys edulis) – běžný zdroj oblíbených bambusových výhonků
-
listopadka indická (Chrysanthemum indicum, syn. Dendranthema indicum), chryzantéma indická – známá léčivka
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Vytrvalá bylina dorůstající výšky asi 60cm. Mladé listy se vaří jako zelenina, květy se nakládají do octu. Zdroj čínské drogy flos chrysanthemi indici. Jako čajovina se využívá i nať. Je protizánětlivá a je součástí směsí k léčbě migrény. Má vícero dalších tradičních indikací, viz PFAF.
-
listopadka zahradní (Chrysanthemum × morifolium), chryzantéma zahradní – léčivka TČM
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Známá zahradní chryzantéma, která je též léčivá. Zdroj čínských drog flos chrysanthemi a plantula chrysanthemi. Původem se jedná o listopadku indickou vícenásobně hybridizovanou s jinými neidentifikovanými druhy. Existuje mnoho kultivarů, některé byly šlechtěny na nízkou hořkost a ty se využívají i jako součást jídelníčku.
-
líčidlo americké (Phytolacca americana) – jedovatá léčivka
-
líčidlo jedlé (Phytolacca esculenta, dřív P. acinosa) – mírně jedovatá léčivá zelenina
-
lípa malolistá (Tilia cordata) – léčivá, neškodná, posvátná
-
lír cejlonský (Pancratium zeylanicum) – lesní superplodina
-
líska obecná (Corylus avellana) – lesní superplodina
-
lítostka amurská (Arisaema amurense) – superzelenina, léčivka
-
locika setá (Lactuca sativa), salát – známá superzelenina
-
ločidlo čertovo lejno (Ferula assa-foetida), asafoetida – miříkovitá superbylina
- Kořen této byliny dává známou pryskyřici s česnekově-cibulovou vůní, která je velmi častou součástí indické kuchyně.
- miříkovité (Apiaceae)
-
lofater štíhlý (Lophatherum gracile) – léčivka TČM
- Tato léčivá tráva patří do podčeledi prosových (tedy nikoliv bambusových). Je příbuzná tzv. tygří trávy (Thysanolaena).
- lipnicovité (Poaceae)
-
lohan tykvový (Siraitia grosvenorii) – zázračná zelenina, nekalorické sladidlo
-
lončatník guayanský (Couroupita guaianensis) – zázračný strom, léčivý
-
longan obecný (Dimocarpus longan) – léčivé asijské ovoce
-
lontar vějířovitý (Borassus flabellifer) – superplodina
- arekovité (Arecaceae)
- Statná dvoudomá palma dosahující výšky až 30m, s nápadně kulovitou korunou, nesoucí jedlé plody, velké vejcovité peckovice až 25m široké. Její plody lze konzumovat ve zralém stavu, častěji se však konzumují nezralé, kdy jsou budoucí semena ještě nezralá a rosolovitá. Je též významným zdrojem palmového cukru, který se získává nařezáváním květenství.
-
- u nás jen jako palmový cukr
-
lopuch větší (Arctium lappa) – navzdory pověsti léčivka a superzelenina
-
lotos indický (Nelumbo nucifera) – populární, velmi zázračná rostlina
-
lubenice obecná (Citrullus lanatus), vodní meloun – superplodina
-
luma zašpičatělá (Luma apiculata) – chilské superovoce
-
lukuma obecná (Pouteria lucuma) – jihoamerická superplodina
-
luštěnice červenosemenná (Cleome rutidosperma) – tropický léčivý plevel
- luštěnicovité (Cleomaceae)
- Jednoletá, vzácněji vytrvalá bylina 50-100cm vysoká, s hranatou lodyhou, modře kvetoucí, nesoucí luskovité tobolky s červenohnědými semeny. Pochází z Afriky, jako plevel se rozšířila po celém světě. Křehké, mírně nahořklé listy se jedí jako zelenina, rostlina má též léčebné využití.
-
- nedostupná
-
luštěnice rosnatkolistá (Cleome droserifolia, též Rorida arabica) – superbylina
-
lví ucho obecné (Leonotis leonurus) – populární africká léčivka
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Statná vytrvalá bylina 50-200cm vysoká, s jasně oranžovými květy uspořádanými v lichopřeslenu. Má rozsáhlé léčebné využití, je též mírně halucinogenní.
-
lžičník lékařský (Cochlearia officinalis) – léčivka a divoká zelenina
-
mahagon senegalský (Khaya senegalensis) – léčivý superstrom
-
mahonie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) – známý léčivý keř a superovoce
-
majoránka syrská (Origanum syriaca) – zázračná léčivka a koření
-
majoránka zahradní (Origanum majorana) – známá léčivka
-
majten cesmínový (Maytenus ilicifolia) – jihoamerický léčivý keř
-
makadamie celolistá (Macadamia integrifolia) – superplodina
-
maklura pomerančová (Maclura pomifera), pomerančovka – léčivý a vonný strom
-
mamara lysá (dříve Malpighia glabra), acerola – jihoamerický ovocný strom
- mamarovité (Malpighiaceae)
- Stálezelený keř nebo malý strom s převislýma větvema, rostoucí do výšky 2-3m, někdy až 6m. Často se pěstuje pro své jedlé ovoce – acerola neboli barbadoská třešeň. Roste ve Střední Americe, Mexiku a Karibiku.
-
mandloň obecná (Prunus dulcis) – velmi chutná plodina
-
mangovník indický (Mangifera indica) – superovoce, léčivka?
-
maniok jedlý (Manihot esculenta), též kasáva, juka či tapioka – jihoamerická superplodina
-
maraba galangová (Kaempferia galanga) – zázračná zázvorovitka
-
maranta třtinovitá (Maranta arundinacea) – superplodina
-
marhaník granátový (Punica granatum) – superovoce
- Rozsáhlý marketing granátových jablek a šťávy má reálný podklad v léčivosti tohoto ovoce, které zasluhuje posouzení jakožto adaptogen.
- kyprejovité (Lythraceae)
-
martej brazilský (Eugenia brasiliensis), eugenie brazilská, grumičama – superovoce
- myrtovité (Myrtaceae)
- Pěkný stálezelený keř nebo strom až 15m vysoký, obvykle nižší, s tmavě zelenými lesklými listy. Nese léčivé peckovice velikosti divokých třešní ("brazilská třešeň") nebo velkých hložek. Medicinálně se využívají i listy a kůra. Rod je blízce příbuzný hřebíčkovcům.
-
- nedostupná
-
martej jednokvětý (Eugenia uniflora), eugenie jednokvětá, pitanga – superovoce
- myrtovité (Myrtaceae)
- Stálezelený keř nebo stromek dorůstající výšky až 6m. Nese chutné ovoce tvarem připomínající žebrované třešně ("surinamská třešeň").
-
martej marhaníkolistý (Eugenia punicifolia), eugenie marhaníkolistá – superovoce
- myrtovité (Myrtaceae)
- Stálezelený keř nebo stromek dorůstající výšky až 4m. Nese chutné ovoce tvarem připomínající třešně ("plážová třešeň").
-
marula obecná (Sclerocarya birrea) – africké superovoce
- ledviníkovité (Anacardiaceae)
- Opadavý strom až 13m, výjimečně až 20m vysoký, který je běžnou plodinou horkých savan a lesů subsaharské Afriky. Roste i v sušších a neúrodných oblastech a plodí chutné dužnaté obvejčité peckovice aniž by vyžadoval péči. Konzumují se čerstvé, nebo se z nich vyrábějí džemy, marmelády i destiláty. V přírodě plody opadávají na zem, kde kvasí a můžou snadno dosáhnout obsahu alkoholu na úrovni piva (odtud druhové vědecké jméno). V tomto stavu se stávají potravou slonů, nosorožců a dalších velkých zvířat, která se při jejich konzumaci můžou až opít. Semena, která jsou chráněna velmi tvrdou skořápkou (odtud rodové vědecké jméno), se po průchodu trávicí soustavou zvířat dostávají na nová stanoviště a tak se přirozeně rozšiřují. Dá se z nich však též lisovat vysoce kvalitní jedlý olej (marulový olej). Marulová kůra je analgetická, protizánětlivá a laxativní.
-
mastnoplod lesní (Elaeocarpus sylvestris), čínská oliva – superplodina
-
mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum) – známá bylinka
-
mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) – známá bylinka
-
maurície převislá (Mauritia flexuosa), moriče – jihoamerická ovocná palma
-
máčka krétská (Eryngium creticum) – kouzelná středomořská máčka
-
mák setý (Papaver somniferum) – zázračná plodina
-
mák vlčí (Papaver rhoeas) – známá léčivka
-
máta čínská (Mentha haplocalyx) – protežovaná máta TČM
-
máta dlouholistá (Mentha longifolia) – divoká máta
-
máta klasnatá (Mentha spicata), spearmint – divoká máta
-
máta peprná (Mentha piperita) – nepotřebuje představovat, léčivá
-
máta rolní (Mentha arvensis) – známá zázračná léčivka
-
máta vodní (Mentha aquatica) – divoká máta
-
máta vonná (Mentha suaveolens) – divoká máta
-
meduňka lékařská (Melissa officinalis) – populární léčivka
-
medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi) – zázračná rostlina, superovoce?
-
melok hlíznatý (Ullucus tuberosus) – peruánská superplodina
-
meloun cukrový (Cucumis melo) – superplodina
-
Memecylon pauciflorum – australská léčivka
-
merlík čilský (Chenopodium quinoa) – superplodina
-
meruňka japonská (Prunus mume) – protežovaná pláňka TČM
-
meruňka obecná (Prunus armeniaca) – úžasné ovoce
-
meruzalka srstka (Ribes uva-crispa, Grossularia uva-crispa), angrešt – superovoce
-
měkýn latnatý (Andrographis paniculata), syn. právenka latnatá – důležitá léčivka TČM
-
měrnice černá (Ballota nigra) – bídný plevel, ale zázračná čeleď se nezapře
-
měsíček lékařský (Calendula officinalis) – známá kouzelná bylinka
-
mičela plazivá (Mitchella repens) – kouzelná bylinka z USA
-
miřík celer (Apium graveolens) – známá léčivka
- Celer je levný domácí adaptogen, rostlina z mnoha ohledů vysoce zdravotně prospěšná. Všichni známe její bulvy a řapíky, vysoce účinné je však i celerové semínko, které se řadí k tzv. vasorelaxačnímu miříkovitému koření, kterého je víc druhů.
- miříkovité (Apiaceae)
-
mišpule obecná (Mespilus germanica) – superovoce
-
mišpulník japonský (Eriobotrya japonica), lokvát – superovoce
-
mochna husí (Potentilla anserina) – známá léčivka
-
mochyně peruánská (Physalis peruviana) – zázračné ovoce podobné kustovnici i vitánii
-
mochyně židovská třešeň (Physalis alkekengi) – zázračné ovoce podobné kustovnici i vitánii
-
momordika hořká (Momordica charantia), karela, hořká okurka – zázračná zelenina
-
morač větší (Ammi majus) – středomořský léčivý plevel
-
morač zákrovnatý (Ammi visnaga) – zázračná léčivka Středomoří a Asie
-
moračina obecná (Opopanax chironium) – superbylina, zdroj pryskyřice opopanax
-
moráček přeslenitý (Ammoides verticillata, též Ptychotis verticillata) – tradiční středomořská léčivka
-
morinda barvířská (Morinda citrifolia), též rojok barvířský, noni – superovoce
-
moringa olejodárná (Moringa oleifera) – zázračný léčivý strom
- moringovité (Moringaceae)
- Konzumovatelné jsou všechny části tohoto indického superstromu: kořeny, listy, plody i semena, z kterých se právě lisuje slavný moringový, čili behenový olej.
-
moruše bílá (Morus alba) – superovoce, léčivka
-
moruše černá (Morus nigra) – superovoce, léčivka
-
mořena barvířská (Rubia tinctorium) – známá léčivka
-
mořena srdčitá (Rubia cordifolia) – známá asijská léčivka
-
motar přímořský (Crithmum maritimum) – divoká superzelenina
-
motýlovec věncový (Hedychium coronarium) – divoká superzelenina
- zázvorovité (Zingiberaceae)
-
- nedostupný
-
mračňák indický (Abutilon indicum) – ajurvédské kouzlo na zvýšení plodnosti
-
mrkev obecná (Daucus carota) – známá plodina
-
mučenka jedlá (Passiflora edulis), marakuja – léčivé ovoce
-
mučenka pletní (Passiflora incarnata), marakuja – zázračná, superovoce
-
muďoul trojlaločný (Asimina triloba) – superovoce z velmi chutné čeledi
-
muchovník oválný (Amelanchier ovalis) – superovoce
-
muškátovník vonný (Myristica fragrans), muškátový oříšek – zázračné koření, mírně jedovatá
-
můrovec vznešený (Phalaenopsis amabilis) – zázračná indonézská orchidej
-
mydlice lékařská (Saponaria officinalis) – známá léčivka
-
mydlokor tupolistý (Quillaja saponaria) – zázračný chilský strom
-
myrciárie pochybná (Myrciaria dubia), camu camu – rekordní obsah vitamínu C
- myrtovité (Myrtaceae)
- Stálezelený keř 2-4m vysoký, rostoucí v Brazílii a dalších zemích Jižní Ameriky. Jeho plody obsahují obrovské množství vitamínu C, řádově přes 10% suché váhy.
-
myrhovník indický (Commiphora wightii, též C. mukul), bdellium, guggul – indický typ myrhy
-
myrhovník pravý (Commiphora myrrha, též C. molmol) – posvátný zdroj myrhy
-
myrta obecná (Myrtus communis) – zázračná léčivka
-
mýdelník čínský (Sapindus mukorossi) – zdroj specifických saponinů pro TČM
-
naditec obecný (Prosopis farcta) – léčivý ovocný strom a superplevel Blízkého Východu
-
nahovětvec čínský (Gymnocladus chinensis) – léčivý strom TČM
-
nard pravý (Nardostachys grandiflora DC., syn. Nardostachys jatamansi auct.) – himalájský bratr kozlíku
- zimolezovité (Caprifoliaceae)
- Vytrvalá bylina až 25cm vysoká. Roste v Himalájích, sbírá se jako léčivka. Kořen je vynikající náhradou za kozlík. Esenciální olej z kořene a mladých stonků se využívá v parfumerii a jako vlasové tonikum. Sušené listy též jako vykuřovadlo.
-
neshodice bílá (Eclipta alba, nověji E. prostrata) – indická antiseptická hvězdnicovitá
-
netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere) – známá léčivka
-
netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) – známá léčivka
-
Neurolaena lobata – středoamerická zázračná léčivka
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Obsahuje pyrolizidinové alkaloidy a její dlouhodobé vnitřní užití se nedoporučuje.
-
nevadlec hřebenitý (Celosia cristata, bot. Celosia argentea var. cristata) – dekorativní léčivka
- laskavcovité (Amaranthaceae)
- Jednoletá bylina 40-200cm vysoká, s úzce kopinatými listy až 15cm dlouhými a purpurovým květenstvím tvaru kohoutího hřebenu. Jde o hřebenovitě deformovaný kultivar divokého druhu Celosia argentea. Pochází pravděpodobně z Indie, ale pěstuje se po celém světě. Není pouze dekorativní, ale i jedlá, listy i květy lze využít jako zeleninu. Její sušené květy tvoří TČM drogu flos celosiae cristatae.
-
nočnice obecná (Nyctanthes arbor-tristis) – ajurvédská léčivka
-
nopál sklimený (Nopalea cochenillifera), též n. červcový (Opuntia coccinillifera) – superovoce
- Důležité léčivé ovoce. Rody opuncie Opuntia a nopál Nopalea se kdysi nerozlišovaly a i dnes se různé druhy nopálů a opuncií běžně zaměňují. Při diabetu a redukční dietě jsou divoké odrůdy nopálu (jako např. n. sklimený) lepší než kultivary opuncie mexické šlechtěné na vysoký obsah cukru. Prodává se i nopálový prášek. Pěstovat lze v oranžérii.
- kaktusovité (Cactaceae)
-
obduž dvanáctimužná (Cordia dodecandra) – mexická lesní ovocina
-
obduž Rothova (Cordia rothi) – ajurvédský léčivý strom
-
obpupoš sametový (Mucuna pruriens), sametové fazole – léčivá liána
- bobovité (Fabaceae)
- Přírodní zdroj L-DOPA.
-
ochmet čínský (Taxillus chinensis) – známá léčivka TČM
-
ochmet evropský (Loranthus europaeus) – známá léčivka TČM
- ochmetovité (Loranthaceae)
- Dvoudomý poloparazitický keř 40-100cm vysoký, rostoucí hlavně na dubech. Je léčivý a v minulosti byl vysoce ceněný. Na rozdíl od jmelí (které patří do jiné čeledi) je opadavý.
-
okurka metulová (Cucumis metuliferus), kiwano – superzelenina
-
okurka setá (Cucumis sativus) – superzelenina
- I když tato plodina obsahuje především vodu, podle citu bych si troufl volat po jejím posouzení jako potenciální adaptogen.
- tykvovité (Cucurbitaceae)
-
oldenlandie roztažitá (Hedyotis diffusa)
-
olivovník evropský (Olea europaea) – populární, zázračná rostlina, chuť, výzkumné zázemí
-
olověnec cejlonský (Plumbago zeylanica), čitrak – ajurvédský zázrak
-
oman hroznatý (Inula racemosa), puškarmul – ajurvédská léčivka
-
oman lepkavý (Inula viscosa, nověji Dittrichia viscosa) – léčivka, superzelenina
-
oman pravý (Inula helenium) – léčivka, superzelenina
-
opíhled skvělý (Mimusops elengi), bakula – ajurvédské léčivé ovoce
-
oplopanax hrozivý (Oplopanax horridus) – tzv. aljašský ženšen
-
opuncie mexická (Opuntia ficus-indica, zastarale O. vulgaris) – superovoce
- Důležité léčivé ovoce. Různé druhy opuncií a nopálů obchody běžně zaměňují, když neseženete čerstvé plody, vemte zavděk nopálovým práškem, který před konzumací tepelně neupravujte. Pěstovat lze v oranžérii.
- kaktusovité (Cactaceae)
-
oreláník barvířský (Bixa orellana) – americký léčivý keř
-
ořechovec pekanový (Carya illinoinensis), pekan – stejně zázračný jako vlašský ořech
-
ořešák vlašský (Juglans regia) – známý superořech
-
ořešák černý (Juglans nigra) – superořech
-
ořešák popelavý (Juglans cinerea) – superořech
-
oslizák líbezný (Aegle marmelos), bengálská kdoule – superovoce
-
ostropestřec mariánsky (Silybum marianum) – zázračná bylina
-
ostružiník křovitý (Rubus fruticosus) – kouzelná bylinka, superovoce
-
ostružiník maliník (Rubus idaeus), též maliník obecný – kouzelná bylinka, superovoce
-
oves setý (Avena sativa) – superplodina
-
ovsucha širokolistá (Zizania latifolia) – lipnicovitá superzelenina
-
ovsucha vodní (Zizania palustris), indiánská rýže – superplodina
-
ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys) – známá léčivka
-
ožanka kočičí (Teucrium marum) – kouzelná rostlina (jako šanta kočičí)
-
ožanka polejová (Teucrium polium) – známá léčivka
-
paheřmánek lepkavý (Egletes viscosa) – slibná léčivka Nového Světa
-
palisandr vonný (Dalbergia odorifera) – léčivý strom
-
palma olejná (Elaeis guineensis, staře Palma oleosa) – superplodina
- arekovité (Arecaceae)
- Plody vypadají tak trochu jako olejnaté datle. Dává 2 druhy olejů: Převážně nasycený olej z oplodí a ještě nasycenější olej z jader (palmojádrový olej). Jedna z hektárově nejvýnosnějších, ne-li vůbec nejvýnosnější tropická olejnina. Olej z ní je velmi levný, ale nikoliv nezdravý – vždyť převážně nasycený je i opěvovaný (a také zdravý) olej kokosový. Problémem palmy olejné je pouze ekologická nevhodnost.
-
pamiřík pobřežní (Glehnia littoralis) – známá léčivka TČM
-
papája obecná (Carica papaya) – superovoce, zázračný zdroj papainu
-
paprika křovitá (Capsicum frutescens) – superzelenina
-
paprika setá (Capsicum annuum) – superzelenina
-
parcha saflorová (Rhaponticum carthamoides), též leuzea saflorová, maralí kořen
-
pastala rozprostřená (Turnera diffusa), damiána – tradiční mexický zázrak
-
pastinák setý (Pastinaca sativa) – známá léčivka
-
patizon (Cucurbita pepo var. patissoniana) – superkultivar tykve obecné
-
paulínie nápojná (Paullinia cupana), guarana – kofein, kofein, kofein
- mýdelníkovité (Sapindaceae)
- Liána až 10m dlouhá, plodící červené 3pouzdré tobolky, které obsahují v každém pouzdře po jediném černém semenu velikosti lískového oříšku. Semena jsou jedním z nejbohatších přírodních zdrojů kofeinu (až 7.6%). Pražením, mletím a smícháním s vodou se z nich připravuje černohnědé těsto, kterému se také říká guarana. Vysušením toto těsto ztvrdne, k příprave nápoje se strouhá a míchá s vodou a cukrem. U nás k dostání celá i mletá semena.
-
paulínie posvátná (Paullinia yoco) – kofein, kofein, zázračná
- mýdelníkovité (Sapindaceae)
- Tropická liána rostoucí v amazonské oblasti Jižní Ameriky, která dosahuje délky stejné jako je výška lesních stromů a tloušťky stonku až 12cm. Šťáva z jejího stonku obsahuje až 2.73% kofeinu a používá se k přípravě povzbuzujícího a léčivého nápoje.
-
paořechovec chilský (Cryptocarya alba) – superovoce
-
Parkia biglobosa – africký léčivý ovocný strom
-
pašvihlík lékařský (Sarcoglottis acaulis, syn. Spiranthes acaulis) – léčivá orchidej
- vstavačovité (Orchidaceae)
- Jihoamerická léčivá pralesní orchidej, která je etnobotanickým prostředkem proti diabetu a dalším nemocem, viz Mata2013mah a další publikace. V květu je až 75cm vysoká, nikoliv tedy bezlodyžná, a patří do rodu Sarcoglottis, ač medicínská literatura ji častěji uvádí pod rodovým jménem Spiranthes (česky švihlík).
-
- nedostupná
-
patrínie hlaváčolistá (Patrinia scabiosifolia) – známá léčivka
-
patrínie skalní (Patrinia rupestris) – známá léčivka
-
paznehtník cesmínolistý (Acanthus ilicifolius) – léčivka z asijských mangrovů
-
pazvonek chloupkatý (Codonopsis pilosula) – známá léčivka TČM
-
pažitka čínská (Allium tuberosum) – východoasijská superzelenina
- amarylkovité (Amaryllidaceae)
- Tento druh pažitky je křehčí a chutnější než naše pažitka a roste nejen v subtropech, ale i v mírném pásmu, takže se u nás rozhodně vyplatí pěstovat. Tato pažitka je zajímavá tím, že má listy trojůhelníkového průřezu a místo z cibulky vyrůstá z kořenové hlízy. Kvůli tomu jsem ji v Číně dlouho nebyl schopen mezi česnek zařadit a divil jsem se co je to za úžasnou bylinku.
-
pažitka pobřežní (Allium schoenoprasum) – superzelenina
-
pelargonie vonná (Pelargonium graveolens, též Geranium graveolens), "muškát" – léčivka
-
pelyněk čínský (Artemisia argyi) – léčivka TČM
-
pelyněk kozalec (Artemisia dracunculus), estragon – známé koření
-
pelyněk metlatý (Artemisia scoparia) – známá léčivka TČM
-
pelyněk pontský (Artemisia pontica) – léčivka TČM
-
pelyněk pravý (Artemisia absinthium) – léčivka TČM
-
pelyněk roční (Artemisia annua) – známá léčivka
-
pelyněk vlásčitý (Artemisia capillaris) – známá léčivka TČM
-
pekea máselná (Caryocar villosum, kdysi C. butyrosum) – superplodina
-
pekea ořechonosná (Caryocar nuciferum) – superplodina
-
pepřinec průsvitný (Peperomia pellucida) – důležitá léčivka Asie i Jižní Ameriky
-
pepřovec brazilský (Schinus terebinthifolia), růžový pepř – zázračné koření, neadaptogen
-
pepřovec peruánský (Schinus molle), peruánský pepř – zázračné koření, neadaptogen
-
pepřovník betelový (Piper betle) – povzbuzující neadaptogen
- Jeho listy jsou součástí betelového sousta. Zázračný rod, obsahuje allylpyrokatechol, silný antioxidant, léčivé vlastnosti, ale neadaptogen. V Evropě nemáme o betelové sousto a jevy s ním spojené zájem, ale účinné látky nás zajímají. Když se betelové listy dají žvýkat, dají se i jíst?
- pepřovníkovité (Piperaceae)
-
pepřovník černý (Piper nigrum), černý/zelený/bílý pepř – známé koření
-
pepřovník dlouhý (Piper longum), pipli, ganthoda – ajurvédský pepř
-
pepřovník guinejský (Piper guineense) – typický africký pepř
-
pepřovník kadsura (Piper kadsura) – léčivka TČM
-
pepřovník kubebový (Piper cubeba), jávský pepř – vonný pepř
-
pepřovník lékařský (Piper retrofractum) – podobný dlouhému pepři
-
pepřovník lolot (Piper sarmentosum) – asijská listová zelenina
- pepřovníkovité (Piperaceae)
- seženete v pražské Sapě
-
pepřovník opojný (Piper methysticum), kava-kava – příjemné sedativum
-
perila křovitá (Perilla frutescens) – superzelenina
-
pestrovka kulovitá (Gomphrena globosa) – dekorativní léčivka
-
Petalostigma banksii – australská léčivka
-
Petalostigma pubescens – australská léčivka
-
petržel obecná (Petroselinum crispum) – zázračná polévková zelenina
-
pětikřídlec kafrový (Dryobalanops aromatica) – zdroj borneolu
-
Phyla scaberrima, též Lippia dulcis – lípie, "aztécký cukr"
-
pikérie trojžilná (Piqueria trinervia) – mexické kouzlo
-
pimentovník pravý (Pimenta dioica), nové koření – populární léčivé koření
-
pinelie trojčetná (Pinellia ternata) – zázračná rostlina TČM
-
pitaya zvlněná (Hylocereus undatus), pitahaya – superovoce
-
pivoňka Clusiova (Paeonia clusii) – středomořská léčivá skalnička
-
pivoňka čínská (Paeonia lactiflora) – zázračná rostlina TČM
-
pivoňka korálová (Paeonia mascula) – zapomenutá léčivka
-
pivoňka křovitá (Paeonia suffruticosa) – zázračná rostlina TČM
-
pivoňka lékařská (Paeonia officinalis) – známá okrasná léčivka
-
pivoňka úchylná (Paeonia anomala) – sibiřská léčivka
-
pivoňka Veitchova (Paeonia veitchii) – čínská divoká léčivka
-
pivoňka úzkolistá (Paeonia tenuifolia) – jihoevropská léčivka
-
pískavice řecké seno (Trigonella foenum-graecum) – zázračná léčivka
-
planika obecná (Arbutus unedo) – známé ovoce
-
pleskanka mexická (Argemone mexicana) – jedovatý léčivý plevel
- makovité (Papaveraceae)
- Jednoletá rumištní bylina 25-80cm vysoká, s bíle-zelenými ostnitými listy připomínajícími bodlák (anglicky se jí říká prickly poppy) a žlutými květy trochu připomínajícími sluncovku kalifornskou. Rostlina je dosti jedovatá, avšak taktéž vážená léčivka mexického lékopisu. Květy se využívají jako expektorans a narkotikum, plné využití rostliny viz v databázi UTP. Rostlina je k dispozici ze semen, lze ji pěstovat.
-
Pleurolobus gangeticus, též Desmodium gangeticum – ajurvédská léčivka
-
ploštičník hroznatý (Cimicifuga racemosa, též Actaea racemosa), "černý kohoš" – důležitá severoamerická léčivka
- pryskyřníkovité (Ranunculaceae)
- Vytrvalá bylina 75-250cm vysoká, kvetoucí charakteristickými vzpřímenými hrozny bílých květů. Jeho kořen se využívá léčebně. Poprvé byl využíván severoamerickými Indiány, a to hlavně na ženské problémy, bolestivou menstruaci atd. Má vícero účinků (antirevmatikum, proti kašli, uklidňující účinek, vasodilatační účinek atd.), avšak ve velkém množství je jedovatý a u těhotných žen může způsobit potrat.
-
ploštičník smrdutý (Cimicifuga foetida, nově Actaea cimicifuga, též A. simplex) – známá léčivka
- pryskyřníkovité (Ranunculaceae)
- Vytrvalá bylina 100-200cm vysoká, kvetoucí charakteristickými vzpřímenými hrozny bílých květů. Kořen se využívá léčebně jako TČM droga cimicifugae rhizoma. Ve velkém množství není neškodná, není také vhodná pro těhotné ženy.
-
plotovník obecný (Newbouldia laevis) – důležitá africká léčivka
- Keř až nízký strom výšky 7-8m na západě areálu (Senegal), ale až 20m na východě (Nigérie). Má lesklé tmavě zelené listy a růžové květy, plodem jsou mečovité lusky až 40cm dlouhé. Pěstuje se často jako živý plot a hraniční strom, kůly z něj uřízlé vydrží naživu i několik měsíců a po zatlučení do země rychle zakořeňují. Snáší sucho. Magický strom (viz Živa), kůra má protizánětlivé a analgetické vlastnosti (viz jstor).
- trubačovité (Bignoniaceae)
-
Pluchea lanceolata, rasna – ajurvédská léčivka
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Polokeř až 150cm vysoký, listy přisedlé, kožovité, úzce kopinaté, až 7cm dlouhé, kvete růžově fialovými úbory. Roste běžně v Indii, Pákistánu a Afghánistánu, ale také v severní Africe. Využívá se v Ajurvédě jako analgetikum, antipyretikum a také laxativum.
-
plutonie maorijská (Dactylanthus taylorii) – prazvláštní bylina
- hlívencovité (Balanophoraceae)
- Novozélandská dvoudomá nezelená parazitická rostlina cizopasící na asi 30 druzích novozélandských stromů a keřů. Oddenky se pod povrchem půdy připojují na kořen hostitelského stromu, přičemž vytvářejí rozšířenou terčovitou strukturu známou jako dřevěná růže. Plutonie (české jméno odvozeno z anglického "flower of Hades") je dlouhověká, dožívá se až 30 let a její oddenek může dosáhnout průměru až 50cm. Kvete na podzim a její nektar vydává pižmový zápach připomínající savčí pot. K opylovačům patří zemní netopýři Mystacina tuberculata, zemní papoušek kakapo a hlodavci. Plody jsou drobné (asi 2mm) a většina z nich se nedostane dál než 1m od mateřské rostliny. Semena neklíčí okamžitě, ale mají dlouhou dormanci. Ze všech těchto důvodů je tato rostlina v přírodě silně ohrožená. Domorodci ji považují za afrodiziakum, vědecky není prozkoumaná, viz věda.
-
- nedostupná
-
podběl lékařský (Tussilago farfara) – tradiční léčivka
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Vytrvalá bylina s plazivými oddenky, kvetoucí na jaře typickými zářivě žlutými květy. Listy vyrůstají až po odkvětu, jsou přízemní, zespodu plstnaté, s dlouhým řapíkem a široce dlanitou čepelí průměru až 30cm. Je tradiční pro odhlenění dýchacích cest, tato poměrně chutná bylina však obsahuje pyrolizidinové alkaloidy, které vzbuzují obavy u našich ochránců z řad zákonodárných orgánů. Pyrolizidinové alkaloidy jsou rozšířená skupina heterocyklických sloučenin vyskytujících se až v 3% kvetoucích rostlin, které jsou jedovaté pro hmyz, dafnie, kočky, psy a někdy dokonce i pro dobytek a člověka (věda zde, konkrétně viz Wiedenfeld2011tpa, text zde). Brutnák, podběl ani devětsil kvůli nim konzumovat nepřestaneme, ale nebudeme se jimi přecpávat ani je konzumovat trvale. Kdybychom se v přírodě vyhýbali každému karcinogenu, tak bychom nesměli ani na sluníčko.
-
podčešulka jedlá (Calathea allouia), leren – superplodina
- marantovité (Marantaceae)
- Vytrvalá rostlina až 150cm vysoká, se štíhlými kořeny, na jejichž konci se vyvíjejí oválné hlízky 2-8cm dlouhé, které jsou velmi chutné a vyhledávané jako pochoutka. Mají též značný obsah bílkovin. Důležitá plodina Střední Ameriky, pěstuje se též v Indii a JV Asii. Kromě hlízek se jedí i listy a květy. Pěstuje se i jako okrasná.
-
poddužák lahodný (Blighia sapida), akézie – superovoce
- mýdelníkovité (Sapindaceae)
- Stálezelený strom zhruba 20m vysoký, často i vyšší (až 50m). Listy jsou střídavé, sudozpeřené, až 40cm dlouhé, s 2-5 jařmy. Květy jsou drobné, nejzajímavějším artiklem této rostliny jsou její plody, trojdílné červené tobolky obsahující 3 velká černá semena obalená dužnatým míškem, který je – jak název napovídá – velmi chutný.
-
podzemnice olejná (Arachis hypogaea) – superplodina
- bobovité (Fabaceae)
- Jednoletá bylina 30-60cm vysoká, se střídavými sudozpeřenými listy, žlutými květy a známými válcovitými lusky, které se po opylení zavrtávají pod zem. Důležitá plodina, zdroj bílkovin a výživářsky hodnotného oleje. Poznámka: Zatímco u nás jíme buráky většinou pražené, v Asii se hodně využívají syrové arašídy, které se vaří třeba i nasladko s dalšími přísadami (u nás můžeme použít třeba rozinky).
-
pohanka obecná (Fagopyrum esculentum) – superplodina
-
polardie michoakánská (Prosthechea michuacana, též Pollardia michuacana) – léčivá mexická orchidej
- vstavačovité (Orchidaceae)
- Středně velká až velká orchidej pocházející z Michoakánu a dalších oblastí Mexika. Roste na zemi nebo na skalách v suchých lesích ve výšce 1500-2800m n.m., je dost chladnomilná. Vyrůstá z hlízovitého oddenku, který nese 2-3 kopinaté listy a býl s nevonnými květy, která může být až 2m vysoká. Léčivá rostlina, hepatoprotektivum, věda zde.
-
- nedostupná
-
polej obecná, též máta polej (Mentha pulegium) – známá léčivka
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Vytrvalá aromatická bylina 10-40cm vysoká, kvetoucí modrými květy uspořádanými v kulovitých lichopřeslenech. Listy oválné, zašpičatělé, nevelké, 1-3cm dlouhé. Druh je vázaný na mírně zasolené půdy a je u nás vzácný. Kromě mentolu a jiných aromatických látek obsahuje dráždivý monoterpen pulegon, který je už v poměrně nízkých dávkách hepatotoxický a vyvolává potrat.
-
popenec obecný (Glechoma hederacea) – známá léčivka
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Vytrvalá plazivá bylina, kvetoucí lodyhy krátce vystoupavé do výšky 10-20cm. Listy více-méně srdčité, na okraji vroubkované. Kvete modře.
-
potočnice lékařská (Nasturtium officinale) – superzelenina
- brukvovité (Brassicaceae)
- Vytrvalá bylina 30-60cm vysoká, rostoucí na březích vodních toků. Léčivá a salátová rostlina.
-
povijnice jedlá (Ipomoea batatas), batáty čili sladké brambory – superplodina
- svlačcovité (Convolvulaceae)
- Vytrvalá ovíjivá bylina, jejíž lodyhy jsou až 3m dlouhé. Listy jsou dosti velké, až 15cm dlouhé, na bázi srdčité, květy bílé nebo fialové. Hlízy batátů, tzv. sladké brambory, váží 0.5-1kg, výjimečně až 5kg.
-
povijnice počistivá (Ipomoea purga), jalap – známé laxativum
- svlačcovité (Convolvulaceae)
- Vytrvalá jihoamerická liána vyrůstající z velkého vřetenovitého oddenku, který má silně laxativní účinky (obsahuje konvolvulin). V malých dávkách se používá k léčbě zánětů žaludku, střev a chronické dyzenterie. Čerstvé kořeny se před použitím musí preparovat uzením.
-
- nedostupná
-
pór zahradní (Allium ampeloprasum var. porrum, syn. A. porrum), pórek – superzelenina
- amarylkovité (Amaryllidaceae)
- Dvouletá až vytrvalá bylina 40-150cm vysoká, všem dobře známá. Léčivost asi jako u jarní cibulky.
-
právenka cejlonská (Justicia adhatoda, též Adhatoda vasica) – ajurvédská léčivka
- paznehtníkovité (Acanthaceae)
- Vzpřímený vždyzelený keř výšky 2.5-4m, výjimečně až 6m. Mladé výhonky se vaří ve slané vodě a jedí jako zelenina. Celá rostlina se využívá medicinálně, v Ajurvédě proti zánětům, horečce, astmatu a respiračním potížím (je expektorans), též proti bolesti. Vařený kořen s mlékem se též dává při diabetu, antidiabetické látky jsou vasicin a vasicinol. Tradičně se z ní dělají živé ploty v SZ Himalájích.
-
prhloun americký (Cnidoscolus stimulosus) – žahavá lesní plodina
- pryšcovité (Euphorbiaceae)
- Vytrvalá bylina vyrůstající ze ztluštělého oddenku. Je 30-60cm vysoká, rozvětvená, celá porostlá žahavými trichomy. Žahá silněji než kopřiva. Oddenek prhlounu je jedlý a chutná prý lépe než brambory.
-
- nedostupný
-
prvosenka jarní (Primula veris), petrklíč – známá léčivka
-
prorokovka růžová (Arnebia euchroma) – léčivka TČM
- brutnákovité (Boraginaceae)
- Vytrvalá bylina až 50cm vysoká, kvetoucí květy růžové až bledě purpurové barvy. Vyrůstá ze silného kořene, který je předmětem sběru. Jeden ze zdrojů TČM drogy radix lithospermi seu arnebiae. Má antikoncepční účinek.
-
prorokovka skvrnitá (Arnebia guttata) – léčivka TČM
- brutnákovité (Boraginaceae)
- Vytrvalá bylina vyrůstající ze silného kořene, jejíž žluté květy jsou purpurově skvrnité. Jeden ze zdrojů TČM drogy radix lithospermi seu arnebiae. Pravděpodobný antikoncepční účinek.
-
prorostlík čínský (Bupleurum chinense) – známá TČM bylina
- miříkovité (Apiaceae)
- Vytrvalá bylina s několika rozvětvenými stonky vysokými 50-85cm, vyrůstajícími ze ztluštělého dřevnatého oddenku. Listy jsou kopinaté. Jeden ze dvou druhů prorostlíku, které jsou zdrojem důležité čínské drogy radix bupleuri.
-
prorostlík mordolistý (Bupleurum scorzoneraefolium) – známá TČM bylina
- miříkovité (Apiaceae)
- Vytrvalá rozvětvená bylina 30-60cm vysoká, vyrůstající z hnědočerveného oddenku. Listy jsou úzce kopinaté (odtud druhové jméno). Roste v Číně Jeden ze dvou druhů prorostlíku, které jsou zdrojem důležité čínské drogy radix bupleuri.
-
prorostlík okrouhlolistý (Bupleurum rotundifolium) – zapomenutá léčivka
- miříkovité (Apiaceae)
- Jednoletá bylina až 100cm vysoká, jenom v horní části rozvětvená. Dolní listy jsou kopinaté, v střední a horní části lodyhy pak vejčité a typicky prorostlé. Metodou vědeckého jasnovidectví jsem došel k závěru, že tuto bylinu jsme kdysi využívali jako léčivku, ale pak byla zapomenuta. Základním vodítkem k jejímu využití by měly být indikace čínského prorostlíku (viz výše).
-
proskurník lékařský (Althaea officinalis) – známá léčivka
- slézovité (Malvaceae)
- Vytrvalá rostlina 60-180cm vysoká, hustě plstnatá, kvetoucí velkými bílými až růžovými květy. Léčebně se využívá hlavně kořen, z něhož se kdysi připravoval saponinový výluh, jehož našleháním s bílky vzniká pravé marshmallow. Lze využít i ostatní části rostliny.
-
protiha obecná (Tecoma stans) – středoamerické kouzlo
- trubačovité (Bignoniaceae)
- Keř nebo strom až 5m vysoký, s lichozpeřenými listy až 40cm dlouhými, kvetoucí žlutými trumpetovitými květy až 6cm dlouhými. Užívá se nálev z listů a kořenů.
-
pryskoň velkolistá (Swietenia macrophylla), mexický mahagon – léčivý superstrom
- zederachovité (Meliaceae)
- Pomalu rostoucí mohutný stálezelený či krátce opadavý strom vysoký 30-40m, výjimečně až 60m. Kmen dospělého stromu má průměr 100-120cm, výjimečně až 280cm. Pryskoň je známá svým cenným dřevem, zvaným mexický mahagon. Listy jsou střídavé, sudozpeřené, 16-40cm dlouhé, s 3-6 jařmy, lístky jsou kopinaté, 9-14cm dlouhé, celokrajné. Kůra se využívá medicinálně.
-
přeslička mnohodílná (Equisetum myriochaetum) – léčivá stromovitá přeslička
- Tropická přeslička rostoucí ve Střední Americe od Mexika až po Venezuelu, léčivá jako i jiné přesličky. Tato až sedmimetrová rostlina by zasluhovala druhové jméno "obrovská" nebo "největší", na obou však už dřepí ani ne dvoumetrová přeslička největší (Equisetum telmateia), která je jakž-takž velká pouze v rámci Evropy.
- přesličkovité (Equisetaceae)
-
- nedostupná
-
přeslička rolní (Equisetum arvense) – známá léčivka
- přesličkovité (Equisetaceae)
- Vytrvalá bylina se dvěma typy lodyh: jarní plodné lodyhy jsou nevětvené a nezelené, 10-20cm vysoké, krémové barvy, nesoucí jediný výtrusnicový klas, letní sterilní lodyhy jsou větvené, 10-70cm vysoké, zelené. Jako jiné druhy přesliček je léčivá.
-
přestup lékařský (Smilax officinalis) – kolumbijská léčivá liána
- Vytrvalá liána jejíž trnité stonky můžou být až 50m dlouhé. Důležitá léčivka Střední a Jižní Ameriky, jejíž využití se rozšířilo do celého světa. Využívá se kořen. Díky svým saponinům vytváří pěnu a byl součástí tzv. amerického bylinného piva. Jméno "přestup lékařský" je taxonomicky trochu nejasné, protože se teoreticky může vztahovat též k přestupu pravému, který byl synonymně popsán jako Smilax officinalis auct., jakož i k přestupu podražcolistému, který byl synonymně popsán jako Smilax medica Schltdl. & Cham.
- přestupovité (Smilacaceae)
-
přestup lysý (Smilax glabra) – známá léčivka TČM
- Vytrvalá opadavá liána. Ze společného hlízovitého oddenku vyrůstá několik beztrných rozvětvených lodyh 1-4m dlouhých, pnoucích se po okolní vegetaci. Roste ve východní Asii. Spolu s dalším druhy rodu Smilax se používá v TČM. Dává kořenovou drogu rhizoma smilacis glabrae využívanou k léčbě infekčních nemocí, dny, jaterních problémů a rakoviny (She2015ssg).
- přestupovité (Smilacaceae)
-
přestup podražcolistý (Smilax aristolochiifolia) – mexická léčivá liána
- přestupovité (Smilacaceae), sarsaparila
- Stálezelená liána s trnitými stonky. Jeden z hlavních druhů, z nichž se komerčně získává droga oddenek přestupu – sarsaparila. Léčivá rostlina.
-
přestup pravý (Smilax regelii, kdysi S. ornata), sarsaparila – středoamerické kouzlo
- Vytrvalá trnitá liána až 15m dlouhá, vyrůstající z hlízovitého oddenku. Kořen této rostliny (sarsaparila, špan. zarzaparilla) je léčivý a využívá se v přípravě stejnojmenného nápoje. Je také tradiční složkou amerického bylinného piva (jehož další důležitou složkou je kašťa bělavá).
- přestupovité (Smilacaceae)
-
Psacalium peltatum – mexická bylina
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Vytrvalá bylina až 1m vysoká, rostoucí v mexických oblastech Sonory a Čivavy, s velkými dlanitými listy průměru až 40cm, bíle kvetoucí. Tradiční mexická léčivka, obsahuje však pyrolizidinové alkaloidy a není neškodná.
-
pšenice setá (Triticum aestivum, původně Triticum vulgare) – superplodina
- lipnicovité (Poaceae)
- Ozimá nebo jednoletá trsnatá tráva vysoká 40-120cm, jenom pěstovaná, všem známá. Součástí některých čínských směsí je tzv. lehká neboli troudnatá pšenice (tritici fructus laevis), která se připravuje plavením pšenice (normální zrna klesnou, troudnatá zůstanou na hladině).
-
ptačineček různolistý (Pseudostellaria heterophylla), tzv. plicní ženšen – známá léčivka TČM
- hvozdíkovité (Caryophyllaceae)
- Vzpřímená vytrvalá bylina 15-20cm vysoká vyrůstající z bílého vřetenovitého oddenku. Listy více-méně kopinaté, až 6cm dlouhé, květy bílé. Roste v zástinu ve vlhkých údolích nebo lesích Číny a přilehlých oblastí ve výšce 800-2700m.n.m. Oddenek má rozsáhlé léčebné využití (čínská droga radix pseudostellariae). K jeho obsahovým látkám patří cyklické peptidy (pseudostelarin A-H, heterofylin A-J), lektiny a saponiny (Hu2019cpa, text zde). Považuje se za adaptogen a využívá se zvláště při léčbě respiračních nemocí ("plicní ženšen"). Používá se často místo ženšenu u dětí ("dětský ženšen"), protože ptačineček se v TČM považuje za mírněji působící než ženšen.
-
ptačinec prostřední (Stellaria media), též ptačinec žabinec – známý léčivý plevel
- hvozdíkovité (Caryophyllaceae)
- Jednoletá bylina s poléhavou až vystoupavou lodyhou až 35cm vysokou. Má drobné listy až 2cm dlouhé a kvete charakteristickými bílými kvítky průměru 5-7mm. Dá se jíst vcelku bez obav jako chutná jarní zelenina, obsahuje též účinné saponiny. Šťávou se potírá svědivá kožní vyrážka. Doporučuje se též na hubnutí.
-
- ARH
- též snadno vlastním sběrem
-
ptačinec rozvětvený (Stellaria dichotoma) – léčivka TČM
- hvozdíkovité (Caryophyllaceae)
- Vytrvalá žláznatě chlupatá bylina s bohatě větvenou lodyhou 15-30cm vysokou, i vyšší. Má drobné listy až 2.5cm dlouhé a kvete četnými bílými květy průměru až 10mm. Roste v Číně a přilehlých oblastech. Kořen (radix stellariae) se využívá v TČM.
-
pučala krvavá (Thonningia sanguinea) – středoafrický zázrak
- hlívencovité (Balanophoraceae)
- Nezelená rostlina s dlouhým tlustým oddenkem, jímž se připojuje na stromy, na nichž parazituje. Květy jsou růžově červené barvy, s pichlavými listeny. Vyskytuje se v lesích od Senegalu po Etiopii, na jih její areál sahá až k Angole, Zambii a Tanzánii. Ještě pořád běžná v lesích, vzácnější v savannách, parazituje na vícero různých druzích dřevin. Má falickou signaturu a výzkum dnes postupně potvrzuje její etnobotanické indikace (viz věda), a to nejen jako afrodiziakum, ale hlavně jako antibakteriální a hojivou rostlinu.
-
- nedostupná
-
puerarie hlíznatá (Pueraria tuberosa) – ajurvédská léčivá plodina
- bobovité (Fabaceae)
- Statná liána vyrůstající z podzemní hlízy vážící až 35kg, hlízy jsou často mnohočetné. Stonky jsou mnoho metrů dlouhé a pokrývají půdu, stromy a všechny povrchy. Zdroj obživy a léčivých vlastností.
-
puerarie laločnatá (Pueraria lobata, bot. Pueraria montana var. lobata), kuzu – léčivý a jedlý superplevel
- bobovité (Fabaceae)
- Statná liána až 10m dlouhá, vyrůstající z hlíznatého oddenku, který může být až 2m dlouhý a mít průměr až 45cm. Listy jsou velké, trojlaločné, chlupaté, květy jsou nachové barvy. Pokrývá půdu i povrchy, stromy i stavby, v místech doteku s půdou vytváří sekundární kořeny. Tato původem asijská rostlina se v jižních státech USA stala silně invazivní. Přesto je puerarie velmi užitečná, protože je jedlá, léčivá a též technicky využitelná (na vlákno).
-
puerarie Thomsonova (Pueraria thomsonii, bot. Pueraria montana var. thomsonii) – léčivý a jedlý superplevel
- bobovité (Fabaceae)
- Druh či spíše poddruh podobný předešlému, také produkující léčivé a jedlé hlízy.
-
- nedostupná
-
pukol nádherný (Lagerstroemia speciosa) – indický zázračný strom
- kyprejovité (Lythraceae)
- Rychle rostoucí strom dosahující výšky až 26m, výjimečně i více. Listy oválné, celokrajné, 8-15cm dlouhé, květy nachové, jakoby krepové, průměru kolem 6cm. Listy obsahují kyselinu korosolovou, která působí antidiabeticky. Doporučuje se též na hubnutí.
-
punarnava rozkladitá (Boerhavia diffusa) – ajurvédské kouzlo
- nocenkovité (Nyctaginaceae)
- Vytrvalá bylina s bohatě větvenými poléhavými až vystoupavými stonky, nachově kvetoucí. Velmi populární léčivka Ajurvédy. Využívá se nať i kořen.
-
pupava bezlodyžná (Carlina acaulis) – populární, podle vzoru pupava Biebersteinova
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Vytrvalý přízemní bodlák se zkrácenou lodyhou (jen 1-3cm vysokou), na které sedí stříbřítě bílý květní úbor průměru 2.5-6cm. Ten je zamladi jedlý podobně jako artyčok.
-
pupava Biebersteinova (Carlina biebersteinii)
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Žlutě kvetoucí bodlák 20-50cm vysoký. Vyskytuje se i u nás, ale v přírodě je vzácný, takže k medicinálním účelům by se musel pěstovat. Semínka nabízí firma Planta Naturalis.
-
pupalka dvouletá (Oenothera biennis) – léčivka a zdroj zázračného pupalkového oleje
- pupalkovité (Onagraceae)
- Vytrvalá dvouletá bylina až 2m vysoká, kvetoucí dosti velkými žlutými květy. Ze semen se lisuje známý pupalkový olej, avšak léčivá je celá rostlina, včetně kořenu, který se kdysi snad i pěstoval jako kořenová zelenina.
-
pupečník nejmenší (Hydrocotyle sibthorpioides) – jihoasijský léčivý plevel
- aralkovité (Araliaceae)
- Nízká plazivá bylina s okrouhlými vroubkovanými listy průměru kolem 2cm a malými žlutými kvítky. Běžný v jv. Asii, šíří se na jiných kontinentech. U nás známý jako akvarijní rostlina, roste však i na poměrně suchých stanovištích. V Nepálu se využívá k léčbě astmatu, je též používán k léčbě jiných neduhů, nejedovatý. Voní po petrželi, obsahuje triterpenoidní saponiny. Věda zde.
-
pupečníkovec asijský (Centella asiatica), "gotu kola" – důležitá bylina TČM
- miříkovité (Apiaceae)
- Poléhavá vždyzelená bylina asi 20cm vysoká, kořenující poléhavé lodyhy jsou až 2.5m dlouhé. Důležitá orientální léčivka a listová zelenina, využívá se v Ajurvédě i v TČM. Z obsahových látek důležitostí vynikají triterpenoidní glykosidy centelloidy, které se dělí na asiatikosidy (aglykon kyselina asiatiková) a madekasosidy (aglykon kyselina madekasová). Má rozsáhlé blahodárné účinky. Této rostlině nelze česky říkat pupečník, protože toto jméno je již obsazeno rodem Hydrocotyle, s kterým se pupečníkovec kdysi zaměňoval. Pro adaptogenní vlastnosti se pupečníkovci říká též "brahmí", stejně jako bakopě drobnolisté. Dnes už starším přehledem o pupečníkovci je Centella2007, text zde. Novějším, na nootropické účinky specializovaným přehledem je Gray2018cap, text zde.
-
- alergie a astma
- bolest
- bolest hlavy
- Alzheimer
- diabetes
- dopaminergní účinky
- hemoroidy
- hojení zranění
- hypertenze
- imunomodulace
- kardioprotektiva
- křečové žíly
- neuromodulace
- neuroprotektiva
- nootropika
- NO
- ochrana jater
- ochrana před radiací
- parkinsonismus
- péče o pleť
- potence
- stárnutí
- stres
- zažívací problémy
- zánět
-
- antioxidanty
-
puškvorec obecný (Acorus calamus) – aromatická léčivka
- puškvorcovité (Acoraceae)
- Vytrvalá světlomilná vodní bylina 45-120cm vysoká. Listy jsou dlouhé, asi 2cm široké, zašpičatělé. Sbíranou částí je oddenek. Je důležité tuto rostlinu pěstovat ze semen, aby se získala plodná populace (diploidní nebo tetraploidní), protože většina v evropě rostoucího puškvorce pochází z vegetativního množení a je neplodná (triploidní). Rozsáhlý popis účinných látek a poznámky k využití puškvorce najdete na servru Botany.
-
puškvorec Tatarinovův (Acorus tatarinowii) – známá léčivka TČM
- Asijská léčivá rostlina více či méně podobná puškvorci trávolistému (její botanický popis jsem nedohledal). Byť BioLib uvádí, že jde o poddruh p. obecného, publikace Ryuk2014iag tvrdí, že p. Tatarinovův se víc podobá p. trávolistému a všechno jsou to samostatné druhy léčivých rostlin. Jeden ze zdrojů TČM drogy rhizoma acori tatarinowii seu graminei.
- puškvorcovité (Acoraceae)
-
puškvorec trávolistý (Acorus gramineus) – známá léčivka TČM
- puškvorcovité (Acoraceae)
- Bylina s plazivým, větveným štíhlým oddenkem, z něhož vyrůstají štíhlé mečovité listy až 50cm vysoké. Léčivá rostlina, zdroj TČM drogy rhizoma acori tatarinowii seu graminei.
-
pýr plazivý (Elytrigia repens) – tradiční léčivá rostlina
- lipnicovité (Poaceae)
- Vytrvalá bylina s plazivým oddenkem, vzpřímená nebo vystoupavá, 20-120cm vysoká. Podceňovaná tradiční léčivka.
-
rajče jedlé (Solanum lycopersicum) – zázračná lilkovitka
-
rajčenka řepovitá (Solanum betaceum), tamarilo – lilkovitý strom, superovoce
-
rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) – populární zázračné ovoce
-
rákos obecný (Phragmites australis, též P. communis) – známá léčivka a divoká plodina
-
rdesno červivec (Persicaria maculosa) – superplevel, léčivka
-
rdesno mnohokvěté (Polygonum multiflorum, nověji Fallopia multiflora) – známá léčivka
- rdesnovité (Polygonaceae)
- Zdroj TČM drog polygoni multiflori radix praeparata a polygoni multiflori caulis. Tato rostlina není zcela bezpečná. Má na svědomí vícero případů hepatotoxicity, přehledem její potenciálně hepatotoxických účinků je Yu2020asp (text zde).
-
rdesno vonné (Persicaria odorata), vietnamský koriandr – syperbylina
-
rehmánie lepkavá (Rehmannia glutinosa) – superbylina TČM
- Rehmánie lepkavá patří k nejzajímavějším z běžně užívaných rostlin TČM. Obsahuje bohatou směs iridoidních a iononových glykosidů, účinných steroidů a dalších terpenoidů, které zčásti zmiňuje třeba Li2015nig. Rehmánie působí imunomodulačně, chrání srdeční buňky a ovlivňuje produkci hormonů nadledvin. K jejímu užívání budete potřebovat praktika TČM, protože naši bylináři s ní zatím zkušenosti nemají. Používá se běžně k léčbě astmatu, ale též potence, plodnosti a mnoha dalších problémů. Není jasné, jestli je rehmánie adaptogen, ale kvůli jejímu účinku na stresové hormony se předepisuje mimojiné i proti stresu.
- zárazovité (Orobanchaceae)
-
reveň dlanitá (Rheum palmatum) – známá léčivka TČM
- rdesnovité (Polygonaceae)
- Vytrvalá bylina dorůstající výšky 200-300cm. Lékařsky využívanou částí je hlavně kořen (radix et rhizoma rhei), který je mírně laxativní díky svému obsahu sennosidu A. Řapíky a listy však obsahují dosti velké množství kyseliny šťavelové. Nevhodná pro těhotné ženy.
-
reveň kadeřavá (Rheum rhebarbarum), rebarbora – léčivá zelenina
- rdesnovité (Polygonaceae)
- Vytrvalá bylina dorůstající výšky 150-300cm. Původně východoasijský druh, jehož kořen se od starověku využívá jako laxativum díky svému obsahu sennosidu A. Ze starověku též pochází název "rha barbarum", i když zdaleka není jasné, pro který druh se používal (viz Botany, Wendys). Řapíky se tepelně upravují jako zelenina, kořen je nevhodný pro těhotné ženy.
-
reveň pravá, též r. lékařská (Rheum officinale) – zázračná tibetská léčivka, kys. šťavelová
-
reveň šerpivá (Rheum ribes) – středoasijská léčivka
-
reveň tangutská (Rheum tanguticum) – známá léčivka TČM
- rdesnovité (Polygonaceae)
- Vytrvalá bylina dorůstající výšky až 200cm. Tato ohrožená rostlina je blízce příbuzná revni dlanité (považuje se však za samostatný druh, viz GRIN) a je jedním ze zdrojů TČM drogy radix et rhizoma rhei. Nevhodná pro těhotné ženy.
-
réva vinná (Vitis vinifera) – populární, zázračná, resveratrol, francouzský paradox
-
rmenec sličný (Chamaemelum nobile, syn. Anthemis nobilis) – známá léčivka
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Vytrvalá bylina 20-50cm vysoká, kvetoucí bílými květy podobnými heřmánku.
-
rohatec oválný (Halenia elliptica) – zázračná himalájská léčivka z čeledi hořcovitých
-
royna mnohoklasá (Aphanamixis polystachya) – indický superstrom
-
rohovník obecný (Ceratonia siliqua) – superplodina
-
rojok lékařský (Gynochthodes officinalis, dřív Morinda officinalis) – superovoce
-
roketa setá (Eruca sativa), rukola – superzelenina
- brukvovité (Brassicaceae)
- Pod jménem "rukola" se též někdy prodává jako salát křez tenkolistý.
-
rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) – působivá léčivka
-
rozchodnice posvátná (Rhodiola sacra) – tibetský druh rozchodnice, adaptogen
-
rozchodnice růžová (Rhodiola rosea), rodiola – známý klasický adaptogen
-
rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis) – zázračné koření
-
rozpylec lékařský (Drimys winteri) – čilský falešný pepř, léčivka
-
rozrazil lékařský (Veronica officinalis) – významná léčivka
-
rudodřev Erythroxylum gonoclados, též E. gonocladum, fruta de pomba – brazilský keř
- rudodřevovité (Erythroxylaceae)
- Keř rostoucí v braziské oblasti cerrado (brazilská savana) o kterém je k dispozici velmi málo informací kromě toho, že dle Lucas2010ace inhibuje angiotenzin konvertázu a má tudíž potenciál proti hypertenzi. Jeho účinnou látkou je zde astilbin (pojmenovaný podle čechravy, Astilbe).
-
- nedostupný
-
rudodřev katuaba (Erythroxylum catuaba) – jihoamerický zázrak
- rudodřevovité (Erythroxylaceae)
- Strom patřící do rozsáhlého rodu rudodřev, o němž je k dispozici velmi málo informací kromě toho, že skutečně existuje a že se skutečně jedná o separátní platný druh rodu Erythroxylum, jak potvrzuje databáze GRIN. Přesto se u nás i ve světě komercializuje jako tradiční afrodiziakum jihoamerických Indiánů. Ti však též používají označení "katuaba" pro několik dalších nepříbuzných afrodiziakálních rostlin.
-
rudodřev koka (Erythroxylum coca) – obsahuje kokain, čaj z listů není nebezpečný
- rudodřevovité (Erythroxylaceae)
- Keř 1-2m vysoký, s vejčitými celokrajnými listy rozměrů 2-4.5 x 4-7cm. Ve své domovině (andská a částěčně i amazonská oblast Bolívie a Peru) se jeho listy běžně žvýkají i vaří jako čaj, který se běžně prodává a pomáhá proti bolestem hlavy způsobeným výškovou nemocí. Zdroj kokainu, jedné z nejvíce návykových látek vůbec.
-
- nedostupný
-
ruměnice listenatá (Onosma bracteata) – himalájská bylinka
-
různonažka omanovitá (Heterotheca inuloides) – severoamerická bylinka, tzv. mexická arnika
-
růže šípková (Rosa canina), šípek – superovoce
-
rybíz černý (Ribes nigrum) – superovoce, léčivka (listy, kořen...)
-
rybíz červený, též rybíz bílý (Ribes rubrum) – zahradní superovoce
- meruzalkovité (Grossulariaceae)
- Červený a bílý rybíz patří k témuž botanickému druhu.
-
rýže setá (Oryza sativa) – superplodina
-
řebčík skvrnitý (Fritillaria cirrhosa) – důležitá léčivka TČM
-
řebčík Thunbergův (Fritillaria thunbergii) – důležitá léčivka TČM
-
řebříček obecný (Achillea millefolium) – zázračná rostlina
-
řebříček voňavý (Achillea fragrantissima) – tradiční středomořská léčivka
-
řečík lentišek (Pistacia lentiscus) – zdroj mastixu
-
řečík pistáciový (Pistacia vera), pistácie – známá superpotravina
-
ředkev daikon (Raphanus sativus var. longipinnatus) – důležitý asijský kultivar ředkve seté
-
ředkev letní (Raphanus sativus var. sativus), ředkvička – superzelenina (má různé kultivary)
-
ředkev setá (Raphanus sativus) – superplodina
-
ředkev šešulová (Raphanus caudatus), mougri – asijská ředkev pěstovaná na lusky, superzelenina
-
řemdihák plstnatý (Uncaria tomentosa), vilcacora – zázračná rostlina
-
řemdihák trpký (Uncaria gambir) – zázračná rostlina
-
řemdihák zobanolistý (Uncaria rhynchophylla) – populární léčivka TČM
-
řepa obecná (Beta vulgaris) – superplodina
-
řepa salátová (Beta vulgaris subsp. vulgaris Conditiva Gp.), červená řepa – superzelenina
-
řepeň durkoman (Xanthium strumarium, též X. sibiricum) – léčivka TČM
-
řepík chlupatý (Agrimonia pilosa) – druh řepíku využívaný v TČM
- růžovité (Rosaceae)
- Vytrvalá vzpřímená bylina 30-120cm vysoká, celkově připomínající náš řepík lékařský. Využívá se v TČM, zdroj drogy herba et gemma agrimoniae.
-
- nedostupný
-
řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) – významná léčivka
-
řeřicha peruánská (Lepidium meyenii), maka – tzv. peruánský ženšen
- brukvovité (Brassicaceae)
- Řeřicha peruánská je peruánská bulvová plodina (bulvy jsou 12-20cm velké) a adaptogen též známý jako "peruánský ženšen". Je mrazuvzdorná a lze ji pěstovat i u nás.
-
řeřicha setá (Lepidium sativum) – superzelenina, též podle vzoru řeřicha peruánská
-
řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) – známý léčivý keř
- řešetlákovité (Rhamnaceae)
- Pomalu rostoucí keř nebo strom dorůstající výšky 3-4m, výjimečně až 7m. V přírodě roste tam, kde mu to zástin vyššich dřevin dovoluje. Kvete nenápadnými květy a plodí malé černé peckovice. Plody a kůra se sbírají využívají jako laxativum. Plod sbíráme v úplné zralosti, na přelomu září a října. Kůrovou drogu sbíráme nejlépe před rozkvětem, v březnu a dubnu. Využívá se též v barvířství.
-
řimbaba obecná (Tanacetum parthenium, též Pyrethrum parthenium), maří list – známá léčivka
-
saba senegalská (Saba senegalensis) – superovoce
-
sadec Fortuneův (Eupatorium fortunei) – známá léčivka TČM
- Rod sadec má své vědecké jméno (stejně jako řepík lékařský) po starověkém králi Mithridatu Eupatoru, který se proslavil mj. i sběrem rostlin a připisuje se mu vynález bylinného protijedu "mithridatum", předchůdce Andromachova dryáku a později benátského dryáku. Tento konkrétní druh užívaný v TČM je pojmenován po Robertu Fortuneovi, který od 19. století sbíral rostliny v Číně a založil pěstování čajovníku v Indii. Stejně jako další sadce obsahuje určité množství nebezpečných pyrolizidinových alkaloidů.
- hvězdnicovité (Asteraceae)
-
sadec konopáč (Eupatorium cannabinum) – známá bylina
-
samoduť hroznatá (Symplocos racemosa) – strom, jímž si Indové dělají na čelo svou tečku
-
santál bílý (Santalum album) – posvátný, léčivý
-
sapan bonduk (Caesalpinia bonduc) – tradiční indická léčivka
-
sapan převislý (Caesalpinia minax) – asijská léčivka
- bobovité (Fabaceae)
- Hlavními účinnými látkami jsou diterpenoidy, má protizánětlivé ale i sedativní účinky, viz věda.
-
- nedostupný
-
sargenta klínovitá (Sargentodoxa cuneata) – známá léčivka TČM
-
sasanka Raddeova (Anemone raddeana) – léčivka TČM
- pryskyřníkovité (Ranunculaceae)
- Vytrvalá bylina kolem 20cm vysoká, s jediným listem, krásně bíle kvetoucí. Roste v Číně, Koreji, Japonsku a ruském Dálném Východě. Léčebně se využívá oddenek (TČM droga rhizoma anemones raddeanae).
-
saturejka horská (Satureja montana) – známá léčivka
-
saturejka zahradní (Satureja hortensis), čubrica – známá léčivka
-
ságovník pravý (Metroxylon sagu) – superplodina
-
sápa hlíznatá (Phlomis tuberosa) – ohrožená léčivka
-
Sceletium tortuosum – jihoafrická antidepresivní bylina
- kosmatcovité (Aizoaceae)
- Poléhavá až vystoupavá, krátce vytrvalá sukulentní jihoafrická bylina kvetoucí žlutě bílými květy průměru 2-3cm. Obsahuje alkaloidy mesembrin, mesembranol a mesembranon s účinky na CNS.
-
sedoulek japonský (Ophiopogon japonicus) – nejen akvarijní rostlina, ale i kouzlo TČM
-
sena křídlatá (Senna alata, dříve Cassia alata) – významná plodina a léčivka
-
sena pravá (Senna alexandrina, dříve Cassia senna) – významná plodina a léčivka
-
sena tupolistá (Senna obtusifolia, též S. tora, dříve Cassia tora) – významná plodina a léčivka
-
sena západní (Senna occidentalis dříve Cassia occidentalis) – další profláklý druh léčivé seny
-
serenoa plazivá (Serenoa repens) – arekovitá superplodina Floridy, tzv "saw palmetto"
-
sevlák cukrový (Sium sisarum) – zapomenutá zelenina
-
sezam indický (Sesamum indicum) – superplodina
-
sigesbekie východní (Sigesbeckia orientalis) – významná léčivka
-
silovoň obecný (Dipteryx odorata), tonkový bob, kumarú – voňavý zdroj kumarinu
-
simaruba bílá (Simarouba glauca) – americká léčivka
-
sítina rozkladitá (Juncus effusus) – léčivá rostlina TČM
-
skořicovník čínský (Cinnamomum cassia), čínská skořice
-
skořicovník pravý (Cinnamomum verum, též C. zeylanicum), cejlonská skořice
-
skořicovník tamala (Cinnamomum tamala), malabatrum – skořicovník pěstovaný pro listy
-
slanorožec evropský (Salicornia europaea) – britská divoká superzelenina
-
sleziník hnízdnatý (Asplenium nidus) – superzelenina
-
sléz velkokvětý (Malva alcea) – známá léčivka
-
slivoň švestka (Prunus domestica) – superovoce
-
slivouch madagaskarský (Flacourtia indica) – superovoce
-
sluncovka kalifornská (Eschscholzia californica) – indiánská léčivka
- makovité (Papaveraceae)
- Jednoletá až vytrvalá bylina 10-60cm vysoká, nesoucí květy nejčastěji oranžově žluté barvy, jsou ale i jinak zbarvené kultivary. Tradiční indiánské sedativum, analgetikum, spasmolytikum a emetikum. Její opioidní účinek se podobá máku, ale je méně tlumivý.
-
slunečnice roční (Helianthus annuus) – známá superplodina
-
slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus) – známá superplodina
-
slzovka obecná (Coix lacryma-jobi) – speciální obilovina TČM
-
smetánka lékařská (Taraxacum officinale), pampeliška – léčivka, superzelenina
-
smetánka mongolská (Taraxacum mongolicum) – léčivka, superzelenina
- Smetánka (pampeliška) mongolská je rostlina TČM patřící do zázračné čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Rod smetánka je navzdory, nebo spíše kvůli častému výskytu naší smetánky lékařské podceňován, avšak s oldenlandií roztažitou jde o vynikající protirakovinnou TČM bylinu, např. při rakovině prsu (Yeh2014hdc).
- hvězdnicovité (Asteraceae)
-
smil italský (Helichrysum italicum), immortelle – zázračné italské koření
-
smil písečný (Helichrysum arenarium) – zázračná léčivka TČM
-
smldinec čínský (Dioscorea polystachya, syn. D. batatas, staře D. opposita auct.), tzv. horský jam – superzelenina
- smldincovité (Dioscoreaceae)
- Vytrvalá dvoudomá liána dorůstající délky až 3m, nesoucí mohutné hlízy až 1m dlouhé, průměru až 20cm, obvykle však menší, tvarem připomínající dlouhou šišku salámu. Květy jsou malé, nenápadné, semena jsou drobná, křídlatá. Hlízy jsou na řezu sněhově bílé, výborné chuti, s obsahem slizovitých látek. Jsou jedlé i zasyrova. V Orientu luxusní potravina, z které se v syrovém stavu připravuje například pyré a která sušená slouží jako lék (TČM droga rhizoma dioscoreae) a přísada do léčivých polévek. Z obsahových látek je velmi známý diosgenin, jehož zdravotním účinkům se věnuje několik stovek publikací.
-
smldinec Dioscorea colletii (též D. hypoglauca) – léčivka TČM
- smldincovité (Dioscoreaceae)
- Liána se střídavými listy až 19cm dlouhými, vyrůstající z oddenku zhruba 2cm tlustého, tvarem připomínajícího zázvor. Jeden ze zdrojů TČM drogy rhizoma dioscoreae colletii.
-
smldinec Dioscorea septemloba – léčivka TČM
- smldincovité (Dioscoreaceae)
- Jeden ze zdrojů TČM drogy rhizoma dioscoreae colletii.
-
smldinec fučouský (Dioscorea futschauensis) – léčivka TČM
- smldincovité (Dioscoreaceae)
- Liána se střídavými dlanitoklanými, sedmilaločnými listy průměru až 11cm. Oddenek 1-3cm tlustý, škrobovitý. Jeden ze zdrojů TČM drogy rhizoma dioscoreae colletii.
-
smldník čínský (Peucedanum praeruptorum, nově Kitagawia praeruptora) – známá bylina TČM
- miříkovité (Apiaceae)
- Vytrvalá bylina 10 až 100cm vysoká. Léčivá rostlina, zdroj čínské drogy radix peucedani. Jeho tradiční indikací je kašel a respirační infekce, přehledem léčivých vlastností je Sarkhail2013bap, text zde.
-
- nedostupný
-
smldník lékařský (Peucedanum officinale) – zapomenutá léčivka
- miříkovité (Apiaceae)
- Vytrvalá bylina dorůstající výšky až 150cm. Vyskytuje se velmi vzácně na Slovensku, k léčebným účelům by bylo nutné ji pěstovat. Její etnobotanické využití bylo ve Střední Evropě zapomenuto, vědecky prozkoumaná není, vodítkem snad může být využití příbuzného smldníku čínského.
-
- nedostupný
-
smuteň hořká (Phyllanthus amarus), tzv. chanca piedra – tropická léčivka
- smuteňovité (Phyllanthaceae)
- Jednoletá bylina 10-50cm vysoká, obvykle však do 30cm. Plodem je hladký míšek průměru asi 2mm, semena mají velikost asi 1mm. Pochází zřejmě z tropických oblastí Ameriky, vyskytuje se v tropech celého světa. Ve starší literatuře se zaměňuje s druhem Phyllanthus niruri.
-
smuteň kyselá (Phyllanthus acidus) – léčivé superovoce
- smuteňovité (Phyllanthaceae) Menší opadavý strom vysoký 2-10m, nesoucí kyselé plody tvaru miniaturního patizonu až 2.5cm širokého. Plody jsou léčivé, léčebně se využívají i listy a kořeny.
-
smuteň lékařská (Phyllanthus emblica), emblika, amalaki – léčivé superovoce
- Opadavý tropický strom vysoký 3-8m, i vyšší. Listy připomínají mimózu, plody zase angrešt s peckou. Plody (emblika, ámaláki) jsou kyselé, ale léčivé. Využívají se i ostatní části rostliny. Chrání před záněty, rakovinou, osteoporózou, nervovými onemocněními, hypertenzí a dalšími civilizačními nemocemi (Variya2016eor).
- smuteňovité (Phyllanthaceae)
-
smuteň niruri (Phyllanthus niruri), tzv. chanca piedra – tropická léčivka
- smuteňovité (Phyllanthaceae)
- Rostlina velmi podobná smutni hořké (Phyllanthus amarus), s kterou se v literatuře i v praxi často zaměňuje. Oběma rostlinám se lidově říká chanca piedra.
-
smuteň stydlivá (Phyllanthus urinaria) – léčivka, superovoce
- smuteňovité (Phyllanthaceae)
- Jednoletá bylina výšky 10-50cm vcelku připomínající smuteň hořkou, ale specifická v tom, že její listy jsou citlivé a sklápějí se na dotek jako mimóza. Původem zřejmě z Asie, dnes je rozšířená všude v tropech jako plevel. Nese drobné měchýřky průměru asi 2mm obsahující semeno velikosti asi 1mm. Populární a důležitá léčivka všude, kde roste. Je populární hlavně na nemoci urogenitálního traktu (odtud druhové vědecké jméno), je však též hepatoprotektivní a má spoustu dalších účinků.
-
solnička výběžkatá (Suaeda physophora) – orientální léčivka
- laskavcovité (Amaranthaceae)
- Solnička výběžkatá je pouštní polokeř 30-80cm vysoký rostoucí v západních oblastech Číny. Tuto rostlinu znám z publikace Men2013cca (text zde) a publikace Ahmad2017rae (text zde), která ji cituje. Ty ji uvádějí jako léčivku s účinkem ACE inhibitoru, aniž by podávaly další informace (třeba o její toxicitě). V oblasti svého výskytu je hojná. Je otázka, nakolik je léčebně využitelná naše solnička panonská a další evropské druhy solniček.
-
- nedostupná
-
sója luštinatá (Glycine max) – superplodina superplodin
- bobovité (Fabaceae)
- Jednoletá vzpřímená bylina 20-120cm vysoká, porostlá červenkastými chlupy, kvetoucí nachovými květy. Jak všichni víme, tato superplodina je důležitá svými bílkovinami, které se složením blíží bílkovinám živočišným. Tofu které se prodává v ČR nestojí za nic, za dobrým tofu je nutné cestovat do Japonska, na Taiwan či aspoň do Číny. Základy vědy o tofu získáte třeba zde, zde, zde, zde, zde bohužel všechno jen v a.j. Dobré tofu není náhražkou masa, ale pochoutkou, kterou nelze masem nahradit. Pochoutkou jsou také sójové klíčky. Sója je navíc zřejmě nejlepším zdrojem genisteinu vůbec.
-
Sphagneticola trilobata – léčivý superplevel
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Vytrvalá bylina až 30cm vysoká, žlutě kvetoucí. Invazivní půdopokryvná rostlina původem z Mexika, též léčivka.
-
- nedostupná
-
sporýš lékařský (Verbena officinalis) – známá léčivka
- sporýšovité (Verbenaceae)
- Vytrvalá, řidčeji jednoletá bylina 20-70cm vysoká, kvetoucí drobnými bledě fialovými kvítky. Tonikum, restorativum a ideální domácí léčivka. K jeho účinným látkám patří verbenen, verbenalin, hastatosid a mnohé další (Khan2016aas). Při vnitřním užití pomáhá proti bolesti hlavy, horečkám, nervovému vyčerpání, depresi, žlučníkový problémům, zvyšuje tvorbu mléka atd. Neměly by ho však užívat těhotné ženy. Též při předávkování není zcela neškodný, takže jeho příslušnost mezi adaptogeny je věcí diskuse a konvence. Zevně byl součástí směsí k hojení ran, odtud pravděpodoobně jeho slovenské jméno železník.
-
srdcovnice lysá (Cardiospermum halicacabum) – asijská léčivka
-
stefanie čtyřmužná (Stephania tetrandra) – TČM jedovatka
- lunoplodovité (Menispermaceae)
- Vytrvalá liána 1-3m dlouhá, se ztluštělým oddenkem. Obsahuje alkaloid tetrandrin, který způsobuje relaxaci hladké svaloviny. Kvůli tomuto jednostrannému účinku se tedy nejedná o adaptogen. Další obsahové látky kořene jsou alkaloidy fangčinolin, cyklanolin, menisidin, menisin atd. Kořenová droga této rostliny, radix stephaniae tetrandrae, patří k nejdůležitějším léčivým látkám TČM. Rostlina však není nejedovatá a navíc u ní (z důvodu čínského názvu drogy) hrozí záměna za podražec Aristolochia fangchi, který je zákeřně jedovatý. Stefanii proto užíváme jen pod vedením zkušeného praktika TČM.
-
stemona hlíznatá (Stemona tuberosa) – důležitá léčivka TČM
- stemonovité (Stemonaceae)
- Vytrvalá liána se stonky 2-5m dlouhými, často rozvětvená, listy typicky protáhle srdčitého tvaru, až 24cm dlouhé. Květy nevelké, čtyřčetné, zeleně nachové. Hlíznaté kořeny se využívají proti bronchitidě a plicním onemocněním, též jako antiparazitikum a přírodní insekticid.
-
- nedostupná
-
stévie sladká (Stevia rebaudiana) – zázračná sladivá rostlina
-
stračka holá (Delphinium denudatum), nirvišá – ajurvédská léčivka
- bobovité (Fabaceae)
- Vzpřímená, bohatě větvená vytrvalá bylina 60-80cm vysoká, kvetoucí modrými ostruhatými květy. Roste v himalájském podůří ve výškách 1500-2700m. Jedovatá, ale důležitá léčivka Ajurvédy, kořen je známý pod názvem jadwar.
-
- nedostupná
-
stromobytec Loddigesův (Dendrobium loddigesii) – léčivka TČM
- vstavačovité (Orchidaceae)
- Malá orchidej rostoucí jako epifyt nebo litofyt ve vlhkých lesích Laosu, Vietnamu a Číny ve výšce 1000-1500m n.m. Květy bledě fialové, velikosti kolem 5cm. Jeden ze zdrojů TČM drogy herba dendrobii.
-
- nedostupný
-
stříbřenka stříbrná (Paronychia argentea) – středomořský zázrak
- hvozdíkovité (Caryophyllaceae)
- Vytrvalá poléhavá bylina s lodyhami až 30cm dlouhými, rostoucí v jižní Evropě a kolem Středozemního moře. Drobné žlutavé květy jsou obklopené bílostříbrnými blanitými listeny.
-
- nedostupná
-
stříškatec velkolistý (Goniothalamus macrophyllus) – kočinčínská léčivka
- láhevníkovité (Annonaceae)
- Keř nebo malý strom až 10m vysoký, se značně velkými kožovitými listy rozměrů 26-60 x 6-16cm. Květy mají charakteristicky stříškovité okvětní lístky, odtud latinské i české rodové jméno. Rostlina je běžná v Malajsii a Thajsku, celý rod má vícero etnobotanických indikací (viz věda) a považuje se i za afrodiziakum. K obsahovým látkám patří styrylpyronový derivát goniotalamin.
-
- nedostupný
-
sturač benzoový (Styrax benzoin) – zdroj pryskyřice benzoe
- sturačovité (Styracaceae)
- Aromatický vždyzelený strom 8-34m vysooký, rostoucí v JV Asii. Pryskyřice vytékající z kmene (droga benzoinum) se využívá potravinářsky i medicinálně.
-
sturač siamský (Styrax tonkinensis) – zdroj pryskyřice benzoe
- sturačovité (Styracaceae)
- Poloopadavý strom 6-30m vysooký, rostoucí v JV Asii. Pryskyřice vytékající z kmene (droga benzoinum) se využívá potravinářsky i medicinálně.
-
stužkovec sturačolistý (Desmodium styracifolium) – léčivý asijský plevel
- bobovité (Fabaceae)
- Bohatě větvený vzpřímený až poléhavý tropický keř dorůstající výšky 60-200cm. Roste v JV Asii a využívá se medicinálně. Rostlina je protizánětlivá, antibakteriální a využívaná při chorobách močových cest.
-
stužkovec vystoupavý (Desmodium adscendens, též D. procumbens), manayupa – indiánská léčivka
- bobovité (Fabaceae)
- Stálezelená bylina až polokeř se vzpřímenými až poléhavými, bohatě větvenými lodyhami, až 100cm vysoký. Tradiční jihoamerická léčivka.
-
suma latnatá (Pfaffia paniculata, nově Hebanthe eriantha), fafie – tzv. brazilský ženšen
- laskavcovité (Amaranthaceae)
- Rychle rostoucí plazivá nebo pnoucí trvalka dorůstající délky až 1m, s rozsáhlým kořenovým systémem. Kořen je tradiční brazilské tonikum. Má podobnou pověst jako ženšen (věda zde), její účinek má však přinejmenším jeden velký háček: Rostlina dle Dias2020hbb snižuje mužskou plodnost (počet vitálních spermií i pravděpodobnost početí).
-
supua otáčivá (Plukenetia volubilis), sača inči – zázračná peruánska plodina
- pryšcovité (Euphorbiaceae)
- Štíhlý šplhavý keř nesoucí jedlá semena známá jako sača inči - v překladu "oříšek Inků". Ze semen lze též lisovat olej, jedlé jsou i listy této pryšcovité rostliny, které se vaří jako zelenina. Má vyrovnaný obsah ω−3 a ω−6 nenasycených mastných kyselin.
-
světlík lékařský (Euphrasia rostkoviana, též E. officinalis) – zázračná léčivka
- zárazovité (Orobanchaceae)
- Vzpřímená jednoletá, žláznatě chlupatá bylina dorůstající výšky až 30cm. Kvete bílými květy se žlutou skvrnou a fialovým žilkováním. Tradiční bylina na zlepšení zraku používaná zevně (k výplachům očí) i vnitřně.
-
světlice barvířská (Carthamus tinctorius), saflor – léčivá plodina
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Jednoletá bylina až 120cm vysoká, hustě olistěná, kvetoucí žlutými úbory velikosti 3.5-4cm. Ze semen se lisuje světlicový olej, z květů se získává žluté barvivo používané i jako náhražka šafránu. Pražená semena lze jíst.
-
svitoun tatačinole (Tournefortia hartwegiana) – americká léčivka
- brutnákovité (Boraginaceae)
- Vzpřímený keř 1-4m vysoký, listy kopinaté, obkopinaté nebo eliptické, 5-13cm dlouhé, zašpičatělé, u základu zúžené, s drsným lícem a mírně plstnatným rubem. Květy vonné, s bílou trubkovitou korunou asi 6mm dlouhou. Plody jsou drobné bílé bobule. Často se pěstuje jako léčivka, využívají se nadzemní části rostliny. Věda zde.
-
- nedostupný
-
svitoun roztočový (Tournefortia hirsutissima) – americká léčivka
- brutnákovité (Boraginaceae)
- Šplhavý keř s chlupatými větvemi, listy vejčité, eliptické až obkopinaté, 8-15cm dlouhé, zašpičatělé, u základu oblé až špičaté, s drsným lícem. Květy ve velkých a širokých vijanovitých soukvětích, s bílou trubkovitou korunou 4-5mm dlouhou. Plody jsou drobné bílé bobule. Léčebně se využívají nadzemní části rostliny. Věda zde.
-
- nedostupný
-
svízel syřišťový (Galium verum) – známá zázračná bylina
-
svízel vonný (Galium odoratum), dřív mařinka vonná (Asperula odorata) – známá léčivka
-
svlač srdčitá (Anredera cordifolia) – jedlý a léčivý superplevel
- bazelovité (Basellaceae)
- Tropická liána s jedlými listy a léčivými hlízkami. Listy jsem jedl ve velkém množství a jsou chutné syrové i vařené. Hlízky mají poněkud trpkou chuť, kterou lze potlačit pečením. Rostlina je protizánětlivá, hojivá a hepatoprotektivní.
-
svlačec rozkladitý (Convolvulus prostratus, též C. pluricaulis) – ajurvédská léčivka
- svlačcovité (Convolvulaceae)
- Statná poléhavá trvalka nebo polokeř až 1.5m široký, bohatě větvený, jehož jednotlivé stonky jsou 10-40cm dlouhé. Druh je velmi variabilní, hlavně co do tvaru a velikosti květů, které jsou většinou bílé a podobné našemu svlačci. V Ajurvédě se mu říká šankhpušpi, využívá se jako nootropikum (Bhowmik2012tih, text zde) a téměř jako adaptogen (Agarwa2014uah, text zde).
-
synsepalum sladivé (Synsepalum dulcificum), miracle fruit – mirakulin mění kyselou chuť na sladkou
- zapotovité (Sapotaceae)
- Stálezelený keř 4-6m vysoký, nesoucí červené plody známé jako "miracle fruit", protože jejich dužina obsahuje glykoprotein mirakulin, který mění vnímání kyselé chuti na sladkou. Po konzumaci plodů začnou chutnat kyselá jídla a nápoje sladce a tento účinek trvá až hodinu.
-
šabrej kmínovitý (Cuminum cyminum), římský kmín – superkoření
- miříkovité (Apiaceae)
- Jednoletá vzpřímená bylina 30-60cm vysoká, mající trojnásobně peřenodílné listy s čárkovitými lístky. Kvete bíle a nese aromatické dvojnažky známé jako koření římský kmín.
-
šafrán setý (Crocus sativus) – superkoření
- Šafrán setý je vegetativně množený triploidní klon některého z divokých šafránů (nejpravděpodobněji C. cartwrightianus). Vzhledově se podobá jiným druhům šafránu (nízká rostlina vyrůstající z podzemní hlízy, na jaře kvetoucí velkými nálevkovitými modrými květy). Purpurově hnědé čnělky z jeho květů jsou známé jako koření. Jedná se o tradiční léčivo používané v evropském kulturním prostoru i v TČM. Jeho hlavními účinnými látkami jsou karotenoidy krocin, krocetin, β-karoten a safranal. Mají antioxidační účinky, chrání cévy, játra, nervové buňky a mají protirakovinné působení (viz úvod studie Chen2015cic, která jinak dokumentuje účinek krocinu proti buněčným liniím rakoviny plic). Jeho negativem je vysoká cena.
- kosatcovité (Iridaceae)
-
šalvěj bílá (Salvia apiana) – zázračná šalvěj indiánských šamanů
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Vytrvalý keř 1.3-1.5m vysoký. Bělavé plstnaté, silně aromatické neopadavé listy jsou kopinaté, 3-9cm dlouhé, květy jsou bledě nachové. Rostlina suchých oblastí USA, nejčastěji se vyskytuje v chaparralech jižní Kalifornie. Tradiční indiánská léčivka. Listy a výhonky byly pojídány, z kořenů se připravoval posilňující odvar, listy se žvýkali k dezinfekci ústní dutiny. Též jako vykuřovadlo.
-
šalvěj červenokořenná (Salvia miltiorrhiza), danšen – zázračná šalvěj TČM
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Vytrvalá rozvětvená bylina se ztluštělým kořenem červené barvy, dorůstající do výšky 40-80cm. Listy jednoduché až lichozpeřené, lístky široce kopinaté, chlupaté, až 8 x 4cm velké. Zdroj důležité TČM drogy radix salviae miltiorrhizae.
-
šalvěj divotvorná (Salvia divinorum) – neobvyklým způsobem zázračná šalvěj indiánských šamanů
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Mexická šalvěj rostoucí v horských lesích Sierra Mazateca v mexickém státu Oaxaca. Dorůstá do výšky více než 100cm, kvete modře. Semena jsou velmi vzácná, v domácím pěstování se množí řízkováním. Je halucinogenní (obsahuje diterpenoid salvinorin A) a její užívání je součástí domorodých rituálů, při nichž se požívá vždy jen jeden rozmačkaný lístek této rostliny. Uvádím ji spíše jen pro zajímavost, její potenciál léčebného využití je vzhledem k psychotropním účinkům nejasný.
-
šalvěj hispánská (Salvia hispanica), chia, čia – zázračný zdroj čia semínek
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Statná vzpřímená jednoletá bylina až 1m vysoká, modře kvetoucí. Tato plodina je známá jako chia (čia). Zatímco jiná semínka (třeba lněná) se musí mlít, čia semínka jsou snadno stravitelná a můžou se jíst i celá. Z hlediska poměru ω-3 / ω-6 mastných kyselin jsou na tom čia semínka velmi dobře: Mají třikrát tolik ω-3 než ω-6, hlavně ω-3 kyselinu α-linolenovou. Mají dále vysoký obsah (~20%) bílkovin a dalších živin. Domorodí válečníci je na dlouhých výpravách používali jako zdroj energie (čia = síla). Používaly se i jako platidlo. Španělé jejich pěstování zakázali a nahradili je evropskými plodinami, módní opět začly být až začátkem 21. století. Lze je pražit, mlít na mouku i nakličovat. Jedlé jsou i listy šalvěje hispánské.
-
šalvěj křovitá (Salvia fruticosa, též S. triloba) – bylina Blízkého Východu
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Keř 30-120cm vysoký, modře kvetoucí, rostoucí v Řecku, Turecku a na Blízkém Východě. Ve své domovině se využívá nejen jako léčivka, ale i jako koření. Považuje se však za o něco méně kvalitní než šalvěj lékařská.
-
šalvěj lékařská (Salvia officinalis) – zázračná šalvěj našeho lékopisu
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Polokeř 20-60cm vysoký, modře kvetoucí (některé kultivary nekvetou). Listy úzké, 2-8cm dlouhé, vrásčité, na líci jemně pýřité, na rubu bíle plstnaté, s typickou vůní a chutí. Významná léčivka, využívá se nať. Původním areálem výskytu je Středomoří, ale dnes díky lidskému přičinění běžná i u nás.
-
šalvěj luční (Salvia pratensis) – známá léčivka
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Naše nejběžnější divoká šalvěj dorůstající výšky 20-80cm, kvetoucí krásnými modrými květy uspořádanými v chudých lichopřeslenech. Roste běžně na výslunných loukách, ve vysokých polohách chybí. Sbírá se před rozkvetem, nať lze využít spíše zevně k obkladům, koupelím, výplachům atd.
-
šalvěj malolistá (Salvia microphylla) – zázračná americká šalvěj
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Vytrvalá bylina až polokeř výšky až 120cm, obvykle červeně až nachově kvetoucí, silně aromatická. Jak název napovídá, listy jsou malé, 1-2.5cm dlouhé, zřídka větší. Pochází z jižní části USA a z Mexika, kde se využívá v tradiční medicíně. Je těžké říct, která ze šalvějí je "ta nejlepší", ale tento mexický druh je vysoce chvalitebný.
-
šalvěj muškátová (Salvia sclarea) – mediteránní šalvěj
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Dvouletá až vytrvalý bylina až 100cm vysoká, modře kvetoucí, s dosti velkými listy 5-15 x 3-10cm. Tato šalvěj pocházející ze Středomoří a Blízkého Východu se dá využít jako šalvěj lékařská a navíc se vyznačuje charakteristickou vůní, která se využívá v kosmetice a aromaterapii.
-
šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata), babské ucho – známá kouzelná šalvěj
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Vytrvalá bylina 30-100cm vysoká, kvetoucí modrými květy uspořádanými v dosti bohatých lichopřeslenech. Má dosti velké zubaté listy velikosti až 10x7cm, někdy i větší, podle kterých se jí říká babské ucho. Užití má spíše zevní, k obkladům, koupelím a dezinfekčním výplachům. (Do létací masti či lektvaru dejte raději šalvěj divotvornou.)
-
šanta kočičí (Nepeta cataria) – kouzelná bylina
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Vytrvalá bylina 30-70cm vysoká, s typickým hluchavkovitým vzhledem, bíle kvetoucí. Známá aromatická léčivka a kočičí droga. Tato kočičí rostlina není jediná, existuje ještě minimálně jedna další: matatabi.
-
šarlatec lékařský (Cynomorium coccineum), kdysi hlívenec šarlatový – parazitická léčivka
- Vytrvalá rostlina vyrůstající z rozvětveného oddenku s četnými haustorii. Tato prapodivná rostlina falického vzhledu má podobu tmavě červeného vzpřímeného masitého stonku výšky 15-30cm zakončeného soukvětím sestávajícím z drobných šarlatových kvítků. Byla velmi populární v TČM (droga herba cynomorii) i v naší (tj. západní) tradiční medicíně pod jménem fungus maltensis (maltská houba, kdysi byla tato rostlina totiž považovaná za houbu). Její vzhled a vzácnost ji předurčily k magickému využití, ale nejzvláštnější je to, že tato rostlina je doopravdy účinná. Recentní přehled Zucca2019mua (text zde) zmiňuje její tradiční využití proti hemoroidům, průjmu, krvácení, vysokému tlaku, pohlavním chorobám, k posílení zubů a k upevnění zdraví. K jejím obsahovým látkám patří flavonoidy a taniny, například kyselina gallová. Její využití v TČM však poukazuje na možnost jiných, dosud neobjevených mechanismů účinku, protože rostlina dlouhodobě upravuje hladinu estrogenu a je i nootropická (Tian2019cse). Je též androgenní, pomáhá proti hyperplázii prostaty (Tao2019csd) a má tradiční využití ke zlepšení potence a plodnosti. Českým přehledem referencujícím tato poslední tvrzení je Navratilova2011cbr (text zde), seznam dalších publikací je zde. Šarlatec je netoxický (Wei2019tac, text zde) a lze jej právem považovat za potenciální adaptogen. Vzhledem k tomu, že ve volné přírodě je neetické jej sbírat, závisí jeho praktické využití na vynalezení možnosti komerčníno pěstování. Nomenklaturní poznámka: Preslovské jméno hlívenec ani po změně hlásky na hlízenec nevyhovuje, protože se rostlina řadí nikoliv do hlívencovitých, ale do své vlastní monotypické čeledi. Proto navrhuji a zde používám české rodové jméno "šarlatec" (odvozeno z lat. a fr. druhového přívlastku, cynomorium écarlate) a české druhové jméno "lékařský" odkazující k jeho historické slávě a reálné účinnosti, hlavně v oblasti potence a plodnosti. Asijský taxon popsaný pod jménem "hlívenec džungarský" (Cynomorium songaricum) se dnes považuje za poddruh šarlatce lékařského.
- šarlatcovité (Cynomoriaceae)
-
šarlatka velkolepá (Coccinia grandis), šarlatánská okurka – tropická léčivka a plodina
- tykvovité (Cucurbitaceae)
- Rychle rostoucí dvoudomá vytrvalá liána dorůstající délky až 3m. Listy asi 10x10cm, pětiúhlé, jedlé, jedí se též vařené mladé výhonky. Zralé plody jsou šarlatově červené, sladké, vynikající chuti, připodobňují se k banánu a melounu. Celá rostlina je léčivá (viz věda). Šťáva z listů, výhonků a kořenů se používá jako antidiabetikum. Plody mají antialergické vlastnosti, využívají se k léčbě rýmy, astmatu a bronchitidy. Celá rostlina má též účinky proti vícero druhům bakteriálních a virových infekcí. Podporuje střevní peristaltiku a dává se též k urychlení porodu. Šťáva se též používá zevně k léčbě kožních vyrážek. Nedostatkem této vynikající byliny je její nedostupnost u nás. Jsou však dostupná semena, takže rostlinu lze pěstovat ve skleníku a v interiéru jako gynostemu pětilistou, dle některých zdrojů roste v létě i venku.
-
šater mydlicový (Gypsophila struthium) – starší léčivka
- hvozdíkovité (Caryophyllaceae)
- Vytrvalá bylina 20-50cm vysoká, bíle kvetoucí. U tohoto druhu šateru je užívanou částí kořen, u něhož jsou patrně podstatné jeho saponinové složky. Považuje se mj. i za tonikum, též přírodní detergent.
-
- nedostupný
-
šácholan lékařský (Magnolia officinalis) – významná v TČM
- Magnólie čínských opadavých lesů a čínské medicíny, která z ní využívá kůru (cortex magnoliae) a květ (flos magnoliae). Jinak opadavý strom až 20m vysoký, vyskytující se ve východní Asii, kvetoucí velkými bílými květy typickými pro svůj rod.
- šácholanovité (Magnoliaceae)
-
šácholan Soulangeův (Magnolia ×soulangeana) – léčivý strom
- Naše dnes již běžná magnólie, vyšlechtěná jako mrazuvzdorná v r. 1820 ve Francii, u nás poprvé vysazena v Praze v r. 1844. Možná náhrada za magnólii čínskou. Květy jedlé, obsahují něco taninů (při pomačkání hnědnou), vařené pupeny mají zvláštní pryskyřičnou chuť, která se uplatní třeba v bramboráku nebo karbanátkách. Ještě silnější chutí a léčivostí se vyznačuje jedlé červené oplodí, které není cukernaté, ale olejnaté a nejlépe chutná po promrznutí. Plody se však musí sezbírat brzy, protože je s oblibou konzumují ptáci. Vyplatilo by se ji šlechtit jako olejninu podobnou olivovníku.
- šácholanovité (Magnoliaceae)
-
šáchor hlíznatý (Cyperus rotundus) – léčivka TČM
- šáchorovité (Cyperaceae)
- Vytrvalá trávovitá bylina vysoká 20-60cm, s dlouhým, plazivým, rozvětveným oddenkem, na kterém se tvoří jedlé hlízy. Lze využít jako potravinu, je též součástí lékopisu TČM jako droga rhizoma cyperi. Tato pobřežní a močálová rostlina se však vyskytuje nejen v Asii, ale i v celé jižní Evropě a v teplých oblastech celého světa.
-
šáchor jedlý (Cyperus esculentus), zelenošáchor – tropická superpotravina
- šáchorovité (Cyperaceae)
- Vytrvalá trávovitá bylina výšky až 90cm s jedlými oddenky, kterým se v angličtině říká "tiger nuts". Tyto oddenky obsahují nejen škrob, ale i značné množství tuku, takže chutí se blíží spíše mandlím a doporučují se při redukční dietě. Rostlina se pěstuje a také roste volně ve větší části tropů, její původ je nejasný.
-
šáchor papírodárný (Cyperus papyrus) – zdroj egyptského papyru
- šáchorovité (Cyperaceae)
- Vytrvalá trávovitá bylina výšky 3-5m s mohutnými plazivými dřevnatými oddenky. Kvetoucí lodyhy nesou na vrcholu bohatý chochol s 40-100 větévkami až 20cm dlouhými. Z řídkého pletiva lodyh se už od 3. tisícíletí p.n.l. v Egyptě vyráběl papyrus. Pochází z Afriky, kde se považuje za plevel, v nilské oblasti je však dnes už vzácný. Najdeme jej jako okrasný na Blízkém východě a v jižní Evropě, lze pěstovat i u nás jako pokojovku.
-
šeflera dlanitolistá (Schefflera arboricola) – pokojová aralkovitka
- aralkovité (Araliaceae)
- Vždyzelený keř až 6m vysoký, někdy epifyt. Rod šeflera má tradiční léčebné využití proti infekcím, zánětům a malárii, viz Tetyana2001smp (text zde), není však jasné, jestli a jak by bylo možné využít tuto naši běžnou pokojovku. Její listy obsahují šťavelany a potenciálně dráždivé látky. Další věda zde.
-
šišák bajkalský (Scutellaria baicalensis)
-
šišák vousatý (Scutellaria barbata) – podle vzoru šišák bajkalský
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Vzpřímená bylina výšky 12-40cm, modře kvetoucí. Vyskytuje se v Číně, na Taiwanu a v přilehlých zemích východní Asie. Jedna z nejdůležitějších bylin TČM, zdroj drogy herba scutellariae barbatae.
-
škornice Epimedium brevicornum – slavná léčivka TČM
- dřišťálovité (Berberidaceae)
- Vytrvalá bylina 20-60cm vysoká, kvetoucí nevelkými žlutými květy, podobná jiným druhům škornice. Jeden ze zdrojů TČM drogy herba epimedii. Její hlavní obsahovou látkou s významem v léčbě impotence je ikarin, inhibitor fosfodiesterázy PDE5 (viz odkaz níže).
-
škornice šípolistá (Epimedium sagittatum) – slavná léčivka TČM
-
škornice velkokvětá (Epimedium grandiflorum) – slavná léčivka TČM
- dřišťálovité (Berberidaceae)
- Trsnatá bylina s vytrvalým oddenkem, z něhož vyrůstají samostatné listy a květní stonky. Listy mají zoubkovaný okraj. Pěstovaný druh s větším počtem kultivarů. Velmi důležitá bylina, jeden ze zdrojů TČM drogy herba epimedii. Její hlavní obsahovou látkou s významem v léčbě impotence je ikarin, inhibitor fosfodiesterázy PDE5 (viz odkaz níže).
-
škumpa čínská (Rhus chinensis) – hálky (galla rhois) se využívají v TČM
- ledviníkovité (Anacardiaceae)
- Keř nebo nízký strom 2-12m vysoký. Má vícero využití, nese jedlé plody, je zdrojem taninů, barviv a oleje. V TČM je zajímavá jako matečná rostlina drogy hálka škumpy (galla rhois), která vzniká po napadení této škumpy určitým druhem mšice (Melaphis chinensis).
-
škumpa koželužská (Rhus coriaria), koření sumac, sumak či sumach – léčivý stromek
- ledviníkovité (Anacardiaceae)
- Opadavý keř až stromek až 3m vysoký, rostoucí ve Středomoří a na Blízkém a Středním Východě. Nese červenohnědé plodové laty, z nichž se mele kyselé červené koření zvané sumah, sumac, sumak, sumaq nebo sumach (neplést s brazilskou sumou latnatou, z níž se využívá kořen). Toto poměrně levné koření má léčivé účinky a na Středním Východě se používá do všech možných jídel.
-
škumpa orobincová (Rhus typhina) – podceňovaný parkový stromek
- ledviníkovité (Anacardiaceae)
- Keř nebo strom 2-8m vysoký, mladé větve jsou hnědě chlupaté, listy složené, až 50cm dlouhé. Nejtypičtější jsou jeho plody, drobné peckovice uspořádané v hustých karmínově hnědých palicovitých latách, které jsou často k vidění v našich parcích. Je otázka, nakolik je tato škumpa využitelná v podobném smyslu jako škumpa koželužská.
-
špenát setý (Spinacia oleracea) – superzelenina
- laskavcovité (Amaranthaceae)
- Jednoletá nebo ozimá plodina, 30-100cm vysoká, dvoudomá. Známá listová zelenina bohatá na vitamíny A, B, C a železo.
-
šrucha zelná (Portulaca oleracea) – superzelenina, jednička v několika kategoriích
- šruchovité (Portulacaceae)
- Jednoletá bylina s rozvětvenými poléhavými lodyhami délky až 30cm. Listy jsou ztluštělé, dužnaté. Bylina má mírně slanou chuť a je vynikajícím zdrojem minerálů (draslík, hořčík, vápník). Je též patrně jediným dobrým rostlinným zdrojem ω-3 nenasycených mastných kyselin - čerstvá nať jich obsahuje až 0.4%. Lze ji využít čerstvou jako salát i do polévky. Jedlé jsou i plnokvěté formy šruchy prodávané jako okrasné rostliny.
-
štětka čínská (Dipsacus asper, syn. D. asperoides) – známá léčivka TČM
- zimolezovité (Caprifoliaceae)
- Dvouletá bylina až 1.8m vysoká. Zdroj významné drogy TČM dipsaci radix.
-
štětka planá (Dipsacus fullonum) – zapomenutá léčivka
- zimolezovité (Caprifoliaceae)
- Dvouletá bylina až 1.8m vysoká, nesoucí typické válcovité ježaté strbouly fialových květů. Její kořen má důležité léčebné vlastnosti.
-
štětka soukenická (Dipsacus sativus, bot. Dipsacus fullonum var. sativus) – zapomenutá léčivka
- zimolezovité (Caprifoliaceae)
- Dvouletá bylina až 1.8m vysoká, podobná štětce plané. Její kořen má důležité léčebné vlastnosti.
-
štítosemenka kebračo (Aspidosperma quebracho-blanco) – zázračný strom
- toješťovité (Apocynaceae)
- Stálezelený strom až 30m vysoký. Jihoameričtí domorodci tuto rostlinu odedávna využívali k léčbě horečnatých onemocnění. Ve vysokých dávkách je toxická, není adaptogen, obsahuje yohimbin a další alkaloidy.
-
šťavel hlíznatý (Oxalis tuberosa), oka – hlíznatá plodina
- šťavelovité (Oxalidaceae)
- Vytrvalá bylina až 45cm vysoká, plodící kořenové hlízky, které se sbírají jako zelenina známá pod názvem oka. Obsahuje značné množství kyseliny šťavelové, ale když se ponechá na slunci, zesládne. (Některé kultivary jsou pak zcela sladké a prý chutnají jako sušené fíky.) Vařené hlízky jsou velmi chutné v kyselém i sladkém stavu.
-
šťavel kyselý (Oxalis acetosella) – léčivka s obsahem kyseliný šťavelové
- šťavelovité (Oxalidaceae)
- Vytrvalá bylina 3-15cm vysoká, s charakteristickými trojčetnými listy, bíle kvetoucí. V menším množství (obsahuje kyselinu šťavelovou) je vhodným doplňkem salátů, je i léčivá.
-
šťovík kadeřavý (Rumex crispus) – dříve využívaná léčivka
-
šťovík kyselý (Rumex acetosa) – léčivka s obsahem kyseliny šťavelové
- rdesnovité (Polygonaceae)
- Vytrvalá bylina 30-100cm vysoká, s charakteristickými střelovitými listy příjemně kyselé chuti. Obsahuje kyselinu šťavelovou a nesmí se užívat ve velkém množství, v obvyklém polévkovém či salátovém množství je však dobrou zeleninou.
-
tamarind indický (Tamarindus indica) – superovoce
- bobovité (Fabaceae)
- Strom až 25m vysoký, s listy trochu připomínajícími akát. Nese velké lusky kyselé chuti a vysoké cukernatosti (až 35%). Lusky mají rozsáhlé kulinární využití v asijské kuchyni. Kůra je adstringens, tonikum a má antiseptické účinky. Lusky jsou k dostání i u nás v bioobchodech, lze též koupit tamarindovou pastu.
-
tamaryšek čínský (Tamarix chinensis) – známá léčivka TČM
- tamaryškovité (Tamaricaceae)
- Opadavý keř dorůstající výšky až 4.5m, který má místo listů větévky připomínající chvojí. Kvete drobnými růžovými kvítky v bohatých květenstvích. Známá léčivka TČM a zdroj drogy cacumen tamaricis (větévka tamaryšku). Začerstva se z větévek lisuje šťáva, která se konzumuje jako osvěžující léčivý nápoj. Má protizánětlivé a další účinky, řadí se mezi hepatoprotektiva a febrifuga, viz věda.
-
teka mohutná (Tectona grandis), týk – léčivý zdroj týkového dřeva
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Tropický strom až 30m vysoký, s kmenem až 1m tlustým. Dává známé týkové dřevo. Má též léčebné využití, drogou je (práškované) dřevo, kůra, květy i listy.
-
těhozev březový (Agathosma betulina, předtím Barosma betulina) – zázračný jihoafrický keř
- routovité (Rutaceae)
- Aromatický stálezelený keř dorůstající výšky až 2m. V Jižní Africe je to běžně využívaná léčivka. Drogou je list. Věda zde.
-
tithonie různolistá (Tithonia diversifolia) – mexická superplodina
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Statná rozvětvená bylina dorůstající výšky 1.2 až 3m, s květy připomínajícími malou slunečnici (kdysi byla dokonce popsaná v rodu Helianthus). Léčebně se využívají listy, které obsahují seskviterpenové laktony působící jako PPAR agonisté. Užitečná v léčbě diabetu typu 2 (viz věda).
-
tlustoslupka Königova (Murraya koenigii, nověji Bergera koenigii), kari list – indické koření
- routovité (Rutaceae)
- Aromatický keř nebo stromek až 4m vysoký. Listy mají vůni kari (koření kari list) a využívají se v TČM i Ajurvédě. Má rozsáhlé léčivé účinky (viz věda), pozor však na její užívání v těhotenství.
-
tlustoslupka latnatá (Murraya paniculata), pomerančový jasmín – asijská léčivka
- routovité (Rutaceae)
- Keř nebo strom 2-12m vysoký, rostoucí v celé JV Asii. V TČM se využívá list této rostliny jako tradiční prostředek k vyvolání potratu (tj. rostlina je neadaptogen), má však i léčebný potenciál – je např. vasorelaxační, působí proti bolestem a zkoumá se její protinádorový potenciál, viz věda. Má příjemnou pomerančovou vůni a je vhodná i jako pokojovka.
-
tolice vojtěška (Medicago sativa) – důležitá plodina
-
tolita lékařská (Vincetoxicum hirudinaria) – mírně jedovatá, léčivá
-
tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) – tráva vonící kumarinem
- lipnicovité (Poaceae)
- Vytrvalá trsnatá tráva 15-50cm vysoká, vonící kumarinem.
-
tomkovice vonná (Hierochloe odorata), zubrovka – tráva vonící kumarinem
- lipnicovité (Poaceae)
- Vytrvalá tráva 40-80cm vysoká, velmi vzácná. Voní kumarinem a používá se při výrobě zubrovky.
-
touleň srdčitá (Houttuynia cordata) – indická léčivá zelenina
- ještěrorepovité (Saururaceae)
- Aromatická léčivá zelenina 20-50cm vysoká, listy vejčité až srdčité, průměru asi 6cm. V Indii se celá rostlina jí jako salát ke snížení glykemie, k léčbě infekčních nemocí zažívacího traktu a též se vaří jako polévková zelenina. Šťáva z listů se používá proti uštknutí a jako adstringens. TČM ji doporučuje i na menstruační potíže. Viz Kumar2014cup, text zde.
-
trichilie katuaba (Trichilia catigua) – brazilské afrodiziakum
- zederachovité (Meliaceae)
- Nízky stálezelený strom 3-6m vysoký. Květy drobné, zelené. Nese tobolky s červenými míšky, uvnitř kterých jsou černá semena. Prášek z kůry je tradiční afrodiziakum, ve velkém množství je však laxativní. Patří k rostlinám kategorie "katuaba", tj. posilující prostředky jihoamerických Indiánů. Používá se též proti únavě, stresu a jako nootropikum, má i protizánětlivé a analgetické vlastnosti. Potenciální adaptogen, u nás kupodivu i dostupný. Věda zde.
-
trichilie olejná (Trichilia emetica), mafura – africký superstrom
- zederachovité (Meliaceae)
- Stálezelený dvoudomý jihoafrický strom až 25m vysoký. Květy jsou středně velké, zelené, vonné. Nese trojpouzdré tobolky s černými semeny obalenými červeným míškem. Semena se využívají jako olejnina, stačí je uvařit a jedlý tuk z nich vyplave na hladinu vody. Rostlina je zajímavá i jako biodiesel. Druhové jméno emetica se vztahuje k prášku z kůry, který se využívá k vyvolání zvracení. V malém množství se využívá též jako posilující prostředek.
-
trnka obecná (Prunus spinosa) – všem známá
- růžovité (Rosaceae)
- Opadavý keř 1-3m vysoký, všem známý. Léčebně se využívají plody.
-
pýr plazivý (Cynodon dactylon) – tradiční léčivá rostlina
- lipnicovité (Poaceae)
- Vytrvalá tropická tráva s plazivými výběžky až 1m dlouhými a květenstvím složeným z 3-5 prstovitě rozestálých lichoklasů. Léčebně se využívá nať, oddenek a mladé listy (podobně jako zelený ječmen), má rozsáhlé využití. Nebezpečný plevel, ale také běžně vysévaná rostlina a dobrá pícnina. V našich podmínkách si lze představit možnost nakličování rostliny ze zakoupených semen a jejího dalšího zpracování.
-
trubač indický (Oroxylum indicum) – viz např. Dinda2015oik
- trubačovité (Bignoniaceae)
- Rychle rostoucí vždyzelený nebo zčásti opadavý strom nesoucí mečovité lusky až 1m dlouhé. Mladé listy a květy se jí zasyrova jako zelenina k rýži. Květy, pupeny a mladé lusky se vaří jako ceněná zelenina. Nezralá i zralá semena jsou jedlá a používají se k výrobě nápojů. Obsahuje množství účinných látek, věda zde.
-
trubačka česneková (Mansoa alliacea) – léčivá liána
- trubačovité (Bignoniaceae)
- Tropická liána původem ze Střední Ameriky, dosahující délky až 3m, někdy i větší. Kvete hezkými bílými až nafialovělými květy česnekové chuti. Česnekově chutnající sirné sloučeniny obsahuje celá rostlina, tradičně se využívají listy a kůra.
-
trubkovec tyčinkový (Orthosiphon stamineus, též O. aristatus) – superléčivka
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Vytrvalá jihoasijská bylina 30-60cm vysoká, kvetoucí bledě růžovými trubkovitými květy s dlouhými přečnívajícími tyčinkami. Využívá se nať a listy, které jsou známé jako tzv. jávský čaj (misai kucing). Možný adaptogen. Věda zde.
-
truskavec ptačí (Polygonum aviculare), též rdesno ptačí – známá léčivka
- rdesnovité (Polygonaceae)
- Velmi běžný plazivý plevel vytvářející poléhavé lodyhy až 100cm dlouhé, s drobnými lístky a kvítky. Sbíranou částí je nať.
-
trýzel chejr (Erysimum cheiri), dříve chejr vonný (Cheiranthus cheiri) – známá evropská léčivka
- brukvovité (Brassicaceae)
- Vytrvalá nebo dvouletá bylina až polokeř 20-60cm vysoký, nesoucí poměrně velké vonné květy. Rod trýzel obsahuje srdeční aglykony (viz věda) a je potenciální kardiotonikum.
-
třapatka bledá (Echinacea pallida) – známá léčivka
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Vytrvalá bylina 40-70cm vysoká, mírně až hustě chlupatá, podobná třapatce purpurové. Má vřetenovitý kořen, který se využívá medicinálně podobně jako další druhy třapatky.
-
třapatka úzkolistá (Echinacea angustifolia) – známá léčivka
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Vytrvalá bylina 40-70cm vysoká, mírně až hustě chlupatá, s vřetenovitým, často rozvětveným kořenem, vcelku podobná třapatce purpurové.
-
třapatka nachová (Echinacea purpurea) – superbylina
-
třemdava bílá (Dictamnus albus, též D. dasycarpus) – známá léčivka TČM
- routovité (Rutaceae)
- Vytrvalá bylina 40-100cm vysoká, nesoucí koncový hrozen krásných bílých, fialově žilkovaných květů. Rostlina patří do stejné čeledi jako citrusy a stejně tak oplývá prchavými terpenoidy, jejichž výpary se prý za teplých letních dnů mohou nad rostlinou až samovznítit. Roste i u nás, je však poměrně vzácná.
-
třešeň ptačí (Prunus avium, též Cerasus avium), též třešeň obecná – známé ovoce
- růžovité (Rosaceae)
- Původní divoký druh třešeň ptačí (P. avium var silvestris) má mnoho pěstovaných a dnes už i divoce rostoucích kultivarů, které se dělí na srdcovky (var juliana, dužnina měkká), chrupky (var duracina, dužnina tuhá) a časně zrající polochrupky (dužnina polotuhá až tuhá). Podle barvy slupky se rozeznávají třešně černé (slupka tmavá), pestré (slupka žlutočervená) a světlé (slupka žlutá). Maloplodé odrůdy (do 10mm) se označují jako třešeň planá P. avium var avium
-
třezalka bobulovitá (Hypericum androsaemum) – zahradní druh třezalky
- třezalkovité (Hypericaceae)
- Západoevropský velkolistý druh třezalky nesoucí léčivé bobule plné drobných semínek. Má podobu keře dorůstajícího výšky 30-100cm. Důležitá léčivka, která se dnes často vysazuje jako okrasná rostlina.
-
třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) – léčivá, jednostranné působící
- třezalkovité (Hypericaceae)
- Známá vytrvalá žlutě kvetoucí bylina až 100cm vysoká. Listy proti světlu vypadají jako poseté jemnými dírkami. Stará léčivka.
-
tučnec latnatý (Talinum paniculatum) – superléčivka
- talinovité (Talinaceae)
- Vzpřímená vytrvalá bylina až 1m vysoká, vyrůstající z hlízovitého oddenku. Listy se využívají jako zelenina.
-
tungovník molucký (Aleurites moluccanus) – superplodina
- pryšcovité (Euphorbiaceae)
- Nápadný vždyzelený strom až 30m vysoký. Dává olejnatá semena (ořechy), které jsou zasyrova mírně jedovaté, ale pražené jsou jedlé a podobné makadamii. Lisuje se z nich olej, který má potravinářské, ale hlavně tradiční technické využití.
-
tupa velkoplodá (Baccaurea macrocarpa) – superovoce
- smuteňovité (Phyllanthaceae)
- Keř až strom 5-25m vysoký, zřídka vyšší. Nese chutné ovoce. Roste v JV Asii.
-
- nedostupná
-
turan jihočínský (Erigeron breviscapus) – důležitá léčivka TČM
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Vytrvalá bylina až 1-50cm vysoká, s dřevnatým oddenkem, s květy trochu připomínajícími sedmikrásky.
-
- nedostupný
-
tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) – známá léčivka
-
tykev fíkolistá (Cucurbita ficifolia) – superplodina
-
tykev obecná (Cucurbita pepo), dýně – superplodina
-
tykev pižmová (Cucurbita moschata) – superplodina
-
tymián mastixový (Thymus mastichna) – superbylina
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Stálezelený keřík 30-60cm vysoký, s pryskyřičnou vůní, původem ze Španělska a Portugalska.
-
tymián obecný, mateřídouška (Thymus vulgaris) – superbylina
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Vonná bylina 10-30cm vysoká, všem dobře známá.
-
ugni chilské (Ugni molinae) – superovoce
-
uzara kadeřavá (Xysmalobium undulatum) – africké tradiční léčivo
- toješťovité (Apocynaceae)
- Vytrvalý africký plevel 0.5 až 2m vysoký, s kopinatými listy až 30cm dlouhými a květenstvím obsahujícím velké množství malých zelených květů. Plodem je velký chlupatý měchýřek. Celá rostlina vydatně mléčí a je tak hořká, že se používá k odpuzování psů (potírají se jí předměty, které mají zůstat nerozkousané). Užívá se zevně na rány a kožní infekce a vnitřně proti průjmu. Ve větším množství způsobuje zvracení.
-
úhorník mnohodílný (Descurainia sophia) – superplevel, léčivka
- brukvovité (Brassicaceae)
- Jednoletá či ozimá bylina 20-80cm vysoká, rostoucí na polích a úhorech, náspech a ruderálních stanovištích. Nať této byliny lze léčebně využít.
-
- vlastním sběrem
-
vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) – známá léčivka
- vachtovité (Menyanthaceae)
- Vytrvalá bylina až 30cm vysoká, se silným oddenkem. Stará léčivka.
-
vanilka pravá (Vanilla planifolia) – známé vzácné koření
- vstavačovité (Orchideaceae)
- Liána šplhající do výšky až 5m, s charakteristicky klikatou lodyhou. Plodem je 15-23cm dlouhá, asi 1cm široká válcovitá tobolka – vanilkový lusk.
-
Varthemia iphionoides – kouzlo z Blízkého Východu
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Vytrvalý keřík rostoucí v Střední Asii a na Blízkém Východě. Nať má medicinální využití (věda zde).
-
vavřín vznešený (Laurus nobilis), bobkový list – zázračné koření
-
vedélie měsíčkovitá (Wedelia callendulacea, nověji Sphagneticola callendulacea)
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Štíhlá rozkladitá vytrvalá bylina dorůstající do výšky 50-80cm, žlutě kvetoucí. Nať se využívá léčebně, hlavně proti zánětům a infekcím.
-
vernonie mandlová (Vernonia amygdalina, nově Gymnanthemum amygdalinum) – africká superbylina
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Bohatě větvený stálezelený keř nebo strom až 10m vysoký. Mladé výhony mají hořkou chuť a jsou oblíbené jako léčivá zelenina.
-
věncolusk natalský (Tulbaghia natalensis) – africká léčivka s vůní česneku
- amarylkovité (Amaryllidaceae)
- Vytrvalá hlíznatá bylina až 35cm vysoká, s dlouhými úzkými listy a česnekovou vůní. Alternativa česneku.
-
vigna zlatá (Vigna radiata), mungo fazole – léčivá superplodina
- bobovité (Fabaceae)
- Vzpřímená nebo vystoupavá jednoletá bylina dorůstající výšky až 130cm. Plodí tzv. mungo fazole, které jsou chutné a vhodné k vaření i nakličování.
-
vilín viržinský (Hamamelis virginiana) – známý léčivý keř
- vilínovité (Hamamelidaceae)
- Keř až malý strom výšky asi 6m. Listy se poněkud podobá lísce, kvete v zimě. Léčebně se využívá kůra, v menší míře list.
-
vilnokvět obecný (Salacia oblonga), saptarangi – léčivka TČM
-
vilnokvět síťkovaný (Salacia reticulata) – léčivka TČM
- jesencovité (Celastraceae)
- Indický pnoucí keř nebo malý strom nesoucí červené bobule průměru asi 2cm. Ajurvédské léčivo proti diabetu a obezitě (Medagama2015srk).
-
violka filipínská (Viola philippica, též Viola yedoensis) – léčivka TČM
- violkovité (Violaceae)
- Tato východoasijská violka (podobná naší violce vonné) je lépe známá jako Viola yedoensis, což je však pouhé synonymum pro nominátní poddruh violky filipínské, Viola philippica var. philippica. V TČM se využívá celá rostlina jako herba et radix violae.
-
violka rolní (Viola arvensis) – známá léčivka, jako v. trojbarevná
- violkovité (Violaceae)
- Jednoletá bylina až 35cm vysoká, obvykle žlutě kvetoucí, existují však barevné přechody až k violce trojbarevné (níže). Využívá se nať.
-
violka trojbarevná (Viola tricolor), maceška – známá léčivka
- violkovité (Violaceae)
- Jednoletá bylina až 35cm vysoká, nesoucí žlutě-modře-fialové květy. Využívá se nať.
-
violka vonná (Viola odorata), fialka – známá léčivka
-
višeň obecná (Prunus cerasus) – známé ovoce
- růžovité (Rosaceae)
- Pravé višně se dělí na kyselky (P. cerasus subsp. acida, kyselé, tmavočervené, šťáva barvící) a amarelky (P. cerasus var caproniana, červené, pestré nebo žluté, šťáva nebarvící). Křížencům višně a třešně se říká sladkovišně (P. ×gondouinii), které se dělí na tmavé (var colorata) a světlé skleňovky (var vitrina).
-
vitánie snodárná (Withania somnifera), tzv. indický ženšen
-
vitánie syřidlová (Withania coagulans), rišyaganda – příbuzná ašvagandy
- lilkovité (Solanaceae)
- Tato rostlina se vzhledem podobá vitánii snodárné, ale pěstuje se hlavně pro své plody, které jsou vyhledávanou antidiabetickou drogou.
-
vítod nahořklý (Polygala amarella) – známá léčivka
- vítodovité (Polygalaceae)
- Nevelká bylina s vystoupavými lodyhami až 20cm vysokými, modře kvetoucí. Stará léčivka.
-
vítod tenkolistý (Polygala tenuifolia) – známá léčivka
- vítodovité (Polygalaceae)
- Bylinka podobná našemu vítodu, zdroj drogy radix polygalae.
-
vladimirie Souliejova (Vladimiria souliei, nověji Dolomiaea souliei) – léčivka TČM
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Nízká až středně vysoká bylina, léčivka TČM užívaná podobně jako chrpovník – zdroj drogy radix aucklandiae.
-
vlasokvět Kirilovův (Trichosanthes kirilowii) – kouzlo TČM
- tykvovité (Cucurbitaceae)
- Plazivá bylina mírně připomínající okurku. Důležitá léčivka TČM, využívá se kořen (radix trichosanthis) i plod (fructus trichosanthis), jedlá je i nať.
-
vlaštovičník větší (Chelidonium majus) – známá léčivka
-
vlákeň srdčitá (Sida cordifolia) – ajurvédské kouzlo
- slézovité (Malvaceae)
- Vzpřímená letnička až polokeř 1m vysoký, výhony hustě hvězdovitě plstnaté. Ajurvédská léčivka s účinkem proti zánětům a s mírným obsahem efedrinu, kvůli němuž se nejedná o adaptogen. Prodej rostliny je nesmyslně zakázaný, pro vlastní potřebu lze pěstovat.
-
vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum) – druh borůvky
-
vodilka kanadská (Hydrastis canadensis), goldenseal – americká superbylina
- pryskyřníkovité (Ranunculaceae)
- Vytrvalá bylina vysoká 20-50cm, s okvětím, které opadává brzy po rozkvetu. Důležitá léčivka.
-
vocha mořská (Zostera marina) – známý zástupce tzv. mořských tráv
- vochovité (Zosteraceae)
- Vytrvalá vodní kvetoucí rostlina trávovitého vzhledu, s dosti širokými listy až 1m dlouhými. Květy jsou uzavřené v pochvě při bázi listů, semena mají měchýřek a plavou na hladině.
-
vonokvětka vonná (Osmanthus fragrans) – nepostradatelná asijská čajovina
-
voňatec malokvětý (Dulacia inopiflora, dřív Liriosma ovata) – amazonský léčivý strom
- olaxovité (Olacaceae)
- Keř až strom dorůstající výšky až 18m, větévky jsou chlupaté. Květenství sestává z 2-5 5-četných, v spodní části trubkovitých květů uspořádaných v krátkém hroznu. Plodem je peckovice 1.7-2cm velká, žlutá nebo oranžová. Podobně jako rod Ptychopetalum se využívá ke zlepšení mužské potence.
-
voňatec vejčitý (Ptychopetalum olacoides), muira puama – amazonský léčivý strom
- olaxovité (Olacaceae)
- Rod Ptychopetalum zahrnuje dva druhy tropických amazonských keřů až nízkých stromů, až 5m vysokých (P. olacoides a P. uncinatum). V místní řeči se jim říká muira puama a oba se řadí k bylinám na zlepšení potence. Léčebně se využívá hlavně kůra.
-
-
voňatka citronová (Cymbopogon citratus), "citronová tráva" – léčivé koření
- lipnicovité (Poaceae)
- Statná, vytrvalá tropická tráva s aromatickými listy a jedlými oddenky. Široce využívaná jako koření a léčivka v JV Asii.
-
voskotykev chlupatá (Benincasa hispida) – léčivá asijská zelenina
-
vranec zubatý (Huperzia serrata, též Lycopodium serratum) – mírně jedovatá léčivka TČM
- plavuňovité (Lycopodiaceae)
- Nízká nekvetoucí rostlina (15-30cm), která je navzdory své určité jedovatosti využívaná v TČM (droga herba lycopodii).
-
vratič balšámový, maří list balšámový (Tanacetum balsamita) – zázračná léčivka
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Vytrvalá silně aromatická bylina až 60cm vysoká, žlutě kvetoucí. Léčebně se využívá zevně i vnitřně.
-
vratič obecný (Tanacetum vulgare) – zázračná léčivka, mírně jedovatá
- hvězdnicovité (Asteraceae)
- Vytrvalá bylina 30-120cm vysoká, charakteristicky žlutě kvetoucí. Tato léčivka nepatří k adaptogenům, je vhodná zejména k zevnímu užití.
-
vrba bílá (Salix alba) – léčivka
- vrbovité (Salicaceae)
- Strom až 30m vysoký, s podlouhlými listy. Léčebně se kdysi využívala vrbová kůra, která byla do evropského lékopisu zavedena jako náhražka za kůru chininovníku. Vlastnosti účinné látky vrbové kůry (kyseliny salicylové) lze zlepšit farmaceutickým zpracováním na aspirin.
-
- běžně dostupná
-
vrbina obecná (Lysimachia vulgaris) – léčivá rostlina
- prvosenkovité (Primulaceae)
- Vytrvalá bylina 50-120cm vysoká, žlutě kvetoucí. Léčivá rostlina. V TČM se využívá jiná rostlina téhož rodu (Lysimachia christinae) jako droga herba lysimachiae (jin qian cao).
-
vrcholák ardžuna (Terminalia arjuna) – zázračná rostlina Ajurvédy
- vrcholákovité (Combretaceae)
- Strom až 25m vysoký. Léčebně se využívají všechný části rostliny. Tradiční kardioprotektivní rostlina (Dwivedi2014rta, text zde), která má však i mnoho jiných užití. Věda zde.
-
vrcholák tříslovinný (Terminalia chebula), haritaki – zázračná rostlina Ajurvédy
- vrcholákovité (Combretaceae)
- Strom až 30m vysoký, ceněný pro své léčebné vlastnosti. Využívají se všechny části rostliny. Relevantní přehled je třeba Bag2013dtc, text zde, další věda zde.
-
vřes obecný (Calluna vulgaris) – známá léčivka
- vřesovcovité (Ericaceae)
- Nízký stálezelený keř (15-50cm vysoký). Jeho listy připomínají chvojí, květy jsou drobné, zvonkovité, bledě růžové.
-
vstavač mužský (Orchis mascula), sálep – vzácná zázračná léčivka
- vstavačovité (Orchidaceae)
- Vytrvalá bylina 20-60cm vysoká, s (typicky dvěma) elipsoidními hlízami signaturou připomínajícími varlata (odtud rodové i druhové jméno). V přírodě je ohrožený a pro komerční účely se musí pěstovat. Tuto vzácnou drogu vždy kupujte ve formě celé nebo práškované hlízy od prodejců bylin. Instantní přípravky "sálep" totiž obsahují skutečné drogy jen velmi málo nebo dokonce pouze sálepové aroma. Jde o vzácnou rostlinu, má se jí šetřit a nejlepší je ji samostatně pěstovat.
-
wasabie obecná (Wasabia japonica, nově Eutrema japonicum) – známá kořenina
- brukvovité (Brassicaceae)
- Vytrvalá bylina 20-60cm vysoká, jejíž tlusté zelené oddenky se strouhají jako wasabi k suši. Často se nevhodně nahrazuje křenem.
-
yzop lékařský (Hyssopus officinalis) – známá superbylina
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Polokeř 20-60cm vysoký, s vystoupavými větvemi, modře kvetoucí. Léčebně se využívá nať.
-
zapota obecná (Manilkara zapota) – karibské superovoce, přírodní žvýkačka
- zapotovité (Sapotaceae)
- Pomalu rostoucí stálezelený mléčící strom až 30m vysoký. Poskytuje sladké bobule a sbírá se i jeho latex.
-
zavinutka citronová (Monarda citriodora) – americká superbylina
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Jednoletá až dvouletá bylina 30-70cm vysoká, rostoucí v Americe (od Jižní Karolíny až po Missouri, Texas a Mexiko). Vynikající léčivka, z které se využívá nať. Říká se jí "beebalm", protože listy se kdysi přikládaly na včelí bodnutí.
-
zárazce pouštní (Cistanche deserticola), "pouštní ženšen" – středoasijská léčivka
-
zárazce slaná (Cistanche salsa) – také asijská a pouštní
- zárazovité (Orobanchaceae)
- Druh blízce příbuzný zárazci pouštní. Květenství dorůstá do výšky 10-45cm a tradičně se doporučuje na potenci. Z ochranářského hlediska je přijatelné pouze využití pěstovaných rostlin.
-
- nedostupná
-
zázvor pravý (Zingiber officinale) – zázračná léčivka
-
zběhovec plazivý (Ajuga reptans) – známá léčivka
- hluchavkovité (Lamiaceae)
- Vytrvalá plazivá bylina s modrými květy, léčebně se využívá nať.
-
zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans) – zapomenutá obilovina
- lipnicovité (Poaceae)
- 40-120cm vysoká, vytrvalá, řídce trsnatá tráva, dávající přirozeně sladké obilí.
-
- nedostupný
-
zederach hladký (Melia azederach, dříve M. toosendan) – léčivka TČM
- zederachovité (Meliaceae)
- Opadavý strom výšky až 20m, plodící zelenavě žluté až hnědé peckovice až 1.5cm v průměru. Je zdrojem čínské drogy fructus toosendan.
-
zederach indický (Azadirachta indica) – zázračná, antibakteriální, nimbový olej
- zederachovité (Meliaceae)
- Stálezelený indický strom kolem 20m vysoký, s drobnými bílými kvítky, plodící jednosemenné kulovité žlutobílé peckovice až 2cm v průměru, hořké chuti. Léčebně lze využít všechny části rostliny, největší význam má však olej ze semen, tzv. nimbový olej (neem oil).
-
zelenec indický (Chlorophytum borivilianum) – ajurvédská rásajána bylina
- chřestovité (Asparagaceae)
- Již dlouho jsem měl podezření, že naše snad nejběžnější pokojovka – zelenec obecný (Chlorophytum comosum) – je léčivá. Zelenec indický (safed musli) je příbuzná, vzhledem podobná bylina, jejíž kořeny i listy se v Indii využívají jako léčivá zelenina a adaptogen. Věda zde.
-
zelí čínské kvetoucí (Brassica rapa var. parachinensis) – kultivar brukve řepáku
- brukvovité (Brassicaceae)
- Dužnatý a chutný kultivar, který si zachovává maximum z divokého vzhledu a charakteristik mateřského druhu (brukev řepák), avšak nikoliv na úkor kulinárních vlastností.
-
zelí hlávkové bílé (Brassica oleracea convar. capitata var. alba) – kultivar brukve zelné
- brukvovité (Brassicaceae)
- Rostlina všem dobře známá, zdroj draslíku, vitamínu C a adaptogenních isotiokyanátů.
-
zelí hlávkové červené (Brassica oleracea convar. capitata var. rubra) – kultivar brukve zelné
- brukvovité (Brassicaceae)
- Rostlina všem dobře známá, oproti bílému zelí obsahuje navíc antioxidační antokyany.
-
zemědým lékařský (Fumaria officinalis) – známá bylina
- zemědýmovité (Fumariaceae)
- Jednoletá bylina 10-30cm vysoká. Využívá se nať, rostlina je však neadaptogen. Používá se zevně k dezinfekci, k dlouhodobému vnitřnímu podávání není vhodná. Obsahuje opiové alkaloidy fumaricin, protopin, skulerin a další látky.
-
zemědým indický (Fumaria indica), pitpapra – ajurvédská léčivka
- zemědýmovité (Fumariaceae)
- Jedná se o neadaptogen (podobně jako předchozí druh) s tradičním využitím při bolestech, průjmech, chřipce a jaterních potížích. Relevantním přehledem je Gupta2012rep, text zde.
-
zeměžluč okolíkatá, též z. lékařská (Centaurium erythraea) – hepatoprotektivní swerosid
- hořcovité (Gentianaceae)
- Dvouletka 20-40cm vysoká. Léčebně se využívá hlavně nať.
-
zeravec východní (Platycladus orientalis) – léčivka TČM
- cypřišovité (Cupressaceae)
- Vždyzelený keř nebo strom výšky 12-15m, s kuželovitou korunou. Větvičky jsou orientovány do plochy ve svislé rovině, jsou zelené, pokryté drobnými šupinovitými listy. Druh původně popsán jako zerav východní (Thuja orientalis), pak přejmenován na zeravec. Vysazuje se u nás od 18. století, pronikl i do volné přírody. Léčivka TČM, zdroj drogy cacumen platycladi a semen platycladi.
-
- ziolskie
- vlastním sběrem
-
zevar výběžkatý (Sparganium stoloniferum) – léčivka TČM
- orobincovité (Typhaceae)
- Vodní vytrvalá rostlina vysoká až 100cm. V TČM se využívá oddenek, rhizoma sparganii.
-
zimokvět lesklý (Chimonanthus nitens) – zázračná rostlina TČM
-
zimolez japonský (Lonicera japonica) – mírně jedovatá, léčivá
- zimolezovité (Caprifoliaceae)
- Keř až liána, která může šplhat až do výšky 10m. Květy charakteristické, žlutě a bíle zbarvené. Léčivka TČM, využívá se mladý květ (flos lonicerae) i stonek (caulis lonicerae). Lze pěstovat i u nás.
-
zimolez kozí list (Lonicera caprifolium) – mírně jedovatá, léčivá
- zimolezovité (Caprifoliaceae)
- Liána až 7m dlouhá, s typicky širokými protistojnými listy, které v horní části lodyh bázemi srůstají a vytvářejí okrouhlý list. Kvete velkými, pro zimolez typickými květy.
-
zimolez modrý (Lonicera caerulea), též z. kamčatský (L. kamtschatica), "kamčatská borůvka"
- zimolezovité (Caprifoliaceae)
- Opadavý hustě větvený keř až 2m vysoký, nesoucí chutné modré plody ("kamčatská borůvka").
-
zimolez obecný (Lonicera xylosteum) – mírně jedovatá, léčivá
- zimolezovité (Caprifoliaceae)
- Keř 1-3m vysoký, s typickými trubkovitými květy.
-
zimolez tatarský (Lonicera tatarica) – mírně jedovatá, léčivá
- zimolezovité (Caprifoliaceae)
- Středně velký keř až 4m vysoký, s růžovými květy.
-
zlatice převislá (Forsythia suspensa) – mírně jedovatá, léčivá
- olivovníkovité (Oleaceae)
- Opadavý keř 2-4m vysoký, nesoucí na jaře všem dobře známé žluté květy. V TČM se využívají jeho plody, fructus forsythiae – dřevnaté dvoupouzdré tobolky 1.2-2.5cm dlouhé, 0.6-1.2cm široké, obsahující křídlatá semena.
-
zlatochlup beranec (Cibotium barometz) – supermagická stromovitá kapradina TČM
- cyateovité (Cyatheaceae)
- Obří tropická kapradina s listy až 2m vysokými, u základu pokrytými zlatohnědými chlupy. Oddenek se využívá v TČM (cibotii rhizoma). Ohledně jezení kapradin je nutno poznamenat, že mnohé kapradiny obsahují mírně karcinogení látky a také enzym tiaminázu, která v potravě rozkládá vitamín B. Proto se mnohé kapradiny mají před konzumací vařit.
-
zobatec vstavačový (Curculigo orchioides) – známá léčivka TČM
- tvrzeňovité (Hypoxidaceae)
- Trvalka s přízemní ružicí listů. Dorůstá do 50cm výšky. Medicinálně se využívá oddenek (rhizoma curculiginis).
-
zmijovec Rivierův (Amorphophallus konjac), kondžak – magická plodina Východní Asie
- árónovité (Araceae)
- Zmijovec roste z jedlého kulovitého oddenku o průměru až 30cm. Každý rok mu vyraší jeden list, který může být až 1m vysoký. Oddenek je škrobovitý a zasyrova nejedlý, ale po uvaření z něj lze připravit chutné želé zvané konjac (kondžak). Rostlinu nemá smysl kupovat ve formě výživových doplňků, je nutné ji pěstovat.
-
zmijovice hadí (Rauwolfia serpentina), sarpagandha
- toješťovité (Apocynaceae)
- Vždyzelený keř až 1m vysoký, rostoucí z tlustého nažloutlého kořenu, který připomíná hada (odtud jméno). Kořen obsahuje účinné alkaloidy s hypotenzním účinkem. Je také uklidňující a pomáhá při psychických chorobách. Kvůli jednostranným účinkům však nejde o dokonalý adaptogen.
-
žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica) – známá superléčivka
- žabníkovité (Alismataceae)
- Vytrvalá bahenní až vodní rostlina výšky až 100cm s hlíznatým oddenkem. Patrně je možné ji využít taktéž jako léčivku podobně jako žabník vychodní (viz níže).
-
žabník východní (Alisma orientale) – známá bylina TČM
- Vodní bylina s kořenujícími oddenky. Listy i květy ční nad hladinu až do výšky 60cm. Tato důležitá léčivka je zdrojem vonné silice a více než 28 druhů protostanových fytosteroidů – alisol a jeho deriváty (Li2017ptt). Hlavními vonnými složkami jsou seskviterpeny khusinol, δ- a β-elemen, alismol a α-bisabolol (Miyazawa2016ccc). Podstatou účinku žabníku v čínských směsích na potenci je působení alisolu a jeho derivátů na androgenní receptor (Lin2014tao). Jeho steroid alismaketon-B je silně vasorelaxační (Li2017ptt). Další věda zde.
- žabníkovité (Alismataceae)
-
ženšen americký (Panax quinquefolius)
-
ženšen japonský (Panax japonicus) – srovnatelný s jinými ženšeny
- aralkovité (Araliaceae)
- Dlouhověká trvalka dorůstající až 60cm. Jako u všech ženšenů, všechny části rostliny jsou použitelné a léčivé, nejvíce se však využívá kořen, který může obsahovat více než 10% léčivých saponinů.
-
ženšen notoginseng (Panax notoginseng)
-
ženšen pravý (Panax ginseng)
-
ženšen vietnamský (Panax vietnamensis) – srovnatelný s jinými ženšeny
- aralkovité (Araliaceae)
- Dlouhověká trvalka vysoká 40-100cm, která se od jiných ženšenů odlišuje výraznými zářezy na svém kořenu. Jako všechny ženšeny obsahuje vysoké procento účinných látek a využívá se v medicíně.
-
židovník německý (Myricaria germanica) – zapomenutá ohrožená léčivka
- tamaryškovité (Tamaricaceae)
- Kriticky ohrožená bylina štěrkových náplavů na březích řek. Dorůstá výšky až 250cm. Je léčivá, používá se proti zánětům.
-
žindava evropská (Sanicula europaea) – známá léčivka
- miříkovité (Apiaceae)
- Bylina až 50cm vysoká, stínomilná, kvetoucí od května do července. Léčebně se využívá nať a list. Obsahuje velmi zajímavé protivirové látky.
-
žito seté (Secale cereale) – superplodina
- lipnicovité (Poaceae)
- Obilovina dorůstající výšky až 150cm (dle kultivaru). Klasy mají osiny 2-5cm dlouhé.
-
žlutodřev čínský (Zanthoxylum simulans, též Z. bungeanum), sečuánský pepř – koření a léčivka TČM
- routovité (Rutaceae)
- Keř nebo strom 3-7m vysoký, trnitý. Plody se využívají jako koření a droga TČM (pericarpium zanthoxyli).
-
žlutodřev lentiškolistý (Zanthoxylum schinifolium), sečuánský pepř – koření a léčivka TČM
- routovité (Rutaceae)
- Opadavý keř 1-2m vysoký, trnitý. Plody se využívají jako koření a droga TČM (pericarpium zanthoxyli).
-
žlutodřev peprný (Zanthoxylum piperitum), sečuánský pepř – koření a léčivka TČM
- routovité (Rutaceae)
- Opadavý dvoudomý keř dorůstající výšky až 2m. Plody a mladé listy se využívají jako přísada do potravy (koření) a taktéž medicinálně.
-
žumen čtyřhranný (Cissus quadrangularis) – superbylina
- révovité (Vitaceae)
- Polopouštní liána s čtyřhrannými sukulentními stonky až 4m dlouhými. Roste v tropické západní Africe, jižní Africe, na Madagaskaru a v částech Indie a Arabského poloostrova. V indické medicíně má široké využití, v dnešní době je zvláště zajímavý jako potenciální bylina na hubnutí. Věda zde.
