Diabetes (cukrovka)

Ženšen upravuje glukózu a cholesterol

Za typického představitele adaptogenů působících na PPAR receptory lze považovat ženšen (Chung2001cbw, Yoon2003ppr), který patří k hlavním antidiabetikům TČM (Lim2009egv). Účinky ženšenu při diabetu spadají do dvou kategorií:

• Působení na PPAR receptory (mechanismus č. 5) – ginsenosid Rg₃ (Hwang2009aeg), Rh₁ (Gu2013gra), Rb₁ (Chan2012gpa) a další.
• Působení přes jiné mechanismy: Zvýšení účinnosti inzulinu ginsenosidem Re (Gao2013grr), snížení cholesterolu (Ni2010sgp...), hypoglykemický účinek (Jeon2013aef), změna genové exprese (Banz2007gmd), ochrana před aterosklerózou (Zhang2006msc) a prevence mrtvice, při níž je směs panaxosidů i jako akutním lékem.

Ženšen je u diabetu relativně velmi bezpečný, nesnižuje však chuť k jídlu a nezamezuje diabetickému tloustnutí. Uplatní se i ty jeho účinky, teré s diabetem přímo nesouvisí – například zlepšení krevního oběhu a hojivý účinek (Chen2008cpe). Účinný je i ženšen americký, notoginseng a další ženšeny (Panax).

Kaciba – zázračná rostlina na diabetes typu 2

Kaciba alžírská je tradiční severoafrický lék na diabetes (Tahraoui2007esp), průjem a hypertenzi (Mnafgui2016eza). Kaciba patří k těm žádoucím bylinám, které jsou účinné u diabetu typu 2. Dle Jaouhari1999hrz má jednorázové orální podání 40ml (440mg/kg) extraktu listů kaciby u diabetiků t. 2 hypoglykemický účinek (měřeno 6h po podání). Dle stejné studie podávání téže dávky 2x denně po dobu 2 týdnů stačilo k udržení glykemie v normálu bez vedlejších účinků (tj. bez tloustnutí). O něco méně kaciba účinkuje u diabetu t. 1, jak naznačují Jaouhari2000haz a Skim1999pst. Rostlina by zasluhovala širší testování ohledně vlivu na pocit nasycení. Podobný potenciál jako kaciba alžírská má kaciba bílá (Mnafgui2016eza), kaciba bezuchová a kaciba katarská. Kaciba není jedovatá, ale neručím za ni tak, jako za ženšen. Dle Alhaddad2015ela extrakt kaciby obecné ve vysoké dávce 2g/kg a 5g/kg u myší nevykázal žádnou akutní toxicitu a nepoškodil játra ani ledviny. Naproti tomu studie Moustafa2007pts stanovila, že alkoholový extrakt kaciby bílé má LD₅₀ 5.59-6.23g/kg per os a 2.44-2.77g/kg intraperitoneálně u potkana, z čehož vyvozují potřebu určité opatrnosti při dávkování kaciby u lidí.

Vitánie syřidlová – tradiční indické antidiabetikum

Vitánie syřidlová je slavné antidiabetikum severní Indie (Jaiswal2009aew). Používanou částí rostliny jsou plody, jichž by měl diabetik denně konzumovat nejméně 20g ve dvou dávkách denně (Upadhyay2011cse), raději i více. Nejde o zázrak, nicméně v experimentálních studiích dochází konzistentně ke snížení krevní glukózy (Hemalatha2004haw, Bharti2015vsi, Ojha2014wcf, Shukla2014haa, Datta2013aaa), zlepšení činnosti jater a lipidového profilu (Shukla2012aew, Saxena2010aaw) a ústupu komplikací (Prasad2010wha). Mechanismus účinku není jasný, podezření padá na triterpenoidní saponiny zvané vitanolidy. Vitanolid koagulanolid (Maurya2008cww) zvyšuje schopnost jater metabolizovat glukózu, snižuje cholesterol a LDL (Singh2012cmh). Vitanolid koagulin-L snižuje expresi PPAR-γ receptorů a působí proti ukládání tuku (Beg2014wci). Vitánie syřidlová se tak chová opačně, než jiné léky proti diabetu t. 2, jejichž vedlejším účinkem je tloustnutí. Klinickou studií potvrzující týž účinek je Upadhyay2011cse.

Další přírodní antidiabetika první linie

Pokud jste text úspěšně dočetli až sem, neradujte se. Jenom začínáme. Dosud jsem probral ženšen, kacibu, vitánii syřidlvou a houbové adaptogeny. Jde o vysoce důležitá – mistr TČM by řekl královská – antidiabetika. Já však nejsem mistr TČM a říkám jim antidiabetika první linie. Mezi ně bych jistě zařadil i následující:

1. Momordika hořká, neboli hořká okurka (Indie, Čína). Její tradiční indikace jsou rozsáhlé (Grover2004pap, Fang2011bgm). Navzdory hořké chuti je to běžně užívaná zelenina, což svědčí o její důležitosti. Nejlépe účinkuje u diabetu t. 2 – viz Leatherdale1981igt, Jung2006aaf, Day1990hem, Lans2006eut, Miura2004saf a klinickou studii Ahmad1999emc. U diabetu t. 1 je dle některých zdrojů neúčinná (Karunanayake1990emc), dle jiných však i při zničených β-buňkách zvyšuje vychytávání glukózy a syntézu glykogenu v játrech (Sarkar1996dha). Od r. 2005 se s publikacemi o ní roztrhl pytel. Její účinek byl připsán triterpenoidním kukurbitanovým glykosidům zvaným momordikosidy (Tan2008aat) a dalším cytoprotektivním látkám. Její status přírodního antidiabetika je potvrzený (Elabhar2014pdr). Momordika však navíc usnadňuje hubnutí. Od 80. let se ví, že momordika zvyšuje výlev inzulinu z β-buněk (Welihinda1982iat), což usnadňují dosažení pocitu nasycení při jídle. Její potenciál při redukční dietě sumarizuje mj. přehled Alam2015brb, který se nestydí poskytnout dokonce i bangladéšský kuchařský recept k její přípravě. Momordika pacientovi neprovede zázračnou liposukci (jak si to asi představují autoři skeptické studie Kasbia2009eas), ale při redukční dietě umožní konzumovat o něco méně sacharidů. Momordika je vhodná ke skleníkovému pěstování.
2. Šišák bajkalský (Asie). V kombinaci s koptisem čínským tvoří známou TČM kombinaci proti diabetu (Liu2013aet, Zhen2011aec). Jde o velmi důležitou rostlinu. Šišák nemá přímý glukokinetický účinek ženšenu (Xie2009aea), avšak jeho flavonoidy (bajkalin, vogonin...) zpomalují přísun glukózy ze střev blokací α-glukosidázy (Yang2015dai), působí na PPARα receptory tukových buněk (Zhang2015wso), chrání mozek (Ma2015bad), srdce (Khan2016wad), upravují tukový metabolismus a tělní váhu (Song2013esb) a u experimentálních zvířat dokonce i erekci (Li2016bes). Šišák je též antioxidační (Shang2010gse, Waisundara2008sbe) a chrání před komplikacemi diabetu (Xiao2014pte).
3. Pastala rozprostřená (Amerika). Tato mexická bylina či polokeř se tradičně používá k léčbě diabetu t. 2, obvykle nálevem z listů, viz několik desítek publikací.
4. Pískavice řecké seno (Středomoří, Asie). Hlavně její semena jsou silným tradičním prostředkem proti diabetu (Gaddam2015rfp, Jung2006aaf) a nejen proti němu. Tato superbylina zvyšuje výlev inzulinu, snižuje glukózu a má spoustu dalších blahodárných účinků (Elabhar2014pdr). Patřilo by se, abych o ní napsal ještě několik vět, aby všichni pochopili, že pískavice je stejně důležitá jako kaciba, šišák, momordika... Ale kdybych o každé výtečné bylině psal mnoho vět, tak byste to měli příliš snadné. Takže si zapamatujte, že mnohé významné byliny zde popisuji jen krátce, což jim neubírá na důležitosti a vám na povinnosti je nastudovat, byť jsem je zde zmínil pouhým jedním slovem – třeba emblika.
5. Zederach indický (Indie) je ve své vlasti jedním z nejvíce předepisovaných bylinných antidiabetik (Goyal2015tpu). Používají se hlavně listy (PerezGutierrez2012mpg), které snižují glukózu, tento účinek však mají i semena (Halim2003lbs, Waheed2006cih...) Snížení glukózy nenastává zrychlením jejího využití v periferních tkáních (Chattopadhyay1996pma), ale blokací trávicích enzymů α-glukosidázy a α-amylázy (PerezGutierrez2012mpg) a též zpomalením uvolňování glukózy ze zásobního glykokenu (Chattopadhyay1996pma). Proto je zederach vhodný i u diabetu typu 2, nejlépe před jídly. Zederach též chrání vnitřní orgány, které diabetes ohrožuje (PerezGutierrez2012mpg, Elabhar2014pdr).
6. Kapara opadavá (Přední Indie, Pákistán) je plodina, jejíž jedlé plody se tradičně používají k léčbe diabetu (ZiaUlHaq2011csa, Goyal2015tpu). Má antibakteriální, protizánětlivé, antihypertenzní a další u diabetu vítané účinky, reference viz třeba úvod ZiaUlHaq2011csa. Předpokládá se, že účinné jsou její alkaloidy, které snižují glukózu mj. i působením na PPAR receptory (Sharma2010apa) a při diabetu též upravují hladinu LDL cholesterolu (Chahlia2009eha). V čas hladu a války lze proti diabetu využít též kapary běžné (Yaniv1987put).
7. Hřebíčkovec šabrejovitý (Indie), viz Goyal2015tpu, je vynikající ovoce připomínající dřín. Proti diabetu se více než plody využívá kůra (nikoliv tedy poupata, jako u kuchyňského hřebíčkovce vonného). Jako zederach, ani hřebíčkovec šabrejovitý nezvyšuje citlivost tkání k inzulinu (Bitencourt2015scs), je však přesto hypoglykemický a u diabetu blahodárný (Bitencourt2015scs). Není vyloučeno, že i hřebíčkovec blokuje uvolňování glukózy ze zásobního glykogenu (Bitencourt2015scs). Přinejmenším jeho listy zpomalují vstřebávání glukózy tím, že inhibují α-amylázu (Poongunran2017bfi). Kůra hřebíčkovce by se tedy také měla užívat před nebo při jídle jako kuchyňský hřebíček, který lze při diabetu typu 2 také doporučit (Oboh2015eoc). Popularita hřebíčkovce je nesporná (Perera2017acs) a vede k zájmu o antidiabetické účinky dalších druhů tohoto rodu (Chandran2016aas, Sales2014epa). Ti, kteří rádi experimentují, mohou zkusit třeba listy hřebíčkovcům příbuzné brazilské eugenie marhaníkolisté, nebo plody indického hřebíčkovce hustokvětého (Krishnasamy2016aaa).
8. Šarlatka velkolepá (Indie), neboli šarlatánská okurka, patří k nejčastěji předepisovaným antidiabetikům Bangladéše (Ocvirk2013tmp) a Kočinčíny. Konzumují se nejen plody, ale i kořeny, listy a mladé výhonky, které slouží jako vynikající zelenina. Jako s každou antidiabetickou plodinou, i se šarlatkou se to musí umět. Nejpodstatnější je, aby si šarlatán držel svou auru vševědoucna. Klinickou studií potvrzující účinek listů šarlatky (20g denně) podávaných s mladou kokosovou dření je Munasinghe2011bsl. Studií o této rostlině bych uvedl i víc, ale to by to pak už nebylo žádné šarlatánství. Šarlatáni se totiž pyšní tím, že svá tvrzení uvádějí jako Pýthagoras beze zdrojů a důkazů. U nás bohužel šarlatka dostupná není, pěstování teoreticky jen v tropickém skleníku, běžná oranžérie nestačí.

Přírodní antidiabetika druhé linie

Dosud jsem uvedl 15 vysoce účinných bylin, které má znát každý diabetolog. K nim zde přibyde asi 200 dalších, jimž zde pracovně říkám antidiabetika druhé linie, aniž bych je tím chtěl degradovat. Na rozdíl od antibiotik,  u nichž se použití léků druhé linie pokud možno vyhýbáme, u diabetu byliny první a druhé linie zásadně od počátku léčby kombinujeme – u diabetu totiž nehrozí získání rezistence biologickou evolucí. Které byliny ale z takového množství vybrat? Jak jimi pokrýt všechny důležité potřeby nemocného? Umění sestavovat bylinné kombinace se můžeme učit od TČM.

Při kompozici bylinných kombinací (ať už standardních, nebo personalizovaných pro konkrétního pacienta) TČM rozeznává ne dvě, ale hned čtyři funkce bylin: král, rádce, sekretář (čili pomocník) a herold (čili průvodce). Bylo by přílišným zjednodušením, kdybych řekl, že výše uvedená antidiabetika první linie jsou byliny královské a ty ostatní jsou rádcové (antidiabetika téměř královská – bauhínie, cekropie, česnek, gymnéma, karaluma, punarnava, vrcholák, zimnokvět...), sekretáři (aloe, bazalka, cibule, chřest, klitorie, kokořík, koulenka, křídlok, ořešák, smetánka, tithonie, vilnokvět, žabník, žumen...) a heroldi (dvouzubec, feferonky, hálka škumpy, hruškovec, hřebíček, kmín, kopřiva, lohan, majoránka, petržel, zelený čaj...) Funkce různých bylin v různých TČM směsích jsou totiž obecně různé. Proto přidělování konkrétních funkcí konkrétním bylinám přenechávám konkrétním bylinářům. Jako pragmatik také vím, že v klinické praxi bude kralovat inzulin, metformin, glibenklamid, syntetičtí PPAR agonisté a vůbec léky proplácené pojišťovnou, zatímco byliny budou zastávat funkce děveček, pacholků a biřiců vedlejších příznaků. I v této roli se však dobře uplatní. (Právě uvedená informace neplatí, pokud jste v Japonsku, kde pojišťovna TČM směsi proplácí už od r. 1967.) Upozornění: Zvláštní opatrnosti třeba u těch diabetiků, kterým selhávají játra a ledviny – mají sníženou schopnost snášet rostlinné sekundární metabolity. A nyní přistupme k samotnému seznamu. Je trochu obtížně čitelný, před čímž jsem však byl už výše varoval:

• Aloe pravá (též zvaná barbadoská) je tradiční léčivka, která snižují glykemii a i jinak je při diabetu vhodná (Rashidi2013imp, Huseini2012aae), a to jak gél, tak i její léčivá pryskyřice. U aloe se není třeba obávat poškození jater ani ledvin (Arora2018add).
• Bazalka posvátná (Indie) se při diabetu vysoce doporučuje (Suanarunsawat2016aaa). Zlepšuje rovnováhu lipidů, která je u této nemoci tak důležitá (Husain2015aeo). V čas hladu a války ji nahradí bazalka pravá, kterou by měli diabetici denně jíst. V úvahu padá též bazalka vytrvalá (Okoduwa2017apo).
• Bauhínie pestrá (Indie) je i u nás vysazovaná parková dřevina, jejíž jedlé pupeny a listy usnadňují výlev inzulinu z β buněk (Kulkami2016bvc, Frankish2010eir), takže by stála za vyzkoušení i při redukční dietě. V podezření jsou i jiné druhy bauhínií, například bauhínie brazilská (Santos2018afg).
• Borůvkové listy patří k standardním antidiabetickým drogám našich bylinářů. Jejich účinnost zkoumá např. Sidorova2017hhe.
• Brikelie význačná (Mexiko) je účinné, relativně neškodné (AvilaVillarreal2016aet) tradiční antidiabetikum (Mata2013mah).
• Cekropie tupolistá (Střední Amerika) je hypoglykemická a antidiabetická (AndradeCetto2001hec), v extraktu dominuje flavon isoorientin a kyselina chlorogenová, která má všestranné blahodárné účinky (Naveed2018cap) a jejíž potenciál proti diabetu by neměl být podceňován (Sanchez2017pca). Účinná je i cekropie štítnatá (Lans2006eut).
• Čekanka obecná je tradiční a účinná (Street2013cit, Nishimura2015eer), používají se i jiné druhy, třeba středomořská čekanka nízká (Alkofahi2017rsa).
• Česnek kuchyňský a syrová cibule kuchyňská obsahují sirné sloučeniny, které chrání inzulin před deaktivací. Jejich účinky proti diabetu jsou už dávno prokázané, viz studii z r. 1975 Mathew1975heo. Sníst 100g syrové červené cibule je skoro stejně dobré, jako inzulinová injekce nebo dávka standardního antidiabetika glibenclamidu (TajEldin2010psc). Česnekový extrakt je dokonce ještě lepší než glibenclamid (Eidi2006aeg) a dlouhodobé hojné požívání česneků a cibulí všech druhů (Allium sp.) chrání před srdečně cévními nemocemi, hypertenzí a nemocemi ledvin (Bahadoran2017avi). Vysoce účinná je třeba cibulka česneku stopečkatého (Khaleghi2017eaf), který se u nás pěstuje jen pro okrasu.
• Česnekovník čínský (Čína) je nápomocný u diabetu typu 2 (Liu2015tsa). Jde o chutný strom vnějškově podobný bezu chebdí, jehož mladé výhonky i s listy mají léčivé vlastnosti a konzumují se běžně jako pažitka. Za tímto účelem ji prakticky založené hospodyňky můžou pěstovat místo fikusů a palem i jako pokojovou rostlinu ve velkém květináči.
• Dvouzubec chlupatý (všude v tropech) je tradiční proti diabetu na Trinidad e Tobago (Lans2006eut), experimentální průkaz viz Hsu2009aem. Vzhledem k jeho celkové léčivosti jej lze rozhodně doporučit, hlavně v čerstvém stavu jako polévkovou zeleninu.
• Fíkovník posvátný (Indie) se vyznačuje podezřelou signaturou, protože pod ním seděl Buddha, když dosáhl osvícení, ale nicméně Deepa2018rfs tvrdí, že on a další fíkovníky (F. benghalensis, F. glomerata, F. glumosa, F. racemosa a dokonce i nám dobře známá smokvoň) mají antidiabetické účinky. Částí tradičně užívanou proti diabetu je jeho kůra (Rizvi2013tim), tedy nikoliv sušené fíky.
• Gymnéma lesní (Indie) je v Ajurvédě proti diabetu velmi oblíbená, ale vyznačuje se podezřelou signaturou – na 30 minut blokuje vnímání sladké chuti. Její triterpenoidní saponiny (gymnemosidy a gymnémové kyseliny) jí však propůjčují i reálné hypoglykemické účinky, které se vysvětlují působením na PPARγ receptory (Tiwari2017gsd). Z klinické studie Zuniga2017egs plyne, že gymnéma nezvyšuje výlev inzulinu ani citlivost buněk na něj. Studie jako Zuniga2017egs však tvrdí, že prý gymnéma přesto snižuje chuť na sladké, pomáhá při redukci váhy, úpravě lipidového profilu (Kim2017egs) a je vhodná hlavně při diabetu typu 2 (Pham2018ddg). Léčebně se používají listy. Dle mého soukromého názoru by optimismus kolem gymnémy měl být opatrný, zvláště tehdy, když se užívá jako doplněk na hubnutí.
• Hálka škumpy (TČM) je ochranné adjuvans v čínských směsích proti diabetu (Go2017heg).
• Harmala stepní (Střední Asie) má semena léčivá při diabetu (Komeili2016eaa).
• Hruškovec barvířský (TČM) je tradičním adjuvans při diabetu (Xu2010aaa).
• Hřebíčkovec vonný (kuchyňský hřebíček) zpomaluje trávení polysacharidů ve střevě (účinek č. 2) a má antioxidační účinky (Oboh2015eoc), takže by stálo za to zamyslet se, jak jej diabetikům podat před jídlem podobně jako Jihoevropané podávají rozředěnou anýzovku (pastis). Zatím si zapamatujte jen to, že pokud hubnete a pijete svařák (ze suchého červeného vína a bez cukru!), tak jej zkuste pít před jídlem jako aperitiv. S hřebíčkem to ovšem nelze přehnat, ve vysokých dávkách zatěžuje játra.
• Chřest hroznatý a chřest vystoupavý (Asie) jsou účinné prostředky proti diabetu (Hannan2012aaa, Mathews2006aas), které šetří játra a ledviny (Somania2012arl). V čas hladu a války postačí i náš chřest lékařský (Hafizur2012aoe), který se má kuchyňsky připravovat velmi šetrně k uchování účinných látek.
• Ibišek kyselý je mírně antidiabetický tradiční zdroj kyseliny chlorogenové (Lans2006eut).
• Ibiškovec jedlý (Vých. Asie) je vyhlášená dia zelenina (Khosrozadeh2016eae, Huang2017nbs). Působí na PPAR receptory (ErfadiMajd2018oae) podobně jako ibiškovec maniokový (Ge2016hce).
• Ibiškovec pižmový (Indie) zvyšuje u diabetu t. 2 citlivost k inzulinu svým myricetinem (Liu2007iis).
• Jablečník obecný je společně s cekropií důležitým lidovým antidiabetikem Střední Ameriky (RodriguezVillanueva2017rmv, Barkaoui2017esm).
• Jalovec obecný je tradiční a účinný (SwanstonFlatt1990ttd).
• Karaluma sinajská (Blízký Východ). Tradiční saudské antidiabetikum s hypoglykemickým účinkem (Habibuddin2008aea)(Crkvencic2015cpa) a před jejímž nemírným vnitřním užíváním naše zdroje varují.
• Klitorie trojená (Vých. Asie), tradiční, účinné antidiabetikum, též proti komplikacím (Chayaratanasin2015iec).
• Kmín kořenný se považuje za antidiabetické adjuvans v některých tradičních systémech, viz též experimentální práci Haidari2011eoa.
• Křídlok vakovitý (Indie) a patrně i křídlok lékařský jsou tradiční antidiabetika (Jung2006aaf, Rizvi2013tim) s prokázaným účinkem (Mishra2013aah).
  
• Kokořík je divoce rostoucí antidiabetická zelenina využívaná v TČM (viz přehled Zhao2018gpr), u nás však pozapomenutá a dokonce považovaná za silně jedovatou (viz zde). TČM droga rhizoma polygonati (huang-jing) zvaná též "žluté zlato neboli zlaťásek" (viz zde) se však konzumuje v gramových množstvích a může obsahovat kterýkoliv ze tří druhů orientálních kokoříků (kokořík jihočínský, jünnanský či sibiřský). U nás se vyskytující druhy jsou kokořík vonný a mnohokvětý, s jejichž konzumací v gramových množstvích mám osobní zkušenost. Další věda zde.
• Kopřiva dvoudomá je tradiční superzelenina proti diabetu (Jakubczyk2015snu), též chránící proti diabetické neuropatii (Patel2013eud, Patel2016udm). V čas hladu a války ji nahradí kopřiva kulkonosná (Kavalali2003hau, Aboelmatty2013aae).
• Koriandr je tradiční a účinný (SwanstonFlatt1990ttd).
• Koulenka křovitá (Středomoří) je tradiční středomořský prostředek na diabetes, zažívací problémy a ekzém (Crkvencic2015cpa). Má prokázaný hypoglykemický účinek (Skim1999pst). Jiným druhem téhož rodu je naše léčivka koulenka prodloužená, jejíž (také velmi účinný) fytochemický profil je mírně odlišný (Crkvencic2015cpa) a před jejímž nemírným vnitřním užíváním naše zdroje varují.
• Kropenáč himalájský (Indie) je tradiční mj. i proti diabetu (Tupe2017agm, Rafe2017rft, text zde).
• Kukuřičné čnělky (stigma zeae maydis) jsou tradiční i účinné (Wang2018chc), zřejmě působí na PPAR receptory.
• Ledvinovník západní, známý jako kešu, je ovocný strom, jehož listy jsou tradiční proti diabetu přinejmenším v Kamerunu a Střední Americe (Jaiswal2016aae, Giovannini2016mpu). Hypoglykemický účinek kůry ledvinovníku (anacardii cortex) prokazuje Ojewole2003leh, účinek gumoživice (anacardii gummi resina) studuje daSilva2018ccp.
• Lékořice lysá (Indie) je tradiční a účinná při diabetu (Tupe2017agm), příbuzná lékořice uralská (TČM) také (Wang2018chc), mj. účinkem na PPARγ receptory (Kuroda2003ppl).
• Levandule zoubkatá patří k nejčastěji doporučovaným přírodním antidiabetikům Středomoří (Barkaoui2017esm). Účinná je i levandule širokolistá, levandule hlávkovitá a levandule rozeklaná. Relativně nejméně antidiabetického věhlasu se zdá mít levandule lékařská, která se cení hlavně pro antidepresivní a uklidňující účinky.
• Listoklasec jedlý je známý jedlý bambus, jehož výhonky jsou bohatým zdrojem antidiabetické kyseliny chlorogenové a který navíc pomáhá proti ateroskleróze.
• Lohan tykvový (TČM) – nekalorické sladidlo, hypoglykemická, pozitivní vliv na imunitu, vysoce dopoiručované adjuvans při diabetu.
• Lopuch větší je tradiční proti diabetu u nás, jeho kořen se však ve velkém konzumuje pouze v Asii, jako běžná kuchyňská zelenina. To je ta světská nespravedlivost.
• Luštěnice rosnatkolistá (Blízký Východ) – účinná proti diabetu (Yaniv1987put, Nicola1996rhp) a zároveň hepatoprotektivní (AbdelKader2009hcc).
• Mahagon senegalský (Nigérie, Togo). Kořen pomáhá při diabetu typu 2 (Ibrahim2014bfk). Z mahagonů prý pomáhá i pryskoň velkolistá (Ocvirk2013tmp).
• Vedou se spory o tom, jestli má marhaník granátový přímé antidiabetické účinky, ale je jisté, že tento léčivý strom, z něhož se bylinářsky užívají nejen známé plody, ale i listy, květy a kůra, nelze při léčbe komplexního syndromu, jímž diabetes je, pominout (AlMatar2018ppt). Já tento léčivý strom nastudovaný nemám, ta skutečná práce je na vás.
• Majoránka zahradní a majoránka syrská jsou tradiční a účinná antidiabetika (Yaniv1987put) s vlivem na PPAR receptory. V čas hladu a války uživejte majoránku obecnou.
• Mišpulník japonský (TČM), čili lokvát, je ovocný strom, z něhož se k léčbě diabetu používá ne ani tak sladká dužina plodů, ale hlavně listy obsahující specifické glykosidy a semínka. U lokvátových listů a semínek byla zjištěna účinnost u diabetu typu 1 i 2 (Liu2016bae) a proti diabetu jsou tradiční dokonce i v Mexiku (ChavezMejia2017pcp).
• Morač zákrovnatý (Blízký i Dálný Východ) je tradiční při diabetu (Yaniv1987put) a diabetické hypertenzi (Zar2013peh).
• Oman lepkavý (Blízký Východ) je tradiční antidiabetikum (Yaniv1987put) zlepšující lipidický profil (Zeggwagh2006shh).
• List ořešáku vlašského je tradiční proti diabetu na Středním Východě a má prokázané účinky (Hosseini2014ejr), které lze čekat i u oplodí a mých oblíbených nezralých plodů (zelených ořechů). Ořechovka s hřebíčkem tedy má svůj antidiabetický význam. Analogický účinek lze čekat i u ořešáku černého a ořešáku popelavého.
• Listy ostružiníku (rubi fruticosi folium) jsou známou a dostupnou čajovinou obsahující třísloviny, flavonoidy a organické kyseliny s prokázaným hypoglykemickým účinkem (Jouad2002her). Důvod, proč se nesmí běžné až plevelné čajoviny podceňovat je ten, že by bylo zanedbáním si nevšimnout domácích bylin, když jsou třeba náhodou účinnější a bezpečnější než drahé drogy exotické.
• Pepřovník lolot (Vých. Asie) je antidiabetická listová zelenina (Zar2012ups), kterou seženete v SAPĚ. A pokud jde o antidiabetické účinky ostatních druhů rodu Piper, tak ty jsou tak tajné, že o nich raději ani nechtějte vědět...
• Pelargonie vonná je proti diabetu jak tradiční (Kasabri2011eaa), tak i aspoň mírně účinná (Boukhris2012hae).
• Petržel obecná je tradičním adjuvans při diabetu nejen u nás, ale i v Indii. Tato polévková zelenina nevyniká ani tak chutí, jako spíše léčivostí, a to i proti diabetu (Farzaei2013pre).
• Pukol nádherný (Dálný Východ) obsahuje triterpenoidní kyselinu korozolovou a je tradiční antidiabetikum.
• Punarnava rozkladitá (Indie) je tradiční antidiabetikum (Tupe2017agm), které snižuje glukózu vlivem na játra (Pari2004aab), upravuje tukový metabolismus a chrání ledviny (Pari2004aeb, Singh2011are).
• Puškvorec obecný (Indie) je tradiční antidiabetikum (Rao2015epk) s experimentálně potvrzeným účinkem (Liu2015emm), patrně na PPARγ (Lee2010aia).
• Rdesno mnohokvěté se v TČM při diabetu často kombinuje se ženšenem ke zlepšení tukového metabolismu (Kho2016cwr).
• Rehmánie lepkavá (TČM) je vyhledávané antidiabetické adujvans.
• Rozmarýn lékařský je známá antidiabetická rostlina. Námatkou vybírám třeba studii Selmi2017rro, bylo by možné jmenovat několik dalších studií, které prokazují jeho účinek na PPAR receptory a dokonce prý účinnost proti adipogenezi.
• Řebříček obecný a středomořský řebříček voňavý jsou tradiční a účinné u diabetu (Akram2013mam, Yaniv1987put).
• Řepík lékařský je proti diabetu tradiční a prokazatelně účinný (SwanstonFlatt1990ttd).
• Sapan bonduk, tradiční prostředek proti diabetu v Indii (Chakrabarti2003ash).
• Senna tupolistá (Asie) je tradiční léčivka v Indii s určitými antidiabetickými účinky (Kumar2017eva). I další druhy senny (senna křídlatá, senna pravá...) jsou vyhlášené zázračné rostliny, které bylináři bojující s diabetem mají znát.
• Sigesbekie východní (TČM) je vhodná u diabetu a metabolického syndromu (Hung2017ies).
• Smetánka lékařská a patrně též smetánka mongolská (známá z TČM) účinkují přinejmenším u diabetu typu 2 díky kyselině čekankové, taraxasterolu, kyselině chlorogenové a seskviterpenovým laktonům (Wirngo2016ped). Konzumuje se nejlépe jako zelenina (salát z nadzemních částí nebo polévka z kořenové drogy). Zařazením běžných léčivek do jídelníčku získá bylinář víc prostoru pro exotiku v lektvarech.
• Stévie sladká není jen nekalorické sladidlo, ale i antidiabetická rostlina (Ritu2016ncs).
• Stříbřenka stříbrná (Středomoří). Tradiční antidiabetikum (Yaniv1987put, Kasabri2011eaa).
• Suma latnatá (Jižní Amerika). Tradiční brazilské tonikum užívané i proti diabetu, které má však patrně negativní vliv na plodnost (Dias2020hbb).
• Šalvěj červenokořenná (TČM) je specifická tím, že se z ní používá kořen. Účinek její polyfenolů proti diabetu t. 2 prokazuje Huang2012aet, hypoglykemický účinek její kyseliny salvianolové objasňuje Huang2016sab. Její antidiabetický účinek potvrzují mnohé další studie, zajímavý je též její blahodárný účinek na ledviny diabetiků (Lee2011pes).
• Šalvěj lékařská je tradiční proti diabetu v Evropě a širokém okolí. Její účinnost u diabetu typu 2 prokazuje klinická studie Kianbakht2013igc a mnohé další. A rád bych vysvětlil, že když říkám "a mnohé další", tak tím nemám na mysli, že na žádné další si už nevzpomínám. Tak například dvě další klinické studie od stejného autora (Kianbakht2011aes, Kianbakht2016sos) prokazují účinnost listu šalvěje lékařské na zlepšení lipidového profilu diabetiků a zmiňují účinek šalvějových listů na PPARγ receptory. Klinická studie Hasanein2016pes ukazuje, že šalvěj chrání CNS diabetiků. Ale všechny tyto do jisté míry redundantní studie (vzhledem k tomu, že všichni víme, jak moc je šalvěj zázračná, žeano) zde nechci zmiňovat hlavně proto, že méně někdy bývá více. A také abych zbytečně neprodlužoval seznam referencí. Proto u některých bylin nepodávám reference vůbec. Jsem přesvědčen, že skutečným zájemcům stačí zmínka z důvěryhodného zdroje a relevantní reference si pak sami najdou.
• Svitoun tatačinole (Mexiko). Tradiční antidiabetikum.
• Tithonie různolistá (Mexiko). Neadaptogen, ale bezproblémová v dávkách pod 10g denně. Mírně antidiabetická, její seskviterpenoidní laktony tirotundin a tagitinin A aktivují PPARγ (Lin2012slt).
• Touleň srdčitá je zelenina, která se v Indii tradičně jí jako salát ke snížení krevního cukru (Kumar2014cup).
• Varthemia iphionoides (Blízký Východ). Tradiční antidiabetikum (Kasabri2011eaa).
• Vavřín vznešený (bobkový list), tradiční antidiabetické adjuvans v Indii.
• Vernonie mandlová (Nigérie, Kamerun). Oblíbená hořká listová zelenina, protizánětlivá, patrně též antibiotická a antiparazitární, olejnatá semena obsahují epoxy vernolovou kyselinu, tradiční antidiabetikum (Okon2017caa).
• Vilnokvět obecný (Indie) a další druhy rodu Salacia (S. reticulata, S. prinoides, S. chinensis) léčí diabetes a působí proti obezitě mj. působením na PPAR receptory.
• Vojtěška je tradiční a účinná (SwanstonFlatt1990ttd).
• Vrcholák ardžuna a vrcholák tříslovinný (Indie), ač jejich hlavní indikace jsou srdeční nemoci, jsou také tradičními a účinnými prostředky proti diabetu, působí na PPARγ receptory, k účinným látkám patří kyselina vrcholáková (Huang2012aec). Užívá se nezralý plod, terminaliae fructus immaturus (Wang2018chc).
• Zelená káva je zdrojem nejen kofeinu, ale hlavně antidiabetické kyseliny chlorogenové, námatkou vybírám referenci Flanagan2014las.
• Zelený čaj je zdrojem nejen kofeinu, ale i polyfenolů, teofylinu a kyseliny chlorogenové, u diabetu také prospěšný, námatkou vybírám reference Sabu2002aag, Ryu2006egt, Ribaldo2009gtc, Ihm2012dgt.
• Zimnokvět lesklý (TČM) je antidiabetikum, jehož účinky prokazuje Chen2017ecn.
• Žabník východní a žabník jitrocelový jsou tradiční antidiabetika TČM (Tian2014tup), účinek na PPAR.
• Žumen čtyřhranný zlepšuje citlivost k inzulinu (Lekshmi2014cqe) a pomáhá v boji s obezitou (Oben2008ucq).

Pokud se vám seznam zdá příliš dlouhý, tak vězte, že není úplný. Spoustu rostlin jsem prostě vynechal, protože jsem zapomětlivý. Psal jsem, že hřebíček zpomaluje hydrolýzu sacharidů (mechanismus č. 2), ale už mi nenapadlo, že totéž dělá i ještě chutnější skořice. Jak dí Medagama2014uca, skořice účinně inhibuje amylázu a střevní sacharázu (účinek č. 2) a i jinak snižuje glukózu (účinek č. 3 a inhibice glukoneogeneze). I svou sladkou chutí se tak skořice hodí jako posýpka diabetických zákusků a přísada do kávy. (Prosím ne slazenou sprejovou šlehačku z rostlinného tuku!) Stejně funguje i čínská skořice, která je v TČM naprostou nutností. Dále jsem zapomněl na léčivý keř Abroma augustum, který chrání ledviny a vnitřnosti diabetiků (Khanra2015aal), bobovitý strom Acosmium panamense (AndradeCetto2001hec), agaristu mexickou (AndradeCetto2001hec), ambrozii přímořskou (Hilmi2014saa), léčivou liánu Antigonon leptopus (Lans2006eut), pouštní antidiabetikum Balanites aegyptiaca (Rashad2017rdp), badyán (Patil2011isa), květ bezu (Ho2017epc), karibský keř Bontia daphnoides (Lans2006eut), brambor (Zar2013peh), bugenvileu nádhernou (Bhat2011apa), miříkovitou rostlinu Bunium persicum (Ocvirk2013tmp), hluchavkovitý blahokeř lepkavý, z něhož se konzumuje studený výluh (Rahmatullah2012mpu), citrusovou kůru (Guo2016pot, ChavezMejia2017pcp), černuchu setou tradiční v Sev. Africe (Hilmi2014saa), kapradinu drynárii dubolistou, z níž diabetici konzumují dvě lžíce šťávy z mladých výhonků denně (Rahmatullah2012mpu), vodní zeleninu Enhydra fluctuans, kterou indičtí diabetici jedí čerstvou jako předkrm (Rahmatullah2012mpu), fenykl tradiční v Sev. Africe (Hilmi2014saa), guazumu jilmolistou (AlarconAguilara1998sae), heřmánek pravý a heřmánek zlatý, který není jen dezinfekční a na průdušky, ale i na zlepšení metabolismu (Zemestani2016cti, Cemek2008aap), mexickou rostlinu Hintonia latiflora (Korecova2014tmm, Mata2013mah), kůru a list chebule srdčité (Ocvirk2013tmp), chilli papričky léčivé kapsaicinem, karotenoidy i jinými látkami, ječmen, včetně slavného nápoje ze zeleného ječmene, jinan (Zar2013peh), jitrocel indický čili psyllium (Rashidi2013imp), kadidlovník (Khalili2017son) s jeho boswellovými kyselinami, kapinici (Hilmi2014saa), kokotici obrovskou, jejíž šťávu pijí indičtí diabetici ráno na lačný žaludek (Rahmatullah2012mpu), kolokázii jedlou, komuli lékařskou a mexickou komuli srdčitou, koprníček Porterův (Mata2013mah), kostus nádherný, jehož nadrobno nasekaný list jedí cejlónští diabetici smíchaný s mladou kokosovou dužinou k rýži (Medagama2014uca), slibný krvavec toten (Son2015ahp) a v Středomoří tradiční krvavec trnatý (Yaniv1987put), mexický kukuřičník pichlavý (AndradeCetto2001hec), laneu indickou, studený výluh z jejíž borky se pije ráno nalačno (Rahmatullah2012mpu), léčivou tropickou kopřivu Laportea aestuans (Lans2006eut), lareu trojzubou tradiční v Mexiku (Arteaga2005ltc), lebedu slanomilnou (Yaniv1987put), máčku krétskou (Yaniv1987put, Kasabri2011eaa), marabu galangovou (Ladurner2017acs), mátu rolní, jejíž tradiční využití u diabetu komentuje ajurvédská experimentální studie Agawane2018cea, a spoustu dalších druhů máty, měkýn (Zar2013peh), u nás tradiční mochnu, naditec (Yaniv1987put, Dashtban2016epf), oreláník barvířský (Lans2006eut), ožanku polejovou (Yaniv1987put, AsadiSamani2017tmp), list ovocného stromu Parkia biglobosa, který je tradičním africkým antidiabetikem (Ibrahim2016bfp), pestrovku kulovitou (Lans2006eut), plamének Pickeringův, který působí na PPARγ receptory (Li2006ica), právenku cejlonskou (Gulfraz2011aal), protihu obecnou (Giovannini2016mpu), mexickou přesličku mnohodílnou (AndradeCetto2001hec), kterou patrně zastoupí i naše přeslička rolní (ChavezMejia2017pcp), mexické Psacalium peltatum, čínský ptačineček různolistý (Hu2019cpa, text zde), pupečníkovec účinný proti komplikacím diabetu (věda), středoasijskou reveň šerpivou, z níž se lékařsky užívají nejen řapíky, ale i kořen (Rashidi2013imp), vynikající rooibos (námatkou např. Muller2012aaa) a příbuznou cyklopii, která je prý ještě chutnější, sezam tradiční v Sev. Africe (Hilmi2014saa), smuteň Phyllanthus urinaria (Yaniv1987put, Lans2006eut), svitoun roztočový (Mata2013mah), šalvěj malolistou a spoustu dalších šalvějí (např. šalvěj křovitou), hlízu šáchoru hlíznatého, plod škumpy koželužské čili koření sumach (Ahangarpour2017ehe), pašvihlík lékařský (Mata2013mah) a mladé zelené fazolky (He2018pvl), jejichž lusky jsou důležitější než semena (Sidorova2017hhe)... A také pornatku kokosovou, puerárii laločnatou, superplodinu artyčok (nejlépe s uměle zvýšenou chlorogenovou kyselinou, Vereshchagina2014rgi), lichořeřišnici hlíznatou, superplodiny papáju, sóju, smldinec, tamarind (Lans2006eut), tykev pižmovou, tykev fíkolistou, list morušovníku (Lans2006eut) a další antidiabetické oblíbence TČM (Wang2018chc). A též vitánii snodárnou (Ocvirk2013tmp), která je u diabetu jaksi zastíněna vitánií syřidlovou. A též ostropestřec (také tradiční, Rashidi2013imp), který budou užívat ti, co se opravdu bojí jaterních komplikací... Nedá se to číst? Já jsem vás varoval. Po r. 2000 se s bylinnými publikacemi roztrhl pytel a pozorné čtení tohoto článku rostlina za rostlinou je jedna z posledních možností, jak můžete udržet krok s vědou zvanou etnobotanika. Pár dalších antidiabetických plodin najdete níže v odstavci o dia ovoci. A jako všichni jsem úplně zapomněl, že světadílů máme pět a tradiční léčivky proti diabetu jsou i v Austrálii. Z australských antidiabetických bylin je zde Petalostigma pubescens, Petalostigma banksii, Memecylon pauciflorum, kaleda lysá a blahokamýk queenslandský, o nichž informuje Deo2016ivi. Z říše řas se objevily zprávy o antidiabetických účincích u chaluhy Ascophyllum nodosum (inhibice α-amylázy, Nwosu2011apa), hroznovice vřetenaté (Han2015aap), chrouště bujné (Nagarani2013eaa), chaluhy Ishige foliacea (Lee2012onp a jiné), kroucenky zdobné (Mahmoud2014ais), lazuchy hrachonosné (Sharma2014aec), máchaličky paví (Mahmoud2014ais), stromovice arame (Eom2012gaa), stromovice kurome (Xu2011aep), chlorely (Sun2012ega) a spiruliny. Podezřelé jsou též všechny byliny s účinkem na PPAR, například rákos a škornice. Kvůli určité jedovatosti jsem do seznamu schválně nezařadil alstonii, ayahuasku (Frecska2016tpa), blahovičník (SwanstonFlatt1990ttd), dětelník, jestřabinu, jmelí, katarant (Lans2006eut), kolokvintu (Rashidi2013imp), mandragoru, myrhovník, nestařec, kolumbijský plevel Neurolaena lobata (Giovannini2016mpu), pikérii aj. Sláva otci i synu i duchu svatému, jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků, amen.

Pár osvědčených směsí pro inspiraci

Osvědčeným zdrojem bylinářské inspirace je TČM, která je spolehlivá, když potřebujeme tady a teď, rychle a snadno nějakou dosti účinnou směs. Takovou je například směs šesti chutí s rehmánií, která je nejčastěji předepisovanou TČM směsí u diabetu typu 2. (U diabetu typu 1 to bude přeci jenom hlavně inzulin.) Na játra a ledviny diabetiků směs šesti chutí s rehmánií působí vesměs blahodárně (Hsu2014itc). Povšimněte si ale prosím, že TČM zdaleka nemá patent na vševědoucnost – nezná ani 10% účinných antidiabetických bylin světa. Další inspiraci? Co takhle středoasijská směs listu kopřivy, semínka harmaly a plodu škumpy koželužské, která prý léčí i ledviny a játra (AbediGaballu2015etm)? Další? Ostropestřec + kadidlovník + kopřiva (Khalili2017son). Antidiabetická směs domácí provenience: 3 díly borůvkových listů, 3 díly kopřivy, 2 díly kořene lopuchu, 1 díl kořene smetánky lékařské, 3 díly mletých naklíčených semen lnu setého. Tato směs se má konzumovat následovně: Borůvkové listy jako čaj jemně slazený nekalorickými sladidly, kopřiva, kořen lopuchu a kořen smetánky nadrobno nasekané vařené jako součást polévky, kterou diabetik jí, naklíčená semena lnu setého jako salátová součást předkrmu.

Glukokinin – mýtus nebo realita?

Mnozí bylináři museli zaznamenat široce rozšiřovanou informaci, že některé léčivé rostliny (třeba momordika hořká) obsahují jakýsi "rostlinný inzulin" (glukokinin), což má dle etnobotanických báchorek prý být peptid podobající se a fungující podobně jako skutečný inzulin (viz dnes už zastaralou studii Baldwa1977ctp). Tato informace dle mého názoru u většiny druhů rostlin není pravdivá. Tak třeba momordika hořká je glukokinetická (zvyšuje metabolický obrat glukózy) a hypoglykemická (snižuje hladinu glukózy), avšak neobsahuje žádný rostlinný inzulin ve smyslu peptidu – nositelem jejího účinku jsou nepeptidové složky. Není mi též jasné, jak by peptid zvící inzulinu dostat ze žaludku do krevního oběhu. Na rozdíl od perpetua mobile je rostlinný inzulin možný, ale i kdyby se nějaký objevil, šel by s křížkem po funuse, protože dobré syntetické analogy inzulinu (inzulinu podobné peptidy) jsou už diabetikům k dispozici. Navzdory tomu se někteří glukokininu tvrdohlavě věnují (XavierFilho2003pig), a to nejen u bauhínie pestré, ale i u jiných rostlin (LagunaHernandez2017hig)...

Diabetická dieta a její dodržování

Dodržování redukční diety je obrovským tématem všech lifestyleových časopisů. Obtížnější diabetické dietě se však už tolik pozornosti nedostává. Diabetická dieta je obtížnější nejen proto, že více omezuje sacharidy, ale i proto, že diabetici často trpí neodůvodněným, ale zato velmi silným pocitem hladu. Pocit hladu při diabetu je způsobený většinou divokým kolísáním hladiny inzulinu, který je mimojiné též důležitým hormonem hladu. Ale abych příliš nezobecňoval: Existují tzv. štíhlí diabetici, kteří bezdůvodným hladem netrpí. Ti mají štěstí v neštěstí a dodržování diabetické diety je pro ně snazší.

Zásadní pro diabetickou dietu je (1) omezení příjmu sacharidů a (2) prevence obezity. V supermarketech jsou celé police s dia zbožím, takže i nepostižení lidé mají pocit, že o diabetické dietě vědí úplně všechno: Že diabetici, chudáčci, nesmějí sladké. Ano, cukry se u diabetické diety skutečně omezují. Ale nejen ty sladké (fruktóza, sacharóza), ale i ty méně sladké (glukóza, maltóza) a zcela nesladké (škrob). Cukernaté limonády jsou zakázané úplně, pivo a víno jen v nejnutnějším množství. Diabetik si nesmí myslet, že vleze do dia sekce supermarketu, nakoupí dia potraviny a těch se pak smí dle libosti přejíst.

Diabetici v dodržování diety často selžou. Pokud je trvalé zhubnutí pro většinu obézních nemožné, trvalé dodržování diabetické diety je ještě těžší. Diabetici si to však nepřipouštějí. Zatímco pro obézního je jednoznačným indikátorem dietního úspěchu či neúspěchu váha, u diabetu je následkem "pouze" rychlý postup nemoci a vývin komplikací, za což už ovšem "diety dbalý" diabetik samozřejmě nenese odpovědnost...

U diabetu je zásadní znalost fytoterapie, která zde přechází v umění kuchařské a ošetřovatelské, přesněji diabetické vaření a vedení diabetika k dodržování diety.  Antidiabetické byliny a plodiny je dobré zařadit přímo do jídelníčku, v němž nepůsobí tak rušivě, jako když má diabetik k hromádce průmyslových léků na nočním stolku navíc ještě hromadu čajů, lektvarů a bylinných prášků. Je samozřejmostí, že jídelníček má obsahovat i běžné zdravé bylinky a zeleninu – cibule, česnek, oregano, rozmarýn, kopřiva, zelený čaj, chřest, brukvovité, miříkovité a další, které jsem už vyjmenoval výše.

Praktické zvládání diabetiků

U většiny diabetiků by měla být doma na lednici ocelová petlice se zámkem. Zamčené by měly být i dveře do spižírny. V kuchyni se nesmí skladovat žádný cukr, med, chleba, pečivo ani obiloviny, o sušenkách a sladkostech nemluvě. Inzulin, kterého se diabetikům buďto nedostává, nebo ho jejich tělo necítí, totiž diabetikům obvykle způsobuje příšerný hlad. Klíče od lednice a spižírny musí být v rukou odpovědného proviantního poručníka, který dohlíží na přípravu jídel a pravidelně měří fyziologické parametry (glukóza, inzulin, hmotnost a krevní tlak) svého svěřence. Zmíněný proviantní poručník (diabetický ošetřovatel) je u většiny diabetiků k úspěchu diety nutnou podmínkou. Znamená to, že se diabetik má ve vlastním domě cítit jako ve věznici? Nikoliv. Diabetik se nesmí cítit omezován, protože tento pocit by způsobil depresi a s ní ještě větší hlad. Ale zkušenost ukazuje, že převážná většina diabetiků schopnost dodržovat nutnou dietu nemá. Dělají to stejně, jako když svatoušci obcházejí církevní zákazy: sami sobě předstírají, že dietu dodržují, ale najdou si způsob, jakým se "v rámci diety" sacharidy "povoleným způsobem" přejídat a tak si zatápět pod vlastním kotlem. Diabetik si třeba vsugeruje, že celozrnné pečivo je zdravé a pak se jím přejí. Nebo totéž se sladkými jogurty, ovocnými šťávami atd. Nebo si neustále uděluje dietní výjimky, pořád odzítřka, od příštího týdne už budu hodný... Diabetika nelze vinit z charakterové slabosti – hypotalamus má totiž nad lidským chováním moc o síle drogové závislosti. (A dieta na rozdíl od náboženství je pouze nedůležitá záležitost na úrovni jednotlivce, žeano. Proto jsem proti bigotně chápaným církevním zákazům. Třeba celibátu. Sám sebe vykastroval už křesťan Órigenes, patrně v důsledku neschopnosti zvládat svůj tzv. tělesný chtíč, čímž dokázal, že fanatici to s církevními zákazy umí myslet i vážně a doslovně, ale vedlejší účinky jsou takové, že tento druh církevních zákazů já jako rodilý katolík pro své kněží nechci. To ale už zase odbočuji, já popleta.)

Co ale dělat? Jak diabetika omezovat, aby se necítil omezován? Obecná odpověď je jen jedna: Chytře. Ocelová petlice na lednici by působila jako rudé plátno na býka? Dobrá. Lednice bude volně přístupná. Ale prázdná. Na spodní a vrchní polici lednice budou řezané květy, kytičky máty a vonných bylin. A na prostřední polici velký talíř s malým dia dezertem. V mrazáku brusinky, rakytník, dřínky a podobné superovoce. A nablízku žádný otevřený obchod, supermarket ani vietnamská večerka s pečivem a obloženými chlebíčky. Tvrdím, že diabetický ošetřovatel musí mít též sadistické nadání, aby odolal žadonění, výhrůžkám i vychytralému ovlivňování svého svěřence. U diabetiků s hysterickými sklony je někdy zhola nemožné, aby byl diabetickým ošetřovatelem člen rodiny a musí jím být nepříbuzný zdravotník, před nímž se diabetik stydí tropit své scény. Na diabetika je nutné neustále dohlížet a nepouštět jej samotného na pochůzky tam, kde jsou zdroje nebezpečných potravin: supermarkety, potravinové krámky a sady se zralým ovocem. Proto jsou žádoucí speciální diabetické rezorty podobné známým táborům pro lidi s nadváhou. (Říká se tomu "edukační pobyt pro diabetiky".) Sadismus však není jen bič, ale i cukr. Co však diabetikům místo zakázaného cukru jen nabídnout? Musí to být pocit potravního blahobytu až luxusu. Lze se učit od exkluzivních restaurací. Malá, kvalitní porce naservírovaná luxusním způsobem diabetika podvědomě přesvědčí o tom, že není týrán, ale rozmazlován – tedy přesně tak, jak tomu ve skutečnosti je. I dia tábor má být svým způsobem luxusní. Málo chutnou dia dietu je vhodné doplnit dobře vybranými potravinami tukového typu, které vysvětluji a vyjmenovávám (pozor, rozsáhlé čtení). Diabetický ošetřovatel, kuchař a číšník v jedné osobě (diabetik by sám tyto činnosti nezvládl) si musí ještě více než u redukční diety nastudovat zdravé sacharidové potraviny s nízkým glykemickým indexem – například celozrnná pohánková mouka, ječné kroupy (Gupta2014cad), ajurvédský a čínský pražený naklíčený ječmen (fructus hordei germinatus) v Česku lépe známý pod krátkým názvem slad, ajurvédské a čínské mungo fazolky (Gupta2014cad, Tjokroprawiro1983meo) topinambury, jakon, oves (PerezRamirez2018ceo), či sladké lusky rohovníku, které jsou u diabetu dokonce tradiční (Yaniv1987put). Je bohužel nad rámec tohoto článku zabývat se diabetickým dopadem všech možných škrobovitých jídel a obilí – nejrůznějších druhů pšenice, žita, ječmenu, ovsu, slzovky, indiánské rýže, kukuřice (také tradiční!) a stovek dalších plodin. Ve zkratce, u obilí jsou pro diabetiky dobré dvě věci – divokost a nakličování. Cokoliv si naklíčíte, sóju, vignu (mungo fazolky), ječmen, brokolici, slunečnici, vojtěšku (alfalfa), čočku, všechno bude nápomocné. Hlavně mungo fazolky. Klíčky je nejlepší rozmixovat s malým množstvím dia ovoce a vašich oblíbených oříšků, konzumuje se jeden pohár denně. Jen se prosím nevyhýbejte klíčkům brokolicovým – navzdory ostré chuti patří k nejzravějším. Diabetici se též nemusí bát lepku a preferovat bezlepkové potraviny. Konečně, při dia vaření je nutné brát do úvahy i sacharidový obsah oříšků a tuků. Ano, i tuky (přesněji triglyceridy) obsahují cukr, protože glycerol, na který jsou mastné kyseliny navázané, je cukerné povahy. Nejsou tedy na místě obavy, že tělo diabetika nebude mít při konzumaci pouze tukových potravin dost cukru k chodu Krebsova cyklu, který tuky spaluje. Místo medu diabetikům servírujeme dražší včelí produkty (pyl, mateří kašičku, včelí plod) a místo cukru dražší posýpku – jedlé zlato a stříbro ve formě plátků, třpytek a hvězdiček.

Diabetické plodiny ovocného typu

Dřín obecný (Cornus mas L.)

I diabetici si mohou v jídelníčku užít čerstvé ovoce. Zahradní odrůdy cukernatého ovoce (jablka, hrušky, švestky, jahody atd.) jsou však nevhodné. Ano, i v sladkém ovoci se najdou antidiabetické látky – například rutin ve švestkách (Tanko2017aer) či veskalagin v jambosu (Huang2016vpw). Jejich léčivost je však znehodnocena cukrem. Proto upřednostníme příbuzné divoké a speciální ovoce, které je ještě léčivější bez zbytečné fruktózy. Například avokádo, které je při diabetu i vyhlášeným tradičním lékem (Lans2006eut, Giovannini2016mpu). Diabetickou alternativou švestek není jen divoká trnka (dobrý zdroj rutinu), ale i višeň a bobkovišeň lékařská. A ještě lepším zdrojem rutinu jsou kapary – ať už seženete chutné plody kapary opadavé, nebo použijete u nás běžně dostupná nakládaná poupata kapary trnité. Místo běžného sladkého plodu hřebíčkovce lahodného použijeme antidiabetický nagay (plod hřebíčkovce hustokvětého) či tambis (plod hřebíčkovce šťavnatého), léčivé jsou i listy těchto hřebíčkovců. Malé množství lesních jahod předčí vůní a chutí plný talíř jahod ze supermarketu. Divoké jahody s kozí šlehačkou, stévií, zrnkami včelího pylu, snítkem čokoládové máty (Mentha x piperita 'Chocolate') a posýpkou z vloček jedlého zlata servírované na talíři z černého mramoru dodají potřebný pocit jídelního blahobytu. Jaké další exotické a luxusní ovoce můžeme diabetikům s čistým svědomím nabídnout?

Zde je seznam těch nejlepších: rišyaganda (viz odstavec o vitánii syřidlové), nagay (Krishnasamy2016aaa a j.), karira (viz odstavec o kapaře opadavé), kumquat (opatrně u postižení jater a ledvin), emblika (Gupta2014cad a j.), borůvky (Crespo2017brb a j.), antidiabetické jsou i listy, dřínky (Dinda2016cmc a j.), karambola (Pham2017eac), v TČM se z ní k léčbe diabetu používá i kořen, medvědice lékařská (Mirfeizi2016ctd a j.), nopál sklimený, rakytník (Lehtonen2010phi a j.), černý rybíz, oskeruše, ostružiny, avokádo, šípky. V tomto seznamu musíte umět číst mezi řádky. Excelentní rišyaganda zastupuje všechny vynikající diabetické lilkovité – kustovnici, mochyni, lilek černý, tamarilo, papriku i cherry rajčata. Ale přeci jenom, rišyaganda je rišyaganda. Podobně nagay zastupuje všechny hřebíčkovce, karira všechny kapary, kumquat zastupuje i cedrát a veškerou citrusovou kůru (ne však sladkou dužinu pomerančů a mandarinek!), emblika i niruri, smuteň hořkou a bišofku (ač z těch se léčebně užívají hlavně listy), borůvky celý rod Vaccinium, tedy i brusinky (Eid2014lvv a j.) a klikvu (z rodu Vaccinium se opět hodně využívají i listy), dřínky zastupují i dřín japonský a celý rod Cornus, avokádo zastupuje i hruškovec barvířský a všechny hruškovce, nopál i opuncii, pitayu, fylokaktus a všechny jedlé kaktusy, černý rybíz všechny druhy rybízu a angreštu, oskeruše všechny druhy jeřabin (Sorbus sp.), hlohů (Crataegus sp.), mišpuli, aronii, muchovník a lokvát. Podobně jako lilkovité, i jabloňovité jsou dobrým zdrojem antidiabetické kyseliny chlorogenové.

Je libo další tipy? Zkuste bengálskou kdouli, čili kokosový pomeranč, bezinky, a plody fuchsie. A více mé oblíbené bišofky. À propos bezinky, příbuzný zimolez kamčatský je pro diabetiky ještě lepší. À propos kokos, mladá gelovitá dužina z těch takových béžově bílých (ne těch hnědých, chlupatých) je zdravá diabetická pochoutka (Lans2006eut), i když vlastně už jde o tukovou potravinu. K pochoutkám v podstatě tukovým se řadí i ovoce s nesladkou olejnatou dužinou – olivy, avokádo, mastnoplod, pekea máselná a dokonce i dužnaté oplodí šácholanu, když dobře uzraje, promrzne a ztratí trpkost. Dia je i nepřislazované noni, z něhož nejsou schopni ztloustnout ani pažraví obyvatelé polynéských ostrovů, kde roste (viz Inada2017mcn). Relativně nesladká je i lukuma a longan, jehož jméno mě zase upomíná na sladký, ale nekalorický lohan, diabetikům vysoce doporučovaný. U cukernatějšího dia ovoce (liči, rambutan, kustovnice, přezrálé mišpule, muchovník, guava, pitaya, angrešt, cicimek, fuchsie, moruše, mangostana...) je při diabetu nutné znát míru a jíst jen malé porce. Možná nevíte, že i citrony a další vysoce kyselé ovoce obsahuje značné množství cukru, který je překrytý kyselou chutí – pozor na tu nepřislazovanou pomerančovou a marakujovou šťávu! Mimochodem, guava je příbuzná antidiabetickému nagayi a nejlepší je červená (viz též přehled Daswani2017pgs) – ať už červenomasá forma běžného druhu guavy, nebo speciální druhy, např. guava Cattleyova či blízce příbuzné ugni chilské. Sladké kešu jablíčko (anacardii fructus) je antidiabetické jako listy kešu (anacardii folium, Jaiswal2016aae), ale jediné, co tady z kešu seženete jsou pražená semena, (anacardii semen), která všichni známe a která nad jiné olejnaté plodiny nevynikají. Stejně tak neseženete dia plody středoamerického keře Hamelia patens (Giovannini2016mpu), zkuste místo nich do své ovocné směsi přidat půl hrstě bezinek. A když už si budete tu (opakuji) nepřislazovanou marakujovou a pomerančovou šťávu dělat, nezapomeňte na několik plodů tzv. kulatého kumquatu rozmačkaných vcelku, které jí dodají nenapodobitelné aroma.

Slazení dia ovoce a bylinných směsí

Divoké superovoce, trpké od všech těch polyfenolů a flavonoidů a kyselé od všech těch superživin, kyseliny ursolové, korozolové, kávové, chlorogenové a askorbové, o kyselině vinné, jablečné, šťavelové a citronové nemluvě, si lidé mají tendenci přislazovat. Cukrem. U diabetiků a lidí, kteří nadbytečný cukr nechtějí, lze k dosažení sladké chuti použít dva další prostředky: nekalorická sladidla a mirakulin. Přírodní dia sladidla jsou stévie, lohan, lékořice lysá a uralská, badyán, anýz a mírně i fenykl. Nejlepší jsou práškovaná, listy stévie poslouží i vcelku. Vhodná jsou i průmyslová nekalorická sladidla, která nejsou tak škodlivá, jak se pomlouvají. Nejzajímavější je ale mirakulin. Synsepalum sladivé, čili zázračné ovoce sensu stricto, díky svému mirakulinu změní vnímání kyselé chuti v sladkou. Mirakulin je nutné před jídlem podat tak, aby jím byl zasažen celý jazyk a ústní dutina. Pak se bude diabetikům i ten nejkyselejší dřín a rakytník zdát sladký jako švestky, višně a rybíz budou jako rozinky a citrony budou sladké jako med. Se synsepalem se nemusíme bát, že zdravé ovoce bude diabetiky frustrovat. Pouze chuť noni, které není sladké ani kyselé, synsepalum nijak nezlepší. V Japonsku už existují speciální kyselé cukrárny, které mirakulin používají, v Čechách si musíme na odvážné podnikatele se synsepalem zatím počkat.